Státní moc: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
-kan-fan- (diskuse | příspěvky)
m drobnosti v úvodu
fix
Řádek 8:
* ''acta iure gestionis'' – akty, které nemají politický, ale jen hospodářský účel; stát zde nevystupuje jako suverén a neoplývá tudíž mezinárodněprávní [[imunita (právo)|imunitou]]
 
V [[Česko|České republice]] je čl. 2 odst. 3 [[Ústava České republiky|Ústavou]] stanoveno, že státní moc slouží všem [[Občanství|občan]]ům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví [[zákon (právo)|zákon]]. Pokud by tomu tak nebylo a činnost ústavních orgánů by byla ochromena, vzniká [[právo na odpor]].
 
== Dělba moci ==
Řádek 16:
=== Zákonodárná moc ===
{{Podrobně|Zákonodárná moc}}
Zákonodárná moc ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|''potestas legislativa''}}) je oprávnění vydávat [[zákon (právo)|zákony]]y. V moderní [[státověda|teorii státu]] je vedle moci [[výkonná moc|výkonné]] a [[soudní moc|soudní]] jednou z nezávislých větví státní moci, svěřená [[parlament]]u.
 
Z hlediska možných oblastí právní úpravy není zákonodárce ničím omezen, může tedy normovat kteroukoli oblast společenských vztahů. Pokud však přijatý [[zákon (právo)|zákon]] nebo některé jeho ustanovení odporuje ústavnímu řádu, může jej zrušit [[Ústavní soud]].
 
=== Výkonná moc ===
Řádek 30:
Soudní moc nebo též ''judikativa'' je jedna ze složek státní moci. Vykonávají ji nezávislé [[soud]]y. Ty zákonem stanoveným způsobem zajišťují v občanskoprávním řízení ochranu subjektivních práv, v trestním řízení rozhodují o vině a trestu za trestné činy, ve správním soudnictví přezkoumávají akty orgánů veřejné správy a v ústavním soudnictví rozhodují o souladu právních předpisů i rozhodnutí s ústavou, případně rozhodují i o dalších věcech, které jsou jim zákonem svěřeny.
 
Při rozhodování je [[soudce]] vázán jen [[zákon (právo)|zákony]]y a prameny práva vyšší právní síly. Soudce nesmí mít žádný vztah k věci, účastníkům a jejich zástupcům.
 
== Související články ==