Sahelanthropus tchadensis: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Způsob života: typo oprava
Latinský rod kurzívou
Řádek 1:
{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = ''Sahelanthropus''
| výskyt = svrchní [[miocén]], před 7 miliony let
| obrázek = Sahelanthropus tchadensis adult male - head model - Smithsonian Museum of Natural History - 2012-05-17.jpg
Řádek 20:
}}
 
'''''Sahelanthropus''''' je [[rod (biologie)|rod]] vyhynulých [[hominidé|hominidů]], žijící ve svrchním [[miocén]]u (asi před 6,8 - 7,2 miliony let) na území dnešního [[Čad]]u ve [[střední Afrika|střední Africe]]. Vývojově stojí velmi blízko [[poslední společný předek|poslednímu společnému předku]] moderních [[šimpanz]]ů a [[člověk|lidí]] a možná již patří přímo k lidské vývojové linii ([[subtribus]] [[Hominina]]). Pokud je tomu tak, jedná se zatím o nejstaršího známého zástupce této větve. Předchází tak mladším rodům homininů, jako jsou ''[[Orrorin]]'', ''[[Ardipithecus]]'' a ''[[Australopithecus]]''.
 
Rod je v současnosti zastoupen jediným [[druh (biologie)|druhem]], pojmenovaným ''Sahelanthropus tchadensis'' (česky ''„[[Sahel]]ský člověk z Čadu“'').
Řádek 28:
[[Soubor:Sahelanthropus tchadensis - TM 266 location.jpg|náhled|vlevo|''Místo nálezu na mapě Čadu'']]
[[Soubor:Michel Brunet.jpg|náhled|''Paleontolog Michel Brunet'']]
Ostatky rodu ''Sahelanthropus'' byly objeveny až na počátku [[21. století]]. Dosud jsou známé pouze ze tří úseků lokality ''Toros-Menalla'' na [[poušť|poušti]] [[Djourab]] v západním [[Čad]]u, asi 800 km severně od hlavního města [[N'Djamena]]. Jedná se o úseky ''TM 266'', ''TM 247'' a ''TM 292'', které jsou od sebe vzdálené několik kilometrů.<ref name="Brunet 2005">{{citace periodika | příjmení = Brunet | jméno = M.| spoluautoři = GUY, F., PILBEAM, D., LIEBERMAN, D. E., LIKIUS, A., MACKAYE, H. T., PONCE DE LEON, M. S., ZOLLIKOFER, C. P. E., VIGNAUD, P. |rok = 2005|titul = New material of the earliest hominid from the Upper Miocene of Chad| periodikum = Nature | ročník = 434 | strany = 752 - 755}}</ref>
 
