Antropomorfismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 10996727 uživatele 88.208.110.194 (diskuse) zrušena Omyl: zbytek věty není přímý citát
m narovnání přesměrování
Řádek 6:
 
== V literatuře a v umění ==
V [[Pohádka|pohádkách]] a v [[Scénické umění|scénickém umění]] mohou zvířata, stromy, přírodní síly a jiné bytosti mluvit a jednat jako [[Člověk|lidé]] a [[Bajka|bajky]] často na zvířatech ilustrují lidské vlastnosti. V [[Literatura|literatuře]] a v umění se od nejstarších dob objevují mluvící a jednající [[Živočichové|zvířata]], [[Vítr|větrům]] a [[strom]]ům se přisuzuje lidská podoba, [[Myšlenka|myšlenky]] nebo [[vůle]]. Lidské vlastnosti mohou někdy nabývat i různá nebesská tělesa (Slunce, Měsíc, hvězdy).
 
Ve [[starověk]]ém sochařství se vyskytují napůl lidské a napůl zvířecí bytosti jako [[sfinga]] nebo [[kentaur]]. [[Jonathan Swift]] v „Gulliverových cestách“ popisuje koňskou říši jako vzor uspořádání společnosti. Román ''[[Farma zvířat]]'' anglického spisovatele [[George Orwell]]a líčí povahu totalitního státu na jednání antropomorfních zvířat.
Řádek 15:
 
== V náboženství ==
Nejstarší znázornění božstev měla patrně lidskou, případně zvířecí podobu a božstvům lidé odjakživa přisuzovali [[myšlení]], [[Vůle (psychická vlastnost)|vůli]], [[řeč]] podobnou lidské. Bohové v [[Homér]]ových bájích jednají jako [[Člověk|lidé]], [[Žárlivost|žárlí]], přou se a nevraží jeden na druhého. To je pak předmětem filosofické kritiky například u [[Xenofanés|Xenofana z Kolofonu]]. „Kdyby skot, koně a lvi měli ruce“, malovali by si své bohy podle své podoby (Zl. DK 21 B 15). Proti tomu staví „jednoho jediného Boha, mezi bohy i lidmi největšího, který se smrtelníkům nepodobá ani vzhledem, ani myšlením“ (Zl. DK 21 B 23). Podobnou kritiku lze nalézt i u [[Hérakleitos|Hérakleita]] a u [[Platón]]a. Také [[Bible|biblický]] zákaz „model“ a zobrazování Boha vůbec míří proti náboženskému antropomorfismu a ''[[Janovo evangelium]]'' antropomorfní představy také odmítá ({{Citace bible|J|4|24}}.
Na druhé straně [[člověk]] těžko může mluvit o božských bytostech jinak, než právě jako o člověku podobných. [[Ovidius]] oslavuje člověka jako [[bytost]] podobnou bohům a ''[[Bible]]'' mluví o tom, že byl stvořen „k obrazu Božímu“ ({{Citace bible|Gn|1|27}}).