Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 207 bajtů ,  před 5 lety
m
bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB
Zdá se, že měl zvlášť blízký vztah k svému otci Eugenovi, jenž pocházel ze severního Německa a byl přednostou železniční stanice v Tullnu. Od něj zdědil celoživotní zálibu k železnici. Také jeho dědeček byl železničním inženýrem a stejně tak i Egonův pozdější poručník Leopold Czihaczek. U dráhy pracovala posléze i sestra Melanie.
 
Byl plachý a uzavřený a raději se zabýval sám sebou, než aby vyhledával společnost druhých. Byl tiché dítě, jež se nevyznačovalo nápadnou ctižádostí nebo zvláštním nadáním ani na reálném gymnáziu v [[Kremže|Kremži]] ([[1902]]), ani v [[Klosterneuburg]]u ([[1902]] - [[1906]]). Jednu třídu musel dokonce opakovat, což později kvitoval nepřívětivou poznámkou, že jeho "neomalení učitelé" byly vždy jeho "nepřáteli". Jediný předmět, v němž prokázal píli a nadšení, bylo kreslení. Jeho učitel z Klosterneuburgu, Ludwig Karl Strauch, malíř Max Kahrer a kanovník augustiniánů Wolgang Pauker ho v tom s porozuměním podporovali. Byli to oni, kdo přes námitky jeho poručníka Leopolda Czihaczeka schválili roku [[1906]] jeho žádost o přijetí na akademii.
 
Předcházející rok patřil v jeho životě k jedněm k nejbolestnějším. 1. ledna [[1905]] zemřel na [[progresivní paralýza|progresivní paralýzu]] jeho otec. Kromě finančních obtíží, jež měla otcova smrt za následek, zůstal nyní bez nejdůležitější osoby ve svém životě. Nikdy neměl nijak zvlášť důvěrný, či dokonce vřelý vztah k matce. Ale ztráta otce jej natrvalo poznamenala. Zkušenost smrti, která rodině Schielových věru nebyla cizí, mladého Egona podle jeho vlastních slov silně ovlivnila i jako umělce. Smrt se pro něj stala významným námětem tvorby. Zpočátku však měla otcova smrt za následek, že se, coby jinoch, cítil jako jediný "muž" v domácnosti a snažil se vyvážit ztrátu uctívaného otce stupňováním sebevědomí.
 
Roku [[1906]] se mu podařilo u matky a poručníka Leopolda Czihaczeka, jenž byl sice milovníkem hudby, ale výtvarnému umění vůbec nerozuměl, prosadit přání stát se malířem a začít studovat na [[vídeň]]ské akademii. Začal ve třídě Christiana Griepenkerla ([[1839]] - [[1916]]), malíře historických obrazů a portrétů. Již během studia u „staromódního“ Griepenkerla jej mnohem víc zaujal lineárně plošný styl [[Gustav Klimt|Gustava Klimta]] a secesionistů, což se též projevilo v několika menších pracích. Ještě v době, kdy byl Schiele na akademii, stal se pro něj Klimt vzorem, který uctíval po celý život.
 
=== Počátky samostatné tvorby ===
K prvnímu setkání s Gustavem Klimtem došlo pravděpodobně v témže roce. Během něj vyslovil prosbu, zda by si nemohli vyměnit práce, a naivně řekl, že by s radostí dal několik svých vlastních kreseb za jedinou Klimtovou. Klimt odpověděl: „Pročpak si se mnou chcete vyměnit listy ? Stejně kreslíte lépe než já…“ Rád souhlasil s výměnou a ještě koupil několik dalších kreseb, což jej značně potěšilo, přinejmenším stejně jako výměna.<ref>Roessler (1948), str. 47 a násl. K otázce jejich osobního setkání viz Nebehay (1980), str. 62</ref>
 
Roku [[1910]] si společně s přítelem [[Erwin Osen|Erwinem Osenem]] ([[1891]] - [[1970]]) poprvé pronajali [[Výtvarný ateliér|ateliér]] v Českém Krumlově. V dopise, který téhož roku napsal svému pozdějšímu švagrovi Antonu Peschkovi, oznámil svůj „útěk“ z Vídně a odůvodnil jej svým odporem k hlavnímu městu: „Peskcho, chci opustit Vídeň velmi brzy. Jak je tu hnusně! Každý mi tu závidí a všichni jsou úskoční. Dřívější kolegové na mě pohlížejí nenávistnýma očima. Ve Vídni jsou stíny. Město je černé. Chci být sám. Chci odjet na Šumavu. Květen, červen, červenec, srpen, září, říjen. Musím vidět nové věci a prozkoumat je. Chci ochutnat tmavou vodu, vidět praskající stromy a divoké větry. Chci udiveně zírat na rozpadající se zahradní ploty. Chci to všechno poznat, slyšet mladé březové porosty a chvějící se listy, vidět světlo a slunce, radovat se z vlhkých zeleno-modrých údolí zvečera, uvědomit si třpytící se zlaté rybky, vidět bílé mraky kupící se na obloze, chci mluvit ke květinám, k trávám. Chci se dívat na růžové lidi, staré úctyhodné kostely, vědět co říkají malé dómy, běhat bez zastavení po oblých travnatých kopcích a polích, širými planinami, chci políbit zemi a čichat hebké teplé květiny v mechu a pak vytvořím věci tak krásné, pole barev…“<ref>A. Roessler (vyd.) Briefe und Prosa von Egon Schiele, Vídeň 1921, str. 97 a násl.</ref>
 
