Saturn (planeta): Porovnání verzí

Odebráno 184 bajtů ,  před 7 lety
m
bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB
(→‎Současné pozorování: obrázek z Commons)
m (bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB)
|úniková rychlost = 35,49
|perioda rotace = 0,440 428 241
|rychlost rotace = 35 532
|sklon rotační osy = 26,73
|rektascenze = 40,59
|rektascenze h = 2
|rektascenze min = 42
|rektascenze s = 21
|deklinace = 83,54
| vydavatel = Apu.cz
}}</ref> Saturn je znám svou mohutnou soustavou [[planetární prstenec|planetárních prstenců]], které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem. Vedle prstenců, které se značí velkými písmeny [[latinka|latinské abecedy]], obíhá kolem planety také početná rodina [[měsíc (satelit)|měsíců]], jichž je k roku 2009 potvrzeno 62.<ref name="pocetmesicu">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Planetary Satellite Discovery Circumstances
| url = http://ssd.jpl.nasa.gov/?sat_discovery
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-1-31
| vydavatel = ssd.jpl.nasa.gov
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Největší z&nbsp;nich je [[Titan (měsíc)|Titan]], který má jako jediný měsíc ve sluneční soustavě hustou [[Atmosféra Titanu|atmosféru]].
 
Jeden oběh okolo [[Slunce]] vykoná Saturn za 29,46 pozemského [[rok]]u. Na [[noční obloha|noční obloze]] je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý neblikavý objekt, [[Hvězdná velikost|jasností]] srovnatelný s&nbsp;nejjasnějšími [[hvězda]]mi. Od [[ekliptika|ekliptiky]] se nikdy nevzdálí na větší úhlovou vzdálenost než 2,5°. Přechod jedním znamením [[zvěrokruh]]u&nbsp;trvá více než 2 roky.
__TOC__
 
Předpokládá se, že Saturn vznikl stejným procesem jako Jupiter z&nbsp;[[protoplanetární disk|protoplanetárního disku]] před 4,6 až 4,7 miliardami let. Existují dvě hlavní teorie, jak mohly velké plynné planety vzniknout a zformovat se do současné podoby. Jedná se o&nbsp;teorii [[akrece]]<ref>{{Citace monografie
| jméno = Zdeněk
| příjmení = Pokorný
| rok = 2007
| titul = Exoplanety
| strany = 62}} [Dále jen Pokorný]</ref> a teorii [[gravitační kolaps|gravitačního kolapsu]].<ref name="Jupiter">{{Citace periodika
| titul = Jupiter sa (možno) sformoval za 300 rokov
| periodikum = Kozmos
| rok = 2003
| ročník = XXXIV
== Fyzikální a chemické vlastnosti ==
Saturn je nejvíce [[zploštění|zploštělá]] planeta ve sluneční soustavě. Její rovníkový průměr je přibližně o&nbsp;10 % větší než [[polární průměr]] (rovníkový průměr je 120&nbsp;536&nbsp;km, polární průměr je 98&nbsp;000&nbsp;km). Možným vysvětlením tohoto jevu je rychlá [[rotace]] a spíše tekutá než pevná fáze vodíku v&nbsp;jádře planety, která se působením vnitřního tlaku nevypařuje až do teploty 7000&nbsp;[[kelvin|K]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Planety sluneční soustavy - Saturn
| url = http://www.astro.pef.zcu.cz/planety/saturn/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-9-2
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Podobně jako Jupiter i&nbsp;Saturn vyzařuje více energie (např. v&nbsp;podobě tepla 1,78 krát více tepla než dostává od Slunce), což je způsobeno nejspíše klesáním hélia do spodnějších vrstev v&nbsp;atmosféře Saturnu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čeman
=== Složení ===
Saturn se podobně jako Jupiter celkově skládá ze 75 % [[vodík]]u&nbsp;a 25 % [[helium|hélia]] se stopami [[Methan|metanu]], [[voda|vody]] a&nbsp;[[amoniak]]u. Toto složení odpovídá složení původní [[mlhovina|mlhoviny]], ze které se zformovaly všechny planety sluneční soustavy. Předpokládá se, že jádro planety je tvořeno z&nbsp;kovového vodíku či hélia (nebo sloučeniny těchto dvou kovů),<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Jupiter a Saturn jsou možná plné kapalného kovového hélia
| url = http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/32F42128C1005A95C125749E0074EF8D
| datum vydání =
| datum aktualizace = 2008-08-08
| datum přístupu = 2008-10-24
| vydavatel = Scienceworld.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> což je způsobeno obrovským tlakem panujícím uvnitř planety. Teplota v&nbsp;jádře se odhaduje na 12&nbsp;000&nbsp;[[Kelvin|K]].<ref name="teplotajadra">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Facts about Saturn
| url = http://www.esa.int/esaMI/Cassini-Huygens/SEMV75HHZTD_0.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel = ESA
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Podle údajů získaných během průletu sondy [[Voyager 1]] je poměr vodíku ku héliu v&nbsp;atmosféře 9:1.<ref name="Kozmos1981">{{Citace periodika
| periodikum = Kozmos
| jméno = Vladimír
| příjmení = Pohánka
| rok = 1981
| ročník = XII
 
