Wikipedie

Mamilárie: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m {{Wikidruhy}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 371 editací
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB
Řádek 13:
| čeleď = [[kaktusovité]] (''Cactaceae'')
| podčeleď = ''Cactoideae''
| tribus = ''Cacteae''
| rod = '''mamilárie''' (''Mammillaria'')
| rod popsal = [[Adrian Hardy Haworth|Haw.]], [[1812]]
Řádek 49:
| jazyk = anglicky
}}
</ref> [[Areál (biologie)|Areál]] rodu ''Mammillaria'' se rozprostírá od jižních států [[Spojené státy americké|USA]] po sever [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] ([[Kolumbie]], [[Venezuela]]), včetně [[Karibik|Karibské oblasti]]; centrum rozšíření je však v [[Mexiko|Mexiku]].
 
Mamilárie jsou poměrně malé, při zemi rostoucí rostliny s oválným [[stonek|stonkem]]. Rostou jednotlivě nebo v [[trs]]ech. Mamilárie se často pěstují jako okrasné sukulentní rostliny, ve své domovině (hlavně v Mexiku) jsou většinou přísně chráněny a jsou zapsány v [[Červený seznam IUCN|červených seznamech]].
Řádek 57:
[[Soubor:Mammillariadioica1.jpg|thumb|left|Detail květu ''[[Mammillaria dioica]]'' K. Brandeg. obsahující velké množství tyčinek]]
=== Stonek ===
Tyto [[Kaktusovité|kaktusy]] rostou jednotlivě nebo v [[trs]]ech, záleží na druhu. [[Stonek]] je buď kulovitý, protáhlý až ve stáří, nebo již od mládí válcovitý. Běžný průměr jednotlivých stonků kulovitých druhů je 2 až 15 &nbsp;cm (bez trnů) a výška u válcovitých okolo 30 &nbsp;cm, několik druhů dosahuje 60 &nbsp;cm výšky. Větší rozměry jsou vzácné, průměr 25 až 30 &nbsp;cm dosahují ''M. grusonii'' a ''M. winterae''. Nejmenší druhy mohou kvést již při velikosti 1 &nbsp;cm. Mnoho druhů v dolní části stonku odnožuje nebo roste trsovitě. Trsy mohou mít až 1 m v průměru. Známá ''M. gracilis'' tvoří odnože i v horní části stonku. Zajímavé je dichotomické dělení, kdy se postupně růstový vrchol stranově protáhne a rozdělí na dva, až vzniknou dvě nové hlavy stonku, např. u ''M. parkinsonii, M. perbella, M. celsiana, M. karwinskiana''. Některé druhy mají pletiva, epidermis a cévní svazky velmi měkké, označují se jako měkkomasé. Tělní šťáva některých druhů na vzduchu dostává mléčné zbarvení (tvoří latex) a tuhne v žlutavou hmotu. U sekce ''Galactochylus'' (nově ''Mammillaria'') se tak chová šťáva z celého stonku, zatímco u sekce ''Subhydrochylus'' nepravidelně hlavně šťáva z cévních svazků. Sekce ''Hydrochylus'' latex netvoří. Stonky jsou většinou zelené, výraznější pigmentace bývá jen u druhů s řídkým otrněním.
 