První nález - téměř kompletní [[lebka|lebku]] - zachytil [[Ahounta Djimdoumalbaye]] dne [[19. červenec|19. července]] [[2001]] v úseku ''TM 266''. Další čtyři zlomky spodních čelistí a čtyři izolované zuby byly francouzsko-čadským výzkumným týmem postupně odhaleny v období od července 2001 do března 2002. V současnosti je tak k dispozici celkem devět vzorků, patřících nejméně šesti jedincům.<ref name="Brunet 2005"/> Nálezy v letech [[2002]] a [[2005]] popsal francouzský [[paleoantropologie|paleoantropolog]] [[Michel Brunet]] z university v [[Poitiers]].<ref name="Brunet 2002">{{citace periodika | příjmení = Brunet | jméno = M.| spoluautoři = GUY, F., PILBEAM, D., MACKAY, H. T., LIKIUS, A., DJIMBOUMALBAYE, A. et al.|rok = 2002|titul = A new hominid from the upper Miocene of Chad, central Africa| periodikum = Nature | ročník = 418 | strany = 145 - 151}}</ref> Neoficiální zdroje navíc hovoří o objevu [[hominidé|hominidní]] [[stehenní kost]]i, která by mohla patřit k lebce, to ovšem dosud nebylo oficiálně potvrzeno a publikováno.<ref name="Hawks">[http://johnhawks.net/weblog/fossils/sahelanthropus/femur-toumai-bergeret-recherche-2009.html ''Nález femuru na lokalitě TM 266 (John Hawks weblog)'']</ref>
Řádek 44:
[[Soubor:Sahelanthropus tchadensis - TM 266-01-060-1.jpg|náhled|''Odlitek originálního nálezu'']]
[[Soubor:Toumaï.jpg|náhled|''Rektifikovaná lebka'']]
[[Soubor:Sahelantrophus tchadensis endocast - Smithsonian Museum of Natural History - 2012-05-17.jpg|náhled|Mozek rodu ''Sahelanthropus'']]
Rod ''Sahelanthropus'' je v současnosti známý pouze ze zlomků lebky, čelistí a zubů. Nalezená lebka je téměř úplná, ovšem popraskaná a deformovaná. Než bylo možné provést potřebná měření, musela být podrobena detailnímu nasnímání a následnému narovnání pomocí [[počítačová tomografie|počítačové tomografie]]. Jednotlivé zlomky byly [[Virtuální realita|virtuálně]] zbaveny zbytků [[sediment]]ů a podle prasklin vráceny na původní místo. Rektifikovaná verze pak byla „vytištěna“ na [[3D tisk]]árně.<ref name="Zolli">{{citace periodika | příjmení = Zollikofer | jméno = C. P.|spoluautoři = DE LEON, M. S. P., LIEBERMAN, D. E., GUY, F., PILBEAM, D., LIKIUS, A., MACKAYE, H. T., VIGNAUD, P., BRUNET, M.|rok = 2005|titul = Virtual cranial reconstruction of Sahelanthropus tchadensis| periodikum = Nature| ročník = 434 | strany = 755 - 759}}</ref>
 
Podle dochovaných ostatků mohl ''Toumaï'' měřit asi 115 - 125 cm a vážit až 45 kg, dosahoval tedy zhruba velikosti moderní [[šimpanz]]í samice.<ref name="Brunet2004"/> Jeho lebka nese unikátní [[mozaika|mozaiku]] primitivních a moderních znaků.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Koufos | jméno = G. D | titul = Potential hominoid ancestors for Hominidae | příjmení sestavitele = Henke | jméno sestavitele = W. C. | příjmení sestavitele2 = Tattersall | jméno sestavitele2 = I| sborník = Handbook of palaeoanthropology 3 | vydavatel = Springer | místo = Berlín | rok vydání = 2007 | strany = 1347 - 1377}}</ref>
Řádek 83:
 
=== Způsob života ===
Na velmi zajímavý fakt ukazuje umístění a orientace velkého týlního otvoru (''foramen magnum''), kudy prochází do lebky [[mícha]]. Tento otvor se v porovnání se šimpanzi nachází poměrně vpředu, i když ještě ne tolik, jako u rodů [[Australopithecus]] nebo [[člověk|Homo]]. To znamená, že ''Sahelanthropus'' se alespoň příležitostně mohl pohybovat vzpřímeně, po dvou končetinách. Určování schopnosti [[bipedie|bipední chůze]] pouze podle pozice týlního otvoru je ovšem nejednoznačné. K potvrzení tohoto předpokladu budou v budoucnu potřeba i nálezy [[postkraniální kostra|postkraniální kostry]], zejména kostí končetin, které však dosud chybí.<ref name="Brunet2004"/>
 
