Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 2 761 bajtů ,  před 5 lety
zestručnění úvodu a vypuštění některých (duplicitních či příliš podrobných) informací, links, drobnosti, - upravit (imho ani předtím k ní nebyl dostatečný důvod)
{{upravit}}
{{Infobox - česká obec
| název = Dobronín
| nadmořská výška = 475
}}
'''Dobronín''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Dobrenz''}}) je obec v [[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Leží zhruba 11 km severo-severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]] v průměrné nadmořské výšce 475 metrů na dvou katastrálních územích Dobronín a [[Německý Šicndorf|Střelecká]]. V roce 2013 zde žilo 1887 obyvatel. [[První písemná zmínka|První zmínka]] pochází z roku [[1351]]. Majitelé vesnice se často střídali, ves patřila například městu [[Jihlava]], dále [[Lichtenburkové|Lichtenburkům]], [[Trčkové z Lípy|Trčkům z Lípy]] a dalším šlechtickým rodům. Na konci 19. století zde polenský podnikatel Jaroslav Pittner založil sklárny a parostrojní cihelnu. Po osvobození Dobronína Rudou armádou v druhé polovině května 1945 se zde odehrála [[Masakr u Dobronína|masová vražda]] celkem třinácti československých obyvatel německé národnosti. Vzhledem k následnému [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu obyvatel německé národnosti]], válečným zmatkům a [[Únor 1948|nástupu komunismu v únoru 1948]] se na tyto události zapomnělo. Dne 14. prosince 1948 [[Zemský národní výbor]] rozhodl o sloučení obcí Dobronín a [[Německý Šicndorf]] do jednoho celku pod názvem Svobodín, v roce 1960 byl název změněn na Dobronín. Případ Budínka vyplul napovrch až vna rocepočátku 200921. století, kdy novinář [[Miroslav Mareš (novinář)|Miroslav Mareš]] podal trestní oznámení. Následně byly provedeny policejní výkopovéPolicie práceČR na dvou lokalitách u Dobronína (loukalouce Budínka a železničníu viaduktželezničního přesviaduktu Zlatýnalezla potok), kde byly nalezeny pozůstatkyostatky třinácti obětí, z nichž se pomocí analýzy DNA podařilo dvanáct identifikovat. Pohřeb obětí se konal v září 2012 na jihlavském hřbitově. Státní zastupitelství kauzu prošetřovalo a definitivně ji odložilo v říjnu 2013osob.
 
Nachází se v [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatině]] na [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatém potoce]], do kterého se zde vlévají potoky Ždírecký, Mlýnský, Zvonějovský a Filipovský. Na návsi se rozkládá Návesní rybník, v severní části obce na Zlatém potoce největší místní rybník, Valchař. Dobronínem prochází silnice druhé třídy č. 348 a [[Železniční trať Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí|železniční trať číslo 225]]. V obci sídlí základní a mateřská škola, zdravotní středisko, veřejná knihovna a úřadovna České pošty. U silnice na Štoky za obcí stojí mariánská kaple, která byla prohlášena kulturní památkou ČR.
