Horní Uhry: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 9 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q999030) |
sloučení s článkem Horní Uhersko značka: možné subjektivní formulace |
||
Řádek 3:
'''Horní Uhry''' ([[Maďarština|maďarsky]] ''Felső-Magyarország''), také zvané '''Horní země''' (''Felvidék''), je označení severní části [[Uhersko|Uherska]], obývaného převážně [[Slované|slovanským]] obyvatelstvem, tedy především dnešního území [[Slovensko|Slovenské republiky]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] v rámci [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Používá se v historickém kontextu, vzhledem k faktu, že Uhersko bylo (až na [[Chorvatsko]] se [[Slavonie|Slavonií]] a [[Sedmihradsko]]) souvislým územím, které se nedělilo na velké autonomní celky (jako například německé, rakouské nebo české země).
'''Horní Uhersko''' (v minulosti často psáno s malým h; cizojazyčné názvy viz níže; částečné synonymum je ''[[Horná zem|Horní zem]]'') bylo v minulosti označení přibližně buď severních nebo východních částí Uherska. Podrobnosti viz níže.
Pojem [[Dolní Uhersko]] od poloviny 16. stol. označoval vždy (tj. ve všech významech slova Horní Uhry) území Uherska (bez Chorvatska a Slavonie a Sedmihradska) jiné než Horní Uhersko.
== Cizojazyčné názvy ==
Horní Uhersko:
* Německy: V 20. stol.: ''Oberungarn'', v 16.-19. stol. (I): ''Oberhungarn, Ober-Hungarn, Ober-Ungarn, Oberungern, Oberhungern, Ober-Hungern, Ober-Ungern''
* maďarsky: ''Felsőmagyarország'', starší ''Felső-Magyarország'', před 19. stol. zpravidla ''[[Felföld]]'' (tj. Horní zem)
* Latinsky: ''Hungaria Superior, superiores Hungariae partes, partes superiores regni Hungariae'', případně i ''partes (regni) superiores'' a do 15. století i ''Panonie Superior''
Dolní Uhersko:
* Německy: V 20. stol.: ''Niederungarn'', v 16.-19. stol. (I): ''Niederhungarn, Nieder-Hungarn, Nieder-Ungarn, Niederungern, Niederhungern, Nieder-Hungern, Nieder-Ungern; Unterhungarn, Unter-Hungarn, Unter-Ungarn, Unterungarn, Unterhungern, Unter-Hungern, Unter-Ungern, Unterungern''
* maďarsky: ''Alsómagyarország'', starší ''Alsó-Magyarország'', před 19. stol. zpravidla ''[[Alföld]]'' (tj. Dolní zem)
* Latinsky: ''Hungaria Inferior, partes inferiores regni Hungariae'' a podobně
== Středověk ==
Na konci středověku se pojem vyskytuje v latinských textech (jinojazyčné v Uhersku byly vzácné) v tvarech jako Hungaria Superior či Panonie Superior<ref>např. mapa Mikuláša Kuzánského (Nicolas Cuzan) z roku 1491</ref>, předtím spíše v popisných tvarech typu "Partes Danubio septentrionales" ( území severně od Dunaje) či "Partes regni superiores" (horní části království). Vztahují se zpravidla přibližně na hornaté území na severu Uherska, tedy přibližně území dnešního Slovenska a pohoří v severním dnešním Maďarsku. V případě popisných tvarů je sporné zda je lze podřadit pod Horní Uhersko jako ucelený termín.
Na takto vymezeném území jako celku sídlili převážně Slováci (vedle ostatních etnik) a část obývanou převážně Slováky Slováci, Němci a latinské texty nazývali obměnami výrazu Slovensko (doloženo od 15. století) - viz podrobnosti v článku [[Slováci]].
== Polovina 16. stol. - První polovina 19. stol. ==
V tomto období pojem Horní Uhersko označoval buď:
* A) část Uherska resp. Královského Uherska na východ od svislé čáry procházející východní hranicí Liptovské a Zvolenské stolice, nebo
* B) severní hornaté části Uherska resp. Královského Uherska, tedy přibližně Slovensko.
Pojem Dolní Uhersko označoval v obou významech zbývající Uhersko.
=== Polovina 16. - Konec 17. století ===
[[Soubor:Cassovia_1617.jpg|thumb|right|''Cassovia - Superioris Hungariae Civitas Primaria.'' [[Košice]] 1617 - V 17. století hlavní město hornouhorského hlavního kapitanátu a Spišské komory.]]