[[Soubor:Okavango Delta, Botswana4.jpg|náhled|vlevo|''Delta řeky Okavango'']]
''Toumaï'' mohl žít v řídce zalesněné krajině, v okolí rozlehlého [[Čadské jezero|Čadského jezera]], které bylo v [[miocén]]u mnohem větší než dnes a mohlo zaujímat přes 300 000 km².<ref>{{citace periodika | příjmení = Ghienne | jméno = J. F.|spoluautoři = SCHUSTER, M., BERNARD, A., DURINGER, P., BRUNET, M.|rok = 2002|titul = The Holocene giant Lake Chad revealed by digital elevation models| periodikum = Quaternary International| ročník = 87 | strany = 81 - 85}}</ref> Nálezy z lokality Toros-Menalla zahrnují kromě ostatků Sahelanthropa více než 10 000 kusů [[fosilie|fosilií]], celkem ze 42 druhů [[obratlovci|obratlovců]] - sladkovodních [[ryby|ryb]], [[obojživelníci|obojživelníků]], [[hadi|hadů]], [[krokodýli|krokodýlů]] a [[želvy|želv]], ale také [[primáti|primátů]], [[hlodavci|hlodavců]], [[slonovití|slonovitých]], [[žirafovití|žirafovitých]], [[antilopa|antilop]], [[Anthracotherium|anthracotherií]], [[koňovití|koňovitých]], [[prasatovití|prasatovitých]] i [[turovití|turovitých]].<ref name="Vignaud"/> Podle těchto nálezů byla domovem rodu ''Sahelanthropus'' pestrá mozaikovitá krajina mezi rozsáhlým jezerem a již tehdy existující pouští. Otevřené travnaté prostory zřejmě dominovaly a doplňovaly je jen nevelké úseky lesních či křovinatých porostů. Celkově se krajina svým rázem mohla podobat součané deltě řeky [[Okavango]] v [[Botswana|Botswaně]].<ref name="Fur">{{citace periodika | příjmení = Le Fur | jméno = S.| spoluautoři = FARA, E., MACKAYE, H. T., VIGNAUD, P., BRUNET, M.|rok = 2009|titul = The mammal assemblage of the hominid site TM266 (Late Miocene, Chad Basin): ecological structure and paleoenvironmental implications| periodikum = Naturwissenschaften| ročník = 96 | strany = 565 - 574}}</ref>
 
Konkrétní [[biotop]] rodu ''Sahelanthropus'' zatím nelze s jistotou určit. Potravu mohl ''Toumaï'' získávat v otevřené krajině i v lesních porostech, stromy mu ale kromě plodů zřejmě poskytovaly i útočiště před dravci. Právě vzpřímený postoj mu mohl umožnit v různorodé krajině přežít, dvounohou chůzí se možná dokázal snáze přesouvat mezi jednotlivými úseky lesa a křovin.<ref name="Fur"/> Zajímavé je, že mozaikovitá krajina, ačkoliv více zalesněná než v Toros-Menalla, se předpokládá i na lokalitách, odkud pocházejí jiní časní homininé - [[Orrorin]] a [[Ardipithecus]].<ref name="Fur"/>
 
''Sahelanthropus'' se pravděpodobně živil převážně rostlinnou stravou, ale její konkrétní složení také dosud není známé. V oblasti Toros-Menalla mohlo být měkké ovoce dostupné jen sezónně, takže bylo zřejmě doplňováno tužší potravou, jako jsou listy, výhonky, kořínky nebo hlízy. Tomu odpovídá silnější sklovina stoliček i masivnější spodní čelist a velké [[žvýkací sval]]y. Vyloučit nelze ani příležitostnou konzumaci [[hmyz]]u či drobných obratlovců. Právě potřeba žvýkání a efektivního drcení potravy mohla vést ke zmenšení překážejících špičáků.<ref name="Klages"/>
 
