Trondheim: Porovnání verzí

Město založil roku [[997]] [[Olaf Tryggvasson]], který později přijal jména Olaf I. Jako potomek [[Harald Hårfagre|Haralda Hårfagra]] se nechtěl dopustit stejné chyby - obejít se totiž bez centrálního města říše. Zvolil pro ně strategicky výhodné místo v meandrech řeky Nidaroselvu (Nidelva). Tam dal postavit [[Nidarnes]], svůj královský dvorec, a také první [[kostel]], zasvěcený svatému Klementovi. Po Olafově smrti v [[Bitva u Svolderu|Bitvě u Svolderu]] (roku [[1000]] po Kristu) tady vládli místodržící dánských králů, až pak roku [[1015]] nastoupil do úřadu regenta v Nidarosu [[Olaf II.]] Bylo mu dopřáno 13 let vlády. Využil jich k tomu, aby upevnil pořádek a zavedl [[křesťanství]] jako státní [[náboženství]]. To ovšem u šlechty a sedláků nevzbuzovalo v žádném případě jenom sympatie; obávali se totiž, že ztratí svůj vliv. Naopak došlo k tomu, že když se Olaf po svém vynuceném útěku vrátil z Gardarike zpátky do Norska, aby opět získal svůj trůn, postavila se mu do cesty v Stiklestadu selská [[armáda]] a uštědřila mu zdrcující porážku. Olaf přitom padl a jeho tělo bylo bez poct zahrabáno do písku.

 

 

Také první hospodářský rozkvět přinesli Nidarosu poutníci a ovšem i rostoucí obchod se severem Norska a s ostrovy v Atlantiku. Až do počátku [[13. století]] byl Nidaros také hlavním městem země. Když pak [[Håkon IV.]] zvolil za hlavní město země na jihu položený Bergen, Nidaros zůstal nadále centrem náboženským, kde kromě katedrály vyrostlo ještě devět kostelů a pět [[klášter]]ů. Tímto jeho postavením nedokázala otřást ani Kalmarská unie, v níž dominovali [[Dánové]].