Osmanské interregnum: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 3:
Toto bezvládí začalo v roce [[1402]] porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka s mongolskými kořeny [[Tamerlán|Tamerlána]] v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel za záhadných okolností v roce [[1403]]. Nástupcem Bajezida se měl stát jeho syn Mehmed. Uznal ho i Tamerlán, který po totálním zpustošení [[Malá Asie|Malé Asie]] zaměřil své dobyvačné plány zpět na Dálný východ a v roce [[1405]] zemřel. Čtyři Mehmedovi bratři Isa, Sulejman, Mustafa a Musa odmítli uznat Mehmeda jako sultána a obsadili některá území Osmanské říše. Evropské državy v [[Thrákie|Thrákii]] (nezničené Tamerlánem) obsadil Sulejman, Isa s podporou Sulejmana zabral město [[Bursa]] a okolí, samotný Mehmed se usadil ve městě [[Amasya]].
 
Nastala série vzájemných občanských válek, kdy se uzavírali mezi bratry rozdílné koalice. Isa byl zavražděn nejspíš Mehmedovými agenty v roce [[1406]]. Vojensky vítězil spíše ale Sulejman, který začal z Thrákie okupovat i západní část Malé Asie. Posléze však Musa s pomocí Mehmedových vojsk napadnul Sulejmana v Evropě a nakonec byl Sulejman v roce [[1411]] poražen a zabit.

Křesťané v Evropě však nebyli schopni této situace využít pro svůj prospěch zejména vzhledem k tehdejším vzájemným neshodách.

Musa ovládnul tedy [[Thrákie|Thrákii]] i on se však poté odmítl podřídit Mehmedovi. Teprve v roce [[1413]] porazil Mehmed (s pomocí srbských spojenců) v Bulharsku krutého Musu a mohl se stát nezpochybnitelným sultánem [[Mehmed I.|Mehmedem I.]]
 
[[Kategorie:Dějiny Osmanské říše]]