Karelština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Incubator}} do odkazů |
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB |
||
Řádek 4:
|Rozšíření = {{Vlajka a název|Finsko}}<br /> {{Vlajka a název|Rusko}}
|Mluvčích = asi 35 600<ref name="eth">[http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=krl Ethnologue]</ref>
|Klasifikace =
* [[Uralské jazyky]]
** [[Ugrofinské jazyky]]
Řádek 29:
== Geografie ==
[[Soubor:Map of Karelian dialects.png|thumb|Mapa dialektů karelštiny před 2. sv. válkou, hranice Finska jsou zde současné]]
Karelštinou, resp. jejími dialekty se mluví zejména v Karelské republice a v Tverské oblasti (severozápadně od Moskvy) v Rusku a ve východním Finsku. Díky migrační vlně po druhé světové válce bychom dnes našli karelské mluvčí roztroušené po celém Finsku.
V Karelské republice má karelština statut minoritního jazyka. Od 90. let 20. stol. bylo několik pokusů alespoň legislativně zrovnoprávnit karelštinu s ruštinou po vzoru jiných [[ugrofinské republiky|ugrofinských republik]] [[Rusko|Ruské federace]], totiž přiznat jí v Karelské republice status úředního jazyka, dosud se to nepodařilo. V Tverské oblasti mají Karelové kulturní autonomii, tudíž mohou svůj jazyk používat ve školství a médiích.
== Karelská abeceda ==
'''A a''' (aa) '''B b''' (bee) '''Č č''' (čee) '''D d''' (dee) '''E e''' (ee) '''F f''' (ef) '''G g''' (gee) '''H h''' (hoo) '''I i''' (ii) '''J j''' (jii) '''K k''' (koo)
'''L l''' (el) '''M m''' (em) '''N n''' (en) '''O o''' (oo) '''P p''' (pee) '''R r''' (er) '''S s''' (es) '''Š š''' (šee) '''Z z''' (zee) '''Ž ž''' (žee) '''T t''' (tee)
'''U u''' (uu) ''' V v''' (vee) '''Y y''' (yy) '''Ä ä''' (ää) '''Ö ö''' (öö)
Karelská abeceda je psána latinkou, má 28 znaků, z toho 19 konsonantů, 8 vokálů. V minulosti se zde často používala cyrilice, někde až do 19. století. Karelská abeceda založená v latince vznikla oficiálně se založením Sovětského svazu.
Zajímavostí oproti české abecedě je pořadí znaků, kdy písmena Z, Ž následují hned po S, Š. Stejné to je i u estonštiny.
== Hlásky ==
=== Vokály ===
Pokud nezohledňujeme délku, karelština má 8 vokálů. Jsou to a, e, i o, u, y, ä, ö. Vokály ä, ö, y, e i patří mezi přední vokály, a, o, u mezi zadní.
V karelštině platí vokalická harmonie, což znamená, že v jednom slově se můžou vyskytnout buď pouze vokály a, o, u, nebo pouze vokály ä, ö, y. Vokály e, i se pojí s oběma skupinami.
<br />Příklad: kävelöy, viuhkata
Řádek 53:
Karelština má dvacet jeden [[diftong]] (zejména severní karelština a [[livvština]]) a [[triftong]]y.
<br />Diftongy a příklad použití: '''ua''' (andua, ruadua), '''yä''' (tömsyttyä), '''uo''' (vuozi, kaččuo), '''yö''' (pyörie, nälgävyö), '''ie''' (tie, mies, eččie), '''iä''' (iäni, miäččy), '''ai''' (kaivo, vaihtai), '''äi''' (äijy, mäit), '''oi''' (koiru, heboine), '''öi''' (igävöijä, söi), '''ui''' (uinota, ruis), '''yi''' (kylyine, sygyzyine), '''ei''' (eineh, veičči), '''au''' (aunu, algau), '''äy''' (käytös, kyndäy), '''ou''' (ounas, kaččou), '''öy''' (löyly, kävelöy), '''eu''' (leugu, reunu), '''ey''' (keyhy, leyhkiä), '''iu''' (čiučoi, oppiu), '''iy''' (liygiläine, eččiy)
<br />Triftongy a příklad použití: '''uau''' (katkuau), '''iäy''' (lykkiäy), '''uou''' (juou), '''yöy''' (mädžyöy), '''ieu''' (katkieu), '''iey''' (rebiey)<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku003.html</ref>
=== Konsonanty ===
Karelština má 19 [[souhláska|souhlásek]]. Když za konsonantem následuje [[přední vokál]] (ä, ö, y, e, i), je pak konsonant změkčený. [[Zadní vokál]]y (a, o, u) tuto funkci nemají. Změkčení ([[palatalizace]]) se případně značí apostrofem (t'outa, died'oi, vil'l'u, pun'u, or'hoi, Vas'a).<br />Mezi konsonanty patří i [[gemináta|gemináty]] (čili dlouhé konsonanty). V karelštině se používají gemináty '''čč''' (počči), '''kk''' (lukku), '''ll''' (villu), '''mm''' (lämmin), '''nn''' (anna), '''pp''' (pappi), '''rr''' (sorrat), '''ss''' (kissi) ,'''šš''' (bošši), '''tt''' (tuatto), '''vv''' (tuvva).
<br />Uprostřed gemináty je šev slabiky (oč-ču, tuk-ku).<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku009.htmll</ref>
=== Slabiky ===
Hlásky se přirozeně shlukují do slabik. V karelštině se vyskytují jednoslabičná (suo), dvouslabičná (sa-na) a vícelsabičná slova (vo-ka-li).
