Ivo Rittig: Porovnání verzí

Po základní škole nastoupil na účiliště, kde se učil v oboru prodavač a lahůdkář.<ref name="IhnedČlánek">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Koděra | jméno = Petr | titul = Začátky vlivného hráče ODS: Rittig dostal za obří manko v samoobsluze devět let | periodikum = Hospodářské noviny | odkaz na periodikum = Hospodářské noviny | datum vydání = 17. 9. 2013 | datum aktualizace = 17. 9. 2013 07:36 | datum přístupu = 17. 9. 2013 19:38 | url = http://hn.ihned.cz/index.php?p=500000_d&&article%5Bid%5D=60759310}}</ref> Na praxi docházel do lahůdkářství U Paukertů, což bylo považováno za prominentní místo.<ref name="IhnedČlánek" />„''A právě tam podle pamětníků poznal, že všichni kšeftují - od vedoucích samoobsluh, zelinářů či šéfů masny až po vysoké komunistické funkcionáře. Rittigovi se to zalíbilo, přidal se a mohl šplhat nahoru''.“<ref name="IhnedČlánek" /> Po vyučení nastoupil v červnu 1981 jako prodavač do státního podniku Potraviny Praha, pracoval v samoobsluze na rohu Štepánské a Žitné na [[Praha 1|Praze 1]].<ref name="IhnedČlánek" /> V prodejně se mu dařilo, během pouhých dvou let se stal vedoucím.<ref name="IhnedČlánek" /> „''Říkalo se, že je nejmladším vedoucím pražských prodejen. Jeho kariérní postup byl neobvyklý. Těžko říct, kdo ho tlačil, vždyť ani nebyl členem komunistické strany'',“ vzpomínal jeho tehdejší známý z potravinářské branže.<ref name="IhnedČlánek" /> Rittig se tehdy choval jako "čistokrevný spekulant"<ref name="IhnedČlánek" /> a velmi dobře se znal s tehdejší komunitou veksláků.<ref name="IhnedČlánek" /> Přes své známé měl v Tuzexu nakupovat alkohol a další zboží a pak ho podpultově s velkým ziskem<ref group="pozn">Podle Hospodářských novin měl tehdy na lahvích rumu či vodky vydělávat desítky korun, na jedné lahvi whisky klidně i přes stovku.</ref> prodávat ve svém obchodě.<ref name="IhnedČlánek" /> Pro své "dobré zákazníky" byl schopen dodávat i luxusní a obtížně dostupné zboží jako ruský kaviár či vodku.<ref name="IhnedČlánek" /> Podle jeho bývalých kolegů si tehdy z pokladen v obchodě často bral peníze.<ref name="IhnedČlánek" /> Když se na jeho obchod chystala v září 1984 velká inventura, dostal echo dopředu a včas zakryl schodek asi 100 tisíc korun tak, že si půjčil peníze od známých a navozil na místo zboží z jiných provozoven.<ref name="IhnedČlánek" />„''Zároveň použil i lest: prázdné kartony od kávy a alkoholického likéru zvaného Myslivec vystlal papírem a dalšími předměty přesně do požadované váhy.''“<ref name="IhnedČlánek" /> Podobným způsobem "řešil" i druhou velkou inventuru o osm měsíců později.<ref name="IhnedČlánek" /> Tehdy mu v účetnictví chybělo dokonce tři čtvrtě milionůmilionu korun.<ref name="IhnedČlánek" />