Chrám Božího hrobu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz, upřesnění |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 15:
Podle [[křesťanství|křesťanské]] [[legenda|legendy]] byl Ježíšův hrob a jeho [[kříž]] objeveny v roce [[325]] [[Flavia Iulia Helena|sv. Helenou]] (matkou Constantina). Římský císař [[Konstantin I. Veliký|Constantinus I.]] dal v letech [[326]] až [[335]] postavit kostel Božího hrobu na místě Ježíšova hrobu poblíž Golgoty.<ref>Podle [http://www.sacred-destinations.com/israel/jerusalem-church-of-holy-sepulchre.htm Church of the Holy Sepulchre]@sacred-destinations.com. Podle [http://www.trekker.co.il/english/church_of_the_holy_sepulchre/ Church of the Holy Sepulchre]@trekker.co.il byl založen až 333.</ref>
Z původního kostela se zachovala pouze část [[rotunda|rotundy]], zvané ''Anastasis'' ("Zmrtvýchvstání"). V pozdějších dobách byla bazilika poničena, a to při nájezdu [[Persie|Peršanů]] roku [[614]]. Roku [[1009]] přikázal kalifa [[Chakim]] kostel do základů zbourat. Po roce [[1099]], kdy Jeruzalém dobyli [[Křížové výpravy|křižáci]], probíhala rekonstrukce baziliky, která skončila roku [[1141]]. V té době baziliku spravovali [[Řád augustiniánů|augustiniáni]] a k její ochraně sloužil [[Řád Božího Hrobu]]. Po roce [[1187]], kdy byl Jeruzalém dobyt sultánem [[Saladin]]em, získalo správu nad bazilikou společně několik křesťanských církví. Složitá situace panovala i za [[Turecko|tureckého]] panství po roce [[1517]]. Docházelo k mnoha sporům uvnitř baziliky.
Nakonec byla tureckým sultánem vyhlášena pravidla, tzv. „Status quo“ (roku [[1757]] a opět potvrzená roku [[1852]]), podle nichž se řídí vlastnictví a práva jednotlivých církví uvnitř baziliky Svatého hrobu. Na základě toho jsou vlastníky kostela [[Řecko|řecký]] [[Pravoslaví|pravoslavný]] jeruzalémský patriarchát, [[Řád menších bratří|františkánská]] kustodie Svaté země (ve jménu [[katolická církev|katolické církve]]) a jeruzalémský patriarchát [[Arménská apoštolská církev|arménské apoštolské církve]]. Mimo to určitá práva přísluší i jiným menším církvím (koptské, syrské apod.). Tento stav byl potvrzen i za [[Britský mandát v Palestině|Britského mandátu v Palestině]], [[Jordánsko|jordánské]] i [[Izrael|izraelské]] správy Jeruzaléma.
Řádek 24:
== Provoz v chrámu ==
Vlastnictví celého kostela je i dnes společné - pravoslavné, katolické a arménské, avšak různé části mají přesně určeného vlastníka. Tak pouze kaple Ježíšova hrobu spolu s rotundou kolem něj (anastasis) je společná, zatímco jednotlivá společenství mají vyhrazené okolní prostory. Hlavní [[Loď (architektura)|loď kostela]] z křižácké doby patří řeckým pravoslavným, kdežto oltář svaté [[Marie Magdalská|Marie Magdaleny]] s okolním prostorem, jakož i kaple Zvěstování [[
== Galerie ==
| |||