Povrch těla je členěn do kuželovitých výstupků, bradavek, počeštěně z latinského názvu mamil. Jsou od sebe zcela oddělené (tím se liší od žeber rozpadlých do hrbolů např. u [[rebutia|rebucií]]) a jsou uspořádány do spirály. Mohou být krátce kuželovité, kónické, značně protáhlé, prohnuté či kyjovité, širší na konci. Nejmenší mají jen několik mm (skupina ''M. crucigera''), nejširší až 2 &nbsp;cm a nejdelší až 5 &nbsp;cm (''M. longimamma''). Nejmenší tvoří jen malou část objemu stonku na povrchu, naopak u podrodu ''Dolichothele'' dlouhé mamily tvoří většinu stonku. Na vrcholu každé mamily se nachází vegetační bod zvaný areola. U mamilárií došlo k jejímu rozdělení na část nesoucí trny na vrcholu mamil a generativní část nazývanou axila, která se přesunula k bázi mamily. Oddělení areoly a axily je dokonalé na rozdíl od ostatních rodů z mammilloidní [[Vývojová větev|vývojové větve]] (rody ''[[Coryphantha]]'', ''[[Escobaria]]'', ''[[Pelecyphora]]'', ''[[Neolloydia]]'' a ''[[Ortegocactus]]'')<ref>{{Citace periodika | příjmení = Butterworth | jméno = Charles A | příjmení2 = Cota | jméno2 = J. H | příjmení3 = Wallace | jméno3 = Robert S. | titul = Molecular phylogenetics of the tribe Cacteae (Cactoideae: Cactaceae) using ''rpll6'' ntron sequence data | periodikum = Systematic Botany | rok = 2002 | číslo = 27 | strany = 257–270 | issn = 0363-6445 | jazyk = anglicky}}
</ref>, u kterých může být areola a axila ještě spojena zřetelnou brázdou s vlnou. Areola nese trny, případně chlupy a vlnu, axila bývá holá nebo se zde tvoří vlna a někdy štětiny. Z axil se vyvíjí květy a později plody, ze starých axil na bázi vyrůstají odnože.
 
=== Trny ===
Řádek 69:
 
=== Plody ===
[[Soubor:Mammillaria coahuilensis Fruit.jpg|thumb|Plody druhu ''[[Mammillaria coahuilensis|M. coahuilensis]]'' (Boed.) Moran vyrůstající z úžlabí bradavek]]
Plody se tvoří a dozrávají zanořené ve stonku. Po dosažení zralosti, případně po období klidu na začátku další růstové sezony jsou vytlačeny na povrch. Až druhým rokem jsou vytlačeny plody ''M. bombycina''. Plody jsou podlouhlé, válcovité, kyjovité, málokdy oválné, někdy drobné, jindy relativně značně velké. Nejdelší plody má ''M. bocasana'', až 4 &nbsp;cm dlouhé, tenké, fialové. Plody jsou holé, bez chlupů a šupin. Na vrcholu zůstává zbytek květu. Mají silnější masitou stěnu, někdy vysychavou, uvnitř dutinu se šťávou a semeny. Plody většiny druhů jsou zbarveny červenými barvivy anthokyany červeně, oranžově, fialově, narůžověle. Jen u málo druhů zůstávají zelené bez červených odstínů, většinou u druhů z podrodu Dolichothele. Zelené plody mají ''M. baumii, M. brachytrichion, M. carmenae, M. carretii, M. decipiens, M. melaleuca, M. heidiae, M. longiflora, M. surculosa'', zelenobílé ''M. backebergiana'' a ''M. vetula'', zelenožluté ''M. solisioides'' a plody žluté má ''M. longimamma''. Počet semen v plodu se různí podle druhů, od deseti až po několik set drobných semen. Plody mnoha druhů jsou jedlé.
 
[[Soubor:M. matudae006 seeds.JPG|thumb|left|Semena druhu ''[[Mammillaria matudae|M. matudae]]'' Bravo dosahují délky 1 mm]]
 
