Verze z 11. 2. 2014, 18:50 editovat Muflon 83 (diskuse \| příspěvky) 137 editací m zrušeny kategorie, které asi nemá smysl zakládat, přidána jedna obecnější, existující ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 2. 2014, 19:08 editovat zrušit editaci Palu (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 43 702 editací typo; ještě by to chtělo české citační šablony Přejít na další porovnání →
Řádek 3: \|typ=[[Abeceda]] \|jazyky=[[Avestánština]], [[Střední perština]] \|čas=~~400–1000~~400–1000 n.l. \|rod1=[[Fénické písmo]] \|rod2=[[Aramejské písmo]] Řádek 9: \|potomci= \|iso15924=Avst \|unicode=[http://www.unicode.org/charts/PDF/U10B00.pdf U+~~10B00–U~~10B00–U+10B3F] \|vzorek=Bodleian_J2_fol_175_Y_28_1.jpg\|Yasna 28.1 (Bodleian MS J2) \|velikost_obrázku=200px }} {{písmo}} '''Avestánské písmo''' bylo s největší pravděpodobností vytvořeno během vlády [[Sasánovci\|Sasánovců]] v Persii (~~226–651~~226–651 n.l.) pro zápis [[Avestánština\|avestánštiny]], v době vytvořeření písma se již nejednalo o živý jazyk.<ref>A. V. Williams Jackson, The Avestan Alphabet and its Transcriptions, Stuttgart 1890</ref> Písmo bylo poté také užito pro zápis [[Pazand\|Pāzandu]], způsob zápisu [[Střední Perština\|střední perštiny]] užívaný pro ''Zend'' (vysvětlující komentáře) k [[Avesta\|Avestě]]. V [[Zoroastrismus\|Zoroastrismu]] se toto písmo nazývá ''din dabireh'', či ''din dabiri'', středopersky "písmo víry"{{Doplňte zdroj}}. == Historie == Vývoj Avestského písma byl zapříčiněn potřebou přesně zaznamenat recitované spisy [[Avestánština\|Avesty]]. Spisy, jež dnes tvoří kánon [[Avesta\|Avesty]] vznikly srovnáním mnohých textů ve 4. století, nejspíše za vlády [[Šápúr II.\|Šápúra II.]] (~~309–379~~309–379). Je pravděpodobné, že vytvoření písma bylo ''[[ad hoc]]'' inovací při tvoření tehdejšího kritického srovnání – "Sasanského archetypu"<ref name="Kellens_1989_36">{{harvnb\|Kellens\|1989\|p=36}}.</ref>. Tento počin "ukazuje na Mazdovské znovuoživení a na ustavení striktní ortodoxie blízce spojené s politickou mocí a byl pravděpodobně spojen s potřebou se efektivněji vyrovnávat s buddhisty, křesťany a manichejci, jejichž víry jsou založeny na svaté knize."<ref name="Kellens_1989_36" /> Ve srovnání zoroasterští klerici měli po staletí udržovaný zvyk memorizace textů, kdy bezmyšlenkovitě opakovali slova kněze-učitele dokud si nezapamatovali přesně slova, jejich formy, tempo a intonaci motliteb. To pak sami předali svým žákům a tak udržovali po mnoho generací správný způsob recitace textů. To bylo potřeba, protože kněžstvo považovalo a považuje přesnou artikulaci a přednes za základní požadavek pro účinnou motlitbu. Navíc recitace liturgie byla a je doprovázena rituálními činnostmi, které nedovolují se věnovat zároveň čtení knihy. Řádek 25: Schopnost správně podat Avestu měla přímý užitek, za dobu existence se stal avestský jazyk prakticky nesrozumitený, což vedlo k přípravě ''Zendu'' (z av. ''zainti'' "chápání"), komentářů a překladů kánonu. Vytvoření avestské abecedy dovolilo prokládat citace skriptur s jejich vysvětleními. Přímým následkem bylo, že standardizovaná interpretace skriptur přežila dodnes. Pro akademickou sféru jsou tyto texty nesmírně zajímavé, protože někdy zachovávají části (rituálu), které by byly jinak ztraceny. Zoroastriánské texty z ~~9–12~~9–12. století naznačují, že kdysi byla sbírka ''psané'' zoroastriánské literatury mnohem širší, nicméně tyto texty – pokud kdy existovaly – byly ztraceny a tedy není známo, zda bylo toto písmo v nich užito. Otázka ''existence'' předsasánského [[parthská říše\|parthského]] archetypu zaměstnávala avestánské učence po většinu 19. století a "ať už je pravda o Parthské Avestě jakákoli, důkazy v jazyce ukazují, že nemohla mít valný vliv, protože žádnou jazykovou formu ve vulgátě nelze s jistotou vysvětlit jako pocházející ze špatného přepisu a množství pochybných případů je minimální a dokonce se s časem snižuje. Ačkoliv existence Parthského archetypu není nemožná, neposkytla [by] nic avestánské filologii."