Curych: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB
Řádek 2:
| jméno = Curych
| originální jméno = Zürich, Zurich, Zurigo, Turitg, Züri
| znak =
| vlajka = Wappen Stadt Zürich.svg
| obrázek = Utliberg Zurich.jpg
Řádek 21:
| web = http://www.stadt-zuerich.ch
}}
[[Soubor: Murerplan Zuerich.jpg|thumb|upright=1.1|Curych v roce 1578 ]]
[[Soubor:Zentralbibliothek Zürich - Vue générale de Zurich prise de la Weid - 000009549.jpg |thumb|upright=1.0|Curych 1884, pohled od severu]]
[[Soubor: Karte Gemeinde Zürich.png |thumb|upright=0.8|Curych a jeho okresy]]
 
'''Curych''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Zürich''}}) je největší město [[Švýcarsko|Švýcarska]] a hlavní město [[Curych (kanton)|stejnojmenného kantonu]]. Leží v předhůří [[Alpy|Alp]] u severního konce [[Curyšské jezero|Curyšského jezera]], na obou březích řeky [[Limmat]], která zde z jezera vytéká. Je obklopeno lesnatými kopci, nejvyšší Uetliberg měří 869 m. Město se dělí na 12 okresů (Bezirk) a v roce 2012 zde žilo přes 391&nbsp;000 obyvatel<ref>[http://www.stadt-zuerich.ch/content/dam/stzh/prd/Deutsch/Statistik/Publikationsdatenbank/periodika/Bevoelkerung_Stadt_Zuerich/BEV_1Q_2012.pdf Oficiální statistiky města]</ref>, v celé aglomeraci přes 1,1 milionu obyvatel.
 
Místo bylo osídleno už v [[neolit]]u, město ''Turicum'' založili Římané, ve středověku bylo císařským městem, od roku 1351 členem Švýcarské konfederace a 1519 zde vznikla švýcarská reformace [[Ulrich Zwingli|Ulricha Zwingliho]].
 
Curych je bankovní středisko světového významu a jedno z nejbohatších měst na světě. Je to dopravní uzel celoevropského významu v letecké, železniční i dálniční dopravě. Patří k hospodářským a kulturním centrům země a podle různých průzkumů mezi nejdražší města,<ref>[http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2012/02/daily-chart-7 Daily chart: ZuRich – The Economist]</ref> ale také s nejvyšší kvalitou života na světě.
 
== Historie ==
V místě neolitického osídlení založili Římané roku 15 př. n. l. celní stanici a město ''Turicum''. V 5. století je osídlili germánští [[Alamani]], roku [[835]] se poprvé připomíná hrad, založený na místě římské pevnosti [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem Němcem]], který zde roku 853 založil ženský benediktinský klášter, současný ''Fraumünster''. Od roku [[1218]] byl Curych císařským městem pod vládou [[abatyše]] a brzy nato si kolem rozlohy 38 ha vybudoval hradby. Počátkem 14. století zde vznikl [[Kodex Manasse]], jeden z nejkrásnějších iluminovaných rukopisů a hlavní pramen středověké německé poezie.
 
Feudální vládu abatyše nahradila roku [[1336]] [[cech]]ovní samospráva (''Zunftordnung'') a roku [[1351]] se měšťané přísahou připojili jako pátý člen Švýcarské konfederace (''Confederatio helvetica'', CH, německy ''Eidgenossenschaft''), jímž Curych zůstal až do roku 1798. Roku 1520 se stal hlavním kazatelem v kostele sv. Petra [[Ulrich Zwingli]], který zahájil švýcarskou reformaci a roku 1531 zde vyšel jeho překlad Bible (''Zürcher Bibel''). Z konfliktů se sousedními katolickými kantony vznikly [[Kappelské války]].
 
Roku [[1624]] si Curych vybudoval nákladné opevnění a vymáhání daní vyvolalo selské vzpoury, které město tvrdě potlačilo. Roku 1648 se prohlásil patricijskou republikou. [[Helvetská revoluce]] roku [[1798]] pozvala do země francouzské republikánské vojsko, které zemi bez boje obsadilo. Republika pod francouzskou patronací sice brzy padla, zrušila však feudální vládu města nad kantonem a připravila půdu pro moderní uspořádání. Curyšská smlouva [[1859]] ukončila spor mezi Francií, Rakouskem a Itálií a uznala samostatnost Švýcarska.
 
