Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 42 661 bajtů ,  před 5 lety
rekonstrukce článku
| země = [[Čechy]]
| výměra = 13,73
| počet obyvatel = 19341887
| obyvatelé datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2013<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/engt/50002DF52B/$File/13011303.pdf | datum vydání = | datum přístupu = 2013-10-30 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
| obyvatelé datum = 3.&nbsp;7.&nbsp;2006
| zeměpisná šířka = 49.4791667
| zeměpisná délka = 15.6505556
| email = dobronin@ji.cz
| starosta = Ivan Sehnal
| obrázek = Dobronín, 04pohled na obec.jpg
| popisek obrázku = Pohled na obec od Kamenné
| znak = Dobronin CZ CoA.jpg
| vlajka = Dobronin CZ flag.gif
| nadmořská výška = 475
}}
'''Dobronín''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Dobrenz''}}) je obec v&nbsp;[[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v&nbsp;[[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Leží zhruba 11&nbsp;km severo-severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]] v&nbsp;průměrné nadmořské výšce 475&nbsp;metrů na dvou katastrálních územích Dobronín a [[Německý Šicndorf|Střelecká]]. V&nbsp;roce 2013 zde žilo 1887&nbsp;obyvatel. [[První písemná zmínka|První zmínka]] pochází z&nbsp;roku [[1351]]. Majitelé vesnice se často střídali, ves patřila například městu [[Jihlava]], dále [[Lichtenburkové|Lichtenburkům]], [[Trčkové z Lípy|Trčkům z&nbsp;Lípy]] a dalším šlechtickým rodům. Na konci 19. století zde polenský podnikatel Jaroslav Pittner založil sklárny a parostrojní cihelnu. Po osvobození Dobronína Rudou armádou v druhé polovině května 1945 se zde odehrála [[Masakr u Dobronína|masová vražda]] celkem třinácti československých obyvatel německé národnosti. Vzhledem k následnému [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu obyvatel německé národnosti]], válečným zmatkům a [[Únor 1948|nástupu komunismu v únoru 1948]] se na tyto události zapomnělo. Dne 14.&nbsp;prosince 1948 [[Zemský národní výbor]] rozhodl o&nbsp;sloučení obcí Dobronín a [[Německý Šicndorf]] do jednoho celku pod názvem Svobodín, v roce 1960 byl název změněn na Dobronín. Případ Budínka vyplul napovrch až v roce 2009, kdy novinář [[Miroslav Mareš (novinář)|Miroslav Mareš]] podal trestní oznámení. Následně byly provedeny policejní výkopové práce na dvou lokalitách u Dobronína (louka Budínka a železniční viadukt přes Zlatý potok), kde byly nalezeny pozůstatky třinácti obětí, z nichž se pomocí analýzy DNA podařilo dvanáct identifikovat. Pohřeb obětí se konal v září 2012 na jihlavském hřbitově. Státní zastupitelství kauzu prošetřovalo a definitivně ji odložilo v říjnu 2013.
Obec '''Dobronín''' ({{vjazyce|de}} ''Dobrenz'') se nachází 11&nbsp;km severo-severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]], v&nbsp;[[Okres Jihlava|okrese Jihlava]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]]. Ke dni 3.&nbsp;7.&nbsp;2006 zde žilo 1934&nbsp;obyvatel.
 
Nachází se v [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatině]] na [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatém potoce]], do kterého se zde vlévají potoky Ždírecký, Mlýnský, Zvonějovský a Filipovský. Na návsi se rozkládá Návesní rybník, v severní části obce na Zlatém potoce největší místní rybník, Valchař. Dobronínem prochází silnice druhé třídy č.&nbsp;348 a [[Železniční trať Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí|železniční trať číslo&nbsp;225]]. V obci sídlí základní a mateřská škola, zdravotní středisko, veřejná knihovna a úřadovna České pošty. U silnice na Štoky za obcí stojí mariánská kaple, která byla prohlášena kulturní památkou ČR.
 
