Palivový článek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava H2O (data od Wikipedista:Matěj Suchánek) / kosmetické změny za použití AWB |
|||
Řádek 19:
V současnosti se nejvíce nadějí vkládá do kyslíko-vodíkového palivového článku v rámci [[vodíkový pohon|vodíkového pohonu]] [[automobil]]ů. [[Vodík]] může být získán například pomocí [[elektrolýza|elektrolýzy]] vody. Potřebný [[kyslík]] pro palivový článek, je možno získávat z atmosféry.
Skladování vodíku v automobilových nádržích je v neustálém vývoji. Vodík je ve směsi se vzduchem vysoce výbušný. Dlouhodobé skladování vodíku v nádržích naráží na jejich těsnost. Rozměry molekuly vodíku a mezimolekulárních rozměry materiálu nádrže jsou srovnatelné. Proto nelze nádrže dokonale utěsnit. Současné vodíkové nádrže pracují s provozními tlaky 35 MPa [
V současnosti je elektrická energie většinou získávána z energie spalovaného uhlí, jejíž celková účinnost bývá menší než 40%. Celková účinnost přeměny (uhlí → elektřina → vodík → elektřina) je 12-16%. Účinnost přeměny (elektřina → vodík → elektřina) dosahuje jen asi 30-40 %. Využití elektrické energie pro elektrolýzu vody, pro získání vodíku, je výhodné ve spolupráci s jadernou elektrárnou v době energetického sedla, kdy je přebytek nabídky energie. Elektrolýza vody a skladování vodíku řeší i "skladování elektřiny".
Řádek 55:
V letech 2005 – 2008 byla v Norsku zprovozněna první vodíková dálnice s názvem HyNor o délce 560 km.
V roce 2008 byla v USA zprovozněna ve městech Los Angeles, San Francisco a Las Vegas síť tankovacích stanic na vodík a půjčoven automobilů s palivovým článkem. Jedná se o vozidla FCX Clarity od firmy Honda s PEM palivovým článkem o výkonu 100 kW.
V červnu 2009 byl České
V říjnu 2009 byla v Neratovicích zprovozněna první tankovací stanice na vodík v zemích bývalého východního bloku.
Řádek 92:
=== Palivové články s tuhými oxidy (SOFC) ===
Vysoká teplota způsobuje problémy konstrukčními materiály, zvláště pak s těsněním a tepelnou dilatací jednotlivých komponent. Jako pevný elektrolyt slouží keramické membrány na bázi ZrO2 stabilizované Y2O3. Velikou výhodou je, že nemusíme používat drahých katalyzátorů. Vzhledem k faktu, že tyto palivové články pracují při teplotě okolo
O2 + 4 e- → 2 O-II
Řádek 113:
Jako elektrolyt mohou sloužit různé [[kyselina|kyseliny]] (převážně H<sub>3</sub>PO<sub>4</sub>) nebo [[Zásada (chemie)|zásady]] (nejčastěji KOH), [[keramika|keramiky]] nebo membrány. U specifických palivových článků se používá jako elektrolyt plyn pod vysokým tlakem. Dnes nejpoužívanějším elektrolytem je KOH, který byl použit už u článků v projektu Apollo, jehož nevýhodou však je, že se oxidovadlo musí čistit od CO<sub>2</sub>, aby nedocházelo k reakci oxidu uhličitého s elektrolytem, neboť vzniklý uhličitan draselný by přestal plnit funkci elektrolytu.
Vznikající [[elektrické napětí]] je teoreticky okolo 1,23 [[volt]]u a závisí na typu paliva a kvalitě článku. U dnes nejpoužívanějších článků dosahuje nejčastěji napětí 0,5 - 0,95 V. Aby se dosáhlo vyššího napětí, zařazuje se více palivových článků do série. Velikost proudu závisí na ploše článku, dnes komerčně dostupné články poskytuji přibližně 0,5W/
== Reakce ==
| |||