Jádro planety má přibližně 25&nbsp;000&nbsp;km v&nbsp;průměru<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Bbc.co.uk - Saturn
| url = http://www.bbc.co.uk/dna/h2g2/A383960
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel = BBC
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> a tvoří ho pravděpodobně směs skalnatého materiálu a podle některých údajů i [[led]]u.<ref name="Rekordy" /> Teplota ve vnitřním jádře je podle odhadů 12&nbsp;000&nbsp;K,<ref name="teplotajadra"/> tlak se odhaduje na 8 miliónů [[Pascal (jednotka)|MPa]].<ref>Čeman, str. 266.</ref> Hmotnost jádra je 22 násobek hmotnosti Země.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Guillot
| jméno = T
| odkaz na autora =
| titul = A comparison of the interiors of Jupiter and Saturn
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1999astro.ph..7402G
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
| strany = 187}}</ref> Vyzařování energie do okolí pravděpodobně pomáhá ještě další mechanismus, [[gravitační kolaps]] (tzv. [[Kelvinova-Helmholtzova nestabilita]]) podobně jako v&nbsp;případě Jupiteru.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = -AT-
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Saturnove prstence
| url = http://www.kf.fpv.ukf.sk/OFyzike/VyskumVesmiru/20040906.html
| datum vydání = 2004-9-06
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-9-19
| vydavatel = Katedra fyziky FPV
| místo =
| jazyk = slovensky
}}</ref>
 
Žlutá barva planety je způsobena odrazem slunečního světla od horních mraků. Na podrobných záběrech ze [[Sonda Cassini|sondy Cassini]] se však atmosféra jeví jako modrá. Bob West z&nbsp;[[Jet Propulsion Laboratory]], člen zobrazovacího týmu Cassini, prohlásil: „Byli jsme velmi překvapeni. Saturn by měl být žlutý.“<ref name="astronomiaonline">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Golembiovsky
| jméno = Martin
| odkaz na autora =
| titul = Saturn má modrú oblohu
| url = http://www.astronomiaonline.org/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2006021002
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-9-19
| vydavatel = astronomiaonline.org
| místo =
| jazyk = slovensky
}}</ref> Při pozorování z&nbsp;nižších vrstev atmosféry by se obloha Saturnu jevila modrá. Modrá barva je pravděpodobně způsobena rozptylem slunečního světla vlivem tzv. [[Rayleighův rozptyl|Rayleighova rozptylu]] na molekulách atmosféry podobně jako tomu je v&nbsp;atmosféře Země. Zatímco světlo na Zemi se rozptyluje na molekulárním dusíku a&nbsp;kyslíku, v&nbsp;atmosféře Saturnu se rozptyluje na molekulárním vodíku. Stále však není jasné, proč je severnější polokoule mnohem výrazněji modrá než jižní. Podle jedné hypotézy je to způsobeno tím, že jižní polokoule obsahuje mnohem více mraků, které se podílejí na žluté barvě planety.<ref name="astronomiaonline" />
 