Několik druhů mamilárií, ''M. deherdtiana'' ( včetně subsp. ''dodsonii''), ''M. luethyi, M. napina, M. saboe ''(subsp.'' goldii, haudeana''),'' M. sanchez-mejoradae, M. tepexicensis'' a ''M. theresae'' zralé plody nevytlačují ze stonku. Semena se uvolňují až po odumření okolních mamil na bázi stonku nebo po uhynutí rostliny. Např. ''M. deherdtiana'' roste na malých holých vrcholových paloucích na pahorcích z denudovaných vápenců, okolí je porostlé dubovým lesem. Zde již růst nemůže. Zadržování semen je adaptací na prostorové omezení lokality, kdy šíření semen do okolí nemá smysl a nová generace může růst až po úhynu rodičovské.
Jev, kdy plody zůstávají ukryty ve stonku rostliny se nazývá [[kryptokarpie]].
Jev, kdy jsou semena uvolněna až po úhynu polykarpické mateřské rostliny se nazývá [[serotinie]].
Řádek 120:
| příjmení = Pavlíček
| jméno = Pavel
| odkaz na autora =
| titul = Zimní mamilárie
| url = http://www.cact.cz/noviny/2002/02/mamilarie.htm
| datum vydání =
Řádek 127:
| datum přístupu = 2009-12-26
| vydavatel = cact.cz
| místo =
| jazyk =
}}
</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Detail rostliny: mamilárie (Mammillaria sp.)
| url = http://www.szestabor.cz/botanicka/index.php?idc=3&rostlina=51
Řádek 179:
| jazyk = latina
}}</ref> S označením „''mammillaris''“ (tedy bradavčitý) tak nepřichází při svém popisu druhu Haworth, ale použil ho již Carl Linné v roce 1753. Linnéův taxon ''C. mammillaris'' je starší než Hawortův ''M. simplex'', a tak mu někteří autoři dávají přednost a Haworthův taxon je v tom případě označován jako mladší synonymum.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Mammillaria simplex Haw.
| url = http://tropicos.org/Name/5105284
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-12-26
Řádek 191:
| jazyk = anglicky
}}
</ref>
 
Aby problémům nebyl konec, rodové jméno ''Mammillaria'' bylo v roce [[1809]] (tedy o tři roky dříve než Haworthem) použito k označení zcela odlišného rodu. Anglický botanik [[John Stackhouse]] jím totiž označil rod [[řasy|řas]] dnes známý jako ''[[Gigartina]]''.{{#tag:ref|Haworth totiž o tomto popisu nevěděl<ref name="staples">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Staples
| jméno = Chuck
| odkaz na autora =
| titul = A Brief History Of The Genus Mammillaria and Mammillaria mammillaris (Linnaeus) Karsten
| url = http://www.labs.agilent.com/botany/cacti_etc/html/news26.html
| datum vydání = 23.02.2003
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 28.7.2009
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}
Řádek 209:
| příjmení = Guiry
| jméno = M. D
| autoři =
| odkaz na autora =
| spoluautoři = et al
| titul = REINSTATEMENT OF THE GENUS MASTOCARPUS KUTZING (RHODOPHYTA)
| periodikum = Taxon
| odkaz na periodikum =
| rok = 1984
| měsíc = únor
Řádek 220:
| číslo = 1
| strany = 53–63
| url =
| issn =
}}
</ref>
 
