Hugo Schmeisser: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Konstrukční podobnost je značná. Možno ověřit na filmové ukázce rozborky a sborky útočné pušky StG44 srovnáním s AK47. (Zbraně---StG-44-Sturmgewehr-(Legenda-2.-Světové-Války).avi
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Hugo Schmeisser''' ([[24. září]] [[1884]] [[Jena]], [[Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství]] – [[12. září]] [[1953]] [[Suhl]], [[Durynsko]]) byl [[Německo|německý]] konstruktér pěchotních zbraní. Byl synem [[Louis Schmeisser|Louise Schmeissera]], rovněž zbraňového konstruktéra.
 
Jeho jméno je úzce spojeno s vývojem prvních [[samopal]]ů. Za [[první světová válka|první světové války]] pracoval ve firmě [[Theodor Bergmann|Theodora Bergmanna]], kde zkonstruoval samopal [[MP 18]]. Často je mylně spojován se samopaly [[MP38]] a [[MP40]] avšak na jejich konstrukci se nikdy nepodílel, jsou dílem [http://en.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Vollmer Heinricha Vollmera.]{{Zdroj?}} Po roce 1938 vyvinul první [[Útočná puška|útočnou pušku]] na světě, která byla později označena jako [[StG 44]].<ref>[http://www.strelecky-portal.cz/encyklopedie-zbrani/uctone-pusky/sturmgewehr-44-stg-44-prvni-utocna-puska.html První útočná puška], strelecky-portal.cz</ref>
 
V červenci 1945 Rudá armáda převzalo kontrolu nad oblastí Durynsko a městem Suhl, kde pracoval Hugo Schmeisser jako ředitel a hlavní konstruktér zbrojovky Haenel. Rudá armáda odvezla do SSSR veškerou dokumentaci k výrobě zbraní, celkem 10 785 stran technických výkresů. V říjnu byl Hugo Schmeisser, společně se svou rodinou, přemístěn do města [[Iževsk]] v jižní části Uralu, kde bylo centrum ruského zbrojního vývoje. <ref>{{de}} [http://www.schmeisser-international.com/home/shop_content.php?language=de&coID=12 Hugo Schmeisser in der Sowjetunion], schmeisser-international.com</ref> Tam byl donucen pracovat jako zbrojní vývojář až do roku 1952. Jeho pobyt měl být nejprve šestiměsíční, tak jako u jiných zbraňových specialistů, ale pro jeho přínos na vývoji nových zbraní{{Fakt/dne|20130707190321}} byl jeho pobyt prodloužen až do roku 1952. 9. června se vrátil domů, do tehdejší [[Německá demokratická republika|NDR]].