== Název ==
NázevČeský Dobronínnázev je takéodvozen lidovouod variantuosobního Dobrodínjména Dobroň, přípona „-ín“ symbolizuje přivlastňování. PůvodLidová jménavarianta tohoto dvěnázvu, variantyDobrodín, buďvznikla vzniklov jako16.&nbsp;století, přivlastňovacía jménopochází odze jménaslova dobrodiní. Německé označení Dobrenz se vyvinulo z&nbsp;[[genitiv]]u Dobroň-s (či též Dobrans), nebokterý se analogií na místní název odvozujenedalekého od[[Ždírec dobrodiní.<ref(okres name="profous"/>Jihlava)|Ždírce]], VSeelenz, rocezměnil 1351na obecDobrenz. neslaVývoj názevnázvu přechází od označení Dobrans, 1410které Dobronynse objevuje v&nbsp;první zmínce o&nbsp;obci roku [[1351]], 1411přes DobronytzDobronyn (1410), 1468Dobronytz Dobronin(1411), 1493Dobronin Dobrans(1468), 1501Dobrans Dobronín(1493), 1536Dobronín Dobrodinie(1501), 1543Dobrodinie Dobronin(1536), 1597Dobronin Dobroninie(1543), 1654Dobroninie Dobronín(1597), Dobronín a Dobrans (1654), Dobrenz (1787), Dobrenz a rokuDobrodjn (1843). Dobrenz,V&nbsp;letech Dobrodjn1854–1923 se český a německý název ustálil na variantách Dobronín a Dobrenz.<ref name="profous">{{Citace monografie | příjmení = Profous | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Profous | příjmení2 = Svoboda | jméno2 = Jan | titul = Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | rok = 1957 | strany = 409 | svazek = I}}</ref> V letech 1869-1921 nesla obec název Dobrodín.<ref name="čsú">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 624
| strany = 100
| vydání = 1
| svazek = 2
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref> Po sloučení s&nbsp;[[Německý Šicndorf|Německým Šicndorfem]] 14.&nbsp;prosince 1948 obec užívala název Svobodín, ten 8.&nbsp;ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. K&nbsp;pojmenování Dobronín se obec vrátila v&nbsp;roce [[1960]].<ref name="brod"/>
 
== Historie ==
O osadě Dobrenz jsou zmínky již v roce [[1233]].<ref name="Prchal"/> První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1351]] v listině [[Pirkštejnové|Ješka Ptáčka z Pirkštejna]].<ref name="Polná">{{Citace monografie
| příjmení = Prchal
| jméno = Jan
| strany = 46-47
| jazyk =
}}</ref> Ves tak patřila k [[Střítež (okres Jihlava)|střítežskéhostřítežskému]] panství, které do roku 1365 vlastnili [[Páni z Lipé|pánů z Lipé]]., Podlepo pověstinich tupanství vpřevzali místech tzv[[Lichtenburkové]]. ŠicndorfuV&nbsp;roce stála[[1410]] vepřešel 13.majetek stoletína tvrz,[[Leskovcové kteráz strážila obchodní stezku. Majitelem měl být pan ŠicLeskovce|Jana z&nbsp;Leskovce]], Drahenic.který Tvrzobci mělaudělil státroku poblíž1441 zdejšíhoprávo mlýna (později Cubertova)odúmrti. VodaJohann kolemz nějPirkštejna tvořiladaroval zdání,tři že se jedná o vodní pevnost. Již v rocedobronínské 1310dvory jepolenskému zřejmékostelu, žeaby tutak stálahradil téžnáklady druhá osadaspojené s názvemudržováním Dobrans.[[Věčné Tusvětlo|věčného v roce 1351 koupil Čeněk z Lipé od měšťana Thunlína z Německého Brodusvětla]].<ref name="Holykuba">{{Citace monografiesborníku
| příjmení = HolýKuba
| jméno = IvanWalter
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = KdoHistorie žilobce v tvrzích na JihlavskuDobronín
| vydavatelodkaz =na Ivantitul = Holý
| příjmení sestavitele =
| místo = Brno
| rokjméno sestavitele = 2012
| počet stransestavitel = 73
| sborník = Polensko 8, č. 1
| kapitola = Dobronín
| odkaz na sborník =
| strany = 25–26
| vydavatel = Klub za historickou Polnou
| isbn = 978-80-260-1786-8
| odkaz na vydavatele =
| místo = Polná
| rok vydání = 1999
| isbn =
| url = http://www.kzhp.cz/soubory/polensko/1999-1.pdf
| kapitola =
| strany = 13–15
| jazyk =
}}</ref> V roce [[1467]] [[Trčkové z Lípy]] koupili střítežský statek i s Dobronínem. Od roku [[1483]] se za majitele počítal [[Kobíkové z Opatova|Zich Kobík z Opatova]], kteří zároveň byli vlastníky Německého Šicendorfu. V letech [[1486]] - [[1515]] obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku [[1536]] Dobronín a Střítež Jihlavě, vyjmuty byly statky čp. 16, 26, 27 a 28, které nadále patřily k polenskému panství. Tyto selské usedlosti Polné náležely až do 19. století.<ref name="kuba"/> V roce [[1596]] Jihlava nakoupila i [[Štoky]], čímž vzniklo panství Střítež-Štoky, kam patřil i Německý Šicendorf.<ref name="II">{{Citace monografie
}}</ref> Další zmínka o Šicndorfu pochází z roku 1386. Tvrz v roce 1424 vypálili husité.<ref name="Holy"/> V roce [[1441]] získala ves významné právo [[odúmrť|odúmrtě]] od [[Leskovcové z Leskovce|Jana Leskovce z Haslavy]]. V roce [[1467]] [[Trčkové z Lípy]] koupili střítežský statek i s Dobronínem. Od roku [[1483]] se za majitele počítal [[Kobíkové z Opatova|Zich Kobík z Opatova]],<ref name="II">{{Citace monografie
| příjmení = Prchal
| jméno = Jan
| strany = 1
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref> kteří zároveň byli vlastníky Německého Šicendorfu. V letech [[1512]] - [[1515]] obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku [[1536]] Dobronín a Střítež Jihlavě. V roce [[1596]] Jihlava nakoupila i [[Štoky]], čímž vzniklo panství Střítež-Štoky, kam patřil i Německý Šicendorf, avšak Dobronín podle kupní listiny z roku [[1597]] patřil [[Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu|Hertvíku Žejdlicovi ze Šenfeldu]] jakou část panství Polná-Přibyslav, kde zůstal až do roku 1850.<ref name="II"/> V roce 1891 vznikl spolek Dělnická beseda, o roku později Hospodářský spolek a roku 1898 [[sbor dobrovolných hasičů]].<ref name="II"/> V letech 1869-1921 nesla obec název Dobrodín.<ref name="čsú">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 624
| strany = 100
| vydání = 1
| svazek = 2
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref> V letech 1869-1880 spadal Dobronín pod okres Polná, v letech 1880-1910 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův) a od roku 1961 pod okres Jihlava.<ref name="čsú"/>
 