V Krumlově se zpočátku zaměřil především na [[Akt (výtvarné umění)|akty]]. Roku [[1911]] se do Krumlova vrátil, tentokrát s Wally Neuzilovou, bývalou Klimtovou modelkou, s níž pak strávil několik následujících let. Avšak zanedlouho byl z Krumlova vyhnán pro nevázaný způsob života s Wally, a protože kreslil velmi mladé dívky. Jelikož nadále potřeboval alternativu k „mrtvé Vídni“, odstěhoval se téhož roku do [[Neulengbach]]u na západ od Vídně, kde našel za rozumnou cenu dům stojící uprostřed zeleně. Svatost jeho erotického umění nemohla zabránit Schieleho zatčení v Neulengbachu dne [[13. duben|13. dubna]] [[1912]]. Jeho kresby byly zkonfiskovány a on byl obžalován z [[únos]]u a [[znásilnění]] nezletilé dívky. Ve vyšetřovací [[Vazba (právo)|vazbě]] strávil tři týdny. Obvinění byla posléze při přelíčení v [[Sankt Pölten|St. Pöltenu]] odvolána. Nakonec byl Schiele odsouzen jen na tři dny vězení za šíření nemorálních kreseb, jednu z nich soudce pro výstrahu spálil nad plamenem svíčky. Ve vězení a vazbě vytvořil i několik maleb.
Mezi první Schielovy práce patřily nejvíce [[autoportrét]]y, kterých vytvořil za svůj život několik desítek, a právě ty tvoří většinu Schielovy práce. V prvních autoportrétech z let [[1905]] až [[1907]] se projevuje Schielova snaha používat velkolepé exhibicionistické vyvyšování své osoby ke kompenzaci chybějícího obdivu, který předtím jeho kreslířským pokusům prokazoval nedávno zesnulý otec, jehož velmi miloval a ctil. Schieleho uměleckému sebevědomí jistě prospělo, že byl přijat na vídeňskou akademii, ačkoli mu bylo teprve šestnáct let. Po „klimtovském období“ přibývá v jeho autoportrétech ve značné míře napětí, které se postupem času stále v jeho autoportrétech zvyšovalo.
 
Konkrétní výraz nachází Schielovo sbližování s Klimtem v obraze ''Vodní duchové'' z let [[1907]] a [[1908]]. Převzal z Klimtových ''vodních hadů'', namalovaných v letech [[1904]] - [[1907]], motiv žen vznášejících se ve vodorovné poloze a stejně jako on je včlenil do zdobeného povrchu. Avšak zatímco na Klimtově malbě a obecně na jeho portrétech jsou smyslné linie těl, malované dokonale naturalistickým způsobem, zahaleny abstraktními dekorativními barevnými plochami a tvary, stávají se Schieleho postavy samy součástí ornamentální abstrakce kompoziční struktury. V Klimtově kresbě těl linie ještě definuje objekt, i když postavy jsou esteticky stylizovány do melodických, harmonických autonomních tvarů.
 
