Liberec (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 79.236.225.93 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Freibo |
→Historie: Napřímení interního odkazu. |
||
Řádek 9:
Když 3. září 1591 Kryštof zemřel, přešel veškerý redernský majetek na Melchiora a po jeho smrti 20. září 1600 se stala správkyní rodového majetku jeho manželka [[Kateřina z Redernu|Kateřina]] (hraběnka Šliková), spravující panství jménem svého syna Kryštofa. Právě Kateřina se rozhodla roku [[1604]] vystavět na severní straně libereckého zámku '''[[kaple|kapli]]'''. Základy této stavby byly položeny 12. května a stavbu provedl Jan Arkon ze [[Žitava|Žitavy]]. Zároveň s kaplí byla zbudována také věž na severním nádvoří. Tato [[věž]], sloužící jako '''zvonice''' i bašta, je jedinou věží zachovanou do současnosti. Stavba kaple trvala dva roky. Na ní navázala výstavba druhého, tzv. '''nosticovského křídla''', postaveného pro Kateřininu sestru Mikulášku [[Nosticové|Nosticovou]] v roce 1609.
Požár roku [[1615]] zničil celé redernské křídlo, nikoliv však hradní kapli. Dle tehdejšího mínění měšťanů šlo o boží trest seslaný na Kateřinu za to, že z [[
V této podobě zůstal zámek až do doby hraběte Kristiána Filipa [[Clam-Gallasové|Clam-Gallase]]. Ten nechal k areálu přistavět nové křídlo zvané '''Nový zámek'''. To navrhl a postavil clam-gallasovský stavitel Johann Josef Kunze. Tomuto křídlu dal podobu dvoupodlažní [[klasicismus|klasicistní]] budovy, zdobené černým [[štuk]]em s vchodem směřujícím do parku. V letech 1785–86 bylo přestavěno do klasicistní podoby také původní redernské křídlo, které tak získalo mansardovou lomenou valbovou střechu. Z obranných staveb po přestavbě zůstala pouze severní bašta u kaple (zvonice), původní ohrazení bylo strženo.
Řádek 17:
Po pozemkové reformě roku 1933 přešel zámek do vlastnictví státu. Ten do něj umístil ředitelství Státních lesů a statků. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] v něm sídlilo posádkové velitelství a Německá pracovní služba. Po osvobození se do zámku vrátily státní lesy, a v padesátých letech převzala redernské křídlo nová vysoká škola – Vysoká škola strojní (dnešní [[Technická univerzita v Liberci|Technická univerzita]]). Nosticovské křídlo a Nový zámek převzal v sedmdesátých letech Skloexport, který 1. ledna 1986 získal od VSŠT také křídlo redernské.
'''[[Skloexport]]''' hodlal v zámku zřídit stálou expozici skla. Proto byla podle plánů libereckého Stavoprojektu architektem Pavlem Janouškem provedena nákladná rekonstrukce celého areálu. Všechny objekty byly pod dohledem památkářů upraveny jako reprezentativní prostory pro potřeby firmy. Rozšířením arkádového přízemí vznikla vstupní hala a rozsáhlými úpravami prošly interiéry celého redernského křídla včetně kaple. Neméně rozsáhlými úpravami prošel také park před vchodem do nosticovského křídla a sousední park před budovou Oblastní galerie. Celá rekonstrukce skončila až roku 1990. Díky Skloexportu byla v zámku jedna z nejrozsáhlejších expozic skla na světě, která však nebyla běžně přístupná veřejnosti. Po krachu firmy, vytunelované bývalou herečkou [[Regina Rázlová|Reginou Rázlovou]] a jejími společníky, je zámek na prodej.
== Reference ==
| |||