Slad: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB |
||
Řádek 7:
Sladování je několikadenní proces probíhající ve sladovnách. Dnes se nejčastěji sladuje ve velkých poloautomatických sladovnách. Dříve byla sladovna v každém pivovaru. Další popis je věnován staré – klasické sladovně.
Nejdříve je třeba zrno namočit tak, aby obsahoval tolik vody (''máčení''), kolik je potřeba ke [[klíčení]]. Toto se děje v tzv. [[náduvník]]u. Následně je mokré zrno rozprostřeno do cca 10
Když je zrno dostatečně naklíčeno, je shrnuto a přemístěno na hvozd, kde dochází k jeho sušení. Teplotou a délkou sušení je ovlivněna barva a další vlastnosti sladu.
Řádek 20:
* světlý – neboli plzeňský slad s nejsvětlejší barvou určený převážně pro výrobu světlých piv plzeňského typu
* bavorský – takzvaně polotmavý slad určený pro mírné dobarvení světlých piv či k výrobě piv polotmavých a tmavých
* karamelový – velmi tmavý slad - dělí se dále na světlý a tmavý. U světlého je použita teplota sušení 120-130°
* barevný – v podstatě pražený slad, který je přidáván jen pro tmavší barvu výsledného moku. Pražení probíhá při teplotách 210-220°
Speciální slady
* diastatický – při [[hvozdění|sušení]] (hvozdění) se používá teplota max 50°
* proteolitický – v ČR se v podstatě nevyrábí. Při jeho výrobě se slad kvasí za pomoci mléčné kultury. Slad zlepšuje kyselost a pěnivost výsledného piva.
* nakuřovaný – při hvozdění se používá při dosušování kouř z [[rašelina|rašeliny]] - používá se k výrobě [[whisky]] a výjimečně piva (např. Rittmayer Smokey George). U sladu pro pivo se tradičně používá kouř z [[buk]]ového dřeva.
Řádek 33:
== Externí odkazy ==
{{
* {{Wikislovník|heslo=slad}}
* [http://www.pivovarskaskola.cz/slad.htm Výroba sladu]
* [http://www.pivovar-herold.cz/sladovna.html Sladovna]
| |||