Verze z 19. 7. 2013, 10:00 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m {{Commons}} -> {{Commonscat}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 2. 2014, 00:27 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 369 editací m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB Přejít na další porovnání →
Řádek 5: == Krytosemenné rostliny == === Vývoj === Pyl tvořený pylovými zrny se vytváří v [[prašník]]u z [[parenchym]]atickými stěnami. Prašník, součást samčího orgánu [[tyčinka (botanika)\|tyčinky]], je tvořen dvěma [[prašný váček\|prašnými váčky]] (''theca'') obsahující každý po dvou [[prašné pouzdro\|prašných pouzdrech]] (''loculamentum''), ve kterých se pylová zrna z  pylotvorného [[rostlinné pletivo\|pletiva]] (''archesporium'') vyvíjejí. Se zraním pylových zrn se v prašných pouzdrech diferencuje [[výstelka]] (''tapetum''), která pylová zrna vyživuje; dále v nich vzniká vláknitá vrstva (''endothecium'') napomáhající otevření prašného pouzdra po dozrání pylu. Z prvotních [[spora\|sporogenních]] [[buňka\|buněk]] vznikají [[mitotické dělení\|mitotickým dělením]] [[diploidie\|diploidní]] mateřské buňky pylových zrn, z nichž [[redukční dělení\|redukčním dělením]] ([[meióza\|meiózou]]) dále vznikají čtveřice (tetrády) [[haploidie\|haploidních]] pylových zrn. Pylová zrna jsou v tetrádách uspořádána různě, např. lineárně, příčné, [[tetraedr]]icky, izobilaterálně. Spolu jsou spojena vlákny která jsou postupně [[enzym]]aticky rozrušena a tetrády se rozpadají, pylová zrna se osamostatňují. U některých rostlin ale tetrády zůstávají zachovány [[vřesovcovité\|vřesy]], [[sítinovité\|sítiny]], [[rosnatka\|rosnatky]], u jiných se spojují do dvojic nebo do početnějších útvarů. U  [[čeleď\|čeledi]] [[vstavačovité\|vstavačovitých]] a [[klejichovité\|klejichovitých]] zůstávají spolu slepena všechna pylová zrna prašného pouzdra v jednu hrudku, tzv. brylku (''pollinarium''), uchycující se lepivým štítkem na [[opylovač]]i. Zraním se každé pylové zrno rozdělí na větší buňku vegetativní s laločným [[buněčné jádro\|jádrem]] a menší generativní, která je do [[cytoplazma\|cytoplazmy]] vegetativní buňky zanořená. Pylové zrno se stává dvoubuněčné, obě buňky jsou diploidní. Postupně dochází k rozdělení generativní buňky na dvě buňky spermatické ([[gamety]]), to se většinou děje až v klíčící [[pylová láčka\|pylové láčce]]. U některých rostlin, např. [[brukvovité\|brukvovitých]], [[hvězdnicovité\|hvězdnicovitých]] a [[lipnicovité\|lipnicovitých]] dochází k dělení již v prašném pouzdru a tehdy je pylové zrno trojbuněčné. Řádek 35 ⟶ 34: Aby mohla pylová láčka proniknout přes exinu ven z pylového zrna, jsou v exině zeslabená místa, tzv. apertury. Láčka většinou klíčí jednou aperturou (klíčení monosyfonické), jen občas i více aperturami (klíčení polysyfonické) např. u [[lýkovec\|lýkovce]]. Klíčení pylu je velmi rychlé a energeticky náročné, proto si pyl připravuje ještě před opuštěním prašníku "polotovary" [[Bílkovina\|proteinů]], aby je mohl při klíčení rychleji vyrábět. Jde o  [[mRNA]], jejíž [[translace]] je blokována navázáním [[rRNA]] a proteinů. Vzniklé komplexy jsou značně veliké a nazývají se ribonukleové částečky RNP, blokují nejen translaci, ale také chrání mRNA před degradací [[proteasa]]mi. == Nahosemenné rostliny == U  nahosemenných rostlin jsou proti krytosemenným některé odlišnosti. * [[Mikrosporofyl]], obdoba tyčinky v [[květ]]u krytosemenných, není rozlišen na [[nitka\|nitku]] a prašník a nemá dva prašné váčky. Na mikrosporofylu jsou dvě nebo více navzájem nesrostlých [[mikrosporangium\|mikrosporangií]], obdoby prašných pouzder, ve kterých se vyvíjejí pylová zrna. * Pylové zrno při opylování nepřisedá na bliznu (ta není), ale na [[polinační kapka\|polinační kapku]] [[vajíčko\|vajíčka]]. Přes [[klový otvor]] do vajíčka vroste z pylového zrna pylová láčka která není trojbuněčná, ale pětibuněčná (buňka vegetativní, 2 spermatické, proklová a nástěnná). ▼ ▲* Pylové zrno při opylování nepřisedá na bliznu (ta není), ale na [[polinační kapka\|polinační kapku]] [[vajíčko\|vajíčka]]. Přes [[klový otvor]] do vajíčka vroste z pylového zrna pylová láčka která není trojbuněčná, ale pětibuněčná (buňka vegetativní, 2 spermatické, proklová a nástěnná). == Význam pylu == Význam pylu pro [[pohlavní rozmnožování]] rostlin je zásadní. Pyl je dále využitím vrozených [[instinkt]]ů [[včela\|včel]] zdrojem [[med]]u, [[propolis]]u, [[mateří kašička\|mateří kašičky]] a dalších, pro lidskou výživu, medicínu i kosmetiku potřebných produktů. Na druhé straně je pyl pro mnohé nepříjemným [[alergen]]em, kterým dokáže značně znepříjemnit život. O  množství pylu v  ovzduší svědčí příklad, že [[bříza]] vyprodukuje až 5,5 milionu pylových zrn v jedné [[jehněda\|jehnědě]]. == Označování pylu == Řádek 50 ⟶ 48: Ve směru ze středu tetrády rozlišíme na pylovém zrnu dva póly: * proximální – blíže k centru tetrády, * distální – směrem ven z tetrády. Oba póly spojuje pólová osa a kolmo na ní leží ekvatoriální rovina. Řádek 61 ⟶ 59: Apertura může být jen jedna nebo i jich může být na pylovém zrnu více: * mono (uni) až …poly. Podle výše uvedených počtů, umístění a typů apertur jsou pojmenovány pyly. Příklady: trizonoporátní, trizonokolpátní, pentazonoporátní, hexapantokolpátní, polypantoporátní. Typickým znakem [[vyšší dvouděložné\|vyšších dvouděložných rostlin]] je pyl trikolpátní.<ref> {{citace monografie\| příjmení = Ferenčík \| jméno=M\| příjmení2 = Rovenský \|jméno2 = J \| příjmení3 = Shoenfeld \| jméno3 = Y \| příjmení4 = Maťha \| jméno4 = V\| titul = Imunitní systém; informace pro každého \| vydavatel = Grada Publishing \| místo = Praha \| rok = 2005 \| vydání = 1 \| jazyk = cs}} </ref><ref> {{Citace elektronické monografie \| příjmení = Hrouda \| jméno = Lubomír \| titul = Pravé dvouděložné \| url = ftp://botany.natur.cuni.cz/prednasky/hrouda/botanika_cevnatych_rostlin/Botanikacevnatych7-Pravedvoudelozne.pdf \| datum přístupu = 22.03.2011 \| vydavatel = Katedra botaniky, PřF Univerzity Karlovy v Praze \| jazyk = cs}} </ref><ref> {{Citace elektronické monografie \| titul = Morfologie pylových zrn \| url = http://147.33.120.92/groups/biologie/kvet/..%5Cmikro/pyl-zrno.html \| datum přístupu = 22.03.2011 \| vydavatel = VŠ chemicko-technologická, Ústav biochemie a mikrobiologie, Praha \| jazyk = cs}} </ref><ref> {{Citace elektronické monografie \| titul = Atlas anatomie cévnatých rostlin: Pylové zrno \| url = http://botany.upol.cz/atlasy/anatomie/anatomieCR44.pdf \| datum přístupu = 22.03.2011 \| vydavatel = Katedra botaniky, PřF University Palackého, Olomouc \| jazyk = cs}} </ref><ref> {{Citace elektronické monografie \| titul = Botanický slovník: Pylové zrno \| url = http://botanika.wendys.cz/slovnik/heslo.php?690 \| datum přístupu = 22.03.2011 \| vydavatel = Wendys, Zdeněk Pazdera \| jazyk = cs}} </ref><ref> {{Citace elektronické monografie \| příjmení = Hrouda \| jméno = Lubomír \| titul = Nahosemenné \| url = ftp://botany.natur.cuni.cz/prednasky/hrouda/botanika_cevnatych_rostlin/Botanikacevnatych3-Nahosemenne.pdf \| datum přístupu = 22.03.2011 \| vydavatel = Katedra botaniky, PřF Univerzity Karlovy v Praze \| jazyk = cs}} </ref> == Odkazy == ~~{{Sisterlinks\|commonscat=Pollen\|wikt=pyl}}~~ === Reference === <references /> === Externí odkazy === {{Commonscat\|Pollen}} * {{Wikislovník\|heslo=pyl}} * [http://www.vcelky.cz/pyl.htm Původ, složení, zpracování a využití pylu z pohledu včelaře]

Pyl: Porovnání verzí