Sahelanthropus tchadensis: Porovnání verzí

| jméno = ''Sahelanthropus''

'''''Sahelanthropus''''' je [[rod (biologie)|rod]] vyhynulých [[hominidé|hominidů]], žijící ve svrchním [[miocén]]u (asi před 6,8 - 7,2 miliony let) na území dnešního [[Čad]]u ve [[střední Afrika|střední Africe]]. Vývojově stojí velmi blízko [[poslední společný předek|poslednímu společnému předku]] moderních [[šimpanz]]ů a [[člověk|lidí]] a možná již patří přímo k lidské vývojové linii ([[subtribus]] [[Hominina]]). Pokud je tomu tak, jedná se zatím o nejstaršího známého zástupce této větve. Předchází tak mladším rodům homininů, jako jsou ''[[Orrorin]]'', ''[[Ardipithecus]]'' a ''[[Australopithecus]]''.

Ostatky rodu ''Sahelanthropus'' byly objeveny až na počátku [[21. století]]. Dosud jsou známé pouze ze tří úseků lokality ''Toros-Menalla'' na [[poušť|poušti]] [[Djourab]] v západním [[Čad]]u, asi 800 km severně od hlavního města [[N'Djamena]]. Jedná se o úseky ''TM 266'', ''TM 247'' a ''TM 292'', které jsou od sebe vzdálené několik kilometrů.<ref name="Brunet 2005">{{citace periodika | příjmení = Brunet | jméno = M.| spoluautoři = GUY, F., PILBEAM, D., LIEBERMAN, D. E., LIKIUS, A., MACKAYE, H. T., PONCE DE LEON, M. S., ZOLLIKOFER, C. P. E., VIGNAUD, P. |rok = 2005|titul = New material of the earliest hominid from the Upper Miocene of Chad| periodikum = Nature | ročník = 434 | strany = 752 - 755}}</ref>

[[Soubor:Sahelantrophus tchadensis endocast - Smithsonian Museum of Natural History - 2012-05-17.jpg|náhled|Mozek rodu ''Sahelanthropus'']]

Rod ''Sahelanthropus'' je v současnosti známý pouze ze zlomků lebky, čelistí a zubů. Nalezená lebka je téměř úplná, ovšem popraskaná a deformovaná. Než bylo možné provést potřebná měření, musela být podrobena detailnímu nasnímání a následnému narovnání pomocí [[počítačová tomografie|počítačové tomografie]]. Jednotlivé zlomky byly [[Virtuální realita|virtuálně]] zbaveny zbytků [[sediment]]ů a podle prasklin vráceny na původní místo. Rektifikovaná verze pak byla „vytištěna“ na [[3D tisk]]árně.<ref name="Zolli">{{citace periodika | příjmení = Zollikofer | jméno = C. P.|spoluautoři = DE LEON, M. S. P., LIEBERMAN, D. E., GUY, F., PILBEAM, D., LIKIUS, A., MACKAYE, H. T., VIGNAUD, P., BRUNET, M.|rok = 2005|titul = Virtual cranial reconstruction of Sahelanthropus tchadensis| periodikum = Nature| ročník = 434 | strany = 755 - 759}}</ref>

Na velmi zajímavý fakt ukazuje umístění a orientace velkého týlního otvoru (''foramen magnum''), kudy prochází do lebky [[mícha]]. Tento otvor se v porovnání se šimpanzi nachází poměrně vpředu, i když ještě ne tolik, jako u rodů [[Australopithecus]] nebo [[člověk|Homo]]. To znamená, že ''Sahelanthropus'' se alespoň příležitostně mohl pohybovat vzpřímeně, po dvou končetinách. Určování schopnosti [[bipedie|bipední chůze]] pouze podle pozice týlního otvoru je ovšem nejednoznačné. K potvrzení tohoto předpokladu budou v budoucnu potřeba i nálezy [[postkraniální kostra|postkraniální kostry]], zejména kostí končetin, které však dosud chybí.<ref name="Brunet2004"/>