 
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1351]] v listině [[PirkštejnovéPáni z Pirkštejna|Ješka Ptáčka z Pirkštejna]].<ref name="Polná">{{Citace monografie
| příjmení = Prchal
| jméno = Jan
| strany = 13–15
| jazyk =
}}</ref> V roce [[1467]] [[Trčkové z Lípy]] koupili střítežský statek i s Dobronínem. Od roku [[1483]] se za majitele počítal [[Kobíkové z Opatova|Zich Kobík z Opatova]], kteří zároveň byli vlastníky Německého Šicendorfu. V letech [[1486]] - [[1515]] obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku [[1536]] Dobronín a Střítež Jihlavě, vyjmuty byly statky čp. 16, 26, 27 a 28, které nadále patřilydo k polenskému panství19. Tyto selské usedlosti Polnéstoletí náležely polenskému do 19. stoletípanství.<ref name="kuba"/> V roce [[1596]] Jihlava nakoupila i [[Štoky]], čímž vzniklo panství Střítež-ŠtokyStřítež–Štoky, kam patřil i Německý Šicendorf.<ref name="II">{{Citace monografie
| příjmení = Prchal
| jméno = Jan
| strany = 56-58
| isbn = 978-80-260-1786-8
}}</ref> V roce 1720 byla zřízena jedna učebna školy v domě čp. 37.<ref name="vystavba"/> Roku [[1725]] majetek získal Ludvík Filip ze Sitzendorfu výměnou za Hlohov a přídavek 300&nbsp;000 zlatých,<ref name="otta">Ottův slovník naučný, díl 24, s. 253–254, heslo Střítež.</ref> o&nbsp;deset let později panství přešlo na litoměřického biskupa [[Mořic Adolf Sachsen-Zeits|Mořice Adolfa, vévodu ze Sachsen-Zeits]]. V&nbsp;roce [[1748]] majetek zakoupili [[Palmové|hrabata z&nbsp;Palmů]]. Roku [[1840]] od zadlužených Palmů panství koupil kníže [[Hohenzollernové|Karel Hohenzollern Sigmaringen]].<ref name="jaros">{{Citace periodika
| příjmení = Jaroš
| jméno = Zdeněk
}}</ref>
 
V roce 1851 byla v Dobroníně postavena zděná škola.<ref name="vystavba"/> V letech 1869-18801869–1880 spadal Dobronín pod soudní okres Polná,<ref name="čsú"/> 20.V lednaroce 1871 zdetu vzniklazačala fungovat železniční stanice.,<ref name="vte">{{Citace monografie
| příjmení = David
| jméno = Petr
| isbn = 978-80-242-2580-7
| jazyk =
}}</ref> Vo pět let později v původní části Německý Šicndorf podnikatel Jaroslav Pittner z původní továrny na výrobu provazů v roce 1876provazárny vytvořil sklárny a brusírnu. Ty se původně zabývaly hlavně broušeným olovantým křišťálem.<ref name="Polná"/> Od roku 1880 obec spadala pod okres Německý Brod.<ref name="čsú"/> Dva kilometry za obcí založil polenský podnikatel Jaroslav Pittner roku [[1888]] osadu Cihelna, kde nechal vystavět parostrojní cihelnu a několik domů pro její zaměstnance.<ref name="Prchal">{{Citace sborníku
| příjmení = Prchal
| jméno = Jan
| strany = 7-10
| jazyk = česky
}}</ref> Od 1. srpna 1890 začala fungovat úřadovna České poštypošta.<ref name="II"/> V roce 1891 vznikl spolek Dělnická beseda, o rokurok později Hospodářský spolek a roku 1898 [[sbor dobrovolných hasičů]].<ref name="II"/> LokálníV traťroce 1904 byl zahájen provoz na lokální trati [[Železniční trať Dobronín - Polná|Dobronín – Polná]] dlouhá 6&nbsp;km byla v&nbsp;provozu v&nbsp;letech [[1904]].<ref name="Polná"/> Po roce 1918 v obci vyvíjela činnost [[Národní jednota pošumavská]] (NJP), která se snažila "počešťovat"„počešťovat“ obec s většinovým německým obyvatelstvem. NJP podpořila vznik menšinové české školy roku 1919.<ref name="vybi103">{{Citace monografie
| příjmení = Vybíhal
| jméno = Jiří
 
[[Soubor:Budinka2.JPG|thumb|right|Místo vraždy Budínka se zahrnutým výkopem a dřevěným křížem]]
{{Podrobně|Masakr u Dobronína}}
