Luisa Lotrinská: Porovnání verzí

Přidáno 13 bajtů ,  před 6 lety
m
narovnání přesměrování
m (doplnění)
m (narovnání přesměrování)
| místo pochování =Kapucínský klášter, [[Paříž]]<br />od r. [[1817]] [[Bazilika Saint-Denis|B. Saint-Denis]]
|}}
'''Luisa Lotrinská''' ([[30. duben|30. dubna]] [[1553]], [[Nomeny]] - [[29. leden|29. ledna]] [[1601]], [[Moulins]]) byla provdaná [[francouzská královna]] v letech [[1575]] – [[1589]]. Náležela k rodu Vaudémont, mladší větvi [[Lotrinské vévodství|lotrinského vévodského domu]]. Narodila se jako hraběcí dcera a náležela k vládnoucí větvi lotrinských vévodů. Již jako batole se stala polovičním sirotkem. Díky podobnosti s Marií Klévskou se provdala za [[Seznam francouzských králůpanovníků|francouzského]] a [[Seznam polských králů|polského krále]] [[Jindřich III. Francouzský|Jindřicha III.]], kterému však neporodila žádného potomka. Po jeho smrti se uchýlila do ústraní.
 
== Život ==
 
=== Bílá královna vdova ===
Po smrti tchyně v roce [[1589]] Luisa zdědila zámek [[Chenonceau]], kde [[2. srpen|2. srpna]] obdržela smutnou zprávu o zavraždění svého manžela [[Řád bratří kazatelů|dominikánem]] [[Jacques Clément|Jacquesem Clémentem]]. Vévodkyně z Berry, jak zněl její nový titul, tvář zahalila bílým závojem a oblékla bílé šaty; tento smuteční oděv již neodložila, a proto byla od té doby zvána "''bílou královnou (La Reine blanche)''". Své úsilí soustředila na rehabilitaci památky manžela, jenž byl [[exkomunikace|exkomunikován]] papežem poté, co uzavřel příměří se svým exkomunikovaným následníkem Jindřichem Navarrským, vůdcem [[Hugenoti|hugenot]]ů. Nejprve se obrátila na nového krále [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] a poté se [[1. říjen|1. října]] 1589 odebrala do Říma k papeži.
 
Až do smrti pobývala na svém zámku, kde nechala zdi svého pokoje natřít černě se stříbrnými pohřebními motivy.
201 018

editací