Ptakořitní: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Wikidruhy}} do odkazů a s parametrem |
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB |
||
Řádek 11:
| řád = '''Ptakořitní''' (Monotremata)
| druhotné dělení = [[Čeleď|Čeledě]]
| podřazené taxony =
* [[ptakopyskovití]] (''Ornithorhynchidae'')
* [[ježurovití]] (''Tachyglossidae'')
Řádek 20:
Vědecké jméno ptakořitných ''Monotremata'' vychází ze slov mono = jedna, jednotlivá a trema = otvor, což znamená zvířata s jedním otvorem a odkazuje tak na skutečnost, že ptakořitní mají [[Kloaka|kloaku]], do které ústí jak střeva, tak i močovody a vývody pohlavních žláz. Český název „ptakořitní“ není příliš šťastný a výstižný, protože stavba těla, a tím i řitě této skupiny savců, silně upomíná na [[Plazi|plazy]].
Tato malá skupina zahrnuje [[ptakopysk]]a a [[ježura australská|ježury]]. Ptakopysk má čelisti podobné zobáku kachny, prsty na nohách spojené blánou a ocas jako bobr. Žije v norách blízko řek. Jeho hlavní potravou jsou larvy hmyzu. Ježury mají čelisti tvořící trubicovitý rypec, bodliny a velké drápy uzpůsobené k hrabání. Ježury se vyskytují převážně v různých biomech [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]] a na ostrově [[Nová Guinea]], zatímco [[ptakopysk]] žije v řekách či jezerech východní [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]].
Ptakopysk má zploštělý zobák, který je pokryt zrohovatělou ale citlivou kůží, ježury mají válcovitý rypec. Oběma typům čenich slouží jak k vyhledávání potravy, tak k určení místa, kde se nachází.
Řádek 43:
Ptakořitní se od ostatních savců také liší ramenním kloubem, který je zpevněn nejen klíční, ale také i tzv. krkavčí kostí, jejíž zbytek je u ostatních savců zachován pouze jako malý výrůstek na lopatce. Chůze ptakořitných připomíná chůzi plazů, nohy při ní nejsou pod tělem ale spíše z boku, což však také může být adaptací k plavání a hrabání a nemusí představovat pleizomorfní rys. Na patě zadních nohou mají samci ptakořitných rohovitou ostruhu, spojenou zvláštním kanálkem s jedovou žlázou.
Vnější stavbou těla jsou současní ptakořitní přizpůsobeni podmínkám, ve kterých žijí. Ptakopysk, který žije ve vodě, je pokryt neprodyšnou kožešinou, tvar jeho těla je proudnicový se zploštělým veslovitým ocasem, mezi prsty má plovací blány. Ježura, pohybující se po zemi a hrabající při hledání potravy, má na tlapách mohutné drápy a jako ochranu proti dravcům na bocích a zádech ostny. Délka těla u ptakořitných je od 30 po 77
=== Lebka a zuby ===
Řádek 56:
[[Soubor:Platypus skeleton Pengo.jpg|thumb|Kostra ptakopyska]]
Jako většina savců mají ptakořitní sedm krčních [[Obratel|obratlů]], na rozdíl od ostatních savců jsou u nich zachována krční žebra. [[Ramenní pletenec]] je u ptakořitných masivní a zajišťuje stabilní propojení mezi předními nohami a trupem. Vedle pro savce běžné [[Lopatka|lopatky]] a [[
Vlastnosti, které mají společné spolu s [[vačnatci]] jsou např. [[vakové kosti]] (''Ossa epubica''), dvě kosti čnějící od [[Pánev (anatomie)|pánevní]] [[Stydká kost|stydké kosti]] dopředu. Tyto kosti, které se nachází u obou rodů, neměly původně nic společného s rozmnožováním, ale dříve sloužily k úponu svalu pro pohyb zadních končetin.
Dalším zvláštním rysem je pozice [[Končetina|končetin]], kdy horní i dolní končetiny jsou téměř paralelně s tělem, což připomíná pohyb plazů. Břichem se však přesto nedotýkají země, čímž je ptakořitným umožněn rychlý běh. Končetiny zvířat jsou krátké a silné a zakončené pěti prsty s drápy, mezi nimiž je u ptakopyska natažena plovací blána. Významným znakem je asi 1,5
=== Vnitřní orgány a rozmnožovací orgány ===
Řádek 92:
=== Vývoj zárodku a vylíhnutí ===
[[Folikuly]] se liší od ostatních savců absencí sekundárních a terciárních folikul, [[vajíčko]] je obaleno jednovrstvovým folikulárním epitelem. K [[oplodnění]] dochází ve [[vejcovod]]u, odkud [[zygota]] putuje do [[děloha|dělohy]]. Tam vejce dorůstá větší velikosti a před snesením přijímá z matčina těla výživné látky pomocí [[pergamen]]ové slupky. Mezi pářením a snesením vejce uběhne u ptakopyska 12 až 14 dní, u ježury to jsou 3 až 4 týdny. Vejce ptakořitných jsou malá, mají zhruba 10 až 15
Po snesení vajec na nich samice sedí asi deset dnů. Samici ježury se za tím účelem vytváří na břiše vak, sloužící pro vejce jako [[inkubátor]] s teplotou asi o 2 °C vyšší než je tělesná teplota samice.
Řádek 132:
** Rod ''[[Ptakopysk|Ornithorhynchus]]''. Nejstarší exemplář ''ptakopyska'' je 9 milionů let starý.
*** Druh ''[[Ptakopysk podivný|Ornithorhynchus anatinus]]'' ([[Ptakopysk]]). Nejstarší exemplář je 10,000 let starý.
** Rod ''[[Obdurodon]]''. Zahrnuje řadu [[
*** Druh ''[[Obdurodon dicksoni]]''
*** Druh ''[[Obdurodon insignis]]''
Řádek 161:
== Reference ==
* Zdeněk Veselovský ([[1969]]), ''Výlet do třetihor'' – Mladá Fronta (Praha), edice Kolumbus
* Neil A. Campbell, Jane B. Reece ([[2006]]), ''Biologie'' – Computer Press (Brno), ISBN 80-251-1178-4
Řádek 170 ⟶ 166:
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|Monotremata}}
* {{Wikidruhy|taxon=Monotremata}}
Řádek 178 ⟶ 175:
{{Savci}}
[[Kategorie:Ptakořitní| ]]
{{Link GA|de}}
| |||