Polární [[zploštění]] působí střídání světlejších a tmavších pruhů v&nbsp;atmosféře, které obíhají rovnoběžně s&nbsp;rovníkem. Různé zbarvení pruhů je způsobeno rozdílným chemickým složením a různě silnou oblačností. Atmosférické pásy jsou méně výrazné než u&nbsp;Jupitera a v&nbsp;oblasti rovníku jsou i&nbsp;širší.<ref name="Atlas vesmíru">{{Citace monografie
| author =
| rok = 2006
| titul = Ilustrovaný atlas vesmíru
| periodikum = Kozmos
| jméno = Vojtech
| příjmení = Rušin
| rok = 1995
| ročník = XXVI
==== Polární útvary ====
Dne 4. února 2004 objevil Glenn S. Orton a Padma Yanamandra-Fisherová pomocí přístroje [[Long Wavelength Spectrometer]] na [[Keckova observatoř|Keckově observatoři]] relativně teplý polární vír, první případ teplé [[polární čepička|polární čepičky]] ve sluneční soustavě. Během měření byl pozorován nárůst teploty z&nbsp;88&nbsp;[[Kelvin|K]] na 89&nbsp;K&nbsp;a později až na 91&nbsp;K&nbsp;v&nbsp;oblasti pólů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Saturn's Hot Spot
| url = http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_260.html
| datum vydání = 2005-02-05
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-27
| vydavatel = NASA
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Jde o&nbsp;nejteplejší místo na planetě.<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = http://www2.keck.hawaii.edu/news/science/saturn/
|titul = Saturn's Strange Hot Spot
|datum přístupu = 2008-08-19
Vědci z oxfordské univerzity prováděli experimenty s dynamikou tekutin a podařilo se jim dosáhnout obdobného šestiúhelníkového tvaru. V rotujícím válci s vodou vytvořili další proudy, po obarvení tekutin viděli podobný šestiúhelník. To nasvědčuje tomu, že hexagon na severním pólu Saturnu skutečně je výsledkem dynamické interakce mezi jednotlivými proudy v atmosféře.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Scholtzová
| jméno = Jiřina
| titul = Záhada šestiúhelníku na Saturnu
| periodikum = Aldebaran bulletin
| issn = 1214-1674
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora = http://www.livingfuture.cz
| titul = Mysteriózní polární hexagon planety Saturn
| url = http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10069
| datum vydání = 2011-01-29
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-01-29
| vydavatel = LIVING fUTRE
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref>
| strany = 15
| issn=1211-0485}}</ref> a je tedy jen o&nbsp;málo silnější než [[magnetické pole Země]]. Ve srovnání s&nbsp;pozemským magnetickým polem však Saturnovo pole vykazuje silnější [[Magnetický dipól|dipólový]] charakter a současně je magnetické osa téměř rovnoběžná s&nbsp;rotační osou planety. Orientace magnetického pólu je stejná jako u&nbsp;Jupiteru. Magnetické pole je nejspíše generováno [[hydromagnetické dynamo|hydromagnetickým dynamem]], které je o&nbsp;něco hlouběji než v&nbsp;případě Jupitera.<ref>Čeman, str. 269.</ref> [[Magnetosféra]] sahá daleko do prostoru, ale vlivem [[sluneční vítr|slunečního větru]] není podobně jako u&nbsp;ostatních planet stejně rozsáhlá na obě strany. Na přivrácené straně ke Slunci je pole vlivem tlaku proudících částic deformováno směrem k&nbsp;planetě tvořící [[plazmový torus]], který je největší v&nbsp;celé sluneční soustavě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Magnetosféra Saturnu
| url = http://aldebaran.cz/astrofyzika/plazma/occurence.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Pole sahá do vzdálenosti asi 1,1 miliónu&nbsp;km,<ref name="NASANASA">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Saturn's Magnetosphere
| url = http://voyager.jpl.nasa.gov/science/saturn_magnetosphere.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel = NASA
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> na odvrácené straně bude protaženo do chvostu, který se táhne za planetou, ale jeho délka není v&nbsp;současnosti známá. V&nbsp;magnetosféře Saturnu se nacházejí všechny jeho prstence a měsíce. Oproti jiným magnetosférám však Saturnova vykazuje odchylky v&nbsp;poli,<ref name="NASANASA"/> které nejspíše souvisejí s&nbsp;přítomností prstenců kolem planety.
 
