Nobelova cena za fyziologii a lékařství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Laureáti: +wikilink
Řádek 103:
}}</ref> ]]Někteří z laureátů prováděli výzkum na širokém poli věd o&nbsp;životě, kterým vymezovali hranice, co lze ještě zahrnout pod deštník fyziologie nebo lékařství. V&nbsp;roce 1973 tak cenu získali [[zoologie|zoologové]] [[Nikolaas Tinbergen]], [[Konrad Lorenz]] a [[Karl von Frisch]] „za objevy organizace a vyvolání individuálního a sociálního vzorového chování“. Jednalo se o výzkum vzorců chování zvířat, za nějž by byla očekávanější cena na poli [[Behaviorismus|behaviorálních]] věd, než ve fyziologii či lékařství.<ref name="Levinovitz112"/> Tinbergen vyjádřil podiv nad Nobelovou cenou prohlášením, „''o nekonvenčním rozhodnutí Nobelovy nadace ocenit tento rok cenou za fyziologii a lékařství tři muže, kteří byli až do té doby považováni za 'obyčejné diváky zvířat'''“.<ref name="Tinbergen">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1973/tinbergen-lecture.pdf|title=Ethology and Stress Diseases|last=Tinbergen|first=Nikolaas|date=12 December 1973|publisher=nobelprize.org|accessdate=16 June 2010}}</ref>
 
Různí laureáti obdrželi Nobelovu cenu ze širokého spektra výzkumu, který se alespoň do jisté míry dotýkal lékařství či fyziologie. Do roku 2010 tak osm cen putovalo výzkumníkům za objevy [[Buněčná signalizace#Přenos signálu buňkou|signální transdukce]] skrze aktivaci [[G protein]]ů a [[Druhý posel|druhých poslů]]. Třináct cen putovalo vědcům zkoumajícím [[Neurověda|neurobiologické]] téma<ref name="nervesignaling">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/nerve_signaling.html|title=Nobel Prizes in Nerve Signaling|publisher=Nobelprize.org|accessdate=16 June 2010}}</ref> a třináct oceněných získalo cenu za výzkum [[Metabolismus|intermediárního metabolismu]].<ref>{{cite web | title = The Nobel Prize Awarders | publisher = Nobelprize.org. | url = http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/articles/lindsten-ringertz-rev/index.html |accessdate=21 November 2008}}</ref> Do roku&nbsp;2009 si 195&nbsp;osob rozdělilo 100&nbsp;Nobelových cen.<ref name="factsmedprize">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/shortfacts.html|title=Facts on the Nobel Prize in Physiology or Medicine|publisher=Nobelprize.org|accessdate=19 June 2010}}</ref><ref name="prizefacts"/> Ženskými laureátkami se staly [[Gerty Coriová]]&nbsp;(1947), [[Rosalyn Yalowová]]&nbsp;(1977), [[Barbara McClintockováMcClintock|Barbara McClintockMcClintocková]]&nbsp;(1983), [[Rita Leviová-Montalciniová]]&nbsp;(1986), [[Gertrude B. Elionová]]&nbsp;(1988), [[Christiane Nüsslein-Volhardová]]&nbsp;(1995), [[Linda B. Bucková]]&nbsp;(2004), [[Françoise Barré-Sinoussi]]ová&nbsp;(2008), [[Elizabeth H. Blackburnová]]&nbsp;(2009) a konečně [[Carol W. Greiderová]]&nbsp;(2009).<ref>{{cite web | title = Women Nobel Laureates | publisher = Nobelprize.org. | url = http://nobelprize.org/nobel_prizes/lists/women.html|accessdate=21 November 2008}}</ref> Pouze jediná žena Barbara McClintocková získala cenu samostatně „za objev pohyblivých genetických jednotek“ (tzv.&nbsp;skákajících genů).<ref name="factsmedprize"/><ref name="McClintock">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1983/mcclintock.html|title=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1983 Barbara McClintock|publisher=Nobelprize.org|accessdate=21 June 2010}}</ref> Trojice [[Mario Capecchi]], [[Martin Evans]] a [[Oliver Smithies]] obdržela ocenění v&nbsp;roce&nbsp;2007 „za vytvoření genových modifikací u [[Myš domácí|myší]] použitím [[embryonální kmenová buňka|embryonálních kmenových buněk]]“.<ref>{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2007/index.html|title=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2007 Mario R. Capecchi, Sir Martin J. Evans, Oliver Smithies|publisher=Nobelprize.org|accessdate=20 June 2010}}</ref><ref name="Hansson">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2007/adv.html|title=The 2007 Nobel Prize in Physiology or Medicine - Advanced Information|last=Hansson|first=Göran K|publisher=Nobelprize.org|accessdate=26 June 2010}}</ref> Do roku 2012 získalo třicet osm laureátů cenu samostatně a podělilo se o&nbsp;ni třicet dva dvojic a třicet tři trojic (maximální počet oceněných).
 
V roce 2009 ocenění putovalo Američanům [[Elizabeth Blackburnová|Elizabeth Blackburnové]], [[Carol W. Greiderová|Carol W. Greiderové]] a [[Jack W. Szostak|Jacku W. Szostakovi]] „za objevení ochrany [[chromozom]]ů prostřednictvím [[telomera|telomer]] a objev [[enzym]]u [[telomeráza|telomerázy]]“. Rozdělili si tak částku 10&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;[[švédská koruna|švédských korun]].<ref name="Wade">{{cite news|url=http://www.nytimes.com/2009/10/06/science/06nobel.html|title=3 Americans Share Nobel for Medicine|last=Wade|first=Nicholas|date=5 October 2009|work=The New York Times|publisher=nytimes.com|accessdate=22 June 2010}}</ref> Italská neuroložka a doživotní [[Senát republiky (Itálie)|senátorka]] [[Rita Leviová-Montalciniová]] (*&nbsp;[[1909]]), která přebrala cenu spolu se [[Stanley Cohen (neurolog)|Stanleym Cohenem]] v&nbsp;roce 1986 „za objev [[nervový růstový faktor|nervového růstového faktoru]] (NGF)“, se dožila 103&nbsp;let, když zemřela 30.&nbsp;prosince&nbsp;2012.<ref name="prizefacts">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/nobelprize_facts.html|title=Nobel Prize Facts|publisher=Nobelprize.org|accessdate=15 June 2010}}</ref>