[[Soubor:Dobronín 1764.png|thumb|left|Mapa Dobronína z Prvního vojenského mapování]]
V obci vyvíjela činnost Národní jednota pošumavská (NJP), která se snažila "počešťovat" obec s většinovým německým obyvatelstvem. NJP podpořila vznik menšinové české školy.
Dne 21.&nbsp;června [[1625]] Dobronín koupil Jan Heidler z&nbsp;Bukové. Po smrti jeho syna Arnošta Ferdinanda Heidlera roku [[1683]] majetek přešel na rod [[Pachtové z Rájova|Pachtů z&nbsp;Rájova]].<ref name="holy">{{Citace monografie
| příjmení = Holý
| jméno = Ivan
| titul = Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku
| vydavatel = Ivan Holý
| místo = Brno
| rok = 2012
| počet_stran = 73
| kapitola = Střítež
| strany = 56-58
| isbn = 978-80-260-1786-8
}}</ref> V roce 1720 byla zřízena jedna učebna školy v čp. 37.<ref name="vystavba"/> Roku [[1725]] majetek získal Ludvík Filip ze Sitzendorfu výměnou za Hlohov a přídavek 300&nbsp;000 zlatých,<ref name="otta">Ottův slovník naučný, díl 24, s. 253–254, heslo Střítež.</ref> o&nbsp;deset let později panství přešlo na litoměřického biskupa [[Mořic Adolf Sachsen-Zeits|Mořice Adolfa, vévodu ze Sachsen-Zeits]]. V&nbsp;roce [[1748]] majetek zakoupili [[Palmové|hrabata z&nbsp;Palmů]]. Roku [[1840]] od zadlužených Palmů panství koupil kníže [[Hohenzollernové|Karel Hohenzollern Sigmaringen]].<ref name="jaros">{{Citace periodika
| příjmení = Jaroš
| jméno = Zdeněk
| titul = Střítež = Neznámé známé Jihlavsko-zastavení 48.
| periodikum = Jihlavské listy
| ročník = 16
| číslo = 48
| datum = 2005-06-17
| strany = 18
}}</ref>
 
V roce 1851 byla v Dobroníně postavena zděná škola.<ref name="vystavba"/> V letech 1869-1880 spadal Dobronín pod okres Polná,<ref name="čsú"/> 20. ledna 1871 zde vznikla železniční stanice.<ref name="vte">{{Citace monografie
=== Druhá světová válka ===
{{Podrobně|Masakr u Dobronína}}
V průběhu druhé světové války došlo (stejně jako u mnoha podobných případů česko-německých národnostních enkláv v době Protektorátu) k růstu národnostního napětí. Jeden z největších konfliktů byl hned v březnu 1939, kdy německy mluvící obyvatelé napadli a zdevastovali českou základní školu v Dobroníně a pokusili se přitom lynčovat českého učitele, čemuž zabránili rychle se sběhnuvší čeští sedláci. Po tomto konfliktu byla tato česká škola zrušena. Dobronín poté místní nacisté označili za „bolševickou vesnici“ a mnoho údajných „komunistů“ skončilo v koncentračních táborech. Tvrzení o "bolševické vesnici" je výsledkem práce poválečné politické propagandy a není doloženo historickýmí dokumenty.
 
