Kult: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy
Řádek 6:
 
== Vznik a vývoj kultu ==
U některých náboženství či [[sekta|sekt]] lze doložit, že podnětem k jejich vzniku byl nějaký kult, u některé kulty vznikly z náboženství. Neexistuje nějaká obecná rovnice na chování kultu, přesto lze tvrdit, že při delším zachování kultu vznikají [[rituál]]y a ceremonie. Ty pak sehrají důležitou roli při vzniku či udržování náboženství. Typickým příkladem takového chování jsou [[modlitba|modlitby]] (nikoli však akt modlení se), často [[oběť]], nebo její náhražka. Dalším projevem kultu jsou umělecká díla ([[obraz]]y, [[socha|sochy]] atp.), [[ikona|ikony]] na počest daného božstva.
 
== Náplň kultu ==
Kult se zpravidla vztahuje k nějakému zvířeti ([[kult hadů]]), místu, rostlině, atp. Dále existuje celá řada kultů vztahující se k nějakým mýtickým osobám, mezi takové kulty lze zařadit řecké [[hrdinské kulty]] či např. [[kult svatých]]. Na těchto kultech je zajímavé, že vlastně svoji existencí vytvářejí kult v rámci náboženství. Tím do náboženství vstupuje prvek, který žije vlastním životem, má s ním shodný základ, ale další vývoj může vést až k rozštěpení náboženství. Kult jako takový je nepřizpůsobivý a velmi stálý, proto je dané náboženství na takové situace nuceno reagovat na takovéto podněty. Někdy je oficiální část náboženství nucena riskovat střet s kultem. Jelikož kult nemá žádné zástupce, pouze vyznavače je tento střet z pohledu náboženství velmi komplikovaný a riskantní.
 
U méně kompaktních náboženství (zpravidla s náboženství s velkým počtem bohů) vznikají kulty jednotlivých bohů (např. slunečních), které pak při určitém množství vyznavačů destabilizují církev a vytváří vlastní náboženství, které se prolíná s náboženstvím původním. Na takovém principu bylo založeno např. [[egyptské náboženství]], kde díky těmto jevům došlo ke značné rozporuplnosti jednotlivých center, centra se pak věnují obhajobě své teze proti tezím ostatním, což vede k obrovské složitosti daného náboženství.
Řádek 16:
 
== Posun ve významu slova ==
Ve [[20. století]] se vznikl i obrat [[kult osobnosti]], který nevzniká na základě náboženství, ale na politických principech, kdy si politik, zpravidla [[Diktatura|diktátor]], vynucuje jakési „zbožštění“ své osobnosti. Stává se pak centrem všeho dění a je oslavován jako ideál dobra. Ke zrodu kultu osobnosti však dochází až tehdy, pokud si kult najde své početné vyznavače, k čemuž může dojít častokrát samovolně, bez donucení. Poprvé tohoto výrazu kult osobnosti pravděpodobně [[Nikita Sergejevič Chruščov]] ve své tajné řeči, kdy takto označil období [[Josif Vissarionovič Stalin|StalinStalinovy]]ovy vlády. Se Stalinem bývá toto označení spojováno nejčastěji. Výklad tohoto pojmu je poměrně široký (více pod heslem [[kult osobnosti]]).
 
Dále se tohoto slova začalo využívat pro zlomové [[Kniha|knihy]], [[Audiovizuální dílo|audiovizuální díla]], [[Výtvarné dílo|výtvarná díla]], [[Hudba|hudební]] skladby nebo nahrávky atp., které významným způsobem ovlivnily nějakou část [[populace]] či [[umění]]. Taková díla pak nazýváme '''kultovní''' (mimořádně uctívaná).
 
== Související články ==
 
{{Wikislovník|kult}}
* [[kult osobnosti]]
* [[kult mrtvých]]
* [[kult obrazů]]
* [[kult předků]]
* [[kult Slunce]]
* [[kult stromů]]
 
 
== Externí odkazy ==
* {{Wikislovník|heslo=kult}}
 
[[Kategorie:Kult| ]]