Bekasina otavní: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry, typos fixed: 500-1000 → 500–1000 za použití AWB |
||
Řádek 1:
{{
| barva = pink
| jméno = Bekasina otavní
Řádek 6:
| šířka obrázku = 235px
| status = LC
| statusref =
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
Řádek 23:
== Popis ==
Velikosti kosa, podsaditá, s nápadně dlouhým rovným zobákem a krátkýma nohama. Dorůstá délky 25–28 cm, v rozpětí křídel měří 44–47 cm a váží 80-140 g. Svrchu je hnědá, tmavě skvrnitá, se světlými podélnými pruhy na hlavě a hřbetě a kaštanově hnědým, černě pruhovaným ocasem s bílým okrajem. Břicho a zadní okraj křídla má bílý. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
Řádek 37 ⟶ 36:
== Rozšíření ==
Hnízdí na rozsáhlém území [[Eurasie]] a - v závislosti na počtu uznávaných poddruhů - i v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Převážně tažný druh, evropští ptáci zimují v jižní a západní Evropě, Africe (jižně po [[Zemský rovník|rovník]]) a na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] (viz kapitolu Systematika).<ref name="hoyo">{{Citace monografie|příjmení=Hoyo|jméno=J. del, et al., eds.|titul=Handbook of the Birds of the World, vol. 3|vydavatel=Lynx Edicions|místo=Barcelona|rok=1996|isbn=84-87334-20-2|stránky=496}}</ref> Podzimní tah vrcholí v srpnu a září, zpět na hnízdiště přilétá hlavně v březnu až dubnu.
Evropská populace je odhadována na 930 tisíc až 1,9 milionu hnízdících párů, z nichž ve střední Evropě hnízdí asi 24-25 tisíc. Nejvyšších populačních hustot přitom dosahuje v [[Rusko|Rusku]], [[Skandinávie|Skandinávii]] a na východě [[střední Evropa|střední Evropy]].<ref name="bauer">{{Citace monografie|příjmení=Bauer|jméno=Hans-Günther|příjmení2=Bezzel|jméno2=Einhard|příjmení3=Fiedler|jméno3=Wolfgang|titul=Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 1: Nonpasseriformes – Nichtsperlingsvögel|vydavatel=Aula-Verlag Wiebelsheim|místo=Wiesbaden|rok=2005|isbn=3-89104-647-2|stránky=485-487}}</ref> Její stavy v mnohých oblastech výrazně klesají; hlavním důvodem je ztráta přirozeného [[biotop]]u spojená zejména s odvodňováním mokřadů a intenzifikací zemědělství.<ref name="birdlife">{{Citace elektronické monografie|vydavatel=BirdLife International|titul=Common Snipe Gallinago gallinago|url=http://www.birdlife.org/datazone/speciesfactsheet.php?id=31051|datum přístupu=2011-08-29}}</ref>
Na území ČR je pravidelně, avšak řídce hnízdícím druhem; celková populace je zde odhadována na
== Stanoviště ==
Řádek 48 ⟶ 46:
== Potrava ==
Živí se hlavně [[červ]]y a hmyzem, dále měkkýši, korýši, pavouky a občas i semeny. Po potravě pátrá na bahnech a v mělké vodě, kde píchá do půdy svým dlouhým zobákem. Je jím přitom schopna malou kořist chytit a polknout bez toho, aniž by jej musela vytáhnout ze země. Při hledání potravy je ve vodě často ponořená až po břicho, do měkké půdy pak zobák mnohdy zapichuje až po kořen.
Řádek 56 ⟶ 53:
== Systematika ==
[[Polytypický taxon|Polytypický druh]] s 2-3 [[poddruh]]y:
* ''G. g. gallinago'' - většina eurasijského areálu, od Britských ostrovů východně až po [[Kamčatka|Kamčatku]] a západní část [[Aleutské ostrovy|Aleutských ostrovů]]. Tvoří 2 populace. První hnízdí západně od [[Ural]]u a zimuje hlavně v jižní a západní Evropě a severní a západní Africe. Druhá populace hnízdí východně od Uralu a na západní Sibiři a zimuje především v jihozápadní Asii a Africe jižně od [[Sahara|Sahary]].<ref name="hoyo" /><ref>{{Citace monografie|příjmení=Delany|jméno=Simon|příjmení2=Scott|jméno2=Derek|příjmení3=Dodman|jméno3=Tim|editoři=David Stroud|titul=An Atlas of Wader Populations in Afrika and Western Eurasia|vydavatel= Wetlands International|místo=Wageningen|rok=2009|isbn=978-90-5882-047-1|stránky=275}}</ref>
* ''G. g. faeroensis'' - hnízdí na [[Island]]u, [[Faerské ostrovy|Faerských ostrovech]], [[Orkneje|Orkenejích]] a [[Shetlandy|Shetlandech]]; zimuje na Britských ostrovech.<ref name="hoyo" />
* Jako další z poddruhů byla v minulosti popsána i bekasina otavní americká (''G. g. delicata''), lišící se hlavně větším počtem ocasních per. Po zpochybnění této klasifikace Banksem ''et. al.'' jej American Ornithologists' Union (2002) a South American Classification Committee (2005) uznali za samostatný druh - bekasinu americkou (''G. delicata''). BirdLife Taxonomic Working Group však tento krok odmítla učinit s tím, že [[morfologie (biologie)|morfologické]] rozdíly mezi oběma [[taxon]]y spočívají pouze na šířce a počtu ocasních per a mnohdy se i překrývají. Klasifikace tohoto taxonu je proto zatím nejistá.<ref name="birdlife" />
Řádek 67 ⟶ 63:
== Externí odkazy ==
{{Commons|Gallinago gallinago}}{{Commonscat|Gallinago gallinago}}
* [http://www.rozhlas.cz/hlas/bahnaci/_zprava/14731 Hlasová ukázka z projektu Českého rozhlasu Hlas pro tento den]
== Související články ==
▲| commons = Gallinago gallinago
* [[Seznam ptáků v Česku]]
|