''Toumaï'' mohl žít v řídce zalesněné krajině, v okolí rozlehlého [[Čadské jezero|Čadského jezera]], které bylo v [[miocén]]u mnohem větší než dnes a mohlo zaujímat přes 300 000 km².<ref>{{citace periodika | příjmení = Ghienne | jméno = J. F.|spoluautoři = SCHUSTER, M., BERNARD, A., DURINGER, P., BRUNET, M.|rok = 2002|titul = The Holocene giant Lake Chad revealed by digital elevation models| periodikum = Quaternary International| ročník = 87 | strany = 81 - 85}}</ref> Nálezy z lokality Toros-Menalla zahrnují kromě ostatků Sahelanthropa více než 10 000 kusů [[fosilie|fosilií]], celkem ze 42 druhů [[obratlovci|obratlovců]] - sladkovodních [[ryby|ryb]], [[obojživelníci|obojživelníků]], [[hadi|hadů]], [[krokodýli|krokodýlů]] a [[želvy|želv]], ale také [[primáti|primátů]], [[hlodavci|hlodavců]], [[slonovití|slonovitých]], [[žirafovití|žirafovitých]], [[antilopa|antilop]], [[Anthracotherium|anthracotherií]], [[koňovití|koňovitých]], [[prasatovití|prasatovitých]] i [[turovití|turovitých]].<ref name="Vignaud"/> Podle těchto nálezů byla domovem rodu ''Sahelanthropus'' pestrá mozaikovitá krajina mezi rozsáhlým jezerem a již tehdy existující pouští. Otevřené travnaté prostory zřejmě dominovaly a doplňovaly je jen nevelké úseky lesních či křovinatých porostů. Celkově se krajina svým rázem mohla podobat součané deltě řeky [[Okavango]] v [[Botswana|Botswaně]].<ref name="Fur">{{citace periodika | příjmení = Le Fur | jméno = S.| spoluautoři = FARA, E., MACKAYE, H. T., VIGNAUD, P., BRUNET, M.|rok = 2009|titul = The mammal assemblage of the hominid site TM266 (Late Miocene, Chad Basin): ecological structure and paleoenvironmental implications| periodikum = Naturwissenschaften| ročník = 96 | strany = 565 - 574}}</ref>

Konkrétní [[biotop]] rodu ''Sahelanthropus'' zatím nelze s jistotou určit. Potravu mohl ''Toumaï'' získávat v otevřené krajině i v lesních porostech, stromy mu ale kromě plodů zřejmě poskytovaly i útočiště před dravci. Právě vzpřímený postoj mu mohl umožnit v různorodé krajině přežít, dvounohou chůzí se možná dokázal snáze přesouvat mezi jednotlivými úseky lesa a křovin.<ref name="Fur"/> Zajímavé je, že mozaikovitá krajina, ačkoliv více zalesněná než v Toros-Menalla, se předpokládá i na lokalitách, odkud pocházejí jiní časní homininé - [[Orrorin]] a [[Ardipithecus]].<ref name="Fur"/>

''Sahelanthropus'' se pravděpodobně živil převážně rostlinnou stravou, ale její konkrétní složení také dosud není známé. V oblasti Toros-Menalla mohlo být měkké ovoce dostupné jen sezónně, takže bylo zřejmě doplňováno tužší potravou, jako jsou listy, výhonky, kořínky nebo hlízy. Tomu odpovídá silnější sklovina stoliček i masivnější spodní čelist a velké [[žvýkací sval]]y. Vyloučit nelze ani příležitostnou konzumaci [[hmyz]]u či drobných obratlovců. Právě potřeba žvýkání a efektivního drcení potravy mohla vést ke zmenšení překážejících špičáků.<ref name="Klages"/>

