Transcendentalismus: Porovnání verzí

[['''Transcendentalismus]]''' jebylo náboženské a filosofické hnutí počátku 19. století ve Spojených státech amerických. Kořeny transcendentalismu najdeme už v myšlenkách [[kalvinismus|kalvinismu]] 17. a 18. století. Dále navazujenavazoval na americký [[Puritáni|puritanismus]]. VnikáVznikl jako protiváha stavu obecné duchovnosti, zejména učení [[unitářství|unitářů]]. Transcendentalisté považujípovažovali instituce společnosti, politiku a organizované náboženství, za ničitele čistoty jednotlivce. Pouze tito soběstační a silní jednotlivci mohoumohli podle jejich názoru tvořit skutečnou komunitu. <ref>''Transcendentalism'', http://en.wikipedia.org/wiki/Transcendentalism#Emerson.27s_Nature</ref>

== Historie ==

Transcendentalismus vychází z kalvinismu a amerického puritanismu. Hlavním zdrojem je také kontext unitarismu -– New England Congregationalists. Upřednostňují „jedinost Boha -– Unity“ (namísto [[trojjedinost|trojjedinosti]] -– Trinity). Postavu [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] podřizují Bohu, ale stále ho staví nad člověka. Ortodoxní větev unitářů však věří v lidskou podobnost s Nejvyšší bytostí a v možnost podílení se na božství.<ref>Joel, Myerson, ''Transcendentalism, A Reader'', New York: Oxford University Pres, 2000, str. 4.</ref>

Základní myšlenkou transcendentalismu je účinnost lidského snažení. Věří, že člověk je schopen dobrovolného [[etika|etického]] chování a také ho sám umí rozeznat. Aby své myšlenky mohli dále lépe šířit, přebírají některé [[evangelikalismus|evangelikálnevangelikální]]í praktiky, jako např. účast na misijních a dobročinných společnostech.<ref name="Finseth">Ian Frederick Finseth, ''American Transcendentalism'', http://thoreau.eserver.org/amertran.html.</ref>

== Víra==

Nejdříve se transcendentalisté spíše vymezujívymezovali vůči unitářům. PovažujíPovažovali jejich učení za nedostatečné a hledajíhledali intenzivnější duchovní zkušenosti. Jako základní předpoklad vidíviděli vnitřní úsilí směrem k duchovnímu spojení. RozvíjíRozvíjeli představy o lidském rozumu – [[intuice|intuici]]. PovažujíPovažovali ji za spolehlivý zdroj pravdy. Základ je podle nich v lidském vědomí, které člověk konfrontuje s běžnou skutečností.<ref>Ian Frederick name="Finseth," ''American Transcendentalism'', http://thoreau.eserver.org/amertran.html.</ref>

[[Bůh|Boha]] vidíviděli všudypřítomného v přírodě. Je trvale ve všech věcech – včetně člověka. Vše je tedy stejně božské a každý může zažít přímý kontakt s božstvím. Běžné události světa mohou mít přirozenou a zároveň božskou příčinu.<ref>Ian Frederick name="Finseth," ''American Transcendentalism'', http://thoreau.eserver.org/amertran.html.</ref>

Transcendentalisté neprovádějíneprováděli žádné konkrétně dané [[rituál|rituály]] ani neuznávajíneuznávali ucelenou náboženskou formu. Většinou se jejich [[víra]] dá označit jako „osobní“. SnažíSnažili se navracet k přírodě a zkoumajízkoumali vlastní [[duše|duši]].<ref>Ian Frederick name="Finseth," ''American Transcendentalism'', http://thoreau.eserver.org/amertran.html.</ref>

== Zdroj myšlenek ==

Transcendentalisté náboženství nepovažujínepovažovali za [[empirie|empiricky]] doložitelné. K těmto myšlenkám přispěla i publikace [[Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher|F. D. E. Schleiermachera]] ''Critical Essay Upon the Gospel of St. Luke'' (1825), která [[Bible|Bibli]] představujepředstavila jako výsledek lidské činnosti v kontextu historie. Dalším významným zdrojem transcendentalismu byl německý filosof [[Frederic Henry Hedge]] (1805-18901805–1890), který představujepředstavil anglické veřejnosti Kantovu [[transcendentální filosofie|transcendentální filosofii]].<ref>Joel, Myerson, ''Transcendentalism, A Reader'', New York: Oxford University Pres, 2000, str. 87.</ref>

:Počátek nacházíme v Kantově kriticismu, kde začal rozpracováním transcendentálního přístupu k teorii poznání. ZdůrazňujeZdůrazňoval autonomii lidské vůle a pojem svoboda – jako předpoklad schopnosti morálně se rozhodovat. SoustředíSoustředil se na teoretické poznání apriorního fungování rozumu – řešířešil otázku sebevědomí jako činného rozumu. Člověka Kant definujedefinoval hlavně jako myslící bytost, jehož morální rozhodování je závislé na jeho myšlenkové schopnosti, která je podmíněna hmotnou povahou. Svobodná volba je podmíněnápodmíněna rozumovým chápáním toho, co je dobré – morálkou. V této souvislosti odlišujeodlišoval myšlený a reálný důvod. Jeho transcendentální kritika náboženství zapojujezapojovala subjektivní stránku.<ref>Martina, Thomová, ''Ideologie a teorie poznání: ke vzniku kriticismu a transcendentalismu Immanuela Kanta'', Nakladateství Svoboda, Praha 1986, str. 13-5013–50. </ref>

Transcendentalismus měl výrazný vliv na americkou literaturu a filosofii. JakoZa navazující hnutí je považováno The New Thought (hnutí Nové myšlenky). Také hinduistické hnutí Brahmo Samraj (zakladatel Ram Mohan Roy) vidělo ve spojení s myšlenkami unitářství nové „obnovené náboženství“.<ref>David,Kipf, ''The Brahmo Samaj and the shaping of the modern Indian mind'', Atlantic Publishers & Distr, 1979, str. 3.</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===

=== Literatura ===

*[[Puritáni|Puritanismus]]