Osmanské interregnum: Porovnání verzí

Přidáno 94 bajtů ,  před 8 lety
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
'''Osmanské interregnum''' ([[1402]] – [[1413]]) bylo období kritického bezvládí v [[Osmanská říše|Osmanské říši]], kdy se synové a potenciální nástupci sultána [[Bajezid I.|Bajezida I.]] nebyli schopni a ochotni se podřídit jednomu sultánovi.
 
Toto bezvládí začalo v roce [[1402]] porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka [[Tamerlán|Tamerlána]] v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel za záhadných okolností v roce [[1403]], spekuluje se o možné sebevraždě. Nástupcem Bajezida se měl stát jeho syn Mehmed, uznal ho dokonce i Tamerlán, který však v roce [[1405]] zemřel. Čtyři Mehmedovi bratři Isa, Sulejman, Mustafa a Musa odmítli uznat Mehmeda jako sultána a obsadili některá území Osmanské říše. Například Sulejman obsadil evropskéEvropské državy v [[Thrákie|Thrákii]] obsadil Sulejman.
 
Nastala série vzájemných občanských válek, kdy se uzavírali mezi bratry rozdílné koalice. Musa napadnul Sulejmana v Evropě a nakonec Sulejman tento konflikt nepřežil. Křesťané v Evropě však nebyli schopni této situace využít pro svůj prospěch zejména vzhledem k obdobnýmtehdejším vzájemným konfliktůmneshodách. Teprve po jedenácti letech a zabití většiny těchto vzbouřených bratrů seMehmed porazil krutého Musu a mohl Mehmedse stát nezpochybnitelným sultánem [[Mehmed I.|Mehmedem I.]]
254

editací