Verze z 7. 1. 2014, 19:21 editovat Ramon de L (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 505 editací m →‎Plody: errata ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 2. 2014, 15:18 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m {{Wikidruhy}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 53: Mamilárie jsou poměrně malé, při zemi rostoucí rostliny s oválným [[stonek\|stonkem]]. Rostou jednotlivě nebo v [[trs]]ech. Mamilárie se často pěstují jako okrasné sukulentní rostliny, ve své domovině (hlavně v Mexiku) jsou většinou přísně chráněny a jsou zapsány v [[Červený seznam IUCN\|červených seznamech]]. == Popis == [[Soubor:Succu Mammillaria longimamma 02.jpg\|thumb\|Detail bradavek druhu ''[[Mammillaria longimamma\|M. longimamma]]'' DC. jasně ukazuje nepřítomnost brázdičky v bradavce]] [[Soubor:Mammillariadioica1.jpg\|thumb\|left\|Detail květu ''[[Mammillaria dioica]]'' K. Brandeg. obsahující velké množství tyčinek]] === Stonek === Tyto [[Kaktusovité\|kaktusy]] rostou jednotlivě nebo v [[trs]]ech, záleží na druhu. [[Stonek]] je buď kulovitý, protáhlý až ve stáří, nebo již od mládí válcovitý. Běžný průměr jednotlivých stonků kulovitých druhů je 2 až 15 cm (bez trnů) a výška u válcovitých okolo 30 cm, několik druhů dosahuje 60 cm výšky. Větší rozměry jsou vzácné, průměr 25 až 30 cm dosahují ''M. grusonii'' a ''M. winterae''. Nejmenší druhy mohou kvést již při velikosti 1 cm. Mnoho druhů v dolní části stonku odnožuje nebo roste trsovitě. Trsy mohou mít až 1 m v průměru. Známá ''M. gracilis'' tvoří odnože i v horní části stonku. Zajímavé je dichotomické dělení, kdy se postupně růstový vrchol stranově protáhne a rozdělí na dva, až vzniknou dvě nové hlavy stonku, např. u ''M. parkinsonii, M. perbella, M. celsiana, M. karwinskiana''. Některé druhy mají pletiva, epidermis a cévní svazky velmi měkké, označují se jako měkkomasé. Tělní šťáva některých druhů na vzduchu dostává mléčné zbarvení (tvoří latex) a tuhne v žlutavou hmotu. U sekce ''Galactochylus'' (nově ''Mammillaria'') se tak chová šťáva z celého stonku, zatímco u sekce ''Subhydrochylus'' nepravidelně hlavně šťáva z cévních svazků. Sekce ''Hydrochylus'' latex netvoří. Stonky jsou většinou zelené, výraznější pigmentace bývá jen u druhů s řídkým otrněním. Řádek 63: === Trny === jsou velmi různorodé a mnohdy velmi ozdobné. Na jedné rostlině mohou být až tři druhy trnů, okrajové, které bývají početnější, slabší, světlé a výrazné barevné středové trny, z nichž jeden může být ještě silnějí a výraznější nebo háčkovitý. Střední trny mohou být různě zbarveny na špičce, ve středu a u báze. Trny mohou být velmi silné, tvrdé ale řídké, často doplněné hustou vatou. Nebo mohou být slabé, ale početné a rostlinu značně halící. Trny mohou být přeměněné ve vlasy a rostlinu zahalovat do chlupaté koule, např. u oblíbené ''M. bocasana''. Několik druhů, např. ''M. herrerae, M. humboldtii, M. lasiacantha, M. magallanii, M. solisoides, M. stella-de-tacubaya'' má trny velmi početné, přitisklé, bělostné, zcela rostlinu obalují a vytvářejí vzhled bílé koule. Unikátní trny má “labutěnka“ ''M. plumosa''. Jsou mnohonásobě zpeřené a připomínají bělostné ptačí peří. Mírně zpeřené trny mají i další druhy, např. ''M. schiedeana, M. pennispinosa''. Trny může ještě doplňovat hustá vata a štětiny. Husté otrnění, vlna, vata umožňuje rostlinám na exponovaných stanovištích vytvořit příznivější chladnější mikroklima kolem stonku. === Květy === Z axil pak v době květu vyrůstají jednoduché souměrné [[květ]]y s velkým počtem [[Tyčinka\|tyčinek]]. Květy rostou v kruzích. Barva a tvar květu se je velmi různá: bílá, smetanová, růžová, červená nebo purpurová. Několik druhů kvete i žlutě. === Plody === [[Soubor:Mammillaria coahuilensis Fruit.jpg\|thumb\|Plody druhu ''[[Mammillaria coahuilensis\|M. coahuilensis]]'' (Boed.) Moran vyrůstající z úžlabí bradavek]] Plody se tvoří a dozrávají zanořené ve stonku. Po dosažení zralosti, případně po období klidu na začátku další růstové sezony jsou vytlačeny na povrch. Až druhým rokem jsou vytlačeny plody ''M. bombycina''. Plody