To bylo pak i stvrzeno v roce 1930 na mezinárodním botanickém kongresu.<ref name="staples" /> Ještě předtím se v roce [[1923]] botanici [[Nathaniel Lord Britton]] a Joseph [[Nelson Rose]] pokusili zavést nové označení pro tento rod kaktusů, tak aby je odlišily od řas – '''''Neomammillaria'''''.<ref name="staples" /> To je dnes považováno za [[homonymum]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 251:
'''Adrian Hardy Haworth (1767–1833)'''<br />
<small>'''Zdroj:''' ''The world of Haworthias'' od Ingo Breuera, dostupné z: [http://images18.fotki.com/v345/photos/6/642761/3958513/AdrianHardyHaworth17671833-vi.jpg]</small><br />
<small>'''Licence:''' Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 2.5 Generic ([http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.5/])</small><br />
* <small>[http://images18.fotki.com/v345/photos/6/642761/3958513/AdrianHardyHaworth17671833-vi.jpg Adrian Hardy Haworth (1768–1833)]</small>
</div>
Řádek 282:
| příjmení = Hunt
| jméno = David
| odkaz na autora = David Hunt
| titul = Revised classified list of the genus ''Mammillaria''
| periodikum = Cactus and Succulent Journal of Great Britain
Řádek 297:
| jméno = J. M
| titul = Taxonomische untersuchung der gattung ''Mammillaria'' Haw. ''In:'' Butterworth, Ch. A. a Wallace, R. S. 2004. Phylogenetic studies of ''Mammillaria'' (Cactaceae)-insights from chloroplast sequence variaion and hypothesis testing using the parametrich bootstrap. American Journal of Botany 91(7):1086. {{ISSN|0002-9122}}
| periodikum =
| odkaz na periodikum =
| rok =
| měsíc =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url =
| issn =
}}
</ref><ref>{{Citace periodika
Řádek 327:
| příjmení2 = Mauseth
| jméno2 = James D
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Schizogeny and ultrastructure of developing latex ducts in Mammillaria guerreronis (Cactaceae)
| periodikum = American Journal of Botany
| odkaz na periodikum = http://www.amjbot.org/
| rok = 1984
| měsíc =
| ročník = 71
| číslo = 8
| strany = 1128–1138
| url =
| issn = 0002-9122
}}
Řádek 347:
Centrem výskytu je Mexiko a jižní část USA. Menším počtem druhů areál pokračuje na ostrovy karibské oblasti a několika málo druhy, ''M. colombiana, M. mammillaris, M. nivosa'', zasahuje až do Jižní Ameriky na pobřeží Kolumbie a Venezuely. Mamilárie osídlily velmi různorodé biotopy, od pobřežních útesů až do výšek nad 3000 m n. m. (''M. deherdtiana'' subsp. ''dodsonii''). Rostou na otevřených skalních výhonech, v puklinách skalních stěn, v nánosech rozpadavých hornin, více však v zákrytu křovin nebo větších kaktusů, v řídkých suchých borových a dubo-borových lesích, nebo i v mechových porostech. Obývají jak zásadité rozpadlé vápencové sutě, tak kyselé humózní půdy a lesní hrabanku. Větší část druhů má poměrně malý areál výskytu nebo několik málo izolovaných nalezišť a lze je označit za endemity. Menšina druhů (např. ''M. compresa, M. mystax, M. parkinsonii'') má rozsáhlou oblast výskytu, kde různě varírují, tvoří různé formy ( např. ''M. prolifera'') nebo polyklonální mikrodruhy (např. ''M. celsiana''). Rozsáhlou oblast výskytu mají druhy rostoucí na ostrovech karibské oblasti (např. ''M. colombiana'' roste od Mexika přes Honduras, Guatemalu, Jamajku až po Kolumbii a Venezuelu.).
=== Příklady výskytu ===
Mamilárie osídlily nejrůznější stanoviště. Rostliny rostou na teplých a slunných stanovištích v propustných až písčitých půdách, jiné v humózních (''M. boodii''<ref name="riha" />) či vertikálně ve vápencových skalách (''M. crucigera''<ref name="martorell" />
<ref name="riha">{{Citace monografie
| příjmení = Říha
| jméno = Jan
Řádek 357 ⟶ 358:
| rok = 1992
| isbn = 80-209-0149-3
}}</ref><ref name=contreras>{{Citace periodika▼
}}</ref>
▲<ref name=contreras>{{Citace periodika
| příjmení = Contreras
| jméno = Cinthya
Řádek 372:
| jazyk = anglicky
}}
</ref><ref name="martorell" />). Častý je i výskyt na plochých vápencových kopcích (''M. napina'',<ref name="riha" /> ''M. candida'',<ref name="riha" /> ''M. pectinifera'',<ref name="riha" /><ref name="Zavala-Hurtado">{{Citace periodika
| příjmení = Zavala-Hurtado
| jméno = José Alejandro
Řádek 416:
 
