Verze z 6. 6. 2013, 12:30 editovat 78.45.253.149 (diskuse) →‎Typy vinylových gramodesek ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 2. 2014, 23:58 editovat zrušit editaci Osmdesat (diskuse \| příspěvky) 108 editací Úprava úvodu Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Vinyl albums.jpg\|right\|thumb\|[[polyvinylchlorid\|Vinylové]] [[Dlouhohrající deska\|LP]] desky]] '''Gramofonová deska''' neboli '''gramodeska''' je záznamové médium určené pro záznam, uchování a reprodukci zvuku. '''Gramofonová deska''' neboli '''gramodeska''' je médium používané od konce [[19. století]] do 80. let [[20. století]] pro analogový záznam zvuku. Od konce 80. let byla gramofonová deska postupně nahrazována digitálním záznamem na [[Kompaktní disk\|CD]] a [[DVD]] discích. V současnosti se vydávají gramofonové desky pouze jako doplněk vedle digitálních hudebních nosičů produkovaných na CD či DVD, slouží zejména pro sběratelské účely a pro tzv. DJ-ing. Při použití velmi kvalitních reprodukčních [[HI-FI]] zařízení mnozí nároční posluchači stále ještě preferují původní gramofonové desky oproti moderním digitálním CD a DVD nosičům zvukového záznamu a v posledních letech tento trend sílí.{{Fakt/dne\|20100526094010}} Nelze proto považovat [[gramofon]]ovou desku za společensky zcela odepsanou.{{Fakt/dne\|20100526094010}} Gramodeska má nejčastěji podobu plochého kruhového kotouče černé barvy, uprostřed opatřeného kruhovou papírovou nálepkou s informacemi o záznamu. V samém středu gramodesky je středicí otvor pro nasazení na přehrávací zařízení – [[gramofon]]. Zvukový záznam je na gramodesku zanesen ve formě spirálové drážky soustředně umístěné na jejím povrchu. Zvuková informace je v drážce kódována [[analogový\|analogově]]. Gramofonová deska byla od doby svého vynálezu – konce [[19. století]] až do 80. let [[20. století]] nejrozšířenějším nosičem zvukového záznamu. Od konce 80. let byla gramofonová deska postupně nahrazována disky [[Kompaktní disk\|CD]], až byly nakonec gramofonové desky z trhu téměř úplně vytlačeny. V současnosti jsou gramofonové desky vydávány pouze okrajově, v malých nákladech jako sběratelské edice, popřípadě jsou vydávány nezávislými vydavateli nekomerční hudby. Gramodesky i v době svého strmého úpadku v 90. letech zůstávaly oblíbené mezi [[DJ\|dýdžeji]], kteří využívají hudební materiál z gramodesek pro mixáž hudby při klubových tanečních produkcích. Avšak ani této oblasti se digitalizace nevyhnula a pro mixáž taneční hudby se stále častěji používají digitální konzole. Přesto existuje úzké, avšak živé společenství milovníků gramofonů a gramodesek, kteří preferují poslech analogového záznamu zvuku z gramodesek před záznamem digitálním. Proto i dnes je trhu množství výrobců gramofonů a dalšího vybavení pro poslech gramodesek. == Dělení gramodesek == První typ gramodesek se vyráběl z [[šelak]]u, měl hrubší drážky, potřeboval hrubší jehlu a rychlost 78 otáček za minutu. Jedna strana standardní desky mohla obsahovat maximálně 3 minuty zvuku<ref>[Nejdelší šelaková gramodeska (s nejdelší skladbou a průměrem 25 cm) byla vyrobena v Československu v roce 1957 a délka skladby byla 4 minuty a 20 sekund.]</ref>, větší typ desky i 5 minut. Tento typ gramodesek se v Československu používal až do roku [[1963]]<ref>[Poslední šelaková gramodeska byla vydána v prosinci 1963 (obsahovala písně "Už kvetou pampelišky" a "Třistapětašedesátkrát").]</ref>, kdy byl nahrazen [[polyvinylchlorid\|vinylovými]] SP [[singl]]y. Prodej standardních desek však dobíhal až do roku 1968, mnohé tituly té doby byly firmou Supraphon vydávány jak na moderních SP tak na standardních šelakových deskách.

Gramofonová deska: Porovnání verzí