Opilost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Horochodec (diskuse | příspěvky)
Verze 10929607 uživatele 193.8.86.236 (diskuse) zrušena
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Opilost''' neboli '''opojenost''' či též '''ebrieta''' je stav, který vzniká po intoxikaci [[Ethanol|alkoholem]].
 
Typická je pro ni nadnesená nálada, bývá zvýšené sebevědomí, zvýšená hovornost, podnikavost, zvýšená družnost, zmenšují se sociální zábrany. Je zde ale [[porucha pozornosti]] (to je jeden z důvodů, proč v opilosti častěji dochází k dopravním nehodám). Může se ovšem objevit i agresivní chování. Při větší opilosti bývají poruchy chůze - chůze o široké bázi, pády, zarudlé spojivky.
 
== Mechanismus působení alkoholu na centrální nervovou soustavu ==
Při intoxikaci alkoholem dochází k přímému ovlivnění [[neurotransmiter]]ů (útlum [[dopamin]]ergní, [[serotonin]]ergní a [[taurin]]ergní aktivity, potlačení inhibičního vlivu [[GABA]], stoupá aktivita [[kyselina glutamová|glutamátglutamátu]]u). Přesný mechanismus, jimž tyto interakce přispívají k pocitu uspokojení, není jasný. Vyvolání tendence pro opakování příjmu alkoholu lze teoreticky vysvětlit účinky změněné aktivity GABAergního a glutamátergního systému na uvolňování dopaminu v mezolimbické dopaminové dráze.<ref name="fišar">{{citace monografie | jméno = F., a kol. | příjmení = Fišar | odkaz na autora = | titul = Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie | vydavatel = Grada Publishing| místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 384| kapitola = | strany = 189 }}</ref> Za somatické poškození neuronů je pak zodpovědné hromadění metabolitů alkoholu - zejména [[acetaldehyd]]u.
== Stádia opilosti ==
Obecně dle množství alkoholu v krvi lze rozdělit opilost do několika stádií:<ref name="kalina">{{citace monografie | jméno = K., a kol. | příjmení = Kalina | odkaz na autora = | titul = Základy klinické adiktologie | vydavatel = Grada Publishing| místo = Praha | rok = 2008| počet stran = 392| kapitola = | strany = 341–342 }}</ref>
# ''excitační opilost'' (do 0,99&nbsp;‰) – subjekt hovorný, forie mírně elevována (tj. intoxikovaný má lepší, povznesenější náladu, stále však v hranici normy). Od 0,80&nbsp;‰ výše není řidič schopen bezpečně řídit vozidlo.
# ''mírná opilost'' (1,00–1,49&nbsp;‰) – subjekt hovorný, [[euforie]], místy planě vtipkuje, je zvýšené sebevědomí a sebedůvěra. Psychomotorika je již ovlivněna alk. intoxikací – reakční čas je prodloužen, nad 1&nbsp;‰ pak [[ataxie]], pohledový [[nystagmus]] (mimovolní pohyby očí).
# ''střední opilost'' (1,50–1,99&nbsp;‰) – psychomotorika již výrazněji narušena - jsou přítomny poruchy koordinace a zpomalení tělesných pohybů, snížena pozornost. [[Afektivita]] (tj. přibližně emoční vyladění) je labilní – nálada se může buď zlepšit, nebo naopak zhoršit a nastupuje celkový útlum (možno až k usnutí), možné i kolísání z obou krajních poloh. Deliberace jednání (snížení zábran) - opilecká sebevražednost, agresivita.
# ''těžká opilost'' (2,00–2,99&nbsp;‰) – blábolivá řeč, neschopnost samostatné chůze, psychické poruchy, výraznější poruchy chování (podobně jako výše - opilecká suicidia, agresivita), zvracení.
# ''vážná otrava alkoholem'' (3,00–3,99&nbsp;‰) – těžké poruchy vědomí ([[stupor]]), obluzení, nereaguje na podněty, dýchání je pomalé a mělké, mohou být [[Srdeční arytmie|poruchy srdečního rytmu]]. Riziko zástavy dechu a oběhu.
# ''riziko smrtelné otravy alkoholem'' (nad 4,00&nbsp;‰) – komatózní stav, [[Smrtná dávka|letální dávka]] (u 50&nbsp; % pacientů) je 5&nbsp;‰ alkoholu v krvi.
 
Nutno ovšem dodat, že individuální snášenlivost je velmi široká. Trénovaní jedinci (tj. jedinci na vrcholu tolerance) jsou schopni i s hladinou alkoholu blížící se 3&nbsp;‰ působit v kontaktu s okolím zcela nenápadně a z opilosti je usvědčí až dechová zkouška či toxikologické vyšetření krve.
Řádek 20:
 
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Wikislovník|heslo=opilost}}
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===