K dalšímu růstu napětí přispěla vedlejší vesnice Bergersdorf (dnes [[Kamenná (okres Jihlava)|Kamenná]]), které v roce 1943 udělil generál a Obergruppenführer SS Gottlob Berger titul "vzorové vesnice SS" - jako vůbec jediné obci nacistické říše, mj. proto, že z 246 obyvatel Bergersdorfu vstoupilo do jednotek SS 46 osob. Po skončení války, konkrétně dne 19. května 1945, pak mělo být na louce zvané „Budínka“ (mezi obcí Dobronín a místní částí [[Nové Dvory (Polná)|Nové Dvory]] města [[Polná]]) zavražděno až 17 občanů německé národnosti. Tuto [[Masakr u Dobronína|událost]] dokládá deska ve farním kostele ve [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírci]], kde je pod velkým křížem (jenž přežil několik požárů) umístěna pamětní deska s nápisem ''„Památce a vzpomínce našim otcům, kteří zemřeli v květnu 1945. Příbuzní“''. Tuto událost již od poloviny roku [[2009]] prošetřuje Krajské [[státní zastupitelství]] v [[Brno|Brně]], od roku [[2010]] vede vyšetřování události Krajské ředitelství Policie ČR se sídlem v Jihlavě.<ref>Michal Kolařík, Miroslav Mareš; [http://jihlavsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/ukryva-louka-u-dobronina-masovy-hrob20090723.html Louka u Dobronína ukrývá masový hrob], jihlavsky.denik.cz, 23. července 2009</ref><ref>[http://www.jihlavske-listy.cz/clanek4759-tajemstvi-budinky-ceska-louka-nemecky-hrob.html Tajemství Budínky: česká louka, německý hrob], jihlavske-listy.cz, 26. října 2009</ref>. V srpnu 2010 došlo na označeném místě k archeologicko-kriminalistickému odkrytí zeminy a skutečně byly nalezeny lidské ostatky, ovšem jen šesti těl. V prosinci 2010 antropologický průzkum zvýšil počet obětí na nejméně 13 osob ve věku 30-60let, všichni muži.<ref>Eliška Kolínková, [http://jihlava.idnes.cz/v-masovem-hrobe-u-dobronina-lezelo-nejmene-13-lidi-zni-zaver-antropologu-1n1-/jihlava-zpravy.asp?c=A101203_133116_jihlava-zpravy_bor V masovém hrobě leželo nejméně 13 lidí], idnes.cz, 3. prosince 2010</ref>
 
Současný Dobronín vznikl 14.&nbsp;prosince 1948 spojením dvou původně německých vesnic – Dobronína (Dobrenz) a [[#Německý Šicendorf|Německého Šicendorfu]] (Deutsch Schützendorf).<ref name="Prchal"/>
 
== Geografie ==
Druhá největší obec v [[Mikroregion Polensko|Mikroregionu Polensko]] se rozkládá 12&nbsp;km severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]] a 5&nbsp;km západně od [[Polná|Polné]] podél silnice II.&nbsp;třídy č.&nbsp;348. Obcí se vinou čtyři potoky: [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatý]], [[Ždírecký potok|Ždírecký]], [[Mlýnský potok (přítok Zlatého potoka)|Mlýnský]] a [[Zvonějovský potok|Zvonějovský]], na kterém je asi 1 - 2&nbsp;km od obce kaskáda rybníku – Na Hrázi, Horní a Trnovka. Přímo v obci se nacházejí 3 rybníky, Valchař, Návesní a Cubertův. Další rybník, Holotympl, je vzdálen 1&nbsp;km jižně a patří mezi rybáři vyhledávané oblasti. Nachází se v nadmořské výšce 475 metrů.
 
Obec má dvě místní části [[Filipovské Chaloupky]] a [[Cihelna (Dobronín)|Cihelna]].
 
== Pamětihodnosti ==
* Kaplička na cestě směrem na [[Štoky]] – státem chráněná památka, pochází z 19. století<ref name="II"/>
 