Dne 5. května 1945 na zdejším nádraží stál naložený německý vlak a vojenský vlak z Vratislavi. Ten den byl ustaven revoluční národní výbor v čele s Peregrínem Bernardem.<ref name="vybi103"/> Dne 9. května přijely první tanky Rudé armády a rumunské armády.<ref name="vybi103"/> V druhé polovině května 1945 bylo v hasičské zbrojnici v Německém Šicndorfu vězněno místními příslušníky revolučních gard několik mužů s německou národností z Dobronína a okolních vesnic. Pravděpodobně v noci z 26. na 27. května byli internovanív Němcišicndorfské vyvedenihasičské zezbrojnici zbrojniceinternovaní a zkratkou poobyvatelé železničníněmecké tratinárodnosti přivedeniodvedeni na louku Budínka, kde byli povražděni. Tři z celkových třinácti obětí zahynuli již cestou při přecházení železničního viaduktu přes Zlatý potokzavražděni.<ref name="vybihal117"/> Většina obětí byli českoslovenští sedláci německé národnosti z Dobronína a okolních vesnic, všichni byli členy [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Neexistují žádné zprávy o tom, že by se aktivně zapojili do akcí proti republice.<ref name="jedenact">{{Citace periodika
| příjmení = Martínek
| jméno = Roman
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Vzhledem k následnému [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu obyvatel německé národnosti]], válečným zmatkům a [[Únor 1948|nástupu komunismu v únoru 1948]] se na tyto události zapomnělo.
}}</ref> Všichni žili na území [[Československo|Československa]] již před rokem 1939, Byli československými občany německé národnosti,<ref name="jedna">{{Citace periodika
| příjmení = Mareš
| jméno = Miroslav
| autor = Miroslav Mareš
| odkaz na autora = Miroslav Mareš (novinář)
| spoluautoři =
| titul = Tajemství Budínky: česká louka – německý hrob
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2009
| měsíc = 10
| den = 23
| ročník = 20
| číslo = 85
| strany = 14
| url =
| issn = 1212-740X
}}</ref>
 
Domy po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německých obyvatel]] po druhé světové válce v&nbsp;roce 1945 byly přiděleny českým osídlencům. Dne 14.&nbsp;prosince 1948 [[Zemský národní výbor]] rozhodl o&nbsp;sloučení obcí Dobronín a [[Německý Šicndorf]] do jednoho celku pod názvem Svobodín, ten 8. ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. V roce 1951 místní sportovci založili sportovní oddíl TJ Jiskra Dobronín.,<ref name="mikulasek"/> Vo rocerok 1952později byl v [[Akce Z|akci Z]] vybudován hřbitov.<ref>Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 134.</ref> V roce 1954 byl v lese Obora zřízen muniční sklad.<ref name="vojenstvi">{{Citace elektronické monografie
| titul = Odpovědi na dotazy 406. - 420.
| vydavatel = Vojenstvi.cz
| datum_přístupu = 2013-10-30
| url = http://vojenstvi.cz/vasedotazy_28.htm
}}</ref> V roce 1955 založeno [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] Dobronín.<ref name="jzd">{{Citace monografie | titul = Kamenná historie. Čtyřicet let socialistického zemědělství na Jihlavsku | vydavatel = Okresní výbor KSČ | rok = 1989 | počet stran = 89 | kapitola = Jednotné zemědělské družstvo Budovatel Dobronín | strany = 38–40}}</ref> K pojmenování Dobronín se obec vrátila v roce [[1960]].<ref name="brod">{{Citace sborníku
| příjmení = David
| jméno = Jaroslav
| url = http://www.jardavid.ic.cz/text-HB-brod.pdf
| strany = 193-194
}}</ref> Od roku 1961 obec spadá pod okres Jihlava.<ref name="čsú"/> V roce 1971 byla zde otevřena po pobočka domova důchodců Ždírec.<ref name="dd"/> Nová školní budova byla otevřena 5. května 1973.<ref name="vystavba"/> Roku 1974 bylo k JZD Dobronín přidruženo střítežské družstvo, celek dostal název JZD Budovatel, k tomu bylo v roce 1976 připojeno JZD Kamenná-Nové Dvory a roku 1979 JZD Ždírec-Věžnička.<ref name="jzd"/> V roce 1985 byla uzavřena železniční dráha do Polné.<ref name="Polná"/> K 30. červnu 1992 zanikly místní jesle.<ref name="jesle"/> V roce 2002 obec obdržela právo užívat znak a vlajku.<ref name="znak"/> Dne 1. dubna 2007 byl uzavřen provoz skláren.<ref name="kralova"/> V únoru 2009 byly zavedeny názvy ulic.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zavedení názvů ulic v Dobroníně
