Vztlak: Porovnání verzí

'''Vztlaková síla''' ('''vztlak''') je [[síla]], která nadlehčuje [[těleso]] v [[kapalina|kapalině]] či [[plyn]]u.

Hydrostatický vztlak vzniká jako důsledek [[tíha|tíhové síly]], rozdílem [[hydrostatický tlak|hydrostatických tlaků]] na spodní a horní části tělesa, neboť tlak na spodní části je větší (spodní část je ve větší hloubce).

Tato vztlaková síla se vyskytuje nejen v kapalinách, kde se označuje jako hydrostatická vztlaková síla, ale také v [[plyn]]ech, kde bývá označována jako '''aerostatická vztlaková síla.''' ('''aerostatický vztlak''').

Hydrostatický vztlak směřuje vždy proti směru tíhové síly, tedy vzhůru. Jeho velikost závisí na [[objem]]u ponořené části tělesa a na [[hustota|hustotě]] kapaliny (a také na [[tíhové zrychlení|tíhovém zrychlení]]). Nezávisí na hloubce nebo celkovém objemu kapaliny, ani na hustotě nebo [[hmotnost]]i tělesa.

Díky hydrostatickému (či aerostatickému) vztlaku plavou [[loď|lodě]] (rozdíl mezi vztlakovou silou a [[gravitační síla|gravitační silou]] působící na těleso umožňuje popsat [[plování těles]]) a létají [[letadlo|letadla]] lehčí [[vzduch]]u (tzv. [[aerostat]]y), např. [[balon]]y či [[vzducholoď|vzducholodě]]. [[Ryby]] jsou schopny pomocí vztlaku částečně řídit svůj pohyb vodou.

'''Dynamický vztlak''' vzniká vzájemným dynamickým působením při [[pohyb]]u tělesa [[tekutina|tekutinou]] v důsledku [[odpor prostředí|odporu]], který klade prostředí (tedy tekutina – [[plyn]] či [[kapalina]]) pohybu tělesa.

Při pohybu tělesa (v typickém případě [[křídlo|křídla]]) se na základě [[3. Newtonův pohybový zákon|3. Newtonova zákona]] k síle, kterou těleso při pohybu působí na okolní vzduch, vytváří [[reakční síla]], kterou okolní vzduch působí na těleso.

Díky aerodynamickému vztlaku mohou létat letadla těžší vzduchu (tzv. [[aerodyn]]y), např. [[letoun]]y či [[vrtulník]]y.