Wikipedie

Diskuse:Hlavní strana: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 193.107.253.8 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Gampe
Řádek 1:
{{Hlavička diskuse Hlavní strany}}
 
ce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
{{Odkaz na archiv|Diskuse:Hlavní strana/Archiv01|o1=Archiv01|Diskuse:Hlavní strana/Archiv02|o2=Archiv02}}
== ŽoK o nové podobě hlavní strany ==
Řádek 231 ⟶ 65:
Ujala se vlády v roce 1952 ne 1953!!!!
 
: Jistě, ale [[:en:Coronation of Queen Elizabeth II|korunovace]]  se konala až o rok později. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 2. 6. 2012, 18:34 (UTC)
 
== Profesor Holý ==
Řádek 301 ⟶ 135:
: Máte na mysli [[Hlavní strana#jinejazyky|ten úplně dole]], který tam byl a stále je? --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 23. 8. 2013, 12:49 (UTC)
:: Vidíte, toho jsem si nevšiml, díky. Navíc koukám, že je i vpravo nahoře pod podoknem ''víte, že...'' Buď jsem úplně mimo, nebo dřív (ještě před týdnem) byl stejný odkaz i hned pod podoknem kategorií nebo článku týdne někde v horní polovině, vlevo. Automaticky jsem tam vždycky klikal. Možná mě teď zmátlo to netradiční rozložení homepage s velkou fotografií nahoře. každopádně díky, --[[Wikipedista:Davcza|Davcza]] ([[Diskuse s wikipedistou:Davcza|diskuse]]) 23. 8. 2013, 13:07 (UTC)
{{Hlavička diskuse Hlavní strany}} Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
{{Odkaz na archiv|Diskuse:Hlavní strana/Archiv01|o1=Archiv01|Diskuse:Hlavní strana/Archiv02|o2=Archiv02}}
== ŽoK o nové podobě hlavní strany ==
''[[Wikipedie:Žádost o komentář/Nová podoba hlavní strany]]''
 
== Jazyky ==
 
Všiml jsem si, že arabská verze má přes 155 tisíc článků, tak by měla být tučně. [[Wikipedista:Herigona|Herigona]] 20. 8. 2011, 12:05 (UTC)
 
== Gramati(y)ka ==
"1999 – Kiribati, Nauru a Tonga se připojil'''i''' do Organizace spojených národů". Státy Kiribati a Nauru jsou rodu mužského, '''neživotného'''. Nedělejte ostudu Wikipedii! --[[Wikipedista:Kusurija|Kusurija]] 14. 9. 2011, 15:31 (UTC)
:Já si myslím, že to ostuda není vy jste určitě také někdy udělal chybu.{{Nepodepsáno|Valousek7}}
::Ano, ale hlavní strana je vizitkou Wikipedie, tedy by měla být pokud možno bez jakýchkoliv chyb.--[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] 9. 10. 2011, 13:21 (UTC)
:::Možná se mýlím, ale myslela jsem si, že Kiribati a Nauru jsou rodu středního (a Tonga rodu ženského). Pokud se opravdu pletu, omlouvám se. [[Speciální:Příspěvky/94.112.43.97|94.112.43.97]] 13. 11. 2011, 18:04 (UTC)
::::Sama wikipedie mluví jak o Kiribati, tak o Nauru v rodu středním, příručka ujc ani jeden z názvů nezná, tudíž bych asi také spíš tvrdil, že jsou rodu středního, působí to i přirozeně...takže chyba je i u kritika! Kusurija, nedělejte ostudu sobě!!! [[Wikipedista:Nietzschema|Nietzschema]] 21. 1. 2012, 01:48 (UTC)
:::::V článku z kontextu vyplývalo, že je řeč o státech. Budiž, uznávám svoji chybu v určení rodů, v každém případě tam mělo být tvrdé y, (podle Tonga v rodě ženském a podle mn. č. celkově a podle nepřítomnosti podmětu (byť zamlčeného) v rodě mužském životném). V každém případě je hlavní strana vizitkou Wikipedie, tedy by měla být pokud možno bez jakýchkoliv chyb, jak podotkl Zdenekk2. Dnes tam vidím opět [[Císař Meidži|Mutsuhito]] místo [[Císař Meidži|Mucuhito]]. Mutsuhito je pro anglicky mluvící + pro ty, kteří podobným způsobem jsou schopni dešifrovat '''"'''slabiku'''"''' つ. My, Češi ji dešifrujeme jako '''''cu''''', protože nejsme ani Angličani, ani jiní, kteří nemají pro správné porozumění možnost to zapsat jinak. --[[Wikipedista:Kusurija|Kusurija]] 3. 2. 2012, 21:12 (UTC)
::::::{{vyřešeno}} [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Vybran%C3%A1_v%C3%BDro%C4%8D%C3%AD_dne/3._%C3%BAnor&diff=8000784&oldid=7997094] --[[Wikipedista:Harold|Harold]] 3. 2. 2012, 21:19 (UTC)
 
== Víte že? ... ==
 
v zajímavostech je chyba, místo 14. století tam má být 13. století. [[Wikipedista:Dominik.matus|Dominik.matus]] 27. 9. 2011, 04:38 (UTC)
 
:Díky, opraveno. --[[Wikipedista:Mozzan|Mozzan]] 27. 9. 2011, 08:02 (UTC)
 
== Aktuality ==
 
Dobrý den! Ruku na srdce, česká wiki na tu anglickou nemá. A tak sleduji raději tu anglickou. Nabízí se ale otázka porovnání aktualit - na české se objevují v aktualitách jakési informace o pokoření evropského rekordu, nebo aktuálněji např. o protiromských demonstracích v Bulharsku. Rozeberu-li případ druhé jmenované aktuality, proč zaprvé je 28. 9. psaná aktualita o něčem, co začalo 23. 9. a konečně zadruhé je to aktualita odkazující nikam. Prosím, kdyby existovala stránka "Protiromské protesty v Bulharsku 2011" nebo něco podobného, pak je vše v pořádku, ale takhle mi ty "české" aktuality přijdou jen jako parodie. Jistě, je to můj názor, ale zároveň bych se tudíž chtěl zeptat - kdo určuje co je aktualita a co ne? Respektive může být aktualitou, že se něco děje již týden (bez možnosti získání podrobnějších informací), nebo že i letos se koná Den NATO, nebo Evropský den jazyků? Není pak už lepší psát, že i letos v dnešní den (1. 10.) má svátek Igor?
Děkuji
 
 
Upřímě, nevím co jste chtěl v první větě svého příspěvku vyjádřit. Snad to, jaký jste ohromný světák a jak se můžete vytahovat na ty hloupé čecháčky. Samozřejmě, ŽÁDNÁ verze wikipedie nemá na tu anglickou. To ale neznamená, že by nestálo za to, aby každý moderní národ s vlastním jazykem tvořil svoji osobitou verzi wikipedie. Když už chcete srovnávat, srovnávejte srovnatelné. Tedy ty verze wikipedie, jež jsou tvořeny podobným počtem rodilých mluvčích, jako má čeština.
Jinak ale se zbytkem Vašeho příspěvku vzásadě souhlasím.
 
 
K kulminaci Labe v Děčíně - opravte chybu - Labe má kulminovat až 6.6 ve 12:00 dle meteorologů.
 
== Chyba v aktualitách ==
Já nevím jak vy, ale Já bych napsal v tomto článku:
18. října – úterý
'''Po více než pěti letech věznění Hamásem byl propuštěn izraelský voják Gilad Šalit. Podmínkou výměny je propuštění více 1000 palestinských věznů a tyto nerovné podmínky jsou příčinou silné kritiky ze strany izraelských radikálů.'''
Já bych to napsal takto: Po více než...je propuštění více '''než''' 1000 palestinských vězňů...'''.'''
 
S pozdravem --[[Speciální:Příspěvky/89.102.122.166|89.102.122.166]] 20. 10. 2011, 17:34 (UTC)
 
: Chybějící slovo doplněno. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 20. 10. 2011, 20:14 (UTC)
 
== Článek týdne - 49. týden ==
 
Navrhuji [[Wikipedie:Článek týdne/2011/49]] - [[Archimédés]].--[[Wikipedista:Kozuch|Kozuch]] 5. 12. 2011, 09:52 (UTC)
 
== Nový portál ==
 
Prosím o přidání nového [[Portál:Letectvo Spojených států amerických|Portálu Letectva Spojených států amerických]] do sekce „Tématické portály“ (asi do kategorie „Ostatní“). :) Díky -[[Wikipedista:David Kennedy|David Kennedy]] 4. 1. 2012, 16:20 (UTC)
 
:{{ano}} [[Wikipedie:Přehled wikiportálů|Je tam]] jen polozámek.--[[Wikipedista:Kacir|Kacir]] 21. 1. 2012, 01:56 (UTC)
 
== chyba v datech na 7. květen ==
 
V sekci výročí je chyba - univerzita Karlova byla založena 7. dubna 1348 (nikoliv 7. května) jednou ze třinácti listin, vydaných na generálním sněmu.
 
: {{Vyřešeno}} Nahradil jsem to podpisem bezpodmínečné kapitulace Německa. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 7. 5. 2012, 11:39 (UTC)
 
== Alžběta II. ==
 
Ujala se vlády v roce 1952 ne 1953!!!!
 
