Li Čeng-tao: Porovnání verzí

[[Soubor:TD Lee.jpg|thumb|Li ČengTsung-taoDao Lee]]

'''Li Čeng-tao''' ('''Tsung-Dao Lee''', ({{vjazyce|zh}}: {{cizojazyčně|zh|'''李政道'''}}, '''Li Čeng-tao'''; [[Pchin-jin|Pinyin]]: ''Li Zhengdao''; * [[24. listopad]]u [[1926]], [[Šanghaj]], [[Čína]]) je čínskýamerický [[vědec]], nositel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] za rok [[1957]] za ''základní výzkum tzv. zákona zachování parity'', což ho vedlo k významným objevům týkajícím se základních částic; Nobelovu cenu získal spolu s [[Jang Čen-ning]]em.

Li ČengTsung-taoDao Lee se narodil a vyrůstal v [[Šanghaj]]i. Studoval na několika národních univerzitách v Číně a v roce [[1946]] odjel jako stipendista do [[Spojené státy americké|Spojených států]] a tam až do roku [[1950]] studoval na [[univerzita|univerzitě]] v [[Chicago|Chicagu]]. Zde i promoval a spolupracoval s astronomickým výzkumem. Pak se stal docentem na univerzitě v [[Berkeley]], později pracoval ve výzkumném ústavu v [[Princeton]]u, v roce [[1953]] se stal mimořádným a o tři roky později řádným [[profesor]]em [[jaderná fyzika|jaderné fyziky]] na [[Kolumbie|Kolumbijské]] univerzitě v [[New York]]u.

Ve Spojených státech amerických se setkal se svým krajanem, dřívějším profesorem fyziky na gymnáziu v jednom z měst v severozápadní Číně - Jang Čen-ningem. Protože se oba teoretičtí fyzikové zabývali podobnými problémy fyziky základních částic a hlavně mezonů, spojili své síly a soustředili se hlavně na ověření platnosti zákona zachování parity. Vedla je k tomu především zkušenost, že právě tento zákon nebyl v souladu s jejich poznatky, kterých oba dosáhli. Zákon parity vyjadřuje určitou symetrii v [[příroda|přírodě]], a tedy i v [[Atomová fyzika|atomové]] a [[jaderná fyzika|jaderné fyzice]]. Jang a LiLee při zkoumání vzniku a zániku subatomárních částic zvaných K-mezony zjistili, že při rozpadu dvou těchto mezonů se stejnými vlastnostmi nevznikají stejné, nýbrž odlišné produkty rozpadu. To je přivedlo na myšlenku, že zákon zachování parity neplatí ve všech případech vzájemného působení, že neplatí při tzv. slabém vzájemném působení, tj. obrazně řečeno, že skutečný proces se liší od svého obrazu v zrcadle.

Objev, který vzbudil pochybnost o základním zákonu přírody vyvolal přirozeně velký rozruch ve vědeckém světě. I když později další fyzikové experimentálními i matematickými metodami potvrdili správnost tohoto objevu, nemalá část fyziků zásadně nesouhlasila. Ještě nedávno nedospěli fyzikové k jednotnému názoru a neustále se vyskytovaly názory, které se zastávaly všeobecné platnosti zákona zachování parity. To však nijak nesnižuje význam vědeckých prací Janga a LihoLeeho a i přes tento nejednotný názor na správnost výzkumů získal LiLee v roce [[1957]] spolu s Jangem [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]].