== Fylogeneze ==
''Sahelanthropus'' může stát velmi blízko [[poslední společný předek|poslednímu společnému předku]] moderních šimpanzů a lidí a možná již patří přímo k lidské vývojové linii.<ref name="Wong">{{citace periodika | příjmení = Wong | jméno = K| rok = 2003|titul = An Ancestor to call our own| periodikum = Scientific American| ročník = 288 | strany = 54 - 63}}</ref> V současnosti ale jeho [[Fylogeneze|fylogenetická]] pozice není jistá a zpřesnit ji mohou jen další nálezy. Podobně nejisté postavení má také o málo mladší rod [[Orrorin]]. Ostatky obou rodů však prakticky nelze porovnat, protože z rodu ''Sahelanthropus'' zatím není známa [[postkraniální kostra]], zatímco u rodu Orrorin není doložena většina lebky.<ref name="Brunet 2002"/> Oba taxony jsou v současnosti často řazeny mimo skupiny Hominina a Panina jako blíže neurčení [[Hominini|homininé]] (''Hominini incertae sedis'').<ref>{{citace periodika | příjmení = Wood | jméno = B.|příjmení2 = Harrison | jméno2 = T| rok = 2011|titul = The evolutionary context of the first hominins| periodikum = Nature| ročník = 470 | strany = 347 - 352}}</ref>
 
Zásadním argumentem pro zařazení Sahelanthropa mezi předky lidí je umístění [[foramen magnum|velkého týlního otvoru]] a z něj odvozovaná pravděpodobnost [[bipedie|bipední chůze]]. Možnost příslušnosti k [[podtribus|podtribu]] [[Hominina]] je podporována i dalšími znaky, zejména na obličejové části lebky - celkovou stavbou tváře bez vystupujících čelistí, malými špičáky, absencí diastemy a ostřícího komplexu.<ref name="Brunet 2005"/> [[Rektifikace]] lebky tyto znaky, popsané již v roce [[2002]] na základě deformovaného originálu, potvrdila.<ref name="Zolli"/>
Řádek 99:
'''Možnost bipedie''' ovšem vyvolává spory, protože pro ni neexistuje žádný jiný důkaz, například kosti dolních končetin. Není jisté, nakolik se ''Toumaï'' pohyboval vzpřímeně. Mohl tak činit jen příležitostně, i když zřejmě trávil ve stoje víc času než současní lidoopi.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Harcourt-Smith | jméno = W. E | titul = The Origins of Bipedal Locomotion | příjmení sestavitele = Henke | jméno sestavitele = W. C. | příjmení sestavitele2 = Tattersall | jméno sestavitele2 = I| sborník = Handbook of palaeoanthropology 2 | vydavatel = Springer | místo = Berlín | rok vydání = 2007 | strany = 1483 - 1518}}</ref> Případná bipedie u Sahelanthropa jistě nebyla příliš dokonalá a plně vyvinutá. S tímto typem pohybu navíc mohlo „experimentovat“ více tvorů (například [[Oreopithecus]]), ovšem pouze předchůdci lidí jej rozvinuli.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Andrews | jméno = P. | příjmení = Harrison | jméno = T| titul = The last common ancestor of apes and humans | příjmení sestavitele = Lieberman | jméno sestavitele = D. E. | příjmení sestavitele2 = Smith | jméno sestavitele2 = R. J.| příjmení sestavitele3 = Kelley | jméno sestavitele3 = J.| sborník = Interpreting the Past: Essays on Human, Primate, and Mammal Evolution | vydavatel = Brill Academic Publishing | místo = Lieden, Boston | rok vydání = 2005 | strany = 103 - 121}}</ref> V současnosti však nelze bez dalších nálezů rozhodnout, zda je ''Toumaï'' předkem australopitéků a lidí a nebo jen slepou vývojovou větví.<ref name="Wong"/>
 
Předmětem diskusí je také '''datace ostatků''', protože na základě genetických analýz se předpokládalo oddělení vývojové linie šimpanzů a lidí asi před 6 miliony let, podle mnoha studií spíše později.<ref name="Wong"/> ''Sahelanthropus'' se proto zdá být příliš starý na to, aby mohl reprezentovat zástupce taxonu Hominina. Stejně tak ovšem mohou být chybné i výsledky genetických metod, které se v současné době stále vyvíjejí.
 