: Jistě, ale [[:en:Coronation of Queen Elizabeth II|korunovace]] se konala až o rok později. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 2. 6. 2012, 18:34 (UTC)
 
== Profesor Holý ==
 
Profesor Holý zomrel v nedožitých 76 rokoch, nie 75 (1. 09. 1936 - 17. 07. 2012). V aktualitách vek nie je, neviem ako to opraviť. --[[Wikipedista:Lalina|Lalina]] ([[Diskuse s wikipedistou:Lalina|diskuse]]) 17. 7. 2012, 16:56 (UTC)
:Opraveno. --[[Wikipedista:Harold|Harold]] ([[Diskuse s wikipedistou:Harold|diskuse]]) 17. 7. 2012, 17:04 (UTC)
 
== Nezaujatý úhel pohledu ==
 
Jde o drobnost, ale už dlouho se mi na titulní straně nezdá [[Wikipedie:Údržba/Články obsahující subjektivní formulace|subjektivní formulace]] "''Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má JIŽ ...''". Zrovna tak by tam mohlo být slůvko "''teprve''". Myslím, že když se toto hodnotící slovo vypustí, bude věta znít [[Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu|méně nadšenecky a věcněji]]. [[Wikipedista:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radek Linner|diskuse]]) 23. 8. 2012, 17:47 (UTC)
:Není o nic méně nadšenecká než hned následující věta, která vybízí a neutrálně by měla znít „''můžete si prohlédnout..., na pískovišti vyzkoušet''“ (tato stránka není článek).--[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zdenekk2|diskuse]]) 23. 8. 2012, 18:13 (UTC)
::Mám rád hutnější texty a titulní strana by měla jít příkladem pro editaci dalších článků. Vzal bych si v tomto případě vzor z německé verze a dal tam větu "''V české Wikipedii bylo od roku 2002 vytvořeno x článků''". První řádky mi vůbec přijdou dost rozvleklé a pro stálého návštěvníka by byly možná rychlejší jen heslovité odkazy. Pro nově příchozí by stačila nabídka "''Jste zde poprvé?''". Ale diskuze o zásadnějších proměnách úvodní stránky už myslím nedávno proběhla, takže teď se raději více vyjadřovat nebudu. Jen jsem si zkusil představit, jak by stránka vypadala, pokud by se vytvořila mně na míru. Je otázka, jestli by tak vyhovovala většině. [[Wikipedista:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radek Linner|diskuse]]) 23. 8. 2012, 19:44 (UTC)
 
== Drobná oprava ==
 
Věta "internetové encyklopedii, kterou může každý '''upravovat'''" by, myslím, měla raději vést na [[WP:ESO]] než na "jak editovat stránku", protože tam vede o pár řádek níže věta "vyzkoušejte, jak se '''edituje'''". Co si o tom myslíte? --[[Wikipedista:Pavel Jelínek|Pavel Jelínek]]&nbsp;<small>([[Diskuse_s_wikipedistou:Pavel_Jelínek|diskuse]])</small> 18. 9. 2012, 08:53 (UTC)
 
== Nefunční odkazy v záhlaví Hlavní strany==
Na Hlavní straně jsou nefunkční záložkové odkazy "diskuse", "zobrazit zdroj", "historie" a "nesledovat". Nevylučuji, že to byl něčí záměr (samo se to nejspíš nepokazilo), ale toto řešení opravdu není šťastný nápad. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] ([[Diskuse s wikipedistou:ŠJů|diskuse]]) 26. 11. 2012, 22:24 (UTC)
 
==Macedonian interwiki==
Hi. Can you please add Macedonian interwiki to the main page? Best--[[Wikipedista:MacedonianBoy|MacedonianBoy]] ([[Diskuse s wikipedistou:MacedonianBoy|diskuse]]) 9. 12. 2012, 22:01 (UTC)
 
: It has been there [{{fullurl:#|diff=267055}} for seven years] already. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 10. 12. 2012, 10:02 (UTC)
 
== Článek týdne: Miami ==
 
Miami se rozkládá mezi bažinami Everglades '''na západě''' a Atlantským oceánem '''na východě''' a ne naopak.
Hledal jsem možnost, jak upravit tuto citaci nebo na chybu upozornit, ale nenašel třeba někdo z vás ví jak upozornit adminy stránek :D. Hezký den
 
: Vyřešeno, ale jinak by stačilo přečíst si výrazné upozornění nahoře na této stránce. ;-) --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 10. 12. 2012, 10:07 (UTC)
 
== Oskliva chyba na hlavni strance ==
 
v sekci "Víte, že ...", prvni polozka "polské raketové čluny tříd'''A''' Orkan (na obrázku) ..." ma byt "polské raketové čluny tříd'''Y''' Orkan (na obrázku) ...". [[Speciální:Příspěvky/147.230.26.236|147.230.26.236]] 11. 12. 2012, 16:04 (UTC)
 
: {{Vyřešeno}} Opraveno. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 11. 12. 2012, 16:30 (UTC)
 
== Portál:Kultura ==
 
Zdravím může někdo vyměnit kategorii Kultura v úvodu hlavní stránky za aktualizovaný [[Portál:Kultura]]? S pozdravem --[[Wikipedista:Jenda H.|Jenda H.]] ([[Diskuse s wikipedistou:Jenda H.|diskuse]]) 4. 3. 2013, 18:45 (UTC)
:{{Vyřešeno}} --[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zdenekk2|diskuse]]) 5. 3. 2013, 13:51 (UTC)
 
== Jana Doleželová – farmaceutka a Miss České republiky 2004 na umělecké fotografii ==
 
Domnívám se, že popisek obsahuje POV tvrzení ("umělecká" fotografie) --[[Wikipedista:Gampe|Gampe]] ([[Diskuse s wikipedistou:Gampe|diskuse]]) 15. 4. 2013, 14:46 (UTC)
 
== Chybí ostatní jazyky na Hlavní straně ==
 
Náhlá absence ostatních jazyků na hlavní straně vlevo --[[Wikipedista:Fagusius|Fagusius]] ([[Diskuse s wikipedistou:Fagusius|diskuse]]) 20. 4. 2013, 06:36 (UTC)
 
: [{{fullurl:#|diff=10228318}} Opraveno] --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 20. 4. 2013, 12:10 (UTC)
 
== Nový portál Internetový marketing ==
 
Prosím o přidání nového portálu do rubriky Technologie na hlavní straně. Jedná se o portál věnovaný tématu [[Portál:Internetový marketing|internetový marketing]]. Je-li nějaká překážka pro přidání na hlavní stranu, prosím o zprávu, abych to mohl napravit / opravit. Děkuji. --[[Wikipedista:Radim Hasalík|Radim Hasalík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radim Hasalík|diskuse]]) 6. 8. 2013, 14:42 (UTC)
:Není problém, ale klidně [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:P%C5%99ehled_wikiport%C3%A1l%C5%AF&diff=10617505&oldid=10579439 jste mohl] sám. [[Wikipedista:Matěj Suchánek|Matěj Suchánek]]&nbsp;([[Diskuse s wikipedistou:Matěj Suchánek|diskuse]]&nbsp;|&nbsp;[[Speciální:Příspěvky/Matěj Suchánek|příspěvky]]) 6. 8. 2013, 16:52 (UTC)
:: Kolego, moc děkuji! Netušil jsem, že je to šablona. Myslel jsem si, že hlavní stranu může editovat jen editor s vyššími právy. Děkuji za pomoc. --[[Wikipedista:Radim Hasalík|Radim Hasalík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radim Hasalík|diskuse]]) 6. 8. 2013, 17:07 (UTC)
 
== Obrázek ==
 
Proč začínáme HS obrázkem. Wikipedie je hlavně o textu.--[[Wikipedista:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s wikipedistou:Juandev|diskuse]]) 19. 8. 2013, 07:22 (UTC)
:Wikipedie je hlavně o informacích. A některé informace dokáže obrázek zprostředkovat efektivněji a přehledněji než text. Úplně nejlepší pak je kombinace obrázku a textu, tedy popsaný obrázek nebo ilustrovaný text. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] ([[Diskuse s wikipedistou:ŠJů|diskuse]]) 19. 8. 2013, 15:24 (UTC)
 
 
== Nejnovější články ==
Z hlavní stránky mi zmizel odkaz nejnovější články. Proč? Já to využíval docela pravidelně.--[[Wikipedista:Davcza|Davcza]] ([[Diskuse s wikipedistou:Davcza|diskuse]]) 22. 8. 2013, 19:15 (UTC)
 
: Máte na mysli [[Hlavní strana#jinejazyky|ten úplně dole]], který tam byl a stále je? --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 23. 8. 2013, 12:49 (UTC)
:: Vidíte, toho jsem si nevšiml, díky. Navíc koukám, že je i vpravo nahoře pod podoknem ''víte, že...'' Buď jsem úplně mimo, nebo dřív (ještě před týdnem) byl stejný odkaz i hned pod podoknem kategorií nebo článku týdne někde v horní polovině, vlevo. Automaticky jsem tam vždycky klikal. Možná mě teď zmátlo to netradiční rozložení homepage s velkou fotografií nahoře. každopádně díky, --[[Wikipedista:Davcza|Davcza]] ([[Diskuse s wikipedistou:Davcza|diskuse]]) 23. 8. 2013, 13:07 (UTC)
{{Hlavička diskuse Hlavní strany}} Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pch{{Hlavička diskuse Hlavní strany}} Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
{{Odkaz na archiv|Diskuse:Hlavní strana/Archiv01|o1=Archiv01|Diskuse:Hlavní strana/Archiv02|o2=Archiv02}}
== ŽoK o nové podobě hlavní strany ==
''[[Wikipedie:Žádost o komentář/Nová podoba hlavní strany]]''
 
== Jazyky ==
 
Všiml jsem si, že arabská verze má přes 155 tisíc článků, tak by měla být tučně. [[Wikipedista:Herigona|Herigona]] 20. 8. 2011, 12:05 (UTC)
 
== Gramati(y)ka ==
"1999 – Kiribati, Nauru a Tonga se připojil'''i''' do Organizace spojených národů". Státy Kiribati a Nauru jsou rodu mužského, '''neživotného'''. Nedělejte ostudu Wikipedii! --[[Wikipedista:Kusurija|Kusurija]] 14. 9. 2011, 15:31 (UTC)
:Já si myslím, že to ostuda není vy jste určitě také někdy udělal chybu.{{Nepodepsáno|Valousek7}}
::Ano, ale hlavní strana je vizitkou Wikipedie, tedy by měla být pokud možno bez jakýchkoliv chyb.--[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] 9. 10. 2011, 13:21 (UTC)
:::Možná se mýlím, ale myslela jsem si, že Kiribati a Nauru jsou rodu středního (a Tonga rodu ženského). Pokud se opravdu pletu, omlouvám se. [[Speciální:Příspěvky/94.112.43.97|94.112.43.97]] 13. 11. 2011, 18:04 (UTC)
::::Sama wikipedie mluví jak o Kiribati, tak o Nauru v rodu středním, příručka ujc ani jeden z názvů nezná, tudíž bych asi také spíš tvrdil, že jsou rodu středního, působí to i přirozeně...takže chyba je i u kritika! Kusurija, nedělejte ostudu sobě!!! [[Wikipedista:Nietzschema|Nietzschema]] 21. 1. 2012, 01:48 (UTC)
:::::V článku z kontextu vyplývalo, že je řeč o státech. Budiž, uznávám svoji chybu v určení rodů, v každém případě tam mělo být tvrdé y, (podle Tonga v rodě ženském a podle mn. č. celkově a podle nepřítomnosti podmětu (byť zamlčeného) v rodě mužském životném). V každém případě je hlavní strana vizitkou Wikipedie, tedy by měla být pokud možno bez jakýchkoliv chyb, jak podotkl Zdenekk2. Dnes tam vidím opět [[Císař Meidži|Mutsuhito]] místo [[Císař Meidži|Mucuhito]]. Mutsuhito je pro anglicky mluvící + pro ty, kteří podobným způsobem jsou schopni dešifrovat '''"'''slabiku'''"''' つ. My, Češi ji dešifrujeme jako '''''cu''''', protože nejsme ani Angličani, ani jiní, kteří nemají pro správné porozumění možnost to zapsat jinak. --[[Wikipedista:Kusurija|Kusurija]] 3. 2. 2012, 21:12 (UTC)
::::::{{vyřešeno}} [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Vybran%C3%A1_v%C3%BDro%C4%8D%C3%AD_dne/3._%C3%BAnor&diff=8000784&oldid=7997094] --[[Wikipedista:Harold|Harold]] 3. 2. 2012, 21:19 (UTC)
 