Prstence jsou tvořeny velkým množstvím drobných částeček různé velikosti od prachových zrnek až po objekty velké desítky metrů. Pravděpodobně se jedná o&nbsp;kousky [[hornina|hornin]] obohacené kousky vodního ledu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Cassini - Záplava nových objevů
| url = http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=hotnews&month=02-2005
| datum vydání =
| datum aktualizace = 2005-02-24
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel = kosmo.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Každá částice obíhá planetu samostatně okolo rovníku a při oběhu se řídí [[Keplerovy zákony|Keplerovými zákony]]. Znamená to, že nejbližší částice obíhají Saturn nejrychleji (jednou za 4,9 hodiny) a nejvzdálenější pomaleji (jednou za 2 dny). Přelety sond ukázaly, že hlavní prstence jsou tvořeny množstvím malých jemných prstenců. Původ prstenců není do dneška zcela jasně vysvětlen. Jedna teorie předpokládá, že se zformovaly přirozeně z&nbsp;původního materiálu protoplanetárního disku, dle jiné teorie se jedná o&nbsp;měsíc rozpadlý vlivem [[Slapová síla|slapových sil]].<ref name="Kozmos3">{{Citace periodika
| titul = Cassini už obieha Saturn
 
Zvláštností je poslední prstenec Saturnu, který je velmi řídký a nachází se ve vzdálenosti téměř 100× větší než „klasické“ prstence.<ref name="martinek">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Martínek
| jméno = František
 
Celkově se „klasické“ prstence dělí směrem od planety na D, C, [[prstenec B|B]], A, F, [[prstenec G|G]] a E.<ref name="prstence2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| titul = Saturn - Prstence
| url = http://www.astro.pef.zcu.cz/planety/saturn/12/
| titul = Analysing the New Saturnian Rings, R/2004 S1 and R/2004 S2
| url = http://www.ingentaconnect.com/content/klu/moon/2005/00000097/F0020003/00009082;jsessionid=1hb90tmi4r4tb.alexandra
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-24
| vydavatel = Earth, Moon, and Planets
| příjmení = Martinek
| jméno = František
| odkaz na autora =
| titul = Nové informace o Saturnových prstencích
| url = http://www.astro.cz/clanek/2141
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-27
| vydavatel = Astro.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Výjimkou je nově objevený řídký prstenec, který se rozprostírá ve vzdálenosti 6 až 12 miliónů km od Saturnu a jehož tloušťka je přibližně 20× větší než je průměr Saturnu.<ref name="martinek" />
 