Nález nejstaršího lidského předka v [[Čad]]u, 2500 km západně od [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]] by také přímo odporoval teorii „[[East Side story (paleoantropologie)|East Side story]]“, kterou zpopularizoval [[Yves Coppens]]. Podle ní se lidská a šimpanzí vývojová linie oddělily právě díky vzniku východoafrické příkopové propadliny. Šimpanzi se vyvíjeli na západ od tohoto útvaru, kde zůstaly lesy. Naopak lidé vznikli na východě, v prostředí savany.<ref name="Wong"/>
 
Mezi odpůrce rodu ''Sahelanthropus'' coby hominina lidí patří zejména [[Milford Wolpoff]], [[John Hawks]], [[Brigitte Senut]] a [[Martin Pickford]]. Podle nich je čadský nález „pouhým“ [[hominidé|lidoopem]] a může být spíše předkem moderních [[gorila|goril]] (vyhynulí předci goril a šimpanzů ovšem nejsou dosud známí, takže neexistuje jiný srovnávací materiál než moderní druhy). Malé špičáky pak zdůvodňují tím, že se jedná o samici, nikoliv o samce. Předpokládají, že Toumaï byl kvadrupední lidoop se silným žvýkacím aparátem, který mu umožnil přežívat v sušším prostředí oblasti Sahelu. Proto se u něj vyvinuly znaky, upomínající na australopitéky (obývající podobné prostředí) i lidi. Ve skutečnosti se však může jednat o důsledek [[Konvergence (evoluce)|konvergentního vývoje]].<ref name="Wolpoff2002"/>
 
'''Námitky proti zařazení rodu ''Sahelanthropus'' mezi Hominina:'''<ref name="Wolpoff2002">{{citace periodika | příjmení = Wolpoff | jméno = M. H.| spoluautoři = SENUT, B., PICKFORD, M., HAWKS, J.| rok = 2002|titul = Sahelanthropus or ‘Sahelpithecus’?| periodikum = Nature| ročník = 419 | strany = 581 - 582}}</ref><ref>{{citace periodika | příjmení = Wolpoff | jméno = M. H.| spoluautoři = HAWKS, J., SENUT, B., PICKFORD, M., AHERN, J. C. M.| rok = 2006|titul = An ape or the ape: is the Toumaï cranium TM 266 a hominid?| periodikum = PaleoAnthropology| ročník = 2006 | strany = 36 - 50}}</ref>
* Nalezený jedinec není samec, ale spíše samice - malé špičáky nejsou u samice neobvyklé
* Mohutné nadočnicové oblouky mohly být vytvořeny jako zesílení lebky kvůli náročnému zpracování tuhé stravy. Raní zástupci rodu Homo tento znak nemuseli zdědit od Sahelanthropa, ale mohl se u nich vyvinout samostatně. Podobnost tudíž není dána příbuzenstvím, ale konvergentním vývojem.
* Pozice týlního otvoru nevybočuje z rozsahu známého od šimpanzů
* Dlouhé ploché ''planum nuchale'' odpovídá moderním gorilám
* Stopy úponů krčních svalů v kombinaci s celkovým utvářením mozkovny ukazují, že ''Sahelanthropus'' nepoužíval bipední chůzi ve větším rozsahu než současní lidoopi
* Nalezené ostatky jsou příliš staré
 
Řádek 119:
== Zdroje ==
{{Commonscat|Sahelanthropus}}
* [http://www.cnrs.fr/cw/fr/pres/compress/Toumai/Tounaigb/resumegb.html Web věnovaný druhu ''Sahelanthropus tchadensis'']
* [http://humanorigins.si.edu/evidence/human-fossils/species/sahelanthropus-tchadensis Sahelanthropus tchadensis] - ''Sahelanthropus'' na webu [[Smithsonian Institution]]
* {{Citace monografie | příjmení = Gibbons | jméno = A| titul = První lidé: závody v hledání nejstaršího předka | vydavatel = Academia| místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 307}}
* {{Citace monografie | příjmení = Roberts | jméno = A| titul = Evoluce: Příběh člověka | vydavatel = Knižní klub| místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 256}}