== Víte že? ... ==
 
v zajímavostech je chyba, místo 14. století tam má být 13. století. [[Wikipedista:Dominik.matus|Dominik.matus]] 27. 9. 2011, 04:38 (UTC)
 
:Díky, opraveno. --[[Wikipedista:Mozzan|Mozzan]] 27. 9. 2011, 08:02 (UTC)
 
== Aktuality ==
 
Dobrý den! Ruku na srdce, česká wiki na tu anglickou nemá. A tak sleduji raději tu anglickou. Nabízí se ale otázka porovnání aktualit - na české se objevují v aktualitách jakési informace o pokoření evropského rekordu, nebo aktuálněji např. o protiromských demonstracích v Bulharsku. Rozeberu-li případ druhé jmenované aktuality, proč zaprvé je 28. 9. psaná aktualita o něčem, co začalo 23. 9. a konečně zadruhé je to aktualita odkazující nikam. Prosím, kdyby existovala stránka "Protiromské protesty v Bulharsku 2011" nebo něco podobného, pak je vše v pořádku, ale takhle mi ty "české" aktuality přijdou jen jako parodie. Jistě, je to můj názor, ale zároveň bych se tudíž chtěl zeptat - kdo určuje co je aktualita a co ne? Respektive může být aktualitou, že se něco děje již týden (bez možnosti získání podrobnějších informací), nebo že i letos se koná Den NATO, nebo Evropský den jazyků? Není pak už lepší psát, že i letos v dnešní den (1. 10.) má svátek Igor?
Děkuji
 
 
Upřímě, nevím co jste chtěl v první větě svého příspěvku vyjádřit. Snad to, jaký jste ohromný světák a jak se můžete vytahovat na ty hloupé čecháčky. Samozřejmě, ŽÁDNÁ verze wikipedie nemá na tu anglickou. To ale neznamená, že by nestálo za to, aby každý moderní národ s vlastním jazykem tvořil svoji osobitou verzi wikipedie. Když už chcete srovnávat, srovnávejte srovnatelné. Tedy ty verze wikipedie, jež jsou tvořeny podobným počtem rodilých mluvčích, jako má čeština.
Jinak ale se zbytkem Vašeho příspěvku vzásadě souhlasím.
 
 
K kulminaci Labe v Děčíně - opravte chybu - Labe má kulminovat až 6.6 ve 12:00 dle meteorologů.
 
== Chyba v aktualitách ==
Já nevím jak vy, ale Já bych napsal v tomto článku:
18. října – úterý
'''Po více než pěti letech věznění Hamásem byl propuštěn izraelský voják Gilad Šalit. Podmínkou výměny je propuštění více 1000 palestinských věznů a tyto nerovné podmínky jsou příčinou silné kritiky ze strany izraelských radikálů.'''
Já bych to napsal takto: Po více než...je propuštění více '''než''' 1000 palestinských vězňů...'''.'''
 
S pozdravem --[[Speciální:Příspěvky/89.102.122.166|89.102.122.166]] 20. 10. 2011, 17:34 (UTC)
 
: Chybějící slovo doplněno. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 20. 10. 2011, 20:14 (UTC)
 
== Článek týdne - 49. týden ==
 
Navrhuji [[Wikipedie:Článek týdne/2011/49]] - [[Archimédés]].--[[Wikipedista:Kozuch|Kozuch]] 5. 12. 2011, 09:52 (UTC)
 
== Nový portál ==
 
Prosím o přidání nového [[Portál:Letectvo Spojených států amerických|Portálu Letectva Spojených států amerických]] do sekce „Tématické portály“ (asi do kategorie „Ostatní“). :) Díky -[[Wikipedista:David Kennedy|David Kennedy]] 4. 1. 2012, 16:20 (UTC)
 
:{{ano}} [[Wikipedie:Přehled wikiportálů|Je tam]] jen polozámek.--[[Wikipedista:Kacir|Kacir]] 21. 1. 2012, 01:56 (UTC)
 
== chyba v datech na 7. květen ==
 
V sekci výročí je chyba - univerzita Karlova byla založena 7. dubna 1348 (nikoliv 7. května) jednou ze třinácti listin, vydaných na generálním sněmu.
 
: {{Vyřešeno}} Nahradil jsem to podpisem bezpodmínečné kapitulace Německa. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 7. 5. 2012, 11:39 (UTC)
 
== Alžběta II. ==
 
Ujala se vlády v roce 1952 ne 1953!!!!
 
: Jistě, ale [[:en:Coronation of Queen Elizabeth II|korunovace]] se konala až o rok později. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 2. 6. 2012, 18:34 (UTC)
 
== Profesor Holý ==
 
Profesor Holý zomrel v nedožitých 76 rokoch, nie 75 (1. 09. 1936 - 17. 07. 2012). V aktualitách vek nie je, neviem ako to opraviť. --[[Wikipedista:Lalina|Lalina]] ([[Diskuse s wikipedistou:Lalina|diskuse]]) 17. 7. 2012, 16:56 (UTC)
:Opraveno. --[[Wikipedista:Harold|Harold]] ([[Diskuse s wikipedistou:Harold|diskuse]]) 17. 7. 2012, 17:04 (UTC)
 
== Nezaujatý úhel pohledu ==
 
Jde o drobnost, ale už dlouho se mi na titulní straně nezdá [[Wikipedie:Údržba/Články obsahující subjektivní formulace|subjektivní formulace]] "''Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má JIŽ ...''". Zrovna tak by tam mohlo být slůvko "''teprve''". Myslím, že když se toto hodnotící slovo vypustí, bude věta znít [[Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu|méně nadšenecky a věcněji]]. [[Wikipedista:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radek Linner|diskuse]]) 23. 8. 2012, 17:47 (UTC)
:Není o nic méně nadšenecká než hned následující věta, která vybízí a neutrálně by měla znít „''můžete si prohlédnout..., na pískovišti vyzkoušet''“ (tato stránka není článek).--[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zdenekk2|diskuse]]) 23. 8. 2012, 18:13 (UTC)
::Mám rád hutnější texty a titulní strana by měla jít příkladem pro editaci dalších článků. Vzal bych si v tomto případě vzor z německé verze a dal tam větu "''V české Wikipedii bylo od roku 2002 vytvořeno x článků''". První řádky mi vůbec přijdou dost rozvleklé a pro stálého návštěvníka by byly možná rychlejší jen heslovité odkazy. Pro nově příchozí by stačila nabídka "''Jste zde poprvé?''". Ale diskuze o zásadnějších proměnách úvodní stránky už myslím nedávno proběhla, takže teď se raději více vyjadřovat nebudu. Jen jsem si zkusil představit, jak by stránka vypadala, pokud by se vytvořila mně na míru. Je otázka, jestli by tak vyhovovala většině. [[Wikipedista:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radek Linner|diskuse]]) 23. 8. 2012, 19:44 (UTC)
 
== Drobná oprava ==
 
Věta "internetové encyklopedii, kterou může každý '''upravovat'''" by, myslím, měla raději vést na [[WP:ESO]] než na "jak editovat stránku", protože tam vede o pár řádek níže věta "vyzkoušejte, jak se '''edituje'''". Co si o tom myslíte? --[[Wikipedista:Pavel Jelínek|Pavel Jelínek]]&nbsp;<small>([[Diskuse_s_wikipedistou:Pavel_Jelínek|diskuse]])</small> 18. 9. 2012, 08:53 (UTC)
 
== Nefunční odkazy v záhlaví Hlavní strany==
Na Hlavní straně jsou nefunkční záložkové odkazy "diskuse", "zobrazit zdroj", "historie" a "nesledovat". Nevylučuji, že to byl něčí záměr (samo se to nejspíš nepokazilo), ale toto řešení opravdu není šťastný nápad. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] ([[Diskuse s wikipedistou:ŠJů|diskuse]]) 26. 11. 2012, 22:24 (UTC)
 
==Macedonian interwiki==
Hi. Can you please add Macedonian interwiki to the main page? Best--[[Wikipedista:MacedonianBoy|MacedonianBoy]] ([[Diskuse s wikipedistou:MacedonianBoy|diskuse]]) 9. 12. 2012, 22:01 (UTC)
 
: It has been there [{{fullurl:#|diff=267055}} for seven years] already. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 10. 12. 2012, 10:02 (UTC)
 
== Článek týdne: Miami ==
 
Miami se rozkládá mezi bažinami Everglades '''na západě''' a Atlantským oceánem '''na východě''' a ne naopak.
Hledal jsem možnost, jak upravit tuto citaci nebo na chybu upozornit, ale nenašel třeba někdo z vás ví jak upozornit adminy stránek :D. Hezký den
 
: Vyřešeno, ale jinak by stačilo přečíst si výrazné upozornění nahoře na této stránce. ;-) --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 10. 12. 2012, 10:07 (UTC)
 
== Oskliva chyba na hlavni strance ==
 
v sekci "Víte, že ...", prvni polozka "polské raketové čluny tříd'''A''' Orkan (na obrázku) ..." ma byt "polské raketové čluny tříd'''Y''' Orkan (na obrázku) ...". [[Speciální:Příspěvky/147.230.26.236|147.230.26.236]] 11. 12. 2012, 16:04 (UTC)
 
: {{Vyřešeno}} Opraveno. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 11. 12. 2012, 16:30 (UTC)
 
== Portál:Kultura ==
 
Zdravím může někdo vyměnit kategorii Kultura v úvodu hlavní stránky za aktualizovaný [[Portál:Kultura]]? S pozdravem --[[Wikipedista:Jenda H.|Jenda H.]] ([[Diskuse s wikipedistou:Jenda H.|diskuse]]) 4. 3. 2013, 18:45 (UTC)
:{{Vyřešeno}} --[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zdenekk2|diskuse]]) 5. 3. 2013, 13:51 (UTC)
 
== Jana Doleželová – farmaceutka a Miss České republiky 2004 na umělecké fotografii ==
 
Domnívám se, že popisek obsahuje POV tvrzení ("umělecká" fotografie) --[[Wikipedista:Gampe|Gampe]] ([[Diskuse s wikipedistou:Gampe|diskuse]]) 15. 4. 2013, 14:46 (UTC)
 
== Chybí ostatní jazyky na Hlavní straně ==
 
Náhlá absence ostatních jazyků na hlavní straně vlevo --[[Wikipedista:Fagusius|Fagusius]] ([[Diskuse s wikipedistou:Fagusius|diskuse]]) 20. 4. 2013, 06:36 (UTC)
 
: [{{fullurl:#|diff=10228318}} Opraveno] --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 20. 4. 2013, 12:10 (UTC)
 
