Josef Pečírka: Porovnání verzí

'''Josef Pečírka''' ([[11. říjen|11. října]] [[1818]], [[Jindice]] u [[Uhlířské Janovice|Uhlířských Janovic]] – [[27. červen|27. června]] [[1870]], [[Praha]]) byl český [[lékař]], [[učitel|pedagog]], [[spisovatel]] a [[překladatel]]. Vystudoval medicinu, lékařské praxi se ale nevěnoval. Roku [[1843]] přispíval do [[Josef Kajetán Tyl|Tylova]] časopisu ''[[Květy (časopis)|Květy]]''. Během [[Revoluce 1848-18491848–1849 v Rakouském císařství|revoluce 1848]] byl členem studentské legie a deputace do [[Vídeň|Vídně]]. V roce [[1850]] podnikl cestu do [[Stockholm]]u, kde zkoumal české rukopisy; objevil zde např. [[Život svaté Kateřiny|Legendu o sv. Kateřině]]. V 50. letech působil jako učitel na gymnáziích v Praze a [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. Napsal a přeložil přes sto literárních prací, zejména učebnic, knih pro mládež a popularizačních spisů pro širokou veřejnost. Založil ''Pečírkův národní kalendář'', v jehož vydávání později pokračovala vdova [[Marianna Pečírková]].

Narodil se 11. října [[1818]] v [[Jindice|Jindicích]] u [[Uhlířské Janovice|Uhlířských Janovic]], kde jeho otec působil jako zahradník na zdejším panství. Matka pocházela z Uhlířských Janovic, kam se rodina později přestěhovala a kde prožil dětství.<ref name="Kvety18700907">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dr. Josef Pečírka | periodikum = Květy | odkaz na periodikum = Květy (časopis) | ročník = 5 | číslo = 36 | datum = 1870-09-07 | strany = 286 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5396661 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> Studoval na staroměstském gymnáziu v Praze. V r. 1848 promoval na lékařské fakultě.<ref name="NarL18700628">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dr. Josef Pečírka a Václav Č. Bendl | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 10 | číslo = 172 | datum = 1870-06-28 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7142265 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> Již během studií se seznámil s řadou osobností vědy a kultury (např. [[František Palacký]], [[Kašpar Šternberk]], [[Pavel Josef Šafařík]] a [[Václav Hanka]], pro které přepisoval české a latinské rukopisy).<ref name="Kvety18700907" /> [[Josef Kajetán Tyl]] ho podnítil k prvním literárním pracím, které uveřejnil r. 1843 v jeho ''[[Květy (časopis)|Květech]]''. V [[Revoluce 1848-18491848–1849 v Rakouském císařství|revolučním roce 1848]] se stal centurionem (setníkem)<ref group="p">Viz např. {{Citace sborníku | příjmení = Pražák | jméno = Josef Miroslav | autor = | titul = Centurio | příjmení sestavitele = Otto | jméno sestavitele = Jan | odkaz na sestavitele = Jan Otto | sborník = Ottův slovník naučný | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok vydání = 1892 | svazek = 5 | url = http://archive.org/stream/ottvslovnknauni22ottogoog#page/n313/mode/2up | strany = 301}}</ref> Akademické studentské legie, členem výboru [[Slovanská lípa|Slovanské lípy]], účastníkem deputace do Vídně a poslancem českého sněmu (který se nakonec nesešel).<ref name="NarL18700628" />