== Užití ==
Většina mamilárií je pěstována sběrateli jako [[Okrasná rostlina|okrasné rostliny]] (''[[Mammillaria plumosa]]'' F. A. C. Weber, ''[[Mammillaria spinosissima|M. spinosissima]]'' Lem., ''[[Mammillaria wildii|M. wildii]]'' A. Dietr., ''[[Mammillaria zeilmanniana|M. zeilmanniana]]'' Boed., ''[[Mammillaria perbella|M. perbella]]'' Hildm. ex K. Schum., ''[[Mammillaria hahniana|M. hahniana]]'' Werderm., ''[[Mammillaria bocasana|M. bocasana]]'' Poselger a další), jednak díky svým květům a dále také díky celkovému vzhledu, jako je forma a tvar glochid, trnů či papil. Některé druhy jsou však používány i k jiným účelům. [[etnobotanika|Etnobotanické]] studie z počátku minulého století ukázaly, že ''[[Mammillaria grahamii|M. grahamii]]'' Engelm. byla mezi [[Apačové|Apači]] Chiricahua a Mescalero používána jako [[potrava]] a [[Léčivá rostlina|léčivka]]. Plody se jedly čerstvé, sušené nebo vařené. Podobné pozorování bylo i pro varietu ''M. grahamii'' var. ''grahamii''. Dužninu plodů konzumovaly hlavně děti jako přesnídávku, vařená rostlina se pak přidávala na bolavé a hnisající uši.<ref>Záznam v Native American Ethnobotany Database Univerzity Michigan. Dostupné z: http://herb.umd.umich.edu/herb/search.pl?searchstring=Mammillaria%20grahamii&searchlimit=100. Původní zdroj: Castetter, Edward F. and M. E. Opler 1936 Ethnobiological Studies in the American Southwest III. The Ethnobiology of the Chiricahua and Mescalero Apache. University of New Mexico Bulletin 4(5):1-63</ref> Některé druhy byly také podrobeny [[Fytochemie|fytochemickým]] analýzám. Nalezené látky ukazují na možnost použití výtažků ve [[Lékařství|medicíně]]. Například u rodu ''[[Mammillaria heyderi|M. heyderi]]'' Muehlenpf. byly nalezeny látky působící proti bolesti uší a hlavy, [[Hluchota|hluchotě]], navozující vidiny, či způsobující dlouhověkost.<ref>http://www.ars-grin.gov/cgi-bin/duke/ethnobot.pl?ethnobot.taxon=Mammillaria%20heyderi</ref>
 
== Ochrana ==
Řádek 424:
| příjmení2 = Fitz Maurice
| jméno2 = B
| odkaz na autora =
| titul = Mammillaria duwei
| url = http://iucnredlist.org/apps/redlist/details/40832/0
Řádek 431:
| datum přístupu = 2009-12-26
| vydavatel = IUCN
| místo =
| jazyk = anglicky
}}
Řádek 479:
| datum vydání = 2002-03-6
| datum přístupu = 2009-05-11
| vydavatel = Secretaría de Medio Ambiente y Recursos Naturales
| místo = Mexiko
| jazyk = španělsky
Řádek 498:
</ref>
 
Se zvyšováním [[intenzita|intenzity]] světla v [[Mírný podnebný pás|mírném pásu]], tedy na jaře je možné postupně začít kaktusy zalévat. Období růstu těchto rostlin je soustředěno na [[jaro]], [[léto]] a počátek [[podzim]]u.<ref name="riha" /> Doporučuje se zálivku postupně zvyšovat. Ta by měla vrcholit v průběhu léta a pak být postupně snižována. Stejně tak se u ochmýřených mamilárií doporučuje v období léta mírné [[rosení]]. [[Přihnojování]] pak také patří doprostřed léta.<ref name="celýsvět" /> Obecně se doporučuje pěstovat kaktusy u [[Okno|okna]] či ve [[skleník|sklenících]], kde je dostatek světla.<ref name="rihacelýsvět" /><ref name="celýsvětriha" /> Teploty by měly být v sezóně v rozsahu 25–35&nbsp;°C,<ref name="riha" /> konkrétní teploty však závisí na teplotách a podmínkách v jakých ten či onen druh roste na přirozeném stanovišti. [[půda|Půdy]] by měly být [[propustná půda|propustné]],<ref name="riha" /> tvořené kombinací [[zemina|zeminy]], [[listovka|listovky]] a [[písek (materiál)|písku]] spíše [[Kyselina|kyselé]], i když studie dokazují, že některé mamilárie z [[vápenec|vápencových]] skal [[Údolí Tehuacan]] vyžadují půdy neutrální až zásadité.<ref name="Zavala-Hurtado" /> U druhů tvořících [[populace]] pak je potřeba širší květináč, aby byla umožněna tvorba [[odnož]]í.
 
