Švýcarská reformace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 13:
[[Ulrich Zwingli]] působil v Curychu a patřil k nejbohatším měšťanům. Od počátku byl Zwingli podporován světskou mocí. Byl ovlivněn [[Martin Luther|Lutherovým]] vystoupením, ale přišel s celou řadou specifických myšlenek. Roku 1522, na začátku postního období, Zwingli vystoupil před veřejností a pojídal klobásy. Útočil tak na podstatu skutků. Tímto činem vyvolal debatu na téma spásné role skutků. Se zásadou [[sola scriptura|''sola scriptura'']] ukázal, že skutky nemají podstatu v [[Písmo svaté|Písmu svatém]]. [[Městská rada]] v [[Curych|Curychu]] se dostala do sporu s Kostnickým [[biskup|biskupem]] a Zwingliho vystoupení podpořilo její zájmy. Roku 1522-23 přesvědčil Zwingli městskou radu a stal se duchovním správcem Curychu.<ref>FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. Překlad Bedřich Smékal. 2. opr. a dopl. vydání, Praha : Zvon, 1995, s. 208.</ref>
Přijímal tři základní principy [[reformace]]: [[sola scriptura|''sola scriptura'']] (pouhým písmem), [[sola fide|''sola fide'']] (pouhou vírou), [[sola gratia|''sola gratia'']] (pouhou milostí). Radikálněji však pojímal křesťanké [[rituál]]y a jejich roli v životě věřících. V rámci ''sola scriptura'' odmítal pojetí [[transsubstanciace]]. [[Ježíš Kristus]] je podle Zwingliho reálně přítomen v [[eucharistie|eucharistii]], ale nedochází k přepodstatnění. [[mše|Mši]] pojímal jako projev úcty k [[Bůh|Bohu]], nikoli jako prostředek ke [[Spása|spáse]]. Ostře se vymezoval proti obrazům, sochám a [[Relikvie|ostatkům]] svatých.
V druhé polovině dvacátý let 16. stol. upevňoval [[Ulrich Zwingli|Zwingli]] své postavení v [[Curych|Curychu]] a šířil své myšlenky do ostatních [[Kanton|kantonů]], které se tvrdě bránily. Postavení Ulricha Zwingliho narůstalo během dvacátých let v Curychu. Jeho působení po r. 1527 se zaměřovalo na rozšíření reformace po celém [[Švýcarsko|Švýcarsku]].<ref>FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. Překlad Bedřich Smékal. 2. opr. a dopl. vydání, Praha : Zvon, 1995, s. 208.</ref>
| |||