 
== Pozorování ==
 
=== Historie pozorování ===
Saturn je snadno pozorovatelný pouhým [[lidské oko|okem]]. Lidé jej proto znali již od [[pravěk]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Saturn - Data for the Planets:
| url = http://burro.astr.cwru.edu/stu/saturn.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-21
| vydavatel = burro.astr.cwru.edu
| jazyk = anglicky
}}</ref> První historicky doložené pozorování této planety pochází do období okolo roku 650 př. n. l. z&nbsp;oblasti [[Mezopotámie]]. V&nbsp;dochovaném textu je zmínka o&nbsp;zákrytu planety Měsícem.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Moore | jméno = Patrick | titul = The Databook of Astronomy | místo = Bristol - Philadelphia | vydavatel = Institute of Physics Publishing | rok = 2000 | jazyk = anglicky | strany = 171}} [Dále jen Moore]</ref> V&nbsp;nejstarších modelech nebeské sféry, které byly [[Geocentrismus|geocentrické]], byl nejvzdálenější planetou od Země a obíhal ji mezi oběžnou dráhou Jupiteru a nejvzdálenější sférou hvězd.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Ptolemy’s View of the Planets and Solar System - The Chaldean Order of the Planets
| url = http://www.gryphonastrology.com/cosmology.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-21
| vydavatel = gryphonastrology.com
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
V&nbsp;[[19. století]] také prokázal [[James Edward Keeler|J. E. Keeler]], že jednotlivé prstence nejsou jednolité, ale skládají se z&nbsp;nesmírného počtu malých částic.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Baalke
| jméno = Ron
| odkaz na autora =
| titul = Historical Background of Saturn's Rings
| url = http://www2.jpl.nasa.gov/saturn/back.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-9-19
| vydavatel = JPL/NASA
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
| jméno = Patrick
| příjmení = Moore
| rok =
| titul = Hviezdy a planéty
| vydavatel = Vydavateľstvo Slovart
| periodikum = Kozmos
| jméno = Jiří
| příjmení = Dušek
| rok = 1995
| ročník = XXVI
[[Soubor:Vg1 p23254 hires.jpg|náhled|Saturn ze sondy [[Voyager 1]]]]
Současná astronomie čerpá většinu detailních znalostí o&nbsp;Saturnu ze snímků, pořízených kosmickými sondami. První z&nbsp;nich byl [[Pioneer 11]], který prolétl v&nbsp;blízkosti Saturnu roku 1979. K&nbsp;planetě dorazil po čtyř a půl roční cestě meziplanetárním prostorem. Studium planety a jejího okolí začalo 2. srpna 1979, poté sonda provedla riskantní, ale úspěšný manévr, během něhož prolétla 1. září 1979 rovinou Saturnových prstenců. Během průletu hrozila srážka sondy a hmoty prstenců. Nejvíce se sonda Saturnu přiblížila na 21&nbsp;400&nbsp;km nad oblast mraků. Výzkum planety ukončila 15. září a pokračovala v&nbsp;letu do vnějších oblastí sluneční soustavy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| odkaz na autora =
| titul = 1973-019A - Pioneer 11
| url = http://www.lib.cas.cz/space.40/1973/I019A.HTM
 
