Bambi (film, 1942): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 45:
{{spoiler}}
 
== Produkce - vývoj, psaní, animace ==
 
'''Vývoj'''
 
V roce 1933, zakoupil Sidney Franklin, producent a ředitel Metro-Goldwyn-Mayer, práva k filmovému zpracování knihy Felixe Saltena - Bambi, Život v Lese. Původním záměrem bylo vytvořit hraný film, ale po letech nevydařených pokusů se Franklin rozhodl a práva v dubnu roku 1937 prodal Waltu Disneymu. Disney začal okamžitě pracovat na animované verzi příběhu. Chtěl, aby se Bambi stal jejich druhým celovečerním animovaným filmem a zároveň prvním, založeným na konkrétní, moderní knize. Kniha ale byla původně napsána pro dospělé a tak se Disneymu zdál příběh zprvu příliš ponurý a melancholický oproti jeho obvyklé produkci. Také kreslíři zjistili, že nakreslit jelena realisticky by bylo příliš náročné. Tyto překážky dočasně pozastavily produkci filmu a Disneyho studio zatím pracovalo na jiných projektech. V roce 1938 Disney najal Perce Pearce a Carla Fallberga, aby na příběhu společně pracovali, avšak pozornost se brzy přesměrovala k práci na filmu Fantasia.
 
Opravdu svědomitá práce na filmu pak začala 17.8.1939. Přesto však byla poněkud pomalá vzhledem k personálním, metodickým i místním změnám ve studiu.
 
'''Psaní'''
 
Existovalo velké množství interpretací příběhu. Jak řekl Mel Shaw:
 
„ Bambiho příběh měl tolik možností, že jste mohli jít miliony různými směry. Pamatuji si, když se do toho zapojil i Walt. Řekl - ‘Představte si, že by Bambi stoupl do mraveniště. My bychom mohli udělat závěr do mraveniště a podívat se, jakou škodu mravencům napáchal.’ Strávili jsme týdny kreslením mravenců a jejich příběhu, až jsme najednou zjistili, že jsme úplně v jiném příběhu, že to nemá s Bambim co do činění. Také jsme měli rodinu kobylek a ti se handrkovali o všechno možné. A Bambi to celé sledoval a tak najednou vidíme Bambiho velkou hlavu mezi kobylkami. A co má tohle co dělat s příběhem? A tak jsme se dohadovali stále dokola.“
 
Ve filmu mělo být původně šest různých králičích postaviček, podobných trpaslíkům ze Sněhurky. Pak ale Perce Pearce navrhl, že místo pěti obecných králíků bychom měli mít jednoho, který má jinou barvu než ostatní, má jen jeden zub a velmi odlišný charakter od ostatních. Tento králík je tím, kterého dnes známe jako Dupíka.
 
Původně byl taky na to, jak Bambiho matka skáče před kmen stromu a je zastřelena, jen krátký záběr. Ale Larry Morey si stál za tím, že je ta scéna až moc dramatická a že bylo dostatečně dojemné, aby zemřela mimo plátno. Walt také chtěl ukázat na plátně scénu, ve které uhoří muž, který požár svou nedbalostí způsobil, ale nakonec bylo rozhodnuto, že se ten muž ve filmu vůbec neobjeví. Ve filmu měla být i scéna, ve které spolu komunikují dva padající listy, jako by to byl starý manželský pár. Ale Disney rozhodl, že mluvící rostliny do kontextu filmu prostě nesedí a místo toho padající listy použil jen jako metaforu. Disney a jeho tým také vyvinuli postavy dvou veverek, které měly být podobným komickým duem, jako byli Laurel a Hardy. Nicméně po letech zkoušení, Walt uznal, že by se příběh měl zaměřit jen na tři hlavní postavy: Bambiho, Dupíka a Kvítko. Veverky se tak krátce objeví jen na konci filmu.
 
Scénář byl dopsán v červenci roku 1940 a za tu dobu rozpočet narostl na 858 000 dolarů.
 
== Externí odkazy ==