== Ekonomika a doprava ==
Zdejší [[železniční stanice]], jež vznikla dne 20.&nbsp;ledna [[1871]] a vešla ve známost v druhé polovině 20.&nbsp;století pod názvem Polná – [[Štoky]], patří mezi důležité stanice na trati [[Praha]] – [[Havlíčkův Brod]] – [[Jihlava]] – [[Znojmo]], nese číslo 225.<ref name="vte">{{Citace monografie
| příjmení = David
| jméno = Petr
| isbn = 978-80-242-2580-7
| jazyk =
}}</ref> V původní části Německý Šicndorf podnikatel Jaroslav Pittner z původní továrny na výrobu provazů v roce 1876 vytvořil sklárny a brusírnu. Ty se původně zabývaly hlavně broušeným olovantým křišťálem.<ref name="Polná"/> Od roku 1880 obec spadala pod okres Německý Brod.<ref name="čsú"/> Dva kilometry za obcí založil polenský podnikatel Jaroslav Pittner roku [[1888]] osadu Cihelna, kde nechal vystavět parostrojní cihelnu a několik domů pro její zaměstnance.<ref name="Prchal">{{Citace sborníku
}}</ref> Lokální trať [[Železniční trať Dobronín - Polná|Dobronín – Polná]] dlouhá 6&nbsp;km byla v&nbsp;provozu v&nbsp;letech [[1904]]–[[1985]],<ref name="Polná"/> v&nbsp;současnosti se po trati prohání v&nbsp;letních měsících historické stroje. Z&nbsp;původní továrny na výrobu provazů Jaroslava Pittnera v&nbsp;Německém Šicendorfu vznikly v&nbsp;roce 1876 [[sklárna|sklárny]] a brusírna. Známé byly zejména díky broušenému českému olovnatému křišťálu. Jihlavské sklárny Bohemia, a. s. však byly v&nbsp;roce [[2007]] uzavřeny<ref name="Polná"/> a 21. srpna 2010 dokonce vyhořely. Sídlí tu firma Agropodnik Jihlava, a. s. zabývající se zemědělstvím a výrobou bionafty, dvě společnosti vyrábějící karton, truhlářství, zámečnictví, dvě autoopravny. Okolní půdu obdělávají místní akciová společnost Dobrosev, jež se stala největším zemědělským podnikem v mikroregionu,<ref name="Prchal"/> a zemědělské družstvo Dobronín. Ranč Ztracená podkova se věnuje chovu koní.<ref name="vte"/>
 
== Sport a kultura ==
V místě se provozují dvě fotbalová hřiště, z nichž jedno pokrývá trávník, pět kurtů určený pro tenis a volejbal, u zdejší základní školy se vybudovalo hřiště pro plážový volejbal. Obec se proslavila především ve volejbalových kruzích díky pořádání každoročního mezinárodního volejbalového turnaje juniorek, jehož tradice vznikla v roce [[1992]]. Od roku [[1997]] se zde pořádá Noční volejbalový turnaj smíšených družstev.<ref name="Prchal"/>
 
Ochotnické divadlo tu hraje soubor „Zmatkaři“, jejichž představení se uvádějí dvakrát ročně v dobronínském kulturním domě. Tento spolek svou obec reprezentuje na různých festivalech ametérských divadel a získal na nich několik ocenění.<ref name="Polná"/>
 
Sbor dobrovolných hasičů každoročně pořádá soutěž "O pohár starosty obce". Sbor má družstvo mužů a žen. Od roku 2006 se podařilo obnovit práci s mládeží.
 
== Obyvatelstvo a občanská vybavenost ==
V obci stojí 399 domů.<ref name="Prchal"/>
 
Základní školu navštěvuje 350&nbsp;žáků, mateřskou školu 75&nbsp;dětí.<ref name="Prchal"/> Funguje zde malé zdravotnické středisko a úřadovna České pošty, kterou zde založili v 1. srpna [[1890]].<ref name="II"/> Služby tu poskytují kadeřnictví a kosmetika. V Dobroníně můžeme najít čtyři restaurační zařízení, dva obchody s potravinami a jeden s textilem. Ve zdejší poobočce domova důchodců ve [[Ždírec|Ždírci]] bydlí 28&nbsp;seniorů, provozovna má být v blízké době zrušena. [[Sbor dobrovolných hasičů]] místní založili v roce [[1896]].<ref name="Prchal"/>
 
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Dobronína<ref name="Prchal">{{Citace sborníku
| příjmení = Prchal
| jméno = Jan
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = Vítejte u nás
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele =
| strany = 7-10
| jazyk = česky
}}</ref> 1. srpna 1890 začala fungovat úřadovna České pošty.<ref name="II"/> V roce 1891 vznikl spolek Dělnická beseda, o roku později Hospodářský spolek a roku 1898 [[sbor dobrovolných hasičů]].<ref name="II"/> Lokální trať [[Železniční trať Dobronín - Polná|Dobronín – Polná]] dlouhá 6&nbsp;km byla v&nbsp;provozu v&nbsp;letech [[1904]]<ref name="Polná"/> Po roce 1918 v obci vyvíjela činnost Národní jednota pošumavská (NJP), která se snažila "počešťovat" obec s většinovým německým obyvatelstvem. NJP podpořila vznik menšinové české školy roku 1919.<ref name="vybi103">{{Citace monografie
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vybíhal
| korporace = Český statistický úřad
| jméno = Jiří
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Jihlavsko ve stínu říšské orlice
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| vydavatel = Jiří Vybíhal
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| místo = Jihlava
| vydavatel = Český statistický úřad
| místorok = Praha2012
| rokpočet_stran = 2006143
| kapitola = Budínka
| počet stran = 760
| strany = 103-105
| počet svazků = 2
}}</ref>
| svazek = 1
 
