Těšínsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Obdobných dočasných sekundárních sídel bylo v průběhu historie víc (Bílsko, Fryštát, Jablunkov...)
Řádek 27:
{{podrobně|Těšínské knížectví}}
[[Soubor:Cieszyn 67.jpg|thumb|250px|Interiér [[Ježíšův kostel v Těšíně|Ježíšova kostela v polském Těšíně]] [[Těšín|(Cieszynie)]], největší sakrální stavby na Těšínsku]]
Roku [[1281]] zemřel [[Opolí|opolský]] kníže [[Vladislav I. Opolský|Vladislav]] a [[Opolské knížectví]] si rozdělili jeho synové. Roku [[1290]] tak [[Měšek I. Těšínský]] založil [[Těšínské knížectví]], za své sídlo si zvolil zřejmě hrad v [[Těšín]]ě a začal se přiklánět k [[České království|Českému království]], což se projevilo i sňatkem Měškovy dcery [[Viola Těšínská|Violy Těšínské]] s českým králem [[Václav III.|Václavem III.]] Inklinace k Českému království pokračovala i v následujícím století, když se roku [[1327]] těšínský kníže stal leníkem českého krále.<ref>''Těšínsko 1.'' Str. 43-46.</ref> Druhým sídelním městem Těšínského knížectví bylo město [[Fryštát]] (dnešní [[Karviná]]).
 
V dalších staletích však byly z důvodu zadluženosti knížecího dvora některé části Těšínského knížectví rozprodány a z těchto částí se stala nižší stavovská panství ([[Frýdek]], [[Bílske knížectví|Bílsko]], [[Fryštát]]). V [[16. století]] však začalo mj. v důsledku válek v [[Uhersko|Uhrách]] Těšínskem procházet stále více vojska a průtahy armád Těšínsko postihly i za [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Prosazování [[Protestantismus|protestantství]] či naopak [[římskokatolická církev|katolictví]] těšínskými knížaty napětí v oblasti jen zvyšovalo.<ref>''Těšínsko 1.'' Str. 46-51.</ref>