Křišťan z Prachatic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: +kat |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 33:
Učil na univerzitě v době, kdy se díky [[Jeroným Pražský|Jeronýmovi Pražskému]] začaly objevovat spisy [[John Wycliffe|Johna Wycliffa]], které výrazně zde formovaly smýšlení [[intelekt]]tuálů. Již záhy se stal obhájcem Wycliffových myšlenek, a když [[Jan Hus]] navrhoval některé novátorské postupy v církvi, stal se z něj velký zastánce těchto novot. Jako farář u sv. Michala odmítl [[Klatba|klatbu]] nad Janem Husem v roce [[1411]] a dokonce později v roce [[1415]] za ním přijel do [[Kostnice (město)|Kostnice]] spolu s [[Petr z Mladoňovic|Petrem z Mladoňovic]] a [[Jan Kardinál z Rejnštejna|Janem Kardinálem z Rejnštejna]] jako vyslanec pražské univerzity z pověření [[Václav IV.|Václava IV.]] Zde byl na popud [[Michal de Causis|Michala de Causis]] zatčen; na přímluvu [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] byl propuštěn.
Po návratu do vlasti lze sledovat jisté uklidnění a odvrácení se od radikálních reformistů, například se postavil proti radikálovi [[Konrád Waldhauser|Konrádovi Waldhauserovi]]. To mu přineslo oblibu u [[Šlechta|šlechty]], která sice byla kališnická, ale podstatu svého bytí v reformě neviděla. Na druhé straně vyhrocené nepřátelství radikálů ho málem stálo život, když jeho faru přepadli stoupenci [[Jan Želivský|Jana Želivského]]. Po smrti Želivského pobýval několik let v Hradci, kam byl z Prahy vypovězen. Do Prahy se vrátil s [[Zikmund Korybutovič|Zikmundem Korybutovičem]] a po jeho pádu roku [[1427]] se musel vrátit do [[Exil|vyhnanství]], odkud se vrátil na přelomu desetiletí.
Od této doby se dostal opět poněkud do popředí: v roce [[1430]] se zúčastnil kněžského shromáždění v Praze, později byl zvolen [[rektor]]em Pražské univerzity, v roce [[1434]] byl znovu přijat do katolické církve, [[1437]] byl zvolen [[Administrátor (církev)|administrátorem]] [[Arcibiskupství pražské|pražského arcibiskupství]].
| |||