=== Přesazování ===
Řádek 556:
| příjmení3 = Backhaus
| jméno3 = Ralph
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = In vitro culture of endangered plants possessing crassulacean acid metabolism
| periodikum = Scientia Horticulturae
| odkaz na periodikum = http://www.elsevier.com/wps/find/journaldescription.cws_home/503316/description#description
| rok = 1999
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 81
| strany = 71–87
| url =
| issn = 0304-4238
}}
Řádek 573:
| příjmení = Balen
| jméno = Biljana
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři = a kol
| titul = Growth Conditions in In Vitro Culture Can Induce Oxidative Stress in ''Mammillaria gracilis'' Tissues
Řádek 580:
| odkaz na periodikum = http://www.springer.com/life+sci/plant+sciences/journal/344
| rok = 2009
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 28
| strany = 36–45
| url =
| issn = 0721-7595
}}
Řádek 590:
 
== Odkazy ==
{{Sisterlinks
| commonscat = Mammillaria
}}
 
=== Poznámky ===
Řádek 615 ⟶ 612:
| příjmení = Dufek
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora =
| titul = Rod Mammillaria Haworth
| vydavatel = Spolek pěstitelů kaktusů
Řádek 621 ⟶ 618:
| rok = 2000
| isbn = 8023879456
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
* '''{{en}}''' {{Citace monografie
| příjmení = Butterworth
| jméno = Charles A
| odkaz na autora =
| titul = Phylogenetic studies of Tribe Cacteae (Cactaceae) with special emphasis on the genus Mammillaria
| vydavatel = Iowa State University
| místo =
| rok = 2003
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
* '''{{en}}''' {{Citace monografie
| příjmení = Pilbeam
| jméno = John
| odkaz na autora =
| titul = Mammillaria: a collector's guide
| vydavatel = Batsford
| místo =
| rok = 1981
| isbn = 0713438975
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
* '''{{en}}''' {{Citace monografie
| příjmení = Craig
| jméno = Robert T
| odkaz na autora =
| titul = The Mammillaria handbook: with descriptions, illustrations, and key to the species of the genus Mammillaria of the Cactaceae
| vydavatel = E P Publishing
| místo =
| rok = 1963
| isbn = 0854093303
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
* '''{{de}}''' {{Citace monografie
| příjmení = Reppenhagen
| jméno = Werner
| odkaz na autora =
| titul = Die Gattung Mammillaria
| vydavatel = Steinhart
| místo =
| rok = 1991
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
 
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Mammillaria}}
* {{Wikidruhy|taxon=Mammillaria}}
* '''{{cs}}''' [http://www.cact.cz/galerie_test/galerie.php?text=MAMMILLARIA Atlas druhů rodu Mammillaria]
Řádek 685 ⟶ 683:
* '''{{cs}}''' [http://www.cact.cz/noviny/2001/11/Alberto_2001.htm Mamilárie jsou mým královstvím – aneb Vzpomínky Josefa Moučky]
 
[[Kategorie:Kaktusovité]]▼
[[Kategorie:Mammillaria| ]]
▲[[Kategorie:Kaktusovité]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Mamilárie“