Monstrance: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m {{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
== Účel ==
Monstrance od vrcholného středověku slouží k vystavování a uctívání svěcené (tzv.konsekrované) [[hostie]] v katolickém kostele. Používá se mimo mši, při tzv. (eucharistickém) výstavu, kdy jsou věřící vyzváni k její adoraci (klanění). Obřad se nazývá adorace Nejsvětější svátosti oltářní, kromě klanění při něm znějí sborové modlitby. Během adorace se připomíná symbolika proměnění hostie v Tělo Kristovo. Dříve se ve svátek Božího Těla pořádala četná eucharistická procesí, v nichž byla monstrance nesena nebo vezena na voze. Odtud se pro největší monstrance vžilo označení "procesní".
== Historie ==
Řádek 9:
== Vzhled ==
Monstrance se skládá z několika článků: tvoří ji noha členěná na podstavnou patku (kruhovou, laločnatou, cípatou či vykrajovanou) a dřík s ořechem ([[latina|latinsky]] ''nodus'') mezi prstenci. Na noze je vztyčena prosklená schránka, jež je v nejstarších dobách prostý skleněný válec, pak skleněné okénko s architektonickým rámečkem, od barokní doby převládá monstrance se sluncovou paprsčitou svatozáří.
Ve schránce je hostie upevněna v držátku zvaném lunula (či melchisedech), ve tvaru ležatého půlměsíce, většinou se svorkami či pérkem, a s kolejnicemi k vysunutí. Lunula podle liturgického předpisu má být zhotovena ze zlata, může být zdobena drahokamy nebo plastickými okřídlenými hlavičkami andělů.
Řádek 29:
* Shrattenbachova monstrance v pokladu arcibiskupství v Olomouci (Zlaté slunce Moravy).
[[
{{Commonscat|Monstrances}}
{{Wikislovník|monstrance}}▼
== Literatura ==
* Joseph Braun: Das liturgisches Altargerät in seinem Sinn und seines Entwicklung. München 1932.
== Externí odkazy ==
▲* {{Wikislovník|heslo=monstrance}}
{{Portály|Křesťanství}}
| |||