Konice (zámek)

Konický zámek se nachází v JV části města Konice vzdáleného asi 21km severozápadně od Prostějova a ležícího na předělu Zábřežské a Drahanské vrchoviny. Na místě dnešního zámku, stála tvrz, mající za úkol chránit obchodní cesty vedoucí z Moravy a Slezska do Čechy.

Konický zámek

Historie

Ves Konice je poprvé zmiňována ve falzu ze 14. století, které se hlásí k r. 1200. Roku 1305 ves postoupil král Václav II. Adamovi z Choliny. Tvrz v Konici - tehdy již městečku – se poprvé připomíná v r. 1351 a jejím držitelem byl Ješek z Konice, který tvrz se vsí zapsal coby své věno manželce Cecílii z Cimburka. V roce 1379 získali zboží, k němuž patřilo městečko Konice s tvrzí, hrad Strážiště a několik okolních vsí bratři Štěpán a Ješek Kropáčové z Holštejna. Následně přechází panství do rukou pánů z Cimburka a Tovačova, když jej koupil v r. 1386 Ctibor z Cimburka. Majetky zůstaly přes 2 století v držení Cimburků až do r. 1446, kdy zboží koupili bratři ze Švábenic. Koničtí ze Švábenic pak drželi zboží až do roku 1655. Z tohoto období pochází i nejstarší známá pečeť použitá na listině z roku 1446. Za nich se také v r. 1618 naposledy připomíná zdejší tvrz. Ta zanikla pravděpodobně za třicetileté války.

Ve druhé polovině 17. století se vinou majetkových rodinných sporů začalo panství drobit a upadat. Vystřídalo se zde několikero majitelů, až v r. 1699 nastala pro Konici významná změna, kdy konické zboží koupil klášter Hradisko u Olomouce. Opat premonstrátského řádu Norbert Želecký z Počenic pak dal v r. 1705 postavit na místě původní tvrze barokní zámek, jako letní klášterní rezidenci. Kromě zámku dává Opat Želecký z Počenic v letech 1702 – 3 přestavět rovněž konický kostel Nar. P. Marie. Stavbu zámku a přestavbu kostela provedl olomoucký stavitel Lukáš Glöckel. Po zrušení kláštera Josefem II. v r. 1784 připadlo panství se zámkem Náboženskému fondu ve správě státu. V r. 1825 jej zadlužený a zchátralý koupil brněnský továrník Karel Příza, který provedl nákladné opravy a r. 1830 se do Konice přestěhoval. Jeho potomci měli zámek v držení až do r. 1945.

Architektura

Jednopatrová barokní budova zámku má v ose průčelí nad vjezdem s kamenným portálem dvojité okno a po stranách po třech oknech. Nad dvojitým oknem je pískovcová socha opata Norberta Želeckého s monstrancí a palmou. Ve čtyřkřídlém nádvoří jsou v přízemí i patře barokní arkády s křížovými klenbami, v přízemí otevřené, v prvním poschodí zasklené. V bývalé jídelně, která dnes slouží jako obřadní síň, je umělecky cenný freskový obraz Večeře Páně, snad dílo Bedřicha Diviše Strausseho (1660-1720), který vyzdobil freskovými malbami i klášter Hradisko. Dodnes jsou zachovány erby rytířů ze Švábenic a pět kamenných náhrobků jejich rodu v Konici.

Expozice

V jeho interiéru se nachází expozice lidových řemesel, pořádají se zde také různá kulturní vystoupení.

• Současnost

V zámku sídlí městské kulturní středisko a jediné informační centrum na Konicku.

Externí odkazy

• Město [1]
• Kultura [2]
• Mikroregion Konicko [3]
• Czechtourism [4]

Literatura

J. Hilmera a kol., Burgen u. Schlösser in den böhmischen Ländern, Prag 1965

V. Pinkava, Hrady, zámky a tvrze moravské, Olom./Brno, 1905-1927

B.Burian, Konický okres, Brno 1939

Z. Gardavský, Hrady a zámky severozápadní Moravy, Ova 1962

J. Kšír, Stavební památky kraje. In:Olomoucký kraj, Pha 1951

F. Spurný a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku(II), Praha, 1983