Roku [[1847]] byla otevřena první švýcarská železnice Curych – [[Baden]], 1867 byla založena hlavní třída současného města ''Bahnhofstrasse'' od [[Curych hlavní nádraží|Hlavního nádraží]] k jezeru, roku 1871 byla otevřena budova Hlavního nádraží a roku 1877 curyšská burza. V letech 1848 a 1874 přijal Curych švýcarskou ústavu, postupně zbořil hradby a stal se cílem velké imigrace z okolí. Přistěhovalci se však obtížně domáhali občanských práv a teprve od roku [[1875]] začalo platit, že po deseti letech pobytu se člověk stává občanem. Roku 1893 byly k městu přičleněny okolní obce, kde vznikal průmysl.
 
== Samospráva ==
Řádek 45:
== Doprava ==
[[Soubor:CobraTramZürich.JPG|thumb|Tramvaj Cobra]]
[[Soubor:Zuerich Hauptbahnhof-2.jpg |thumb|upright=1.0|Hlavní nádraží]]
Veřejná městská doprava je v Curychu velmi populární a převažuje nad automobilovou. Tvoří ji jednotná síť předměstskýcjh železnic (''S-Bahn''). 13 linek tramvají, 18 autobusů a 6 trolejbusů. Frekvence spojů na některých linkách dosahuje až 10 spojů za hodinu. Od roku 2008 spojuje tramvaj letiště s městem. Síť doplňují lodní spoje po jezeře i řece a několik lanovek do okolních kopců.
 
[[Letiště Zürich]] v obci Kloten, asi 13 &nbsp;km severně od města, je s více než 24 miliony cestujících za rok na 15. místě v Evropě a má přímé spojení se všemi kontinenty. Letiště intenzivně využívají společnosti [[Swiss]] (''Swiss International Air Lines'' a ''Swiss European Air Lines''), [[Alitalia]] a [[Lufthansa]] (nazývá ho ''třetím hubem'') a letiště je domovským letištěm společností [[Belair]], Edelweiss Air a Helvetic Airways i základnou záchranné letecké služby.
[[Curych hlavní nádraží|Hlavní nádraží]] s více než 2900 vlakových pohybů a 350-500 tisíci pasažéry denně patří mezi nejrušnější na světě a město má dalších 16 nádraží a 10 zastávek. Železnici provozují Švýcarské železnice (SBB), hlavní nádraží má však i přímé dálkové spojení vlaky [[TGV]] do Francie a [[ICE]] do Německa. V těsném okolí města jsou dálnice A 1 ([[Bern]], [[Ženeva]] a [[St. Gallen]]), A 3 ([[Basilej]] a [[Sargans]]) a A 4 ([[Schaffhausen]]). Dálnice v okolí města jsou ovšem přeplněné a pozvolna se buduje obchvat kolem Curychu.
 
== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Zurich-stadt.jpg |thumb|upright=1.0|Historické město, pravý břeh Limmatu]]
Řeka [[Limmat]] protéká starým centrem a dělí je na dvě části. Jsou zde pozůstatky bývalého opevnění a vodní příkop ''Schanzengraben''. Na západním okraji centra teče řeka [[Sihl]]. Na pravém břehu Limmatu leží [[Niederdorf]], živější část města s mnoha restauracemi, kiny a hudebními kluby. Živá je také 4. čtvrť kolem ''Langstrasse'', s různými národnostmi a jejich kulturami, včetně prostituce.
 