| strany = 564-565
[[Soubor:Budinka2.JPG|thumb|right|Místo vraždy Budínka se zahrnutým výkopem a dřevěným křížem]]
| isbn = 80-250-1311-1
Dne 5. května 1945 na zdejším nádraží stál naložený německý vlak a vojenský vlak z Vratislavi. Ten den byl ustaven revoluční národní výbor v čele s Peregrínem Bernardem.<ref name="vybi103"/> Dne 9. května přijely první tanky Rudé armády a rumunské armády.<ref name="vybi103"/> V druhé polovině května 1945 bylo v hasičské zbrojnici v Německém Šicndorfu vězněno místními příslušníky revolučních gard několik mužů s německou národností z Dobronína a okolních vesnic. Pravděpodobně v noci z 26. na 27. května byli internovaní Němci vyvedeni ze zbrojnice a zkratkou po železniční trati přivedeni na louku Budínka, kde byli povražděni. Tři z celkových třinácti obětí zahynuli již cestou při přecházení železničního viaduktu přes Zlatý potok.<ref name="vybihal117"/> Většina obětí byli sedláci z Dobronína a okolních vesnic, všichni byli členy [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Neexistují žádné zprávy o tom, že by se aktivně zapojili do akcí proti republice.<ref name="jedenact">{{Citace periodika
| příjmení = Martínek
| jméno = Roman
| autor = Roman Martínek
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Policista: „Těžko někoho obviníme“
| periodikum = Sedmička Jihlava
| odkaz na periodikum =
| rok = 2010
| měsíc = 09
| den = 02
| ročník = 2
| číslo = 35
| strany = 4
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Všichni žili na území [[Československo|Československa]] již před rokem 1939, Byli československými občany německé národnosti,<ref name="jedna">{{Citace periodika
| příjmení = Mareš
| jméno = Miroslav
| autor = Miroslav Mareš
| odkaz na autora = Miroslav Mareš (novinář)
| spoluautoři =
| titul = Tajemství Budínky: česká louka – německý hrob
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2009
| měsíc = 10
| den = 23
| ročník = 20
| číslo = 85
| strany = 14
| url =
| issn = 1212-740X
}}</ref>
 
Domy po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německých obyvatel]] po druhé světové válce v&nbsp;roce 1945 byly přiděleny českým osídlencům. Dne 14.&nbsp;prosince 1948 [[Zemský národní výbor]] rozhodl o&nbsp;sloučení obcí Dobronín a [[Německý Šicndorf]] do jednoho celku pod názvem Svobodín, ten 8. ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. V roce 1951 místní sportovci založili sportovní oddíl TJ Jiskra Dobronín.<ref name="mikulasek"/> V roce 1952 byl v akci Z vybudován hřbitov.<ref>Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 134.</ref> V roce 1954 byl v lese Obora zřízen muniční sklad.<ref name="vojenstvi">{{Citace elektronické monografie
| titul = Odpovědi na dotazy 406. - 420.
| vydavatel = Vojenstvi.cz
| datum_přístupu = 2013-10-30
| url = http://vojenstvi.cz/vasedotazy_28.htm
}}</ref> V roce 1955 založeno JZD Dobronín<ref name="jzd">{{Citace monografie | titul = Kamenná historie. Čtyřicet let socialistického zemědělství na Jihlavsku | vydavatel = Okresní výbor KSČ | rok = 1989 | počet stran = 89 | kapitola = Jednotné zemědělské družstvo Budovatel Dobronín | strany = 38–40}}</ref> K pojmenování Dobronín se obec vrátila v roce [[1960]].<ref name="brod">{{Citace sborníku
| příjmení = David
| jméno = Jaroslav
| titul = Brod Smilův, Německý nebo Havlíčkův?
| sborník = Havlíčkobrodsko : vlastivědný sborník. 16.
| vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum; Státní okresní archiv HB
| místo = Havlíčkův Brod
| rok_vydání = 2001
| url = http://www.jardavid.ic.cz/text-HB-brod.pdf
| strany = 193-194
}}</ref> Od roku 1961 obec spadá pod okres Jihlava.<ref name="čsú"/> V roce 1971 byla zde otevřena po pobočka domova důchodců Ždírec.<ref name="dd"/> Nová školní budova byla otevřena 5. května 1973.<ref name="vystavba"/> Roku 1974 bylo k JZD Dobronín přidruženo střítežské družstvo, celek dostal název JZD Budovatel, k tomu bylo v roce 1976 připojeno JZD Kamenná-Nové Dvory a roku 1979 JZD Ždírec-Věžnička.<ref name="jzd"/> V roce 1985 byla uzavřena železniční dráha do Polné.<ref name="Polná"/> K 30. červnu 1992 zanikly místní jesle.<ref name="jesle"/> V roce 2002 obec obdržela právo užívat znak a vlajku.<ref name="znak"/> Dne 1. dubna 2007 byl uzavřen provoz skláren.<ref name="kralova"/> V únoru 2009 byly názvy ulic.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zavedení názvů ulic v Dobroníně
| vydavatel = Obec Dobronín
| datum_přístupu = 2013-10-29
| url = http://www.dobronin.cz/nazvy-ulic/ds-1034/p1=2174
}}</ref> V roce 2010 byla uzavřena pobočka Domova důchodců Ždírec.<ref name="dd2010"/>
 