== Nový portál Internetový marketing ==
 
Prosím o přidání nového portálu do rubriky Technologie na hlavní straně. Jedná se o portál věnovaný tématu [[Portál:Internetový marketing|internetový marketing]]. Je-li nějaká překážka pro přidání na hlavní stranu, prosím o zprávu, abych to mohl napravit / opravit. Děkuji. --[[Wikipedista:Radim Hasalík|Radim Hasalík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radim Hasalík|diskuse]]) 6. 8. 2013, 14:42 (UTC)
:Není problém, ale klidně [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:P%C5%99ehled_wikiport%C3%A1l%C5%AF&diff=10617505&oldid=10579439 jste mohl] sám. [[Wikipedista:Matěj Suchánek|Matěj Suchánek]]&nbsp;([[Diskuse s wikipedistou:Matěj Suchánek|diskuse]]&nbsp;|&nbsp;[[Speciální:Příspěvky/Matěj Suchánek|příspěvky]]) 6. 8. 2013, 16:52 (UTC)
:: Kolego, moc děkuji! Netušil jsem, že je to šablona. Myslel jsem si, že hlavní stranu může editovat jen editor s vyššími právy. Děkuji za pomoc. --[[Wikipedista:Radim Hasalík|Radim Hasalík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radim Hasalík|diskuse]]) 6. 8. 2013, 17:07 (UTC)
 
== Obrázek ==
 
Proč začínáme HS obrázkem. Wikipedie je hlavně o textu.--[[Wikipedista:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s wikipedistou:Juandev|diskuse]]) 19. 8. 2013, 07:22 (UTC)
:Wikipedie je hlavně o informacích. A některé informace dokáže obrázek zprostředkovat efektivněji a přehledněji než text. Úplně nejlepší pak je kombinace obrázku a textu, tedy popsaný obrázek nebo ilustrovaný text. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] ([[Diskuse s wikipedistou:ŠJů|diskuse]]) 19. 8. 2013, 15:24 (UTC)
 
 
== Nejnovější články ==
Z hlavní stránky mi zmizel odkaz nejnovější články. Proč? Já to využíval docela pravidelně.--[[Wikipedista:Davcza|Davcza]] ([[Diskuse s wikipedistou:Davcza|diskuse]]) 22. 8. 2013, 19:15 (UTC)
 
: Máte na mysli [[Hlavní strana#jinejazyky|ten úplně dole]], který tam byl a stále je? --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 23. 8. 2013, 12:49 (UTC)
:: Vidíte, toho jsem si nevšiml, díky. Navíc koukám, že je i vpravo nahoře pod podoknem ''víte, že...'' Buď jsem úplně mimo, nebo dřív (ještě před týdnem) byl stejný odkaz i hned pod podoknem kategorií nebo článku týdne někde v horní polovině, vlevo. Automaticky jsem tam vždycky klikal. Možná mě teď zmátlo to netradiční rozložení homepage s velkou fotografií nahoře. každopádně díky, --[[Wikipedista:Davcza|Davcza]] ([[Diskuse s wikipedistou:Davcza|diskuse]]) 23. 8. 2013, 13:07 (UTC)
{{Hlavička diskuse Hlavní strany}} Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
{{Odkaz na archiv|Diskuse:Hlavní strana/Archiv01|o1=Archiv01|Diskuse:Hlavní strana/Archiv02|o2=Archiv02}}
== ŽoK o nové podobě hlavní strany ==
''[[Wikipedie:Žádost o komentář/Nová podoba hlavní strany]]''
 
== Jazyky ==
 
Všiml jsem si, že arabská verze má přes 155 tisíc článků, tak by měla být tučně. [[Wikipedista:Herigona|Herigona]] 20. 8. 2011, 12:05 (UTC)
 
== Gramati(y)ka ==
"1999 – Kiribati, Nauru a Tonga se připojil'''i''' do Organizace spojených národů". Státy Kiribati a Nauru jsou rodu mužského, '''neživotného'''. Nedělejte ostudu Wikipedii! --[[Wikipedista:Kusurija|Kusurija]] 14. 9. 2011, 15:31 (UTC)
:Já si myslím, že to ostuda není vy jste určitě také někdy udělal chybu.{{Nepodepsáno|Valousek7}}
::Ano, ale hlavní strana je vizitkou Wikipedie, tedy by měla být pokud možno bez jakýchkoliv chyb.--[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] 9. 10. 2011, 13:21 (UTC)
:::Možná se mýlím, ale myslela jsem si, že Kiribati a Nauru jsou rodu středního (a Tonga rodu ženského). Pokud se opravdu pletu, omlouvám se. [[Speciální:Příspěvky/94.112.43.97|94.112.43.97]] 13. 11. 2011, 18:04 (UTC)
::::Sama wikipedie mluví jak o Kiribati, tak o Nauru v rodu středním, příručka ujc ani jeden z názvů nezná, tudíž bych asi také spíš tvrdil, že jsou rodu středního, působí to i přirozeně...takže chyba je i u kritika! Kusurija, nedělejte ostudu sobě!!! [[Wikipedista:Nietzschema|Nietzschema]] 21. 1. 2012, 01:48 (UTC)
:::::V článku z kontextu vyplývalo, že je řeč o státech. Budiž, uznávám svoji chybu v určení rodů, v každém případě tam mělo být tvrdé y, (podle Tonga v rodě ženském a podle mn. č. celkově a podle nepřítomnosti podmětu (byť zamlčeného) v rodě mužském životném). V každém případě je hlavní strana vizitkou Wikipedie, tedy by měla být pokud možno bez jakýchkoliv chyb, jak podotkl Zdenekk2. Dnes tam vidím opět [[Císař Meidži|Mutsuhito]] místo [[Císař Meidži|Mucuhito]]. Mutsuhito je pro anglicky mluvící + pro ty, kteří podobným způsobem jsou schopni dešifrovat '''"'''slabiku'''"''' つ. My, Češi ji dešifrujeme jako '''''cu''''', protože nejsme ani Angličani, ani jiní, kteří nemají pro správné porozumění možnost to zapsat jinak. --[[Wikipedista:Kusurija|Kusurija]] 3. 2. 2012, 21:12 (UTC)
::::::{{vyřešeno}} [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Vybran%C3%A1_v%C3%BDro%C4%8D%C3%AD_dne/3._%C3%BAnor&diff=8000784&oldid=7997094] --[[Wikipedista:Harold|Harold]] 3. 2. 2012, 21:19 (UTC)
 
== Víte že? ... ==
 
v zajímavostech je chyba, místo 14. století tam má být 13. století. [[Wikipedista:Dominik.matus|Dominik.matus]] 27. 9. 2011, 04:38 (UTC)
 
:Díky, opraveno. --[[Wikipedista:Mozzan|Mozzan]] 27. 9. 2011, 08:02 (UTC)
 
== Aktuality ==
 
Dobrý den! Ruku na srdce, česká wiki na tu anglickou nemá. A tak sleduji raději tu anglickou. Nabízí se ale otázka porovnání aktualit - na české se objevují v aktualitách jakési informace o pokoření evropského rekordu, nebo aktuálněji např. o protiromských demonstracích v Bulharsku. Rozeberu-li případ druhé jmenované aktuality, proč zaprvé je 28. 9. psaná aktualita o něčem, co začalo 23. 9. a konečně zadruhé je to aktualita odkazující nikam. Prosím, kdyby existovala stránka "Protiromské protesty v Bulharsku 2011" nebo něco podobného, pak je vše v pořádku, ale takhle mi ty "české" aktuality přijdou jen jako parodie. Jistě, je to můj názor, ale zároveň bych se tudíž chtěl zeptat - kdo určuje co je aktualita a co ne? Respektive může být aktualitou, že se něco děje již týden (bez možnosti získání podrobnějších informací), nebo že i letos se koná Den NATO, nebo Evropský den jazyků? Není pak už lepší psát, že i letos v dnešní den (1. 10.) má svátek Igor?
Děkuji
 
 
Upřímě, nevím co jste chtěl v první větě svého příspěvku vyjádřit. Snad to, jaký jste ohromný světák a jak se můžete vytahovat na ty hloupé čecháčky. Samozřejmě, ŽÁDNÁ verze wikipedie nemá na tu anglickou. To ale neznamená, že by nestálo za to, aby každý moderní národ s vlastním jazykem tvořil svoji osobitou verzi wikipedie. Když už chcete srovnávat, srovnávejte srovnatelné. Tedy ty verze wikipedie, jež jsou tvořeny podobným počtem rodilých mluvčích, jako má čeština.
Jinak ale se zbytkem Vašeho příspěvku vzásadě souhlasím.
 
 
K kulminaci Labe v Děčíně - opravte chybu - Labe má kulminovat až 6.6 ve 12:00 dle meteorologů.
 
== Chyba v aktualitách ==
Já nevím jak vy, ale Já bych napsal v tomto článku:
18. října – úterý
'''Po více než pěti letech věznění Hamásem byl propuštěn izraelský voják Gilad Šalit. Podmínkou výměny je propuštění více 1000 palestinských věznů a tyto nerovné podmínky jsou příčinou silné kritiky ze strany izraelských radikálů.'''
Já bych to napsal takto: Po více než...je propuštění více '''než''' 1000 palestinských vězňů...'''.'''
 
S pozdravem --[[Speciální:Příspěvky/89.102.122.166|89.102.122.166]] 20. 10. 2011, 17:34 (UTC)
 
: Chybějící slovo doplněno. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 20. 10. 2011, 20:14 (UTC)
 
== Článek týdne - 49. týden ==
 
Navrhuji [[Wikipedie:Článek týdne/2011/49]] - [[Archimédés]].--[[Wikipedista:Kozuch|Kozuch]] 5. 12. 2011, 09:52 (UTC)
 
== Nový portál ==
 
Prosím o přidání nového [[Portál:Letectvo Spojených států amerických|Portálu Letectva Spojených států amerických]] do sekce „Tématické portály“ (asi do kategorie „Ostatní“). :) Díky -[[Wikipedista:David Kennedy|David Kennedy]] 4. 1. 2012, 16:20 (UTC)
 
:{{ano}} [[Wikipedie:Přehled wikiportálů|Je tam]] jen polozámek.--[[Wikipedista:Kacir|Kacir]] 21. 1. 2012, 01:56 (UTC)
 
== chyba v datech na 7. květen ==
 
V sekci výročí je chyba - univerzita Karlova byla založena 7. dubna 1348 (nikoliv 7. května) jednou ze třinácti listin, vydaných na generálním sněmu.
 
: {{Vyřešeno}} Nahradil jsem to podpisem bezpodmínečné kapitulace Německa. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 7. 5. 2012, 11:39 (UTC)
 
== Alžběta II. ==
 
Ujala se vlády v roce 1952 ne 1953!!!!
 