jsou podlouhlé, válcovité, kyjovité, málokdy oválné, někdy drobné, jindy relativně značně velké. Nejdelší plody má ''M. bocasana'', až 4 cm dlouhé, tenké, fialové. Plody jsou holé, bez chlupů a šupin. Na vrcholu zůstává zbytek květu. Mají silnější masitou stěnu, někdy vysychavou, uvnitř dutinu se šťávou a semeny. Plody většiny druhů jsou zbarveny červenými barvivy anthokyany červeně, oranžově, fialově, narůžověle. Jen u málo druhů zůstávají zelené bez červených odstínů, většinou u druhů z podrodu Dolichothele. Zelené plody mají ''M. baumii, M. brachytrichion, M. carmenae, M. carretii, M. decipiens, M. melaleuca, M. heidiae, M. longiflora, M. surculosa'', zelenobílé ''M. backebergiana'' a ''M. vetula'', zelenožluté ''M. solisioides'' a plody žluté má ''M. longimamma''. Počet semen v plodu se různí podle druhů, od deseti až po několik set drobných semen. Plody mnoha druhů jsou jedlé. [[Soubor:M. matudae006 seeds.JPG\|thumb\|left\|Semena druhu ''[[Mammillaria matudae\|M. matudae]]'' Bravo dosahují délky 1 mm]] Několik druhů mamilárií, ''M. deherdtiana'' ( včetně subsp. ''dodsonii''), ''M. luethyi, M. napina, M. saboe ''(subsp.'' goldii, haudeana''),'' M. sanchez-mejoradae, M. tepexicensis'' a ''M. theresae'' zralé plody nevytlačují ze stonku. Semena se uvolňují až po odumření okolních mamil na bázi stonku nebo po uhynutí rostliny. Např. ''M. deherdtiana'' roste na malých holých vrcholových paloucích na pahorcích z denudovaných vápenců, okolí je porostlé dubovým lesem. Zde již růst nemůže. Zadržování semen je adaptací na prostorové omezení lokality, kdy šíření semen do okolí nemá smysl a nová generace může růst až po úhynu rodičovské. Jev, kdy plody zůstávají ukryty ve stonku rostliny se nazývá [[kryptokarpie]]. Jev, kdy jsou semena uvolněna až po úhynu polykarpické mateřské rostliny se nazývá [[serotinie]]. Řádek 343: </ref> Dále také na ty, které rostou ve skupinách (''[[Mammillaria duoformis\|M. duoformis]]'' R. T. Craig & E. Y. Dawson) a ty, jež rostou solitérně (''[[Mammillaria miegiana\|M. miegiana]]'' W. Earle).<ref name="riha" /> Případně i podle barvy květů, tvaru trnů a glochid. == Výskyt == === Areál výskytu === Centrem výskytu je Mexiko a jižní část USA. Menším počtem druhů areál pokračuje na ostrovy karibské oblasti a několika málo druhy, ''M. colombiana, M. mammillaris, M. nivosa'', zasahuje až do Jižní Ameriky na pobřeží Kolumbie a Venezuely. Mamilárie osídlily velmi různorodé biotopy, od pobřežních útesů až do výšek nad 3000 m n. m. (''M. deherdtiana'' subsp. ''dodsonii''). Rostou na otevřených skalních výhonech, v puklinách skalních stěn, v nánosech rozpadavých hornin, více však v zákrytu křovin nebo větších kaktusů, v řídkých suchých borových a dubo-borových lesích, nebo i v mechových porostech. Obývají jak zásadité rozpadlé vápencové sutě, tak kyselé humózní půdy a lesní hrabanku. Větší část druhů má poměrně malý areál výskytu nebo několik málo izolovaných nalezišť a lze je označit za endemity. Menšina druhů (např. ''M. compresa, M. mystax, M. parkinsonii'') má rozsáhlou oblast výskytu, kde různě varírují, tvoří různé formy ( např. ''M. prolifera'') nebo polyklonální mikrodruhy (např. ''M. celsiana''). Rozsáhlou oblast výskytu mají druhy rostoucí na ostrovech karibské oblasti (např. ''M. colombiana'' roste od Mexika přes Honduras, Guatemalu, Jamajku až po Kolumbii a Venezuelu.). === Příklady výskytu === Mamilárie osídlily nejrůznější stanoviště. Rostliny rostou na teplých a slunných stanovištích v propustných až písčitých půdách, jiné v humózních (''M. boodii''<ref name="riha" />) či vertikálně ve vápencových skalách (''M. crucigera''<ref name="riha">{{Citace monografie \| příjmení = Říha Řádek 592: {{Sisterlinks \| commonscat = Mammillaria }} ~~\| species = Mammillaria}}~~ === Poznámky === Řádek 679: === Externí odkazy === * {{Wikidruhy\|taxon=Mammillaria}} * '''{{cs}}''' [http://www.cact.cz/galerie_test/galerie.php?text=MAMMILLARIA Atlas druhů rodu Mammillaria] * '''{{en}}''' [http://www.mammillarias.net/what.php Mammillaria net]

Mamilárie: Porovnání verzí