Lelek lesní: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB
Řádek 27:
 
== Popis ==
 
Velikosti kosa; dorůstá délky 25 – 28&nbsp;cm, v rozpětí křídel měří 57 – 64&nbsp;cm<ref name="dierschke">{{Citace monografie
|jméno=Dierschke
Řádek 39 ⟶ 38:
 
=== Hlas ===
 
Samci se večer a v noci ozývají kolísavým cvrčivým „errrrerrrr...“. Při vzletu „guek“.<ref name="Dungel" />
 
== Rozšíření ==
 
Hnízdí v rozmezí od severozápadní Afriky jihovýchodně po jezero Bajkal a východně po Čínu. V Evropě je zastoupen na většině území, včetně většiny středomořských ostrovů; chybí pouze na Islandu, v severním Skotsku, severní Skandinávii a Rusku a v jižní části [[Peloponés]]u. Přísně tažný druh zimující v subsaharské [[Afrika|Africe]], jižně až po [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republiku]]. Zcela izolované zimoviště se pravděpodobně nachází také na východním pobřeží [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]]. Hnízdiště opouští na konci srpna a v září, ze zimovišť přilétá na přelomu dubna a května.<ref name="dierschke" /><ref name="gunther">{{Citace monografie|příjmení=Glutz|jméno=Urs N. von Blotzheim|titul=Handbuch der Vögel Mitteleuropas. Band 9: Columbiformes - Piciformes|vydavatel=Aula-Verlag Wiebelsheim|místo=Wiesbaden|rok=1994|isbn=3-89104-562-X S|stránky=641-668}}</ref><ref name="Biolib">{{citace elektronické monografie
| příjmení = Poříz
Řádek 55 ⟶ 52:
 
=== Výskyt v ČR ===
 
Lelek hnízdil původně v nižších polohách celého území [[Česko|České republiky]], v posledních desetiletích však stále ubývá a z mnoha oblastí zcela vymizel. Dnes hnízdí pravidelně především na [[Okres Hodonín|Hodonínsku]] (největší populace u nás), dále v severních [[Čechy|Čechách]] ([[Ralsko]]) a v [[Jihočeský kraj|jižních Čechách]] ([[Třeboňsko]]). Mezi lety [[1985]]–[[1989|89]] byla jeho početnost v Česku odhadována na 600–1200 párů,<ref name="fauna bohemia">{{Citace sborníku
| příjmení =
| jméno =
| autor = Kolektiv autorů
| odkaz na autora =
| titul = Fauna Bohemmiae Septentrionalis
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele =
| jméno sestavitele =
| sestavitel =
| sborník = Sborník odborných prací Zoologického klubu Zoologické zahrady v Děčíně, Zoologické zahrady v Ústí nad Labem a Podkrušnohorského zooparku v Chomutově
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Delta print
| místo = Ústí nad Labem
| rok vydání = 2005
| isbn =
| url =
| kapitola = Avifauna města Ústí nad Labem
| strany =
| jazyk = česky
}}</ref> v letech [[2001]]-[[2003]] již jen na 400-700 párů.<ref name="CR atlas">{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Bejček|jméno2=Vladimír|příjmení3=Hudec|jméno3=Karel|titul=Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003|vydavatel=Aventinum|rok=2006|místo=Praha|isbn=80-86858-19-7}}</ref> Zvláště chráněný, silně ohrožený druh.<ref>{{Citace elektronické monografie|vydavatel=Česká společnost ornitologická|titul=Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR|url=http://www.cso.cz/index.php?ID=10|datum přístupu=2011-08-23}}</ref>
 
== Potrava ==
 
Je aktivní za soumraku a v [[noc]]i, den tráví přitisknut k zemi, pařezu nebo podélně k větvi stromu. Živí se různým létajícím [[hmyz]]em, který loví za letu do široce rozevřeného zobáku. Nejvýznaměji jsou v jeho potravě zastoupeni [[motýli]] (Lepidoptera) a [[brouci]] (Coleoptera).
 
== Hnízdění ==
 
Pohlavně dospívá v druhém roce života, poprvé však často hnízdí až o rok později. Samci se na hnízdiště vrací v průměru o 10 dnů dříve, než samice a okamžitě zabírají teritoria. Pozornost samic zaujímají zpěvem a zásnubními lety, při kterých družku obletují s častým tleskáním křídel nebo jejich zvedáním a roztahováním ocasu, při kterém jasně vyniká bílé zbarvení.<ref>{{Citace elektronické monografie|vydavatel=ARKive|titul=Nightjar (Caprimulgus europaeus)|url=http://www.arkive.org/nightjar/caprimulgus-europaeus/|datum přístupu=2011-08-23|jazyk=anglicky}}</ref>
 
Hnízdí 2x (severské populace 1x) ročně od června do srpna. Místo k hnízdění vybírá samec. [[Ptačí hnízdo|Hnízdo]] nestaví, [[vejce]] klade přímo na zem, nejčastěji mezi kapradiny nebo vřes. V jedné snůšce jsou 2 bílá, 30,8 x 22,2&nbsp;mm velká,<ref name="Dungel">{{Citace monografie
|příjmení = Dungel
|jméno=Jan
|příjmení2=Hudec
|jméno2=Karel
|titul=Atlas ptáků České a Slovenské republiky
|rok=2001
|vydavatel=Academia
|místo=Praha
|isbn=9788020009272
}}</ref> tmavě skvrnitá vejce elipsovitého tvaru. Na jejich inkubaci trvající 17-20 dnů, se podílí hlavně samice, v době hledání potravy střídaná samcem. Mláďata jsou opeřena ve věku 16-17 dnů a na rodičích nezávislá zhruba o 16 dnů později.<ref name="dierschke" /><ref name="adw" />
 
Řádek 101 ⟶ 95:
V češtině existuje (na rozdíl od jiných jazyků) [[idiom]] '''chytat lelky''' (synonymum '''lelkovat'''), jenž znamená ''lenošit''. Na jazykových hříčkách založených na tomto frazému je vystavěna píseň ''Lelek'' [[Karel Plíhal|Karla Plíhala]], jejíž úvodní sloka zní:
:
: ''Nároky nemám nijak velký,''
: ''hned po pracovní době du''
: ''tak jako vždycky chytat lelky''
: ''stará je dělá k vobědu''
 
Venkované u nás (i jinde v Evropě) byli přesvědčeni, že lelek v noci upíjí [[mléko]] hospodářským zvířatům, zvláště kozám. Z toho pochází jeho starší české označení '''lelek kozodoj''' nebo i lidovější '''noční kozodoj''', vědecké latinské jméno ''caprimulgus'', ale např. i anglické goatsucker a německé Ziegenmelker. Tato [[pověra]] vznikla proto, že lelek v noci často navštěvuje [[chlév]]y, aby kolem zvířat chytal mouchy, [[ovád]]y a jiný [[hmyz]].
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references/>
 
=== Externí odkazy ===
{{Commons|Caprimulgus europaeus}}{{Commonscat|Caprimulgus europaeus}}
{{Sisterlinks
* {{Wikidruhy|commonstaxon=Caprimulgus europaeus}}
|species = Caprimulgus europaeus
}}
* [http://www.rozhlas.cz/hlas/lelkove/_zprava/74646 Hlasová ukázka z projektu Hlas pro každý den]
* [http://www.karelplihal.cz/desky/kph.php 40sekundová ukázka písně Lelek K. Plíhala]