: Jistě, ale [[:en:Coronation of Queen Elizabeth II|korunovace]] se konala až o rok později. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 2. 6. 2012, 18:34 (UTC)
 
== Profesor Holý ==
 
Profesor Holý zomrel v nedožitých 76 rokoch, nie 75 (1. 09. 1936 - 17. 07. 2012). V aktualitách vek nie je, neviem ako to opraviť. --[[Wikipedista:Lalina|Lalina]] ([[Diskuse s wikipedistou:Lalina|diskuse]]) 17. 7. 2012, 16:56 (UTC)
:Opraveno. --[[Wikipedista:Harold|Harold]] ([[Diskuse s wikipedistou:Harold|diskuse]]) 17. 7. 2012, 17:04 (UTC)
 
== Nezaujatý úhel pohledu ==
 
Jde o drobnost, ale už dlouho se mi na titulní straně nezdá [[Wikipedie:Údržba/Články obsahující subjektivní formulace|subjektivní formulace]] "''Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má JIŽ ...''". Zrovna tak by tam mohlo být slůvko "''teprve''". Myslím, že když se toto hodnotící slovo vypustí, bude věta znít [[Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu|méně nadšenecky a věcněji]]. [[Wikipedista:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radek Linner|diskuse]]) 23. 8. 2012, 17:47 (UTC)
:Není o nic méně nadšenecká než hned následující věta, která vybízí a neutrálně by měla znít „''můžete si prohlédnout..., na pískovišti vyzkoušet''“ (tato stránka není článek).--[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zdenekk2|diskuse]]) 23. 8. 2012, 18:13 (UTC)
::Mám rád hutnější texty a titulní strana by měla jít příkladem pro editaci dalších článků. Vzal bych si v tomto případě vzor z německé verze a dal tam větu "''V české Wikipedii bylo od roku 2002 vytvořeno x článků''". První řádky mi vůbec přijdou dost rozvleklé a pro stálého návštěvníka by byly možná rychlejší jen heslovité odkazy. Pro nově příchozí by stačila nabídka "''Jste zde poprvé?''". Ale diskuze o zásadnějších proměnách úvodní stránky už myslím nedávno proběhla, takže teď se raději více vyjadřovat nebudu. Jen jsem si zkusil představit, jak by stránka vypadala, pokud by se vytvořila mně na míru. Je otázka, jestli by tak vyhovovala většině. [[Wikipedista:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radek Linner|diskuse]]) 23. 8. 2012, 19:44 (UTC)
 
== Drobná oprava ==
 
Věta "internetové encyklopedii, kterou může každý '''upravovat'''" by, myslím, měla raději vést na [[WP:ESO]] než na "jak editovat stránku", protože tam vede o pár řádek níže věta "vyzkoušejte, jak se '''edituje'''". Co si o tom myslíte? --[[Wikipedista:Pavel Jelínek|Pavel Jelínek]]&nbsp;<small>([[Diskuse_s_wikipedistou:Pavel_Jelínek|diskuse]])</small> 18. 9. 2012, 08:53 (UTC)
 
== Nefunční odkazy v záhlaví Hlavní strany==
Na Hlavní straně jsou nefunkční záložkové odkazy "diskuse", "zobrazit zdroj", "historie" a "nesledovat". Nevylučuji, že to byl něčí záměr (samo se to nejspíš nepokazilo), ale toto řešení opravdu není šťastný nápad. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] ([[Diskuse s wikipedistou:ŠJů|diskuse]]) 26. 11. 2012, 22:24 (UTC)
 
==Macedonian interwiki==
Hi. Can you please add Macedonian interwiki to the main page? Best--[[Wikipedista:MacedonianBoy|MacedonianBoy]] ([[Diskuse s wikipedistou:MacedonianBoy|diskuse]]) 9. 12. 2012, 22:01 (UTC)
 
: It has been there [{{fullurl:#|diff=267055}} for seven years] already. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 10. 12. 2012, 10:02 (UTC)
 
== Článek týdne: Miami ==
 
Miami se rozkládá mezi bažinami Everglades '''na západě''' a Atlantským oceánem '''na východě''' a ne naopak.
Hledal jsem možnost, jak upravit tuto citaci nebo na chybu upozornit, ale nenašel třeba někdo z vás ví jak upozornit adminy stránek :D. Hezký den
 
: Vyřešeno, ale jinak by stačilo přečíst si výrazné upozornění nahoře na této stránce. ;-) --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 10. 12. 2012, 10:07 (UTC)
 
== Oskliva chyba na hlavni strance ==
 
v sekci "Víte, že ...", prvni polozka "polské raketové čluny tříd'''A''' Orkan (na obrázku) ..." ma byt "polské raketové čluny tříd'''Y''' Orkan (na obrázku) ...". [[Speciální:Příspěvky/147.230.26.236|147.230.26.236]] 11. 12. 2012, 16:04 (UTC)
 
: {{Vyřešeno}} Opraveno. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 11. 12. 2012, 16:30 (UTC)
 
== Portál:Kultura ==
 
Zdravím může někdo vyměnit kategorii Kultura v úvodu hlavní stránky za aktualizovaný [[Portál:Kultura]]? S pozdravem --[[Wikipedista:Jenda H.|Jenda H.]] ([[Diskuse s wikipedistou:Jenda H.|diskuse]]) 4. 3. 2013, 18:45 (UTC)
:{{Vyřešeno}} --[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zdenekk2|diskuse]]) 5. 3. 2013, 13:51 (UTC)
 
== Jana Doleželová – farmaceutka a Miss České republiky 2004 na umělecké fotografii ==
 
Domnívám se, že popisek obsahuje POV tvrzení ("umělecká" fotografie) --[[Wikipedista:Gampe|Gampe]] ([[Diskuse s wikipedistou:Gampe|diskuse]]) 15. 4. 2013, 14:46 (UTC)
 
== Chybí ostatní jazyky na Hlavní straně ==
 
Náhlá absence ostatních jazyků na hlavní straně vlevo --[[Wikipedista:Fagusius|Fagusius]] ([[Diskuse s wikipedistou:Fagusius|diskuse]]) 20. 4. 2013, 06:36 (UTC)
 
: [{{fullurl:#|diff=10228318}} Opraveno] --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 20. 4. 2013, 12:10 (UTC)
 
== Nový portál Internetový marketing ==
 
Prosím o přidání nového portálu do rubriky Technologie na hlavní straně. Jedná se o portál věnovaný tématu [[Portál:Internetový marketing|internetový marketing]]. Je-li nějaká překážka pro přidání na hlavní stranu, prosím o zprávu, abych to mohl napravit / opravit. Děkuji. --[[Wikipedista:Radim Hasalík|Radim Hasalík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radim Hasalík|diskuse]]) 6. 8. 2013, 14:42 (UTC)
:Není problém, ale klidně [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:P%C5%99ehled_wikiport%C3%A1l%C5%AF&diff=10617505&oldid=10579439 jste mohl] sám. [[Wikipedista:Matěj Suchánek|Matěj Suchánek]]&nbsp;([[Diskuse s wikipedistou:Matěj Suchánek|diskuse]]&nbsp;|&nbsp;[[Speciální:Příspěvky/Matěj Suchánek|příspěvky]]) 6. 8. 2013, 16:52 (UTC)
:: Kolego, moc děkuji! Netušil jsem, že je to šablona. Myslel jsem si, že hlavní stranu může editovat jen editor s vyššími právy. Děkuji za pomoc. --[[Wikipedista:Radim Hasalík|Radim Hasalík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radim Hasalík|diskuse]]) 6. 8. 2013, 17:07 (UTC)
 
== Obrázek ==
 
Proč začínáme HS obrázkem. Wikipedie je hlavně o textu.--[[Wikipedista:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s wikipedistou:Juandev|diskuse]]) 19. 8. 2013, 07:22 (UTC)
:Wikipedie je hlavně o informacích. A některé informace dokáže obrázek zprostředkovat efektivněji a přehledněji než text. Úplně nejlepší pak je kombinace obrázku a textu, tedy popsaný obrázek nebo ilustrovaný text. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] ([[Diskuse s wikipedistou:ŠJů|diskuse]]) 19. 8. 2013, 15:24 (UTC)
 
 
== Nejnovější články ==
Z hlavní stránky mi zmizel odkaz nejnovější články. Proč? Já to využíval docela pravidelně.--[[Wikipedista:Davcza|Davcza]] ([[Diskuse s wikipedistou:Davcza|diskuse]]) 22. 8. 2013, 19:15 (UTC)
 
: Máte na mysli [[Hlavní strana#jinejazyky|ten úplně dole]], který tam byl a stále je? --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 23. 8. 2013, 12:49 (UTC)
:: Vidíte, toho jsem si nevšiml, díky. Navíc koukám, že je i vpravo nahoře pod podoknem ''víte, že...'' Buď jsem úplně mimo, nebo dřív (ještě před týdnem) byl stejný odkaz i hned pod podoknem kategorií nebo článku týdne někde v horní polovině, vlevo. Automaticky jsem tam vždycky klikal. Možná mě teď zmátlo to netradiční rozložení homepage s velkou fotografií nahoře. každopádně díky, --[[Wikipedista:Davcza|Davcza]] ([[Diskuse s wikipedistou:Davcza|diskuse]]) 23. 8. 2013, 13:07 (UTC)
{{Hlavička diskuse Hlavní strany}} Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
{{Odkaz na archiv|Diskuse:Hlavní strana/Archiv01|o1=Archiv01|Diskuse:Hlavní strana/Archiv02|o2=Archiv02}}
== ŽoK o nové podobě hlavní strany ==
''[[Wikipedie:Žádost o komentář/Nová podoba hlavní strany]]''
 
== Jazyky ==
 
Všiml jsem si, že arabská verze má přes 155 tisíc článků, tak by měla být tučně. [[Wikipedista:Herigona|Herigona]] 20. 8. 2011, 12:05 (UTC)
 