Dne 16. července 2009 podal novinář [[Miroslav Mareš (novinář)|Miroslav Mareš]] trestní oznámení na Policii ČR o masovém hrobě dvou desítek obyvatel německé národnosti na louce Budínka u Dobronína.<ref name="vybihal117">Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 117.</ref> Policie věc prošetřovala v archivních dokumentech a vyslýchala svědky, dne 16. srpna 2010 zahájila výkopové práce na Budínce, zde archeologové z Masarykovy univerzity nalezli zrezivělou lopatu<ref name="pet">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = Redakce
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Budínka: už šest osob
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2010
| měsíc = 08
| den = 20
| ročník = 21
| číslo = 65
| strany = 1–2
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> a 97 kompletních kostí nebo jejich fragmentů postkraniálního skeletu a 12 fragmentů kraniálních kostí.<ref name="trinact">{{Citace periodika
| příjmení = Novická
| jméno = Klára
| autor = Klára Novická
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Výsledky analýz z Budínky budou v říjnu
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2010
| měsíc = 09
| den = 14
| ročník = 21
| číslo = 72
| strany = 13
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Ty byly poházené přes sebe, ne uložené jako v hrobě.<ref name="sest">{{Citace periodika
| příjmení = Klukan
| jméno = Petr
| autor = Petr Klukan
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Budínka: kosterní nálezy potvrzují hromadný hrob
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2010
| měsíc = 08
| den = 20
| ročník = 21
| číslo = 65
| strany = 12–13
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Den po zahájení vykopávek sem dobronínští občané Milan Litavský a Jiří Kazatel umístili třímetrový dřevěný kříž,<ref name="sest"/> který neznámý pachatel mezi 15. a 16. březnem 2011 pilou do tří čtvrtin nařízl a pak ručně dolomil.<ref name="osmnact">{{Citace periodika
| příjmení = Klukan
| jméno = Petr
| autor = Petr Klukan
| odkaz na autora =
| spoluautoři = kra
| titul = Kauza Budínka: kříž na louce někdo uřízl
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2011
| měsíc = 03
| den = 18
| ročník = 22
| číslo = 22
| strany = 2
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Dne 23. května 2011 po upozornění novináře Mareše a pozůstalých z Německa byl odkryt druhý masový hrob v lokalitě u železničního viaduktu přes [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatý potok]], na jehož pravé straně archeologové nalezli ostatky tří osob.<ref name="dvacetctyri">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = kh
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Dobronín: našli ostatky už tří lidí
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2011
| měsíc = 05
| den = 27
| ročník = 22
| číslo = 42
| strany = 7
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Dne 10. července na místě zničeného kříže na Budínce Milan Litavský vztyčil nový kříž – čtyřmetrový nahnutý kříž je složen z traverz, vyplň tvoří na červeno natřené dřevo.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = hm
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Na Budínce vyrostl železný kříž
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2011
| měsíc = 07
| den = 12
| ročník = 22
| číslo = 54
| strany = 2
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> [[Kriminalistický ústav v Praze]] prováděl analýzu získaných vzorků DNA s odebranými stěry od pozůstalých v Německu. Výsledky analýzy byly zveřejněny v listopadu 2011, z louky Budínka bylo identifikováno bylo osm osob a u viaduktu tři osoby.<ref>Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 121–123.</ref> Pohřeb dvanácti nalezených obětí se uskutečnil 15. září 2012 na Ústředním hřbitově v Jihlavě, neboť zastupitelstvo obce Dobronín odmítlo uložení ostatků na místním hřbitově.<ref>Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 134–135.</ref> V říjnu 2013 státní zastupitelství po několikaletém prošetřování případ Budínka odložilo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| titul = Kauza Budínka. Případ mrtvých Němců na Jihlavsku odložen
| periodikum = Týden
| datum_vydání = 2013-10-14
| datum_přístupu = 2014-02-01
| url = http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/kauza-budinka-pripad-mrtvych-nemcu-na-jihlavsku-odlozen_285657.html#.Uu0Yvvl5OaI
}}</ref>
== Přírodní poměry ==
Obec Dobronín leží v&nbsp;[[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v&nbsp;[[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]] 13&nbsp;km severovýchodně od krajské města [[Jihlava]], 5,5&nbsp;km západně od [[Polná|Polné]], 6&nbsp;km východně od [[Štoky|Štoků]], 5&nbsp;km jižně od [[Kamenná (okres Jihlava)|Kamenné]], 4&nbsp;km severně od [[Střítež (okres Jihlava)|Stříteže]] a 3&nbsp;km severozápadně od [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírce]]. Rozloha obce činí 13,73&nbsp;km<sup>2</sup>, z&nbsp;toho zaujímá orná půda 7,08&nbsp;km<sup>2</sup>, zahrady 0,29&nbsp;km<sup>2</sup>, trvalé travní porosty 1,24&nbsp;km<sup>2</sup>, zemědělská půda 8,62&nbsp;km<sup>2</sup>, lesní půda 3,5&nbsp;km<sup>2</sup>, vodní plochy 0,19&nbsp;km<sup>2</sup>, zastavěné plochy 0,23&nbsp;km<sup>2</sup> a ostatní plochy 1,19&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&pro_1_154=587028| titul= Veřejná databáze ČSÚ, obec Dobronín| vydavatel = Český statistický úřad | datum přístupu=2013-10-11}}</ref>
 