Od poloviny 16. století do začátku 18. století, tedy v době, kdy jednak Uhersko bylo připojeno k habsburské říši (tzv. [[Královské Uhersko]]) a jednak Turci obsadili velkou část dnešního Maďarska měl tedy pojem dva významy:
A) Primární (zejména z administrativního hlediska) se jím označovalo území [[Hornouherský hlavní kapitanát|hornouhorského hlavního kapitanátu]] ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|Oberungarische (Grenz)oberhauptmannschaft / Oberungarisches Grenzgeneralat}}, lat. ''supremus capitaneatus (confiniorum) partium regni Hungariae superiorum'') se sídlem v [[Košice|Košicích]] ([[1553]]/[[1559]]-[[1699]]) resp. s ním identické území spadající pod správu [[Spišská komora|Spišské komory]] (1539/1555/1567 - 1848; názvy: 1555 - 1557 ''Správce hornouherských královských příjmů'', 1557 - 1567 ''Administrace hornouherských příjmů'', od 1567 ''Spišská komora''). Bylo to celé území východně od Liptovské, Zvolenské a Novohradské stolice - to znamená 13 stolic dnešního východního Slovenska a (pokud v tom kterém čase vůbec patřily ke Královskému Uhersku) přilehlých částí Podkarpatské Rusi, dnešního Maďarska a dnešního Rumunska. Název je odvozen ze skutečnosti, že z pohledu z [[Bratislava|Bratislavy]] (tehdejšího hlavního města Uherska) resp. podle některých názorů z pohledu Vídně (tehdejšího hlavního města Rakouské monarchie) ležely tato území ve vzdálené, tedy "horní" části Uherska (podobně se v Rakousku z pohledu Vídně rozlišuje [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]] a [[Horní Rakousy|Horní Rakousko]]). <br />
Hornouherské knížectví (z pohledu Osmanské říše "Středouherské království") Imricha Tököliho, odpovídající území, které Tököliho vojska tehdy měla pod kontrolou, zahrnovalo v letech 1682 - 1683 nejen hornouherský hlavní kapitanát, ale i území až po Kremnici a Levice a jeden čas až po Váh; blíže viz [[Imrich Tököli]].<br />
Pojmem Dolní Uhersko v tomto smyslu tehdy (každopádně až po zániku dolnouherského hlavního kapitanátu v dnešním srbsko-maďarsko-rumunském pohraničí v 50. letech 16. století) označoval zbytek Královského Uherska, tedy západní a střední Slovensko a západní Zadunají. Je však třeba dodat, že například tato kniha z poslední třetiny 17. stol.<ref>Uhorský Simplicissimus nemeckého autora zo Sliezska (pravdepodobne hudobníka
Daniela Speera, ktorý v rokoch 1654 – 1660 dobre poznal Spiš a Šariš, kde študoval a pôsobil
ako vojenský bubeník)- [http://www.juls.savba.sk/ks/1992/8/ks1992-8.pdf Kultúra slova 1992, str. 231]</ref> do Horních Uher nezahrnuje Spiš, Dolní Uhersko redukuje pouze na Zadunají s Bratislavou a mezi Dolním Uherskem a Horním Uherskem ještě vyčleňuje jako samostatné části Uherska jednak střední část obývanou Slováky ("Schlovvaken" nebo "Wenden ") a jednak Spiš.
B) Méně často (zejména z geografického hlediska) se jako Horní Uhersko označovalo přibližně dnešní Slovensko <ref>pozri napr. mapu Pierra du Vala pochádzajúcu asi zo 70. rokov 17. stor. a text k roku 1610 v knihe Ďurica: Dejiny Slovenska a Slovákov, 2003</ref>. <br />
Pojem Dolní Uhersko v tomto smyslu tehdy označoval jen (uherské) Zadunají <ref>pozri například vzpomínanou mapu</ref>.
=== Začátek 18. stol. - Polovina 19. stol. ===
I) I v tomto období obdobně rozlišujeme především tyto dva významy (tentokrát oba pouze v geografickém smyslu):
A) Horní Uhersko byla část Uherska na východ od svislé čáry procházející východní hranicí Liptovské, Zvolenské, Novohradské, Peštanské a Bácska stolice (po Bihárskou a Aradskou stolici, tedy bez - tehdy samostatného - Sedmihradska), a Dolní Uhersko jsou ostatní území ( bez Chorvatska a Slavonie). Jinými slovy: Dolní Uhersko je západní "polovina" vlastního Uherska, Horní Uhry je východní "polovina" vlastního Uherska.<br />
Dolní Uhersko se formálně dělilo na 2 obvody / distrikty (něm. Kreis, lat. Districtus): předdunajský (něm. Kreis diesseits der Donau, lat. Districtus Cis-Danubianus), který zahrnoval (dolnouherská) území severně od Dunaje a ostřihomskou, pešťskou a Bácskou stolici, a Zadunají (něm. Kreis Jenseits der Donau, lat. Districtus Trans-Danubianus), který zahrnoval [[Zadunají]].