== Gramati(y)ka ==
"1999 – Kiribati, Nauru a Tonga se připojil'''i''' do Organizace spojených národů". Státy Kiribati a Nauru jsou rodu mužského, '''neživotného'''. Nedělejte ostudu Wikipedii! --[[Wikipedista:Kusurija|Kusurija]] 14. 9. 2011, 15:31 (UTC)
:Já si myslím, že to ostuda není vy jste určitě také někdy udělal chybu.{{Nepodepsáno|Valousek7}}
::Ano, ale hlavní strana je vizitkou Wikipedie, tedy by měla být pokud možno bez jakýchkoliv chyb.--[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] 9. 10. 2011, 13:21 (UTC)
:::Možná se mýlím, ale myslela jsem si, že Kiribati a Nauru jsou rodu středního (a Tonga rodu ženského). Pokud se opravdu pletu, omlouvám se. [[Speciální:Příspěvky/94.112.43.97|94.112.43.97]] 13. 11. 2011, 18:04 (UTC)
::::Sama wikipedie mluví jak o Kiribati, tak o Nauru v rodu středním, příručka ujc ani jeden z názvů nezná, tudíž bych asi také spíš tvrdil, že jsou rodu středního, působí to i přirozeně...takže chyba je i u kritika! Kusurija, nedělejte ostudu sobě!!! [[Wikipedista:Nietzschema|Nietzschema]] 21. 1. 2012, 01:48 (UTC)
:::::V článku z kontextu vyplývalo, že je řeč o státech. Budiž, uznávám svoji chybu v určení rodů, v každém případě tam mělo být tvrdé y, (podle Tonga v rodě ženském a podle mn. č. celkově a podle nepřítomnosti podmětu (byť zamlčeného) v rodě mužském životném). V každém případě je hlavní strana vizitkou Wikipedie, tedy by měla být pokud možno bez jakýchkoliv chyb, jak podotkl Zdenekk2. Dnes tam vidím opět [[Císař Meidži|Mutsuhito]] místo [[Císař Meidži|Mucuhito]]. Mutsuhito je pro anglicky mluvící + pro ty, kteří podobným způsobem jsou schopni dešifrovat '''"'''slabiku'''"''' つ. My, Češi ji dešifrujeme jako '''''cu''''', protože nejsme ani Angličani, ani jiní, kteří nemají pro správné porozumění možnost to zapsat jinak. --[[Wikipedista:Kusurija|Kusurija]] 3. 2. 2012, 21:12 (UTC)
::::::{{vyřešeno}} [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Vybran%C3%A1_v%C3%BDro%C4%8D%C3%AD_dne/3._%C3%BAnor&diff=8000784&oldid=7997094] --[[Wikipedista:Harold|Harold]] 3. 2. 2012, 21:19 (UTC)
 
== Víte že? ... ==
 
v zajímavostech je chyba, místo 14. století tam má být 13. století. [[Wikipedista:Dominik.matus|Dominik.matus]] 27. 9. 2011, 04:38 (UTC)
 
:Díky, opraveno. --[[Wikipedista:Mozzan|Mozzan]] 27. 9. 2011, 08:02 (UTC)
 
== Aktuality ==
 
Dobrý den! Ruku na srdce, česká wiki na tu anglickou nemá. A tak sleduji raději tu anglickou. Nabízí se ale otázka porovnání aktualit - na české se objevují v aktualitách jakési informace o pokoření evropského rekordu, nebo aktuálněji např. o protiromských demonstracích v Bulharsku. Rozeberu-li případ druhé jmenované aktuality, proč zaprvé je 28. 9. psaná aktualita o něčem, co začalo 23. 9. a konečně zadruhé je to aktualita odkazující nikam. Prosím, kdyby existovala stránka "Protiromské protesty v Bulharsku 2011" nebo něco podobného, pak je vše v pořádku, ale takhle mi ty "české" aktuality přijdou jen jako parodie. Jistě, je to můj názor, ale zároveň bych se tudíž chtěl zeptat - kdo určuje co je aktualita a co ne? Respektive může být aktualitou, že se něco děje již týden (bez možnosti získání podrobnějších informací), nebo že i letos se koná Den NATO, nebo Evropský den jazyků? Není pak už lepší psát, že i letos v dnešní den (1. 10.) má svátek Igor?
Děkuji
 
 
Upřímě, nevím co jste chtěl v první větě svého příspěvku vyjádřit. Snad to, jaký jste ohromný světák a jak se můžete vytahovat na ty hloupé čecháčky. Samozřejmě, ŽÁDNÁ verze wikipedie nemá na tu anglickou. To ale neznamená, že by nestálo za to, aby každý moderní národ s vlastním jazykem tvořil svoji osobitou verzi wikipedie. Když už chcete srovnávat, srovnávejte srovnatelné. Tedy ty verze wikipedie, jež jsou tvořeny podobným počtem rodilých mluvčích, jako má čeština.
Jinak ale se zbytkem Vašeho příspěvku vzásadě souhlasím.
 
 
K kulminaci Labe v Děčíně - opravte chybu - Labe má kulminovat až 6.6 ve 12:00 dle meteorologů.
 
== Chyba v aktualitách ==
Já nevím jak vy, ale Já bych napsal v tomto článku:
18. října – úterý
'''Po více než pěti letech věznění Hamásem byl propuštěn izraelský voják Gilad Šalit. Podmínkou výměny je propuštění více 1000 palestinských věznů a tyto nerovné podmínky jsou příčinou silné kritiky ze strany izraelských radikálů.'''
Já bych to napsal takto: Po více než...je propuštění více '''než''' 1000 palestinských vězňů...'''.'''
 
S pozdravem --[[Speciální:Příspěvky/89.102.122.166|89.102.122.166]] 20. 10. 2011, 17:34 (UTC)
 
: Chybějící slovo doplněno. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 20. 10. 2011, 20:14 (UTC)
 
== Článek týdne - 49. týden ==
 
Navrhuji [[Wikipedie:Článek týdne/2011/49]] - [[Archimédés]].--[[Wikipedista:Kozuch|Kozuch]] 5. 12. 2011, 09:52 (UTC)
 
== Nový portál ==
 
Prosím o přidání nového [[Portál:Letectvo Spojených států amerických|Portálu Letectva Spojených států amerických]] do sekce „Tématické portály“ (asi do kategorie „Ostatní“). :) Díky -[[Wikipedista:David Kennedy|David Kennedy]] 4. 1. 2012, 16:20 (UTC)
 
:{{ano}} [[Wikipedie:Přehled wikiportálů|Je tam]] jen polozámek.--[[Wikipedista:Kacir|Kacir]] 21. 1. 2012, 01:56 (UTC)
 
== chyba v datech na 7. květen ==
 
V sekci výročí je chyba - univerzita Karlova byla založena 7. dubna 1348 (nikoliv 7. května) jednou ze třinácti listin, vydaných na generálním sněmu.
 
: {{Vyřešeno}} Nahradil jsem to podpisem bezpodmínečné kapitulace Německa. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 7. 5. 2012, 11:39 (UTC)
 
== Alžběta II. ==
 
Ujala se vlády v roce 1952 ne 1953!!!!
 
: Jistě, ale [[:en:Coronation of Queen Elizabeth II|korunovace]] se konala až o rok později. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 2. 6. 2012, 18:34 (UTC)
 
== Profesor Holý ==
 
Profesor Holý zomrel v nedožitých 76 rokoch, nie 75 (1. 09. 1936 - 17. 07. 2012). V aktualitách vek nie je, neviem ako to opraviť. --[[Wikipedista:Lalina|Lalina]] ([[Diskuse s wikipedistou:Lalina|diskuse]]) 17. 7. 2012, 16:56 (UTC)
:Opraveno. --[[Wikipedista:Harold|Harold]] ([[Diskuse s wikipedistou:Harold|diskuse]]) 17. 7. 2012, 17:04 (UTC)
 
== Nezaujatý úhel pohledu ==
 
Jde o drobnost, ale už dlouho se mi na titulní straně nezdá [[Wikipedie:Údržba/Články obsahující subjektivní formulace|subjektivní formulace]] "''Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má JIŽ ...''". Zrovna tak by tam mohlo být slůvko "''teprve''". Myslím, že když se toto hodnotící slovo vypustí, bude věta znít [[Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu|méně nadšenecky a věcněji]]. [[Wikipedista:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radek Linner|diskuse]]) 23. 8. 2012, 17:47 (UTC)
:Není o nic méně nadšenecká než hned následující věta, která vybízí a neutrálně by měla znít „''můžete si prohlédnout..., na pískovišti vyzkoušet''“ (tato stránka není článek).--[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zdenekk2|diskuse]]) 23. 8. 2012, 18:13 (UTC)
::Mám rád hutnější texty a titulní strana by měla jít příkladem pro editaci dalších článků. Vzal bych si v tomto případě vzor z německé verze a dal tam větu "''V české Wikipedii bylo od roku 2002 vytvořeno x článků''". První řádky mi vůbec přijdou dost rozvleklé a pro stálého návštěvníka by byly možná rychlejší jen heslovité odkazy. Pro nově příchozí by stačila nabídka "''Jste zde poprvé?''". Ale diskuze o zásadnějších proměnách úvodní stránky už myslím nedávno proběhla, takže teď se raději více vyjadřovat nebudu. Jen jsem si zkusil představit, jak by stránka vypadala, pokud by se vytvořila mně na míru. Je otázka, jestli by tak vyhovovala většině. [[Wikipedista:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radek Linner|diskuse]]) 23. 8. 2012, 19:44 (UTC)
 
== Drobná oprava ==
 
Věta "internetové encyklopedii, kterou může každý '''upravovat'''" by, myslím, měla raději vést na [[WP:ESO]] než na "jak editovat stránku", protože tam vede o pár řádek níže věta "vyzkoušejte, jak se '''edituje'''". Co si o tom myslíte? --[[Wikipedista:Pavel Jelínek|Pavel Jelínek]]&nbsp;<small>([[Diskuse_s_wikipedistou:Pavel_Jelínek|diskuse]])</small> 18. 9. 2012, 08:53 (UTC)
 
== Nefunční odkazy v záhlaví Hlavní strany==
Na Hlavní straně jsou nefunkční záložkové odkazy "diskuse", "zobrazit zdroj", "historie" a "nesledovat". Nevylučuji, že to byl něčí záměr (samo se to nejspíš nepokazilo), ale toto řešení opravdu není šťastný nápad. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] ([[Diskuse s wikipedistou:ŠJů|diskuse]]) 26. 11. 2012, 22:24 (UTC)
 
==Macedonian interwiki==
Hi. Can you please add Macedonian interwiki to the main page? Best--[[Wikipedista:MacedonianBoy|MacedonianBoy]] ([[Diskuse s wikipedistou:MacedonianBoy|diskuse]]) 9. 12. 2012, 22:01 (UTC)
 
: It has been there [{{fullurl:#|diff=267055}} for seven years] already. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 10. 12. 2012, 10:02 (UTC)
 
== Článek týdne: Miami ==
 
Miami se rozkládá mezi bažinami Everglades '''na západě''' a Atlantským oceánem '''na východě''' a ne naopak.
Hledal jsem možnost, jak upravit tuto citaci nebo na chybu upozornit, ale nenašel třeba někdo z vás ví jak upozornit adminy stránek :D. Hezký den
 
: Vyřešeno, ale jinak by stačilo přečíst si výrazné upozornění nahoře na této stránce. ;-) --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 10. 12. 2012, 10:07 (UTC)
 
== Oskliva chyba na hlavni strance ==
 
v sekci "Víte, že ...", prvni polozka "polské raketové čluny tříd'''A''' Orkan (na obrázku) ..." ma byt "polské raketové čluny tříd'''Y''' Orkan (na obrázku) ...". [[Speciální:Příspěvky/147.230.26.236|147.230.26.236]] 11. 12. 2012, 16:04 (UTC)
 
: {{Vyřešeno}} Opraveno. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 11. 12. 2012, 16:30 (UTC)
 