=== Geologická stavba, reliéf a půdy ===
Z&nbsp;[[geologie|geologického]] hlediska je území součástí [[Český masiv|Českého masivu]]. Z&nbsp;hornin převažuje převažuje [[pararula]], [[migmatit]], [[sprašová hlína]], kamenitý až hlinito-kamenitý sediment a [[Žula|granit]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bork
| jméno = Pavel
| titul = Zjednodušená geologická mapa 1:50 000
| vydavatel = České geologické služby
| datum_přístupu = 2013-10-13
| url = http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=663696&x=1121474&s=1
}}</ref> [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] je oblast součástí [[Česko-moravská subprovincie|Česko-moravské subprovincie]], konkrétně [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] a jejího podcelku [[Jihlavsko-sázavská brázda|Jihlavsko-sázavské brázdy]], v&nbsp;jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek [[Dobronínská pánev]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Demek
| jméno = Jaromír
| odkaz na autora = Jaromír Demek
| spoluautoři = a kol.
| titul = Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny
| vydavatel = Academia
| místo = Brno
| rok = 1987
| počet stran = 584
| strany = 43
}}</ref> Průměrná nadmořská výška činí 475&nbsp;metrů.<ref name="novakova">{{Citace monografie | příjmení = Nováková | jméno = Božena | titul = Zeměpisný lexikon ČSR : Obce a sídla A-M. 1 | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok = 1991 | počet stran = 602 | kapitola = Dobronín | strany = 193}}</ref> Nejvyšší bod ve výšce 533&nbsp;metrů leží 300&nbsp;metrů východně od [[Filipovské Chaloupky|Filipovských Chaloupek]]. Nejnižší bod se nachází v&nbsp;nadmořské výšce 465&nbsp;metrů u&nbsp;mostu přes [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatý potok]] na silnici č.&nbsp;348 naproti budovám bývalých skláren.
 
Na převážné části území se vyskytuje [[pseudoglej]]ová půda, okolo vodních toků gleje a blízko nich [[kambizem]]ě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB
| vydavatel = Česká geologická služba
| datum_přístupu = 2013-10-13
| url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=57ae2711249a5c7087bf88f91ac4189e
}}</ref>
 
=== Vodstvo a podnebí ===
[[Soubor:Dobronín 05.jpg|thumb|right|Návesní rybník]]
Dobronínem protéká několik potoků. Do [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatého potoka]], který na území Dobronína vstupuje z&nbsp;jihu nejprve nedaleko rybníka Valchař z pravé strany vtéká [[Ždírecký potok]], dále pak v zatáčce naproti budovám bývalých skláren se do Zlatého potoka vlévá z levé strany [[Mlýnský potok (přítok Zlatého potoka)|Mlýnský]], do něhož se na východním okraji Dobronína nedaleko vojenského prostoru vlévá [[Zvonějovský potok]]. Nedaleko železničního viaduktu do Zlatého potoku z pravé