Horní Uhersko se také dělilo na dva obvody / distrikty: Předtiský (něm. Kreis dieseits der Theiss, lat. Districtus Cis-Tybiscanus), který zahrnoval (hornouherská) území severně od Tisy a Zátiský (něm. Kreis Jenseits der Theiss, lat. Districtus trans-Tybiscanus), který zahrnoval území jižně od Tisy.<ref>[http://books.google.com/books?id=WkNBAAAAYAAJ&pg=PR1&dq=%22Nieder-Ungern%22&lr=&as_drrb_is=b&as_minm_is=0&as_miny_is=&as_maxm_is=0&as_maxy_is=&as_brr=0&hl=sk&source=gbs_selected_pages&cad=3#v=onepage&q=%22Nieder-Ungern%22&f=false Schwartner, M. von:Statistik des Königreichs Ungern - zweyter und dritter Theil, 1811, Buda, str. 215 a nasl.]; [http://www.zeno.org/Brockhaus-1837/A/Ungarn Heslo Ungarn v Brockhausovej encyklopédii z roku 1837-1841]. V Brockhausovej encyklopédii je priložená aj mapa ([http://www.zeno.org/Brockhaus-1837/I/04_0520a]), na ktorej je Horné Uhorsko zakreslené ako západná (nie východná) polovica Uhorska a Dolné Uhorsko ako východná (nie západná) polovica Uhorska, ide však veľmi pravdepodobne o tlačovú chybu, pretože v texte článku je zadelenie presne opačné: Horné Uhorsko je východná polovica a Dolné Uhorsko je západná polovica.</ref> Jak vidno, všechny tyto názvy (Horní Uhry, Dolní Uhersko, předdunajských, Zadunají, Predtisie, zátiší) jsou tvořeny z pohledu Bratislavy, tehdejšího hlavního města.
B) Stejný význam jako [[Horní zem|felvidéki ve významu b)]]
II) [[Grosses vollständiges Universal-Lexicon Aller Wissenschafften und Künste]]<ref>http://www.zedler-lexikon.de/index.html</ref>, 64-svazková známá dobová encyklopedie napsána v 30. a 40. letech 18. století (převážně jako kompilace jiných starších zdrojů), ve svazku 49 v hesle "Ungarn" však uvádí jakousi kombinaci z dělení A a B; jednotlivé stolice dělí mezi Horní a Dolní Uhersko takto:
*Dolní Uhersko odpovídá [[Zadunají]] (včetně Ostřihomské stolice)
*Horní Uhersko je zbývající Uhersko (včetně komárňanské stolice), tedy zhruba dnešní území Slovensko + Podkarpatská Rus + východní Maďarsko
Rozdíl oproti A) je tedy v přeřazeni západního Slovenska do Horních Uher. Je však třeba dodat, že dále ve stejném hesle o Uhersku (sloupec 1352) se najednou píše, že Banská Štiavnica je "největší na stříbro bohaté město v Dolním Uhersku" a "nejkrásnější důlní město v Dolním Uhersku" je Banská Bystrica, což přímo odporuje úvodnímu dělení v hesle.
== Od poloviny 19. stol. ==
Od poloviny 19. stol. již pojem zpravidla měl jen význam jako [[Horná zem|felvidéki ve významu b)]], od konce 19. století případně i jako [[Horná zem|felvidéki ve významu c)]]
== Související články ==
* [[Dolní Uhersko]]
* [[Horní zem]]
== Reference ==
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Horné Uhorsko|revize = 5541238}}
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.foruminst.sk/publ//interethnica/5/interethnica5_1_1.pdf Liszka, J.: Národopis Maďarů na Slovensku, 2003, str. 26 n. (19. stol.)]
* ''[[Encyklopédia Slovenska|Encyklopedie Slovenska]]''
* Matula et al.: Dějiny Slovenska II, zejména s. 28 a 33
* [http://www.kultura-fb.sk/new/old/archive/5-3-9.htm Marsina, R.: Historická terminologie-klíč k pochopení Slovenská dějin]
* Várkonyi, Ágnes: A Királyi Magyarország 1541 - 1686, 1999
* [http://mek.oszk.hu/00000/00060/html/035/pc003591.html#5heslá Felső-Magyarország, Fels-magyarországi fõkapitányság a Fels-magyarországi bányavárosok in: Pallas Nagy Lexikon]
* [http://eeo.uni-klu.ac.at/index.php/Oberungarn Oberungarn in: Enzyklopädie des europäischen Ostens]- s více vadami
* [http://www.habsburg.org.hu/files/tanacsadok/palffy_gemeinsam.pdf]
* Fodor, P.: Ottomans, Hungarians, and Habsburgs in Central Europe: The Military Confine in the Era of Ottoman Conquest
* [http://www.psp.cz/eknih/snemy/v070/1591/t038800.htm Znění z roku 1591]
* Mapy dostupné online:
** Na kterých Horní Uhersko označuje severní Uhersko: [http://68.178.150.41/htdocs/zoom/22849.htm 1683], [http://68.178.150.41/htdocs/zoom/18320.htm 1719], [http://68.178.150.41/htdocs/zoom/17312.htm cca. 1762], [http://68.178.150.41/htdocs/zoom/20983.htm 1809]
** Na kterých Horní Uhersko označuje východní Uhersko: části komplexu map z roku 1803 [http://68.178.150.41/htdocs/zoom/18240.htm] a [http://68.178.150.41/htdocs/zoom/18218.htm]
== Související články ==
* [[Dějiny Maďarska]]
Řádek 10 ⟶ 78:
* [[Židé Horních Uher]]
{{
[[Kategorie:Dějiny Uherska]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:
| |||