<br /> Slabiky se dělí na krátké a dlouhé, uzavřené a otevřené. Jednoduše řečeno, krátká slabika se skládá ze dvou a méně hlásek (el), dlouhá slabika ze tří a více hlásek (gieu). V uzavřené slabice je vokál uzavřen mezi dvěma konsonantními svahy (lan, čirs), v otevřené nikoliv (ai, tuu). Z toho vyplývá, že uzavřená slabika musí být zákonitě vždy dlouhá!
<br />Rozdělit karelské slovo na slabiky je stejně jednoduché jako v češtině, stačí vědět, že hranice slabiky leží mezi geminátou (om-mel-la) či dvěma po sobě jdoucími konsonanty (kah-ten).
<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku013.html</ref>
Řádek 69:
== Tvarosloví ==
=== Podstatná jména ===
Podstatná jména v karelštině se dělí na [[proprium|vlastní jména]] (erisnimet) a [[apelativum|obecné názvy]] (yhteisnimet).
Mezi vlastní jména patří následující příklady:
Řádek 81:
Skloňování
Karelská [[substantivum|substantiva]] mohou mít více [[kmen (mluvnice)|kmenů]]. Existují vokalické kmeny v silném a slabém stupni. Ve slově takki je takki- silný vokalický kmen a taki- slabý. Některá slova mají vedle vokalického i konsonantní kmen (kmen končící konsonantem), např.: suuri (suure-, suur-), sammal (sammale-, sammal-).
<br />Při připojování pádové koncovky ke slovu je jeho kmen esenciální, různé pády vyžadují různé kmeny slova. Při volbě kmenu bereme v úvahu, zda pádová [[koncovka (mluvnice)|koncovka]] naruší systém slabik v [[nominativ]]ním tvaru slova, pokud pádová koncovka uzavře otevřenou slabiku, používáme slabý vokalický kmen, pokud pádová koncovka nenaruší systém slabik [[nominativ]]u, využijeme silného kmenu. (loppu → loppuu, lopun). Konsonantní kmen často využijeme při tvorbě [[partitiv]]u [[Jednotné číslo|singuláru]] (kymmene → kymendy, sammal → sammaldu).<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku027.html</ref>
Karelština má 17 [[pád]]ů. Jsou to [[nominativ]], [[genitiv]], [[akuzativ]] I, [[akuzativ]] II, [[partitiv]], [[essiv]], [[translativ]], [[inessiv]], [[elativ]], [[illativ]], [[adessiv]], [[ablativ]], [[allativ]], [[abessiv]], [[komitativ]], [[prolativ]] a [[instruktiv]]. V následující tabulce jsou znázorněny pádové koncovky '''(tučně)''' a způsob tvorby množného čísla (-t, -i-, -loi-) ''(kurzívou)''.
Řádek 126:
=== Přídavná jména ===
Přídavná jména v karelštině se dělí na dvě skupiny. První z nich jsou tzv. luaduaadjektiivat (adjektiva kvality: barvy, velikosti, hmotnosti, stáří, vnější vlastnosti, vnitřní vlastnosti). Tato přídavná jména se mohou stupňovat (kaunis – krásný, kaunehembi – krásnější, kaunehin – nejkrásnější).
<br />Druhou skupinou kohteadjektiivat (materiály, přídavná jména vyjadřující absenci něčeho – lapsi(dítě) – lapse'''toi''') (bezdětný).
Řádek 239:
2 000 000. kahtesmiljonnoi<br />
1 000 000 000. miljardnoi<br />
2 000 000 000. kahtesmiljardnoi<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku063.html</ref>
==== Zlomky ====
1/2 puoli<br />
Řádek 296:
|-
| Zápor || ei malta || -
|}
'''V minulém čase'''<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku092.html</ref>
{| class="wikitable"
Řádek 308:
| 3. os. || andoi || annettih
|-
| Zápor || používá se 2. akt. participium, annanuh ||
|}
'''V předpřítomném čase'''<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku096.html</ref>
Řádek 321:
| 3. os. || on ruadanuh || ollah ruattu
|-
| Zápor || en, et, ei ole ruadanuh ||
|}
'''V předminulém čase'''<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku097.html</ref>
{| class="wikitable"
Řádek 347:
| 3. os. || lugemah || lugemah
|-
| Zápor || ei lugemah ||
|}
Řádek 430:
=== Spojky ===
V karelštině existují spojky souřadící – slučovací (da, i, sego, ni) a vylučovací (eiga, libo, taigo, vai).
<br />Dále existují spojky podřadící – uvozující vedlejší věty časové (ku, kuni – když), příčinné (ku, gu), ... <br />
Jako spojovací výrazy se často používají vztažná zájmena.<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku130.html</ref>
Řádek 501:
== Média ==
[http://On-line%20kurs%20karelštiny http://depvladimir.narod.ru/urokkat/index.html] Online kurs karelštiny<br />
[http://Karelské%20rádio http://www.karjalankielenseura.fi/radio/ ] Karelské rádio<br />
[http://Karelské%20noviny%20-%20Karjal%20Žurnalu http://verkolehti.karjal.fi/home-5/] Karelské noviny<br />
Řádek 523:
== Odkazy ==
{{NK ČR|ph121474|věc=ano|karelština}}
Řádek 533 ⟶ 529:
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Karelian language}}
* {{Wikislovník|heslo=karelština}}
* {{Incubator|code=krl|prefix= Wp|language= karelské|project= Wikipedie}}
* {{fi}} [http://www.karjalankielenseura.fi/ Karjalan Kielen Seura] – Spolek karelského jazyka
| |||