Lodž: Porovnání verzí

Odebráno 24 bajtů ,  před 5 lety
Verze 11174169 uživatele 94.113.201.56 (diskuse) zrušena - Název města respektuje název článku, který je dle pravidel
(Originální názvy pro originální města bez počešťování - s vyjímkou ohebnosti slov.)
(Verze 11174169 uživatele 94.113.201.56 (diskuse) zrušena - Název města respektuje název článku, který je dle pravidel)
}}
 
'''Lodž''' ([[polština|polsky]] '''Łódź''' — výslovnost {{Výslovnost|'wut͡ɕ|Pl-Łódź.ogg}}, [[němčina|německy]] {{cizojazyčně|de|Lodz}} nebo Lodsch, 1940–1945: Litzmannstadt) je [[město]] i [[okres]] v centrální části [[Polsko|Polska]], 120 km jihozápadně od WarszawyVaršavy. V ŁódźiLodži v roce 2013 žilo přes 715 000 obyvatel a bylo tak třetím největším polským městem po Varšavě a Krakově. Od roku [[1999]] je hlavním městem [[Lodžské vojvodství|Lodžského vojvodství]]. [[Katastrální území]] Lodži zaujímá 294 km². Město leží v nadmořské výšce 164-284 metrů n. m., 130 km jihozápadně od [[Varšava|WarszawyVaršavy]]. Je průmyslovým centrem Polska a důležitým místem kinematografie, ve kterém se vyrábí nejvíce polských celovečerních filmů.
 
Slovo ''łódź'' znamená v polštině loď nebo [[člun]], avšak název je nejasného původu. Městské [[motto]] ''Ex navicula navis'' („z loďky loď“) odkazuje k závratnému růstu města v [[19. století]], kdy bylo jedním ze světových center [[Textilní průmysl|textilního]] [[průmysl]]u a koexistovali zde [[Poláci]], [[Židé]], [[Němci]] a [[Rusové]] i jejich odlišná náboženství, což vtisklo Lodži charakter odlišný od jiných polských měst. Dnes je Lodž známa také jako sídlo [[Státní filmová škola Lodž|státní filmové školy]].
Město se poprvé písemně připomíná v roce [[1332]] pod názvem ''Łodzia''. Roku [[1423]] udělil polský král [[Vladislav II. Jagello]] Lodži městská práva podle vzoru [[Magdeburské právo|Magdeburského práva]]. V roce 1661 bylo postiženo velkým požárem a následně morem.
 
Při druhém [[dělení Polska]] v roce 1793 se stalo součástí Pruska. Kolem roku 1800 zde žili pouze 190 lidí. Po uzavření [[Tylžský mír|Tylžský míru]] v červenci 1807 patřilo do W[[Varšavské knížectví|arszavskéhoVaršavského knížectví]]. Od roku 1815 v rámci [[Kongresové Polsko|Kongresového Polska]] bylo pod nadvládou Ruska. V té době zažilo město největší růst především díky textilnímu průmyslu. Usazovali se zde přistěhovalci z Německa, ČeskaČech i jiných zemí Evropy. V roce 1839 bylo 78 % obyvatel Němci. Postupně se ŁódźLodž stala největším textilním centrem Ruska. Od roku 1848 sem začali přicházet ve velké míře Židé, mnoho místních řemeslníků přicházelo ze Slezska. Železniční spojení s Varšavou a Vídní získalo město v roce 1865. Počet obyvatel stoupl na více než 100 000. V roce 1882 byla postavena první synagoga a o dva roky později pravoslavná katedrála Alexandra Něvského. Roku 1892 docházelo ke stávkám a k násilným střetům obyvatel s ruskou armádou, při kterých 23. června zemřelo 164 lidí. V stejném roce byl založen největší židovský hřbitov v Evropě. Podle sčítání obyvatel roku 1897 bylo 40 % obyvatel Němců a 31 % Židů. V roce 1904 bylo ve městě 546 továren, ve kterých pracovalo přes 70 000 dělníků převážně v textilním průmyslu.
 
Od 11. listopadu do 5. prosince 1914 probíhala u města velká bitva mezi německou a ruskou armádou, ve které zvítězila německá strana pod vedením generála Karla Litzmanna a město se dostalo do německé správy. Po válce se z města velká část Němců musela vystěhovat a počet obyvatel klesl o 40 %. V roce 1922 se ŁódźLodž stala hlavním městem ŁódźskéhoLodžského vojvodství. Hospodářský růst však velmi slábl vzhledem ke ztrátě odbytišť v Rusku po Říjnové revoluci a v Německu při hospodářské krizi ve 30. letech. 13. září 1925 bylo na kraji města otevřeno letiště Liblinek.
 