== Portál:Kultura ==
 
Zdravím může někdo vyměnit kategorii Kultura v úvodu hlavní stránky za aktualizovaný [[Portál:Kultura]]? S pozdravem --[[Wikipedista:Jenda H.|Jenda H.]] ([[Diskuse s wikipedistou:Jenda H.|diskuse]]) 4. 3. 2013, 18:45 (UTC)
:{{Vyřešeno}} --[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zdenekk2|diskuse]]) 5. 3. 2013, 13:51 (UTC)
 
== Jana Doleželová – farmaceutka a Miss České republiky 2004 na umělecké fotografii ==
 
Domnívám se, že popisek obsahuje POV tvrzení ("umělecká" fotografie) --[[Wikipedista:Gampe|Gampe]] ([[Diskuse s wikipedistou:Gampe|diskuse]]) 15. 4. 2013, 14:46 (UTC)
 
== Chybí ostatní jazyky na Hlavní straně ==
 
Náhlá absence ostatních jazyků na hlavní straně vlevo --[[Wikipedista:Fagusius|Fagusius]] ([[Diskuse s wikipedistou:Fagusius|diskuse]]) 20. 4. 2013, 06:36 (UTC)
 
: [{{fullurl:#|diff=10228318}} Opraveno] --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 20. 4. 2013, 12:10 (UTC)
 
== Nový portál Internetový marketing ==
 
Prosím o přidání nového portálu do rubriky Technologie na hlavní straně. Jedná se o portál věnovaný tématu [[Portál:Internetový marketing|internetový marketing]]. Je-li nějaká překážka pro přidání na hlavní stranu, prosím o zprávu, abych to mohl napravit / opravit. Děkuji. --[[Wikipedista:Radim Hasalík|Radim Hasalík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radim Hasalík|diskuse]]) 6. 8. 2013, 14:42 (UTC)
:Není problém, ale klidně [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:P%C5%99ehled_wikiport%C3%A1l%C5%AF&diff=10617505&oldid=10579439 jste mohl] sám. [[Wikipedista:Matěj Suchánek|Matěj Suchánek]]&nbsp;([[Diskuse s wikipedistou:Matěj Suchánek|diskuse]]&nbsp;|&nbsp;[[Speciální:Příspěvky/Matěj Suchánek|příspěvky]]) 6. 8. 2013, 16:52 (UTC)
:: Kolego, moc děkuji! Netušil jsem, že je to šablona. Myslel jsem si, že hlavní stranu může editovat jen editor s vyššími právy. Děkuji za pomoc. --[[Wikipedista:Radim Hasalík|Radim Hasalík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radim Hasalík|diskuse]]) 6. 8. 2013, 17:07 (UTC)
 
== Obrázek ==
 
Proč začínáme HS obrázkem. Wikipedie je hlavně o textu.--[[Wikipedista:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s wikipedistou:Juandev|diskuse]]) 19. 8. 2013, 07:22 (UTC)
:Wikipedie je hlavně o informacích. A některé informace dokáže obrázek zprostředkovat efektivněji a přehledněji než text. Úplně nejlepší pak je kombinace obrázku a textu, tedy popsaný obrázek nebo ilustrovaný text. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] ([[Diskuse s wikipedistou:ŠJů|diskuse]]) 19. 8. 2013, 15:24 (UTC)
 
 
== Nejnovější články ==
Z hlavní stránky mi zmizel odkaz nejnovější články. Proč? Já to využíval docela pravidelně.--[[Wikipedista:Davcza|Davcza]] ([[Diskuse s wikipedistou:Davcza|diskuse]]) 22. 8. 2013, 19:15 (UTC)
 
: Máte na mysli [[Hlavní strana#jinejazyky|ten úplně dole]], který tam byl a stále je? --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 23. 8. 2013, 12:49 (UTC)
:: Vidíte, toho jsem si nevšiml, díky. Navíc koukám, že je i vpravo nahoře pod podoknem ''víte, že...'' Buď jsem úplně mimo, nebo dřív (ještě před týdnem) byl stejný odkaz i hned pod podoknem kategorií nebo článku týdne někde v horní polovině, vlevo. Automaticky jsem tam vždycky klikal. Možná mě teď zmátlo to netradiční rozložení homepage s velkou fotografií nahoře. každopádně díky, --[[Wikipedista:Davcza|Davcza]] ([[Diskuse s wikipedistou:Davcza|diskuse]]) 23. 8. 2013, 13:07 (UTC)
{{Hlavička diskuse Hlavní strany}} Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
{{Odkaz na archiv|Diskuse:Hlavní strana/Archiv01|o1=Archiv01|Diskuse:Hlavní strana/Archiv02|o2=Archiv02}}
== ŽoK o nové podobě hlavní strany ==
''[[Wikipedie:Žádost o komentář/Nová podoba hlavní strany]]''
 
== Jazyky ==
 
Všiml jsem si, že arabská verze má přes 155 tisíc článků, tak by měla být tučně. [[Wikipedista:Herigona|Herigona]] 20. 8. 2011, 12:05 (UTC)
 
== Gramati(y)ka ==
"1999 – Kiribati, Nauru a Tonga se připojil'''i''' do Organizace spojených národů". Státy Kiribati a Nauru jsou rodu mužského, '''neživotného'''. Nedělejte ostudu Wikipedii! --[[Wikipedista:Kusurija|Kusurija]] 14. 9. 2011, 15:31 (UTC)
:Já si myslím, že to ostuda není vy jste určitě také někdy udělal chybu.{{Nepodepsáno|Valousek7}}
::Ano, ale hlavní strana je vizitkou Wikipedie, tedy by měla být pokud možno bez jakýchkoliv chyb.--[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] 9. 10. 2011, 13:21 (UTC)
:::Možná se mýlím, ale myslela jsem si, že Kiribati a Nauru jsou rodu středního (a Tonga rodu ženského). Pokud se opravdu pletu, omlouvám se. [[Speciální:Příspěvky/94.112.43.97|94.112.43.97]] 13. 11. 2011, 18:04 (UTC)
::::Sama wikipedie mluví jak o Kiribati, tak o Nauru v rodu středním, příručka ujc ani jeden z názvů nezná, tudíž bych asi také spíš tvrdil, že jsou rodu středního, působí to i přirozeně...takže chyba je i u kritika! Kusurija, nedělejte ostudu sobě!!! [[Wikipedista:Nietzschema|Nietzschema]] 21. 1. 2012, 01:48 (UTC)
:::::V článku z kontextu vyplývalo, že je řeč o státech. Budiž, uznávám svoji chybu v určení rodů, v každém případě tam mělo být tvrdé y, (podle Tonga v rodě ženském a podle mn. č. celkově a podle nepřítomnosti podmětu (byť zamlčeného) v rodě mužském životném). V každém případě je hlavní strana vizitkou Wikipedie, tedy by měla být pokud možno bez jakýchkoliv chyb, jak podotkl Zdenekk2. Dnes tam vidím opět [[Císař Meidži|Mutsuhito]] místo [[Císař Meidži|Mucuhito]]. Mutsuhito je pro anglicky mluvící + pro ty, kteří podobným způsobem jsou schopni dešifrovat '''"'''slabiku'''"''' つ. My, Češi ji dešifrujeme jako '''''cu''''', protože nejsme ani Angličani, ani jiní, kteří nemají pro správné porozumění možnost to zapsat jinak. --[[Wikipedista:Kusurija|Kusurija]] 3. 2. 2012, 21:12 (UTC)
::::::{{vyřešeno}} [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Vybran%C3%A1_v%C3%BDro%C4%8D%C3%AD_dne/3._%C3%BAnor&diff=8000784&oldid=7997094] --[[Wikipedista:Harold|Harold]] 3. 2. 2012, 21:19 (UTC)
 
== Víte že? ... ==
 
v zajímavostech je chyba, místo 14. století tam má být 13. století. [[Wikipedista:Dominik.matus|Dominik.matus]] 27. 9. 2011, 04:38 (UTC)
 
:Díky, opraveno. --[[Wikipedista:Mozzan|Mozzan]] 27. 9. 2011, 08:02 (UTC)
 
== Aktuality ==
 
Dobrý den! Ruku na srdce, česká wiki na tu anglickou nemá. A tak sleduji raději tu anglickou. Nabízí se ale otázka porovnání aktualit - na české se objevují v aktualitách jakési informace o pokoření evropského rekordu, nebo aktuálněji např. o protiromských demonstracích v Bulharsku. Rozeberu-li případ druhé jmenované aktuality, proč zaprvé je 28. 9. psaná aktualita o něčem, co začalo 23. 9. a konečně zadruhé je to aktualita odkazující nikam. Prosím, kdyby existovala stránka "Protiromské protesty v Bulharsku 2011" nebo něco podobného, pak je vše v pořádku, ale takhle mi ty "české" aktuality přijdou jen jako parodie. Jistě, je to můj názor, ale zároveň bych se tudíž chtěl zeptat - kdo určuje co je aktualita a co ne? Respektive může být aktualitou, že se něco děje již týden (bez možnosti získání podrobnějších informací), nebo že i letos se koná Den NATO, nebo Evropský den jazyků? Není pak už lepší psát, že i letos v dnešní den (1. 10.) má svátek Igor?
Děkuji
 
 
Upřímě, nevím co jste chtěl v první větě svého příspěvku vyjádřit. Snad to, jaký jste ohromný světák a jak se můžete vytahovat na ty hloupé čecháčky. Samozřejmě, ŽÁDNÁ verze wikipedie nemá na tu anglickou. To ale neznamená, že by nestálo za to, aby každý moderní národ s vlastním jazykem tvořil svoji osobitou verzi wikipedie. Když už chcete srovnávat, srovnávejte srovnatelné. Tedy ty verze wikipedie, jež jsou tvořeny podobným počtem rodilých mluvčích, jako má čeština.
Jinak ale se zbytkem Vašeho příspěvku vzásadě souhlasím.
 
 
K kulminaci Labe v Děčíně - opravte chybu - Labe má kulminovat až 6.6 ve 12:00 dle meteorologů.
 
== Chyba v aktualitách ==
Já nevím jak vy, ale Já bych napsal v tomto článku:
18. října – úterý
'''Po více než pěti letech věznění Hamásem byl propuštěn izraelský voják Gilad Šalit. Podmínkou výměny je propuštění více 1000 palestinských věznů a tyto nerovné podmínky jsou příčinou silné kritiky ze strany izraelských radikálů.'''
Já bych to napsal takto: Po více než...je propuštění více '''než''' 1000 palestinských vězňů...'''.'''
 
