Obličej: Porovnání verzí

[[Soubor:Rembrandt aux yeux hagards.jpg|thumb| Rembrandt: Autoportrét (1630) ]]

'''Obličej''' (latinsky ''facies''), rovněž '''tvář''', je plochá přední část [[Člověk|lidské]] [[hlava|hlavy]] a jedna z výrazných [[Anatomie|anatomických]] charakteristik člověka. Bez [[srst]]i, s plochým čelem, výraznýma [[oči]]ma vedle sebe, se zdůrazněnými [[rty]] a velmi bohatým svalstvem, které umožňuje [[mimika|mimiku]], je obličej nositelem rozmanitých výrazů a také nejvíce individualizovanou částí [[Lidské tělo|lidského těla]], charakteristikou jednotlivé osoby. Proto se jí člověk nejčastěji [[identifikace|identifikuje]] (např. na průkazech).

Z [[evoluce|evolučního]] hlediska je obličej součástí zásadních [[anatomie|anatomických]] změn, jež vedly ke vzniku člověka. Souvisí se vzpřímenou postavou, se změnou nasazení hlavy na [[páteř]] a s uvolněním [[Ruka|rukou]], jimiž člověk uchopuje potravu, takže nepotřebuje vyčnělé [[čelist]]i. Ztráta srsti, zvýraznění [[Oči|očí]] [[Bělmo|bělmem]], [[Očnice|očnicovými]] oblouky a [[obočí]]m, bohatá [[muskulatura]] i výrazně zbarvené a jemně ovladatelné [[rty]] dávají tváři charakteristický individuální vzhled (podobu), poskytují prostředky pro bohatou mimiku a [[neverbální komunikace|neverbální komunikaci]].<ref name="Sokol, 2002">Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002.</ref>

[[Soubor: Maori Rugbyplayer tattooed.jpg|thumb| Tetovaná tvář Maora ]]

Výrazové možnosti tváře se ve všech kulturách různě podporují [[líčení]]m, [[tetování]]m nebo [[Plastická operace|plastickými operacemi]]. Zatímco [[antické divadlo]] využívalo [[maska|masek]], nehybných „tváří“ divadelních postav, moderní [[divadlo]] a zejména pak [[film]] a [[televize]] využívají mimiku živého [[Herec|herce]]. V moderní době se charakteristické rysy individuálních tváří často přehnaně zobrazují v [[Karikatura|karikaturách]].

[[Soubor: Lombroso 1.jpg |thumb|left| Domněle zločinecké tváře (C. Lombroso, kolem 1880) ]]

V počátcích [[antropologie]] v [[19. století]] se různí badatelé snažili zachytit a klasifikovat různé výrazy tváře a spojit je s určitými náladami nebo povahami, ale také s dalšími charakteristikami jednotlivého člověka, například s genialitou nebo naopak se [[zločin]]eckými sklony.

[[Soubor: Venus of Brassempouy.jpg |thumb| Venuše z Brassempouy Svrchní paleolit (asi 25 tis. let), Brassempouy v Landes, Francie ]]

Slovo tvář ukazuje na důležité souvislosti a významy. V češtině předně souvisí se slovem [[tvar]], a základní schéma obličeje je skutečně jedno z prvních, jež novorozené dítě začne rozlišovat. Tvář dále souvisí se slovesem ''tvářit se'', vyjadřovat své nálady, pocity a postoje mimikou obličeje. Synonymum ''ob-lič-ej'' souvisí s obecně slovanským ''lico'', ''líce'' a s tím zase české ''líčit'' a ''líčit se''. Ruské slovo ''lico'' znamená osobu.<ref> name="Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002. <"/ref>

Setkání „tváří v tvář“ znamená setkání s určitou osobou a zahrnuje jisté uznání její nezaměnitelnosti a jedinečnosti. Tvář jako specifický výraz lidské osoby je jedním z hlavních pojmů filosofie [[Emmanuel Lévinas|E. Lévinase]]. Důležitým zlomovým bodem při vývoji lidské osoby je setkání s tváří, kdy si moje naivní svoboda uvědomí, že není ničím zdůvodněna a ospravedlněna. Bezbranná a nahá tvář druhého se mé libovůli sice nijak nebrání, přesto mi kategoricky přikazuje „nezabiješ“.<ref>E. Lévinas, ''Totalita a nekonečno''. Oikumené: Praha 2005, kap. III.A, III.B. </ref>

* '''před tváří''' - před někým osobně.

{{SisterlinksCommonscat|commonscat=Faces|wikt=tvář}}