''Sahelanthropus'' může stát velmi blízko [[poslední společný předek|poslednímu společnému předku]] moderních šimpanzů a lidí a možná již patří přímo k lidské vývojové linii.<ref name="Wong">{{citace periodika | příjmení = Wong | jméno = K| rok = 2003|titul = An Ancestor to call our own| periodikum = Scientific American| ročník = 288 | strany = 54 - 63}}</ref> V současnosti ale jeho [[Fylogeneze|fylogenetická]] pozice není jistá a zpřesnit ji mohou jen další nálezy. Podobně nejisté postavení má také o málo mladší rod [[Orrorin]]. Ostatky obou rodů však prakticky nelze porovnat, protože z rodu ''Sahelanthropus'' zatím není známa [[postkraniální kostra]], zatímco u rodu Orrorin není doložena většina lebky.<ref name="Brunet 2002"/> Oba taxony jsou v současnosti často řazeny mimo skupiny Hominina a Panina jako blíže neurčení [[Hominini|homininé]] (''Hominini incertae sedis'').<ref>{{citace periodika | příjmení = Wood | jméno = B.|příjmení2 = Harrison | jméno2 = T| rok = 2011|titul = The evolutionary context of the first hominins| periodikum = Nature| ročník = 470 | strany = 347 - 352}}</ref>

Předmětem diskusí je také '''datace ostatků''', protože na základě genetických analýz se předpokládalo oddělení vývojové linie šimpanzů a lidí asi před 6 miliony let, podle mnoha studií spíše později.<ref name="Wong"/> ''Sahelanthropus'' se proto zdá být příliš starý na to, aby mohl reprezentovat zástupce taxonu Hominina. Stejně tak ovšem mohou být chybné i výsledky genetických metod, které se v současné době stále vyvíjejí.

Mezi odpůrce rodu ''Sahelanthropus'' coby hominina lidí patří zejména [[Milford Wolpoff]], [[John Hawks]], [[Brigitte Senut]] a [[Martin Pickford]]. Podle nich je čadský nález „pouhým“ [[hominidé|lidoopem]] a může být spíše předkem moderních [[gorila|goril]] (vyhynulí předci goril a šimpanzů ovšem nejsou dosud známí, takže neexistuje jiný srovnávací materiál než moderní druhy). Malé špičáky pak zdůvodňují tím, že se jedná o samici, nikoliv o samce. Předpokládají, že Toumaï byl kvadrupední lidoop se silným žvýkacím aparátem, který mu umožnil přežívat v sušším prostředí oblasti Sahelu. Proto se u něj vyvinuly znaky, upomínající na australopitéky (obývající podobné prostředí) i lidi. Ve skutečnosti se však může jednat o důsledek [[Konvergence (evoluce)|konvergentního vývoje]].<ref name="Wolpoff2002"/>

'''Námitky proti zařazení rodu ''Sahelanthropus'' mezi Hominina:'''<ref name="Wolpoff2002">{{citace periodika | příjmení = Wolpoff | jméno = M. H.| spoluautoři = SENUT, B., PICKFORD, M., HAWKS, J.| rok = 2002|titul = Sahelanthropus or ‘Sahelpithecus’?| periodikum = Nature| ročník = 419 | strany = 581 - 582}}</ref><ref>{{citace periodika | příjmení = Wolpoff | jméno = M. H.| spoluautoři = HAWKS, J., SENUT, B., PICKFORD, M., AHERN, J. C. M.| rok = 2006|titul = An ape or the ape: is the Toumaï cranium TM 266 a hominid?| periodikum = PaleoAnthropology| ročník = 2006 | strany = 36 - 50}}</ref>

* Stopy úponů krčních svalů v kombinaci s celkovým utvářením mozkovny ukazují, že ''Sahelanthropus'' nepoužíval bipední chůzi ve větším rozsahu než současní lidoopi

* [http://www.cnrs.fr/cw/fr/pres/compress/Toumai/Tounaigb/resumegb.html Web věnovaný druhu ''Sahelanthropus tchadensis'']

* [http://humanorigins.si.edu/evidence/human-fossils/species/sahelanthropus-tchadensis Sahelanthropus tchadensis] -– ''Sahelanthropus'' na webu [[Smithsonian Institution]]