V roce 1939 žilo ve městě více než 200&nbsp;000 Židů. Po přepadení Polska Neměckem hájil město před německou armádou generál [[Juliusz Rómmel]]. Němci 8. září město obsadili a 11. dubna 1940 přejmenovali na Litzmannstadt po německém generálovi Karlu Litzmannovi (1850-1936). Nacistické orgány vytvořili lodžské gheto pro 200&nbsp;000 Židů, okolo města vzniklo několik koncentračních a vyhlazovacích táborů, do kterých byli přiváženi obyvatelé jiných národností. Od 16. října do 3. lsitopadu 1941 sem bylo deportováno asi 5&nbsp;000 Židů z Protektorátu Čechy a Morava.<ref>{{Citace elektronického periodika
| url = http://kultura.idnes.cz/vyjimecne-strasna-kazdodennost-z-lodze-fc9-/vytvarne-umeni.aspx?c=A050113_175734_vytvarneum_kot
| jazyk = česky
}}</ref> Osud ghetta zachytil ve svém románu ''Chudí v ŁódźiLodži'' švédský spisovatel [[Steve Sem-Sandberg]].
 
V lednu 1945 většina německých obyvatel uprchla před blížící se Rudou armádou. Přestože ve městě nebylo mnoho škod po bombardování a osvobozovacích bojích, těžce utrpěla jeho infrastruktura po přepravě strojů a továren do Německa před koncem války. Židovských obyvatel zemřelo kolem 233&nbsp;000, město a okolí ztratilo asi 420&nbsp;000 obyvatel, z toho okolo 120&nbsp;000 Poláků. Rudá armáda město osvobodila 19. ledna 1945. Němci ustoupili velmi rychle, takže město nebylo vážněji poškozeno. Proto až do roku 1948 zde sídlila polská vláda, která se nemohla usadit ve zničené WarszawěVaršavě. Město mělo asi 300&nbsp;000 obyvatel a brzy sem přicházeli další lidé z WarszawyVaršavy a území anektovaného Sovětským svazem. Město se postupně stalo opět významným průmyslovým centrem.
 
== Kultura ==
Ve městě funguje [[Státní filmová škola Lodž]], kde začínali režiséři jako [[Andrzej Wajda]], [[Roman Polański]] nebo [[Krzysztof Kieślowski]]. Od roku 2000 se každoročně koná filmový [[festival]] ''Camerimage''. Město si zamiloval také režisér [[David Lynch]] který zde natočil podstatnou část svého filmu ''[[Inland Empire (film)|Inland Empire]]''.<ref>[http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/247974 Lynch a Spielberg v Polsku] ČRo 1, 24. 5. 2006.</ref>
 
Funguje několik divadel, [[filharmonie]] a množství [[muzeum|museí]], mezi nimiž vyniká Museum moderního umění a Museum dějin města ŁódźeLodže, sídlící v někdejším novobarokním paláci průmyslníka Izraele Poznańského; je zde také textilní, etnografické a filmové museum.
 
Obraz průmyslové Lodži na konci 19. století zachytil spisovatel [[Władysław Reymont]] v naturalistickém románu ''Zaslíbená země''.
 
== Hospodářství a doprava ==
Textilní průmysl, díky němuž ŁódźLodž tak rychle vyrostla, postupně ztrácí na významu a továrny jsou opouštěny, případně přestavovány. Dnes se zde daří spíše [[Hi-tech|novým technologiím]]. Své sídlo tu má například banka [[mBank]].
 
ŁódźLodž leží na křižovatce dálkových silnic č. 1 (severojižní, E75), [[Dálnice A2 (Polsko)|A2]] (východozápadní, E30), 14 a 72. Postupně má být vybudován dálniční obchvat. Je zde nevelké mezinárodní letiště, jemuž se však příliš nedaří konkurovat [[Letiště Fryderyka Chopina|WarszawěVaršavě]].
 
Město má dvě hlavní nádraží: východně od centra leží ''Łódź Fabryczna'', odkud jezdí především četné rychlíky do [[Varšava|WarszawyVaršavy]] a osobní vlaky do [[Skierniewice|Skierniewic]]; vlaky do ostatních částí země (směr [[Kutno]] – severní Polsko, [[Sieradz]] – [[Poznaň]]/[[Vratislav (město)|Wrocław]] a další) pak odjíždějí ze stanice [[Łódź Kaliska]] (podle města [[Kalisz]]).
 
Městskou dopravu tvoří 75 [[autobus]]ových linek (s poměrně moderním vozovým parkem) a 19 linek [[tramvaj]]í, které spojují ŁódźLodž s okolními městy [[Pabianice]], [[Zgierz]] a [[Ozorków]]. Tramvajová linka 46 je s délkou 34&nbsp;km nejdelší v Polsku. [[Tramvajová doprava v Lodži|ŁódźskýLodžský tramvajový systém]] je v současnosti modernizován v rámci projektu ''ŁódźskiŁódzki Tramwaj Regionalny''.
 
== Rodáci ==
[[Soubor:Lodz Piotrkowska.jpg|thumb|Piotrkowska, nejživější ulice města]]
[[Soubor:Lodz manufaktura 01.jpg|thumb|Manufaktura, továrna přestavěná na obchodní centrum]]
<br clear="all"both>
 
== Partnerská města ==