Wikipedie

Jindřich II. Francouzský: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m drobné úpravy
m narovnání přesměrování
Řádek 6:
Jindřich II. Francouzský se narodil na královském zámku v Saint-Germain-en-Laye ve Francii jako druhorozený syn ze sedmi dětí francouzského krále [[František I. Francouzský|Františka I.]] a jeho manželky [[Klaudie Francouzská|Klaudie Francouzské]]; jeho prarodiči byli [[Ludvík XII. Francouzský|Ludvík XII.]] a [[Anna Bretaňská]].
 
Jindřichův otec, král [[František I. Francouzský|František I.]] prohrál v roce [[1525]] [[Bitva u Pavie|bitvu u Pavie]] a upadl do zajetí svého protivníka, [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císaře]] a [[Seznam španělských králůvládců|španělského krále]] [[Karel V.|Karla V.]] Následujícího roku byl zajatý František I. propuštěn, a to výměnou za své dva malé syny, kteří putovali jako rukojmí do Španělska. Na této smutné cestě doprovázel oba prince celý královský dvůr. Následníkovi trůnu [[dauphin]]ovi Františkovi bylo osm let, mladšímu Jindřichovi sedm. Většina dvora se samozřejmě starala především o dauphina a jeho pohodlí, Jindřichovi věnovala svou láskyplnou péči druhdy [[dvorní dáma]] jeho matky, [[Diana de Poitiers]]. Nucený trudný pobyt ve Španělsku spolu s chladným přezíravým přístupem, jemuž se ho ve srovnání s privilegovaný starším bratrem dostávalo, malého prince poznamenal i do budoucna: vyrostl z něj uzavřený, málomluvný a trudnomyslný muž; nazývali ho ''"králem z olova"''. O deset let později, když již byla Diana de Poitiers vdovou, se stala jeho milenkou a následujících 25 let měla velký vliv na Jindřichovo rozhodování; dokonce se s Jindřichovým požehnáním starala i o královské dokumenty.
 
=== Král ===
Řádek 13:
Jindřich pokračoval ve stylu vlády svého otce a podobně jako on dbal o lesk panovnického dvora. V tom mu byla nápomocna jeho manželka, jež držela na dvoře italské umělce a s nimi i trvalý vliv italské [[renesance]] ve Francii.
 
Jeho snahou bylo zabránit šíření [[protestantismus|protestantismu]] ve Francii. Vůči [[Hugenoti|hugenot]]ům byly používány represe různého druhu. V té době vznikly v obyvatelstvu dva velké tábory, stranící buď katolíkům, nebo hugenotům, jež podporovaly významné šlechtické rody, bojující ovšem o reálnou politickou moc v zemi i provinciích. Rozštěpení společnosti bylo stále silnější a kulminovalo třináct let po Jindřichově smrti masakrem hugenotů, tzv. [[Bartolomějská noc|Bartolomějskou nocí]].
 
Jindřichova vláda byla ve znamení válek s [[Habsburkové|Habsburky]]. Roku [[1552]] se znovu rozhořela válka v severní Itálii mezi Francií a Svatou říší římskou a přenesla se i na pohraničí mezi Francií a říší. Francouzská ofenzíva ovládla [[Lotrinsko]]. Protestantská německá knížata, válčící s císařem Karlem, uzavřela spojenectví s Jindřichem. Francouzi zaútočili na [[Toskánsko]], ale utrpěli zde porážku v bitvě u Marciana. Roku [[1556]] abdikoval císař [[Karel V.]], jeho nástupce [[Filip II. Španělský]] však ve válce pokračoval.
Řádek 23:
Jindřich II. miloval [[lov]] a účast na [[turnaj]]ích, na kterých trávil spoustu času. [[1. červenec|1. července]] [[1559]] probíhal turnaj na oslavu sňatku Filipa II. Španělského, který si bral na potvrzení míru z Cateau-Cambrésis mezi Francií a Španělskem dceru Jindřicha II. [[Alžběta z Valois|Alžbětu z Valois]]. Během turnaje smrtelně zasáhl krále Jindřicha II. Gabriel Montgomery kopím, roztříštěným v předchozím zápase: ostrý hrot projel hledím helmy, prorazil Jindřichovo levé [[oko]] a pronikl až do [[mozek|mozku]]. Jindřich II. byl ihned převezen za královským chirurgem [[Ambroise Paré]]m, kterému se i přes všechny snahy nepodařilo krále zachránit. Po deseti dnech krutého utrpění král[[10. červenec|10. července]] [[1559]] zemřel. Později byl pohřben v [[Bazilika Saint-Denis|bazilice Saint-Denis]], místě posledního odpočinku francouzských králů. Během [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]] byly královské hroby v Saint-Denis 18. října roku 1793 vyplundrovány a Jindřichovy ostatky skončily spolu s ostatními v hromadném hrobě mimo kostel.
 
Jindřicha II. vystřídal na trůnu jeho nejstarší syn, [[František II. Francouzský|František II.]], který však brzy zemřel. Za vlády dalších dvou Jindřichových synů [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]] a [[Jindřich III. Francouzský|Jindřicha III.]] byla Francie zmítána náboženskými válkami mezi [[Hugenoti|hugenot]]y a [[katolík]]y. Všichni Jindřichovi synové zemřeli bez potomků, proto trůn nakonec připadl jeho zeti [[Jindřich IV.|Jindřichu IV.]] z rodu [[Bourboni|Bourbonů]].
 
=== Manželství a potomci ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jindřich_II._Francouzský“