Naproti tomu Schieleho linie působí nezávisle jako prostředek interpretace , v jistém smyslu není tělesná a její hranatost má emoční, expresivní vlastnosti.
* '''''Sedící mužský akt''''', [[1910]]; [[olej]] a [[kvaš]], 152,5 × 150 [[Metr#Centimetr|cm]]. Soukromý majetek.
* '''''Masturbace''''', [[1911]]; [[kvaš]], [[akvarel]] a [[tužka]], 48 × 32,1 [[Metr#Centimetr|cm]]. Vídeň, Graphische Sammlung Albertina.
* '''''Eros''''', [[1911]]; [[kvaš]], [[akvarel]] a černá křída, 55,9 × 45,7 &nbsp;cm. Soukromý majetek.
* '''''Autoportrét ve fialové košili''''', [[1914]]; kvaš, akvarel a tužka, 48,4 × 32,2 &nbsp;cm. Vídeň, Graphische Sammlung Albertina.
* '''''Autoportrét ze zdviženými pažemi''''', 1914; kvaš a tužka, 48,4 × 32,1 &nbsp;cm. Soukromý majetek.
* '''''Prorok (dvojitý autoportrét)''''', [[1911]]; olej na plátně, 110,3 × 50,3 &nbsp;cm. Stuttgart, Staatsgalerie.
* '''''Stará ulice v Klosterneuburgu''''', [[1907]]; olej na plátně, 96,6 × 53,5 &nbsp;cm. [[Linec]], Oberosterreichisches Landesmuseum.
* '''''Plachetnice na vlnící se vodě''''', 1907; olej a tužka na lepence, 25 × 18 &nbsp;cm. Neue Galerie am Landesmuseum Joanneum.
* '''''Vodní duchové I''''', 1907; kvaš, barevná křída, stříbrná a zlatá barva, 27,5 × 53,5 &nbsp;cm. Soukromý majetek.
* '''''Ukřižování''''', 1907; olej na plátně, 42 × 42 &nbsp;cm. Soukromý majetek.
* '''''Portrét Gerti Schielové''''', [[1909]]; olej na plátně, 140 × 140 &nbsp;cm. [[New York]], The museum of Modern Art, odkaz a částečný dar Ronalda S. Laudera.
* '''''Dva muži se svatozáří''''', 1909; vymývaná [[tuš]]ová [[kresba]] a tužka, 15,4 × 9,9 &nbsp;cm. Vídeň, Graphische Sammlung Albertina.
* '''''Opovržení''''', [[1910]]; kvaš, akvarel a uhel s bílým zvýrazněním, 45 × 31,4 &nbsp;cm. Soukromý majetek.
* '''''Tři uličníci''''', 1910; tužka, 44,6 × 30,8 &nbsp;cm. Vídeň, Graphische Sammlung Albertina.
* '''''Eduard Kosmack''''', 1910; olej na plátně, 100 × 100 &nbsp;cm. Vídeň, Osterreichische Galerie.
* '''''Muž s kloboukem (Erwin Dominik Osen)''''', 1910; akvarel a černý uhel, 45 × 31 &nbsp;cm. Soukromý majetek.
* '''''Sedící dívka''''', 1911; akvarel a tužka, 48 × 31,5 &nbsp;cm. Haag, Haags Gemeentenmuseum voor Moderne Kunst.
* '''''Černovlasá dívka''''', 1911; akvarel a tužka, 45 × 31,6 &nbsp;cm. Oberlin (Ohio), Allen Memorial Art Museum, Oberlin College, Friends of Art Fund.
* '''''Dvě malá děvčátka''''', 1911; kvaš, akvarel a tužka, 40 × 30,6 &nbsp;cm. Vídeň, Graphische Sammlung Albertina.
* '''''Umělcova místnost v Neulenbachu, (Můj obývací pokoj)''''', 1911; olej na dřevě, 40 × 31,7 &nbsp;cm. Vídeň, Historisches Museum der Stadt Wien.
* '''''Podzimní stromy''''', 1911; olej na plátně, 79,5 × 80 &nbsp;cm. Soukromý majetek.
* '''''Wally''''', [[1912]]; kvaš a tužka, 29,7 × 26 &nbsp;cm. Zámek Lengenfeld, Christa Hauer-Frumann.
* '''''Heinrich a Otto Beneschovi, (dvojitý portrét)''''', [[1913]]; olej na plátně, 121 × 131 &nbsp;cm. Linec, Neue Galerie der Stadt Linz, Wolgang-Gurlitt-Museum.
* '''''Zápasník''''', 1913; kvaš a tužka, 48,8 × 32,2 &nbsp;cm. Soukromý majetek.
* '''''Sedící dívčí akt''''', [[1914]]; kvaš a tužka, 48,3 × 32 &nbsp;cm. Vídeň, Graphische Sammlung Albertina.
* '''''Matka a dítě''''', 1914; kvaš a tužka, 48,1 × 31,9 &nbsp;cm. Soukromý majetek.
* '''''Stojící mužský akt s červenou bederní zástěrou''''', 1914; kvaš, akvarel a tužka, 48 × 32 &nbsp;cm. Vídeň, Graphische Sammlung Albertina.
* '''''Dvojitý autoportrét''''', [[1915]]; kvaš, akvarel a tužka, 32,5 × 49,4 &nbsp;cm. Soukromý majetek.
