Moravské enklávy ve Slezsku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kirk (diskuse | příspěvky)
doplnění
fix
Řádek 1:
[[Soubor:Moravske.enklavy.ve.Slezsku.png|thumb|right|370px|Moravské enklávy ve Slezsku]]
'''Moravské enklávy ve Slezsku''', dříve též '''moravské obvody ve Slezsku''', je původně označení pro [[exkláva|exklávy]] [[Markrabství moravské]]ho obklopené [[Slezsko|Slezskem]], od roku [[1783]] označení pro části Markrabství moravského, spravované nadále až do roku [[1928]] sice [[České Slezsko|slezskými]] úřady, ale podle moravských [[České země|zemských]] [[zákon (právo)|zákonů]]ů. Jednalo se převážně o moravské [[exkláva|exklávy]] obklopené [[Slezsko|Slezskem]], v jednom případě však šlo o výběžek Moravy. Téměř celé území těchto "enkláv" je nyní součástí [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]], [[Polsko|polská]] část je součástí [[Opolské vojvodství|Opolského vojvodství]].
 
== Historický vývoj enkláv ==
Enklávy byly součástí [[Morava|Moravy]] od roku [[1182]], kdy vzniklo [[Morava|Markrabství moravské]]. Součástí Moravy zůstala tato území i po ustavení [[Opavsko|Opavského vévodství]], protože byla majetkem Olomouckého biskupství. Všechny enklávy byly původně spravovány v rámci [[Přerovský kraj|Přerovského kraje]]. Po [[války o Slezsko|válkách o Slezsko]] přišla roku [[1742]] [[Habsburská monarchie]] mimo jiné o jednu z enkláv - panství [[Ketř]], které [[Prusko]] začlenilo do svojí [[Pruské Slezsko|provincie Slezska]]. Toto panství se pak označovalo jako Pruská Morava. Roku [[1783]] [[Josef II.]] začlenil zbývající enklávy ''(s výjimkou [[Butovice (Studénka)|Butovic]], [[Nové Vrbno|Nového Vrbna]] a [[Slatina (okres Nový Jičín)|Slatiny]])'' pod [[Krnovský kraj|krnovský krajský]] úřad. Pod Krnovský kraj dal zároveň i moravský výběžek v okolí Litultovic, který byl stejně jako enklávy do té doby součástí Přerovského kraje. Od té doby se pak tento výběžek považoval za součást moravských enkláv, což bylo nadále označení pro moravská území spravovaná sice slezskými úřady, ale podle moravských zákonů. Roku [[1791]] došlo k administrativní změně, kdy byl krajský úřad přesunut do Opavy. Roku [[1797]] byla k [[Opavský kraj|Opavskému kraji]] připojena i obec Slatina.
 
V roce [[1850]] z hlediska daňového byly enklávy podřízeny úřadům c. k. místodržitelství [[České Slezsko|Vévodství Horního a Dolního Slezska]] v [[Opava|Opavě]]. Daně však byly odváděny na Moravu, s níž byly enklávy spojeny také po stránce právní (platily zde moravské zemské [[zákon (právo)|zákony]]y), daňové (daně zde sice vybíraly slezské úřady, ale odváděly je na Moravu) a [[volby|volební]] (tvořily jeden z moravských volebních [[okres]]ů, který vysílal jednoho poslance do [[moravský zemský sněm|moravského zemského sněmu]] a jednoho poslance na říšskou radu království a zemí do [[Vídeň|Vídně]]). Moravě byla tato území podřízena i v oblasti školství či spolkového života. Ze slezských zemských zákonů zde platily jen zákony o odstřelu zvěře a silniční zákony, vydané pro slezské okresy Opava a Bílovec.<ref>http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t1058_00.htm</ref> Mezi moravským a slezským zemským sněmem se v [[19. století]] konala i jednání o možném plném začlenění enkláv do Slezska. K dohodě však nedošlo.<ref>http://aplikace.isvav.cvut.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F47813059%3A19240%2F07%3A%230000920!RIV08-MSM-19240___</ref>
 
Tyto enklávy jako specifická správní území zanikly teprve se vznikem [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]],<ref>http://www.suchelazce.cz/kronika/kron_1914_004.htm</ref> avšak i nadále zde platily původní moravské zemské zákony, pokud nebyly nahrazeny novými zákony.<ref>http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t0555_00.htm</ref> Jedná se o jedinou územní raritu typu enklávy, která zůstala [[Česko|českému státu]], na rozdíl od enkláv [[České království|Českého království]] v [[Německo|Německu]], které existovaly od doby [[Karel IV.|Karla IV.]] do [[19. století]].