<ref name="Kellens_1989_36" /> == Původ znaků a charakteristika == [[~~Image~~Soubor:Avestan-LE.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|260px\|Obrázek ukazuje užití písmena LE (poslední vlevo) na titulní straně výtisku Pazandu. [[Transliterace]]: pargart̰ auual.]] {{zoroastrismus}} [[Pahlaví (písmo)\|Pahlaví]], podle nějž bylo Avestské písmo vytvořeno, bylo běžně užíváno pro různé středoperské jazyky, nicméně bylo nevhodné pro reprezentaci [[liturgický jazyk\|liturgického jazyka]], kde je třeba maximální přesnost záznamu. Řádek 42: == Grafémy == [[~~Image~~Soubor:Avestan_alphabet_(vowels).png\|~~thumb~~náhled\|400px\|Obrázek ukazuje avestské grafémy pro vokály.]] [[~~Image~~Soubor:Avestan_alphabet_(consonants).png\|~~thumb~~náhled\|400px\|Obrázek ukazuje avestské grafémy pro konsonanty.]] Dohromady tato abeceda obsahuje 37 znaků pro konsonanty a 16 pro vokály užitelných pro avestštinu. Existují dva hlavní způsoby [[transkripce (lingvistika)\|transkripce]], starší dle [[Christian Bartholomae\|Bartholomaea]] a novější dle [[Karl Hoffmann\|Karla Hoffmanna]]. Řádek 329: Pozn.: IPA hodnoty v tabulce reflektují různé fáze výslovnosti a jsou pouze orientační. Názvy Unicode jsou jednoúčelové orientační pomůcky ve standardu, nikoli nativní označení. V předchozí tabulce nejsou všechny užívané zápisy pro glajdy, ty se dle Bartholomaea přepisují uniformně transkribují "y", "w" ~~–~~– oproti "ii" a "uu" v neiniciálních pozicích v transliteraci.<br> Ne všechny znaky jsou potřebné pro avestánštiny. Středoperské poznámky si časem vynutily přidání grafému pro {{IPA\|/l/}}, který nebyl třeba pro samotnou avestu.{{doplňte zdroj}} Řádek 467: * {{citation\|last=Everson\|first=Michael\|last2=Pournader\|first2=Roozbeh\|url=http://std.dkuug.dk/jtc1/sc2/wg2/docs/n3197.pdf\|title=Revised proposal to encode the Avestan script in the SMP of the UCS\|year=<!-- 22 March -->2007\|accessdate=2007-06-10\|format=PDF}}. * {{citation\|last=Fossey\|first=Charles\|year=1948\|chapter=Notices sur les caractères étrangers anciens et modernes rédigées par une groupe de savants.\|title=Nouvelle édition míse à jour à l’occasion du 21e Congrès des Orientalistes\|location=Paris\|publisher=Imprimerie Nationale de France}} * {{citation\|last=Hoffmann\|first=Karl\|chapter=Avestan language\|title=Encyclopaedia Iranica\|volume=3\|year=1989\|location=London\|publisher=Routledge & Kegan Paul\| pages=~~47–52~~47–52}}. * {{citation\|last=Hoffmann\|first=Karl\|last2=Forssman\|first2=Bernhard\|title=Avestische Laut- und Flexionslehre\|language=German\|publisher=Innsbrucker Beiträge zur Sprachwissenschaft\|location=Innsbruck\|year=1996 \|isbn=3-85124-652-7}} * {{citation\|last=Kellens\|first=Jean\|chapter=Avesta\|title=Encyclopaedia Iranica\|volume=3\|year=1989\|location=London\|publisher=Routledge & Kegan Paul\|pages= ~~35–44~~35–44}}. *{{citation\|last=Everson\|First=Michael\|last2=Pournader\|first2=Roozbeh\|title=Revised proposal to encode the Avestan script in the SMP of the UCS\|year=2007\|url=http://www.unicode.org/L2/L2007/07006-n3197-avestan.pdf\|accessdate=2014-8-2\|format=PDF}}.

Avestánské písmo: Porovnání verzí