| vydavatel = Obec Dobronín
}}</ref> V roce 2010 byla uzavřena pobočka Domova důchodců Ždírec.<ref name="dd2010"/>
 
DneNa 16.základě července[[Trestní 2009oznámení|trestního oznámení]], které podal v roce 2009 novinář [[Miroslav Mareš (novinář)|Miroslav Mareš]] trestní oznámení na Policii ČR, o masovém hrobě dvou desítek obyvatel německé národnosti na louce Budínka u Dobronína.<ref name="vybihal117">Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 117.</ref> Policie věc prošetřovalapolicie v archivníchsrpnu dokumentech2010 analezla vyslýchala109 svědky,lidských dne 16kostí. srpna 2010 zahájila výkopové práce na Budínce, zde archeologové z Masarykovy univerzity nalezli zrezivělou lopatu<ref name="pettrinact">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = Redakce
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Budínka: už šest osob
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2010
| měsíc = 08
| den = 20
| ročník = 21
| číslo = 65
| strany = 1–2
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> a 97 kompletních kostí nebo jejich fragmentů postkraniálního skeletu a 12 fragmentů kraniálních kostí.<ref name="trinact">{{Citace periodika
| příjmení = Novická
| jméno = Klára
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> TyDen bylypo poházenézahájení přesvykopávek sebe,sem nedobronínští uloženéobčané jakoMilan vLitavský hrobě.a Jiří Kazatel umístili třímetrový dřevěný kříž,<ref name="sest">{{Citace periodika
| příjmení = Klukan
| jméno = Petr
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Den po zahájení vykopávek sem dobronínští občané Milan Litavský a Jiří Kazatel umístili třímetrový dřevěný kříž,<ref name="sest"/> který neznámý pachatel mezi 15. a 16. březnem 2011 pilou do tří čtvrtin nařízl a pak ručně dolomilzničil.<ref name="osmnact">{{Citace periodika
| příjmení = Klukan
| jméno = Petr
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> DneV 23.druhém května 2011 po upozornění novináře Mareše a pozůstalých z Německa byl odkryt druhý masový hrobhrobě v lokalitě u železničního viaduktu přes [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatý potok]], na jehož pravé straně archeologové nalezli ostatky tří osob.<ref name="dvacetctyri">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> DneV 10.červenci července2011 na místě zničeného kříže na Budínce Milan Litavský vztyčil nový křížčtyřmetrovýčtyřmetrovou nahnutý kříž je složenkonstrukci z traverz, vyplň tvoří naa červenočerveně natřenénatřeného dřevodřeva.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> [[KriminalistickýNa ústavzákladě v Praze]] prováděl analýzu získaných vzorkůporovnání DNA sz odebranýmikostí stěryobětí oda pozůstalých v Německu. Výsledky analýzy byly zveřejněny v listopadu 2011, z louky Budínka bylo identifikováno bylo osmjedenáct osob a u viaduktu tři osoby.<ref>Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 121–123.</ref> Pohřeb dvanácti nalezených obětí se uskutečnil 15. září 2012 na Ústředním hřbitově v Jihlavě, neboť zastupitelstvo obce Dobronín odmítlo uložení ostatků na místním hřbitově.<ref>Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 134–135.</ref> V říjnu 2013 státní zastupitelství po několikaletém prošetřování případ Budínka odložilo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| titul = Kauza Budínka. Případ mrtvých Němců na Jihlavsku odložen