Válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo značka: editace z Vizuálního editoru |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 31:
Během války náboženské, či občanské nebo ideologické nejsou často dodržovány žádné zákony a často na obou stranách jsou prováděny rozsáhlé etnické čistky, [[masová poprava|masové popravy]], mrzačení obyvatelstva a používání veškeré dostupné techniky. Vojáci nejsou často odlišeni od civilního obyvatelstva, což znemožňuje konvenčním armádám jejich efektivní eliminaci a způsobuje ztráty na civilistech.
[[Studená válka]] měla za následek historicky velmi dlouhé období vyrovnanosti vojenských sil mezi státy sdružených v [[NATO]] v čele s [[Spojené státy americké|USA]] na jedné straně a s komunistickými státy v čele se [[SSSR]] na straně. Bylo zajištěno vzájemným jaderným zastrašením a snahou vyhnout se ozbrojenému konfliktu, což byl jeden z prioritních cílů obou stran. Spolu s koncem studené války však zmizel dosud jasně definovaný nepřítel, s kterým by potenciální [[válka]] přerostla v celosvětově ničící jaderný konflikt. Došlo ke vstupu nově vzniklých států na světovou scénu a jednoznačnou hrozbu vystřídalo mnoho nových nevyzpytatelných rizik.
Bezprostřední důvody vnitrostátních válek jsou různé, ale téměř vždy mají jedno společné odehrávají se na území tzv. zhroucených států{{Fakt/dne|20120913085346}}. Jsou to státy, které byly v předešlých letech podporovány jednou ze stran konfliktu studené války a po jejím skončení tato životně důležitá podpora vymizela. Počet těchto států ve světě stoupá{{Fakt/dne|20120913085346}}, ale jejich schopnost uplatnit suverenitu, vynutit právo a zajistit pořádek klesá. Děje se tak právě kvůli nepokračující podpoře jedné z bývalých [[supervelmoc]]í.{{Fakt/dne|20120913085346}}
| |||