* '''''Dvě objímající se dívky (někdy také dívčí pár)''''', 1915; kvaš, akvarel a tužka, 48 × 32,7 &nbsp;cm. [[Budapešť]], Szépmuvészeti Múzeum.
* '''''Edith Schielová v pruhovaných šatech''''', 1915/[[1916|16]]; olej na plátně, 180 × 110 &nbsp;cm. Haag, Haags Gemeentemuseum.
* '''''Smrt a dívka''''', 1915/16; olej na plátně, 150 × 180 &nbsp;cm. Vídeň, Osterreichische Galerie.
* '''''Krumlovská krajina''''', 1916; olej na plátně, 110 × 140,5 &nbsp;cm. Linec, Neue Galerie der Stadt Linz, Wolgang-Gurlitt-Museum.
* '''''Sedící žena s pokrčenou levou nohou''''', [[1917]]; kvaš a černá křída, 46 × 30,5 &nbsp;cm. [[Praha]], [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]].
* '''''Objetí''''', 1917; olej na plátně, 100 × 170,2 &nbsp;cm. Vídeň, Osterreichiste Galerie.
* '''''Čtyři stromy''''', 1917; olej na plátně, 110,5 × 141 &nbsp;cm. Vídeň, Osterreichische Galerie.
* '''''Předměstský dům s prádlem''''', 1917; olej na plátně, 110 × 140,4 &nbsp;cm. Soukromý majetek.
* '''''Rodina''''', [[1918]]; olej na plátně, 152,5 × 162,5 &nbsp;cm. Vídeň, Osterreichische Galerie.
== Reference ==
<div class="references-small" style="-moz-colum-count:2;">
<references /></div>
== Externí odkazy, zdroje a literatura ==
* [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?x=0&y=9&Fprijmeni=Schiele&Fjmeno=&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&Fmisto=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmistoumrti=&Fobor= Informační systém abART: Schiele Egon]
* [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/172239-egon-schiele-tehotna-zena-a-smrt/ ČT, 2012, dokument Egon Schiele: Těhotná žena a smrt]
{{Sisterlinks
| commons =Egon Schiele
| wikt =
| wikt1=|b=|b1=| s =
| s =
| q =Egon Schiele
}}
=== Galerie ===
<gallery>
ImageSoubor:Egon Schiele 014.jpg|''Rodina'' ([[1918]])
ImageSoubor:Egon Schiele 017.jpg|''Heinrich a Otto Beneschovi (dvojitý portrét)'' ([[1913]])
ImageSoubor:Egon Schiele 016.jpg|''Objetí'' ([[1917]])
ImageSoubor:Egon Schiele 022.jpg|''Dvě objímající se dívky'' ([[1915]])
ImageSoubor:Egon Schiele 046.jpg|''Stojící mužský akt s červenou bederní košilí'' ([[1911]])
ImageSoubor:Egon Schiele 045.jpg|''Dvě děvčátka'' (1911)
ImageSoubor:Egon Schiele 050.jpg|''Matka s dvěma dětmi III.'' (1917)
ImageSoubor:Egon Schiele 055.jpg|''Portrét Edith Schielové I.'' (1915/[[1916]])
ImageSoubor:Egon Schiele 061.jpg|''Eduard Kosmack'' ([[1910]])
ImageSoubor:Egon Schiele 054.jpg|''Podzimní strom s [[fuchsie]]mi'' ([[1909]])
ImageSoubor:Egon Schiele 070.jpg|''Můj obývací pokoj'' ([[1911]])
ImageSoubor:Egon Schiele 096.jpg|''Dvě dívky v propletené poloze'' (1915)
ImageSoubor:Egon Schiele 063.jpg|''Portrét Heinricha Beneshe'' ([[1917]])
ImageSoubor:Egon Schiele 065.jpg|''Portrét Huga Kollera'' ([[1918]])
ImageSoubor:Egon Schiele 075.jpg|''Autoportrét'' ([[1910]])
ImageSoubor:Egon Schiele 089.jpg|''Zátiší'' (1918)
ImageSoubor:Egon Schiele 018.jpg|''Poustevníci'' ([[1912]])
ImageSoubor:Egon Schiele 062.jpg|''Portrét Erwina von Graffa'' (1910)
ImageSoubor:Egon Schiele 079.jpg|''Autoportrét'' (1912])
ImageSoubor:Egon Schiele 086.jpg|''Dítě'' (1918)
ImageSoubor:Egon Schiele 084.jpg|''Sedící akt'' ([[1914]])
ImageSoubor:Schiele - Krumauer Häuserbogen - 1915.jpg|''Ulice v Krumlově'' (1915)
ImageSoubor:Schiele - Krumauer Landschaft - 1916.jpg|''Krajina v Krumlově'' (1916)
FileSoubor:Schiele - Landschaft mit zwei Bäumen -1913.jpg|''Krajina se dvěma stromy'' (1913)
</gallery>
 
{{DEFAULTSORT:Schiele, Egon}}
 
[[Kategorie:Narození 1890]]
[[Kategorie:Úmrtí 1918]]
117 610

editací