S pozdravem --[[Speciální:Příspěvky/89.102.122.166|89.102.122.166]] 20. 10. 2011, 17:34 (UTC)
 
: Chybějící slovo doplněno. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 20. 10. 2011, 20:14 (UTC)
 
== Článek týdne - 49. týden ==
 
Navrhuji [[Wikipedie:Článek týdne/2011/49]] - [[Archimédés]].--[[Wikipedista:Kozuch|Kozuch]] 5. 12. 2011, 09:52 (UTC)
 
== Nový portál ==
 
Prosím o přidání nového [[Portál:Letectvo Spojených států amerických|Portálu Letectva Spojených států amerických]] do sekce „Tématické portály“ (asi do kategorie „Ostatní“). :) Díky -[[Wikipedista:David Kennedy|David Kennedy]] 4. 1. 2012, 16:20 (UTC)
 
:{{ano}} [[Wikipedie:Přehled wikiportálů|Je tam]] jen polozámek.--[[Wikipedista:Kacir|Kacir]] 21. 1. 2012, 01:56 (UTC)
 
== chyba v datech na 7. květen ==
 
V sekci výročí je chyba - univerzita Karlova byla založena 7. dubna 1348 (nikoliv 7. května) jednou ze třinácti listin, vydaných na generálním sněmu.
 
: {{Vyřešeno}} Nahradil jsem to podpisem bezpodmínečné kapitulace Německa. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 7. 5. 2012, 11:39 (UTC)
 
== Alžběta II. ==
 
Ujala se vlády v roce 1952 ne 1953!!!!
 
: Jistě, ale [[:en:Coronation of Queen Elizabeth II|korunovace]] se konala až o rok později. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 2. 6. 2012, 18:34 (UTC)
 
== Profesor Holý ==
 
Profesor Holý zomrel v nedožitých 76 rokoch, nie 75 (1. 09. 1936 - 17. 07. 2012). V aktualitách vek nie je, neviem ako to opraviť. --[[Wikipedista:Lalina|Lalina]] ([[Diskuse s wikipedistou:Lalina|diskuse]]) 17. 7. 2012, 16:56 (UTC)
:Opraveno. --[[Wikipedista:Harold|Harold]] ([[Diskuse s wikipedistou:Harold|diskuse]]) 17. 7. 2012, 17:04 (UTC)
 
== Nezaujatý úhel pohledu ==
 
Jde o drobnost, ale už dlouho se mi na titulní straně nezdá [[Wikipedie:Údržba/Články obsahující subjektivní formulace|subjektivní formulace]] "''Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má JIŽ ...''". Zrovna tak by tam mohlo být slůvko "''teprve''". Myslím, že když se toto hodnotící slovo vypustí, bude věta znít [[Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu|méně nadšenecky a věcněji]]. [[Wikipedista:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radek Linner|diskuse]]) 23. 8. 2012, 17:47 (UTC)
:Není o nic méně nadšenecká než hned následující věta, která vybízí a neutrálně by měla znít „''můžete si prohlédnout..., na pískovišti vyzkoušet''“ (tato stránka není článek).--[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zdenekk2|diskuse]]) 23. 8. 2012, 18:13 (UTC)
::Mám rád hutnější texty a titulní strana by měla jít příkladem pro editaci dalších článků. Vzal bych si v tomto případě vzor z německé verze a dal tam větu "''V české Wikipedii bylo od roku 2002 vytvořeno x článků''". První řádky mi vůbec přijdou dost rozvleklé a pro stálého návštěvníka by byly možná rychlejší jen heslovité odkazy. Pro nově příchozí by stačila nabídka "''Jste zde poprvé?''". Ale diskuze o zásadnějších proměnách úvodní stránky už myslím nedávno proběhla, takže teď se raději více vyjadřovat nebudu. Jen jsem si zkusil představit, jak by stránka vypadala, pokud by se vytvořila mně na míru. Je otázka, jestli by tak vyhovovala většině. [[Wikipedista:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radek Linner|diskuse]]) 23. 8. 2012, 19:44 (UTC)
 
== Drobná oprava ==
 
Věta "internetové encyklopedii, kterou může každý '''upravovat'''" by, myslím, měla raději vést na [[WP:ESO]] než na "jak editovat stránku", protože tam vede o pár řádek níže věta "vyzkoušejte, jak se '''edituje'''". Co si o tom myslíte? --[[Wikipedista:Pavel Jelínek|Pavel Jelínek]]&nbsp;<small>([[Diskuse_s_wikipedistou:Pavel_Jelínek|diskuse]])</small> 18. 9. 2012, 08:53 (UTC)
 
== Nefunční odkazy v záhlaví Hlavní strany==
Na Hlavní straně jsou nefunkční záložkové odkazy "diskuse", "zobrazit zdroj", "historie" a "nesledovat". Nevylučuji, že to byl něčí záměr (samo se to nejspíš nepokazilo), ale toto řešení opravdu není šťastný nápad. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] ([[Diskuse s wikipedistou:ŠJů|diskuse]]) 26. 11. 2012, 22:24 (UTC)
 
==Macedonian interwiki==
Hi. Can you please add Macedonian interwiki to the main page? Best--[[Wikipedista:MacedonianBoy|MacedonianBoy]] ([[Diskuse s wikipedistou:MacedonianBoy|diskuse]]) 9. 12. 2012, 22:01 (UTC)
 
: It has been there [{{fullurl:#|diff=267055}} for seven years] already. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 10. 12. 2012, 10:02 (UTC)
 
== Článek týdne: Miami ==
 
Miami se rozkládá mezi bažinami Everglades '''na západě''' a Atlantským oceánem '''na východě''' a ne naopak.
Hledal jsem možnost, jak upravit tuto citaci nebo na chybu upozornit, ale nenašel třeba někdo z vás ví jak upozornit adminy stránek :D. Hezký den
 
: Vyřešeno, ale jinak by stačilo přečíst si výrazné upozornění nahoře na této stránce. ;-) --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 10. 12. 2012, 10:07 (UTC)
 
== Oskliva chyba na hlavni strance ==
 
v sekci "Víte, že ...", prvni polozka "polské raketové čluny tříd'''A''' Orkan (na obrázku) ..." ma byt "polské raketové čluny tříd'''Y''' Orkan (na obrázku) ...". [[Speciální:Příspěvky/147.230.26.236|147.230.26.236]] 11. 12. 2012, 16:04 (UTC)
 
: {{Vyřešeno}} Opraveno. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 11. 12. 2012, 16:30 (UTC)
 
== Portál:Kultura ==
 
Zdravím může někdo vyměnit kategorii Kultura v úvodu hlavní stránky za aktualizovaný [[Portál:Kultura]]? S pozdravem --[[Wikipedista:Jenda H.|Jenda H.]] ([[Diskuse s wikipedistou:Jenda H.|diskuse]]) 4. 3. 2013, 18:45 (UTC)
:{{Vyřešeno}} --[[Wikipedista:Zdenekk2|Zdenekk2]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zdenekk2|diskuse]]) 5. 3. 2013, 13:51 (UTC)
 
== Jana Doleželová – farmaceutka a Miss České republiky 2004 na umělecké fotografii ==
 
Domnívám se, že popisek obsahuje POV tvrzení ("umělecká" fotografie) --[[Wikipedista:Gampe|Gampe]] ([[Diskuse s wikipedistou:Gampe|diskuse]]) 15. 4. 2013, 14:46 (UTC)
 
== Chybí ostatní jazyky na Hlavní straně ==
 
Náhlá absence ostatních jazyků na hlavní straně vlevo --[[Wikipedista:Fagusius|Fagusius]] ([[Diskuse s wikipedistou:Fagusius|diskuse]]) 20. 4. 2013, 06:36 (UTC)
 
: [{{fullurl:#|diff=10228318}} Opraveno] --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 20. 4. 2013, 12:10 (UTC)
 
== Nový portál Internetový marketing ==
 
Prosím o přidání nového portálu do rubriky Technologie na hlavní straně. Jedná se o portál věnovaný tématu [[Portál:Internetový marketing|internetový marketing]]. Je-li nějaká překážka pro přidání na hlavní stranu, prosím o zprávu, abych to mohl napravit / opravit. Děkuji. --[[Wikipedista:Radim Hasalík|Radim Hasalík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radim Hasalík|diskuse]]) 6. 8. 2013, 14:42 (UTC)
:Není problém, ale klidně [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:P%C5%99ehled_wikiport%C3%A1l%C5%AF&diff=10617505&oldid=10579439 jste mohl] sám. [[Wikipedista:Matěj Suchánek|Matěj Suchánek]]&nbsp;([[Diskuse s wikipedistou:Matěj Suchánek|diskuse]]&nbsp;|&nbsp;[[Speciální:Příspěvky/Matěj Suchánek|příspěvky]]) 6. 8. 2013, 16:52 (UTC)
:: Kolego, moc děkuji! Netušil jsem, že je to šablona. Myslel jsem si, že hlavní stranu může editovat jen editor s vyššími právy. Děkuji za pomoc. --[[Wikipedista:Radim Hasalík|Radim Hasalík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Radim Hasalík|diskuse]]) 6. 8. 2013, 17:07 (UTC)
 
== Obrázek ==
 
Proč začínáme HS obrázkem. Wikipedie je hlavně o textu.--[[Wikipedista:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s wikipedistou:Juandev|diskuse]]) 19. 8. 2013, 07:22 (UTC)
:Wikipedie je hlavně o informacích. A některé informace dokáže obrázek zprostředkovat efektivněji a přehledněji než text. Úplně nejlepší pak je kombinace obrázku a textu, tedy popsaný obrázek nebo ilustrovaný text. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] ([[Diskuse s wikipedistou:ŠJů|diskuse]]) 19. 8. 2013, 15:24 (UTC)
 
 
== Nejnovější články ==
Z hlavní stránky mi zmizel odkaz nejnovější články. Proč? Já to využíval docela pravidelně.--[[Wikipedista:Davcza|Davcza]] ([[Diskuse s wikipedistou:Davcza|diskuse]]) 22. 8. 2013, 19:15 (UTC)
 
: Máte na mysli [[Hlavní strana#jinejazyky|ten úplně dole]], který tam byl a stále je? --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] [[Wikipedista diskuse:Mormegil|✉]] 23. 8. 2013, 12:49 (UTC)
:: Vidíte, toho jsem si nevšiml, díky. Navíc koukám, že je i vpravo nahoře pod podoknem ''víte, že...'' Buď jsem úplně mimo, nebo dřív (ještě před týdnem) byl stejný odkaz i hned pod podoknem kategorií nebo článku týdne někde v horní polovině, vlevo. Automaticky jsem tam vždycky klikal. Možná mě teď zmátlo to netradiční rozložení homepage s velkou fotografií nahoře. každopádně díky, --[[Wikipedista:Davcza|Davcza]] ([[Diskuse s wikipedistou:Davcza|diskuse]]) 23. 8. 2013, 13:07 (UTC)
{{Hlavička diskuse Hlavní strany}} Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.
Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století.
 
Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží.
Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky.Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng​ Hé xià​xī​yáng, znaky 和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) bylo sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se
Přidat téma
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Hlavní_strana“
Zpět na stránku „Hlavní strana“.