François de Cuvilliés: Porovnání verzí

'''Jean François Joseph Vincent de Cuvilliés''' ([[23. říjen|23. října]] [[1695]], [[Soignies]], [[Belgie]] - [[14. duben|14. dubna]] [[1768]], [[Mnichov]], [[Německo]]) byl [[Bavorsko|bavorský]] [[designér]] a [[architekt]] belgického původu, který působil na dvoře [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] v Mnichově a také po celé střední [[Evropa|Evropě]].

Po návratu do Mnichova pracoval Cuvilliés pod vedením dvorního stavebního mistra [[Joseph Effner|Josefa Effnera]], a to na počátku, kdy navrhoval interiéry zámku [[Zámek Schleissheim|zámku Schleissheim]], především jako dekoratér. Cuvilliés také pracoval pro bratra nového kurfiřta, kolínského arcibiskupa ''Klementa Augusta'', pro něhož vytvořil návrh [[Zámky Augustusburg a Falkenlust|zámků Augustusburg a Falkenlust]]. V Mnichově tvořil interiéry a v královsképanovnické rezidenci navrhl řadu místností (sál předků, kabinet pokladu, byt s "bohatými pokoji", zelenou galerii), které se přes škody utrpěné za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] dochovaly dodnes. Pro manželku kurfiřta [[Karel VII. Bavorský|Karla VII.]] [[Marie Amálie Habsburská|Amálii Habsburskou]] navrhl samostatně zámeček ''Amalienburg'' v zahradách zámku [[Nymphenburg |Nymphenburg.]] Tyto realizace představují první rokokové stavby v jižním Německu.

Stavební činnost byla přerušena Karlovým zvolením německým císařem v r. 1742 s následnými [[Války o rakouské dědictví|válkami o dědictví rakouské]] a k jejímu obnovení začalo docházet až několik let po [[Cášský mír|cášském míru]]. Během těchto let se Cuvilliés intenzivně věnoval vydáváni rytin, šlo o 50 svazků výtisků ve velkém formátu, z nich každý obsahoval šest listů. Poslední tisky vyšly až po autorově smrti. V roce 1749 vypracoval na objednávku hessensko-kasselského [[landkrabě]]te Viléma VIII. výkresy nového divadla. Jeho rozměry jsou oproti opeře, která byla později ve městě postavena, asi poloviční. Dodnes se v hessenském státním archivu zachovaly původní akvarelové plány - dva půdorysy a tři řezy. Cuvilliés postavil v letech 1750—1755 divadelní sál v mnichovské královsképanovnické rezidenci. Jednalo se o dílo vrcholného rokoka, které bylo až na drobné části interiéru bohužel zničeno bombardováním v r. 1944.