Dalšími průzkumníky Saturnu byly sondy [[Voyager 1]] a [[Voyager 2]], které snímkovaly Saturn v&nbsp;letech 1980 a 1981. Největšího přiblížení Voyager 1 dosáhl 13. listopadu 1980, ale jeho přístroje zkoumaly planetu již tři měsíce před tím. Během přeletu bylo pořízeno množství fotografií, které přinesly řadu nových poznatků o&nbsp;planetě. Podařilo se rovněž získat snímky měsíců Mimas, Tethys, Dione, Enceladus, Rhea a Titan. Okolo Titanu pak sonda 12. listopadu 1980 proletěla ve vzdálenosti pouhých 6500&nbsp;km, což umožnilo nasbírat základní údaje o&nbsp;atmosféře měsíce a jeho teplotě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Voyager 1 a Voyager 2
| url = http://www.aldebaran.cz/sondy/sondy/77_Voyager_1_2.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel = aldebaran.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
== Možnost života ==
Saturn patří mezi plynné obry, takže nemá pevný povrch jako terestrické planety. U&nbsp;těchto planet se předpokládá, že případný život by mohl teoreticky vznikat pouze v&nbsp;atmosféře v&nbsp;oblastech, kde se nacházejí kapičky vody a dostatek slunečního záření. Objevily se spekulace, ve kterých se tvrdilo, že by v&nbsp;takovém prostředí dokázaly žít i&nbsp;vícebuněčné organismy. Na Zemi se však zatím nenašly žádné organismy, které by byly schopny žít výhradně v&nbsp;mracích, dokonce ani na místech, kde jsou mraky přítomny téměř neustále. Analogicky můžeme předpokládat podobnou situaci pro všechny tělesa sluneční soustavy s&nbsp;atmosférou a tedy i&nbsp;pro Saturn.<ref>{{Citace sborníku| příjmení = McKay| jméno =Christopher P. | příjmení2 = Davis| jméno2 = Wanda L.| titul = Astrobiology| příjmení sestavitele =McFadden| jméno sestavitele =Lucy-Ann | příjmení sestavitele2 =Weismann| jméno sestavitele2= Paul R. |příjmení sestavitele3=Johnson| jméno sestavitele3 = Torrence V.|sborník = Encyclopedia of Solar System| vydání = 2| místo = San Diego - London - Amsterdam - Burlington |vydavatel =Elsevier| rok =2007| strany = 864 |jazyk = anglicky}}</ref> Naopak za možné kandidáty na [[mimozemský život]] v&nbsp;Saturnově rodině se považují měsíce Titan a Enceladus. Složení atmosféry Titanu připomíná složení atmosféry Země v&nbsp;raném stádiu vzniku. Uvažuje se též o&nbsp;možnosti výskytu jednobuněčných organismů, které by zde mohly přežívat.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Life in the Solar System? Planet Hunting SETI
| url = http://www.bbc.co.uk/science/space/life/looking/titan.shtml
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-9-19
| vydavatel = BBC
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Po přistání sondy Huygens však Fransois Raulin, jeden z&nbsp;expertů projektu prohlásil, že život na Titanu je velmi nepravděpodobný z&nbsp;důvodu nepřítomnosti vody na povrchu měsíce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| jméno = Vojtech
| příjmení = Zamarovský
| rok =
| titul = Bohovia a hrdinovia antických bájí
| vydavatel = Perfekt
=== Sci-fi ===
Saturn se stal podobně jako další planety sluneční soustavy námětem některých sci-fi [[kniha|knížek]]. Často se vyjma Saturnu objevuje děj situovaný na jeho měsíc Titan, který má hustou atmosféru a jeho povrch je tvořený [[uhlovodíky]]. Z tohoto důvodu se často měsíc popisuje jako „[[Čerpací stanice pohonných hmot|čerpací stanice]]“ pro budoucí kosmické lety či jako surovinová základna pro dobývání vzdálených částí sluneční soustavy. Saturn se do literatury zapisuje například v díle [[Arkadij a Boris Strugačtí|bratrů Strugackých]] v roce [[1962]], kteří publikovali svoji knihu [[Tachmasib letí k Saturnu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ladislav -Knedle- Ševcůj
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Tachmasib letí k Saturnu
| url = http://www.legie.info/kniha/2573-strugackij-strugackij-tachmasib-leti-k-saturnu
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-25
| vydavatel = www.legie.info
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Další knihou, ve které je oblast okolo Saturna hlavním motivem, je román [[Arthur C. Clarke|Arthura C. Clarka]] [[2001: Vesmírná odysea (kniha)|2001: Vesmírná odysea]]. Příběh vypráví o lidské výpravě k Saturnově měsíci [[Iapetus (měsíc)|Japetusu]], u kterého by se měl nacházet tajemný černý monolit. Měsíc Titan je například zmiňován v knize českého autora [[Jiří Kulhánek|Jiřího Kulhánka]] [[Stroncium (román)|Stroncium]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kopeček
| jméno = Jaromír
| odkaz na autora =
| titul = Kulhánek, Jiří - Stroncium
| url = http://www.knihovnice.cz/recenze/kulhanek-j-stroncium.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-25
| vydavatel = www.knihovnice.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
Vyjma literárního zpracování se Saturn stává i námětem [[film]]u [[Saturn 3]], který vypráví příběh o malé vědecké stanici na povrchu měsíce Titan, kde dvojice vědců se dostává do kontaktu s další osobou a jeho robotem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Saturn 3
| url = http://www.csfd.cz/film/2426-saturn-3/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-25
| vydavatel = Csfd.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
== Odkazy ==
{{Sisterlinks
| commonscat = Saturn (planet)
| wikt =Saturn
| b =
| n =
| s =
| q =
| v =
}}
 
=== Poznámky ===
<references group=p/>
}}
* {{Citace monografie
| autor = [[Jiří Grygar|GRYGAR J.]], POKORNÝ Z., DUŠEK J.
| odkaz na autora =
| titul = Fotografický atlas Náš vesmír
| vydavatel = Aventinum
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn = 80-7151-160-9
| kapitola =
| strany = 142−145
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Lovett
| jméno = Laura
| příjmení2 = Horvath
| jméno2 = Joan
 
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Saturn (planet)}}
* {{Wikislovník|heslo=Saturn}}
* [http://www.vesmir.info/saturn/ Soubor článků s tematikou Saturn]
* [http://aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/saturn.html Informace o Saturnu a jeho měsících]
{{Portály|Planetární vědy}}
 
[[Kategorie:Planety sluneční soustavy]]
[[Kategorie:Saturn| ]]
[[Kategorie:Planety sluneční soustavy]]
 
{{Link FA|af}}
128 562

editací