Řádek 60:
 
=== Kostely ===
Většina kostelů je [[Protestantismus|protestantská]].
* ''Grossmünster'' je románská bazilika z 12. století, původně klášterní kostel se dvěma pozdně gotickými věžemi v průčelí
* ''Fraumünster'', trojlodní gotická bazilika s jednou věží, původně kostel ženského kláštera písemně doloženého v 9. století. Od roku 1970 zdobí kostel barevná okna od [[Marc Chagall|Marca Chagalla]] a [[Alberto Giacometti|Alberta Giacomettiho]]. Klášterní budovy byly strženy v 19. století, na náměstí ''Münsterplatz'' je pamětní deska, kterou uprchlíci z Československa děkují za nový domov po sovětské okupaci 21. srpna 1968.
* Kostel sv. Petra (''Peterskirche''), původní farní kostel města, přestavěný 1709. Na věži jsou hodiny s největším ciferníkem v Evropě o průměru 8,7&nbsp;m.
* ''Wasserkirche'', pozdně gotický kostel původně na ostrově, od roku 1634 městská knihovna.
* ''Predigerkirche'', bývalý kostel dominikánů, dnes součást knihovny
Řádek 69:
* Švýcarské zemské muzeum (''Schweizerisches Landesmuseum''), s jednou z nejbohatších sbírek v zemi, patří ke skupině [[Musée Suisse]]. Stojí v parku ''Platzspitz'' naproti Hlavnímu nádraží. Vystavuje umělecké předměty ze švýcarské historie, zbraně, šperky, mince, keramiku, textilie, nábytek, hodiny či hodinky, sochy, malby a grafiky.
* Dům umění (''Kunsthaus'') na ''Pfauenplatz'' se může pochlubit bohatou sbírkou plastik a uměleckých děl od středověku po současnost, zejména moderního umění.
* Muzeum designu (''Museum für Gestaltung'') je v několika budovách poblíž Hlavního nádraží. Vystavuje plakáty, design a užité umění a stejně jako ostatní muzea Curyšské univerzity (muzea pro dějiny lékařství, zoologii a paleontologii aj.) má volný vstup.
* Muzeum hodin (''Uhrenmuseum Bayer'', ''Bahnhofstrasse'' 31) je jedna z největších soukromých sbírek hodin.
* ''Centre Le Corbusier'' u jezera připomíná dílo slavného architekta v jednom z posledních domů, které postavil.
Řádek 75:
Přehled muzeí je [http://www.museen-zuerich.ch/ zde].
 
V Curychu je také zoologická zahrada, stará a nová botanická zahrada a řada dalších parků.
 
=== Divadla ===
Městské divadlo (''Schauspielhaus'') v centru s novou scénou (''Schiffbauhalle'') v Zürich-West, Operní divadlo (''Opernhaus'') u jezera, Koncertní sál (''Tonhalle''), různé malé a hudební scény, kina.
 
== Sport ==
* V Curychu sídlí [[FIFA]] (''Fédération Internationale de Football Associations'') a [[Mezinárodní hokejová federace|IIHF]] (''International Ice Hockey Federation'').
* Každoročně se zde pořádá tradiční velký atletický mítink Diamantové ligy.
* Nejznámější fotbalové stadiony jsou ''Hardturm'' a ''Letzigrund'' (právě se staví nový ''Letzigrund''<ref>http://www.b-c-arch.ch/letzigrund/</ref>) odvěkých rivalů FCZ a GCZ.
* Hokejové stadiony, sportovní haly mj. klubu [[ZSC Lions]].
Řádek 91:
 
== Galerie ==
<gallery>Soubor: Zürich - Grossmünster IMG 0237.jpg|Grossmünster
Soubor: Stadthaus Zürich - Fraumünster - Zunfthaus zur Meisen - St. Peter - Quaibrücke 2010-09-10 17-25-14.JPG|''Stadthaus'', ''Fraumünster'', ''St. Peter''
Soubor: Wasserkirche - Grossmünster - Limmat - Stadthausquai 2012-09-2012-09-26 16-05-50 ShiftN.jpg|''Wasserkirche'', v pozadí ''Grossmünster''
Řádek 102:
 
== Odkazy ==
{{Sisterlinks|commonscat=Zürich}}
=== Reference ===
<references />
Řádek 112 ⟶ 111:
* [[Ulrich Zwingli]]
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Zürich}}
* {{Wikislovník|heslo=Curych}}
* Weby města a kantonu s dalšími odkazy (německy):
Řádek 131:
{{Portály|Švýcarsko}}
 
[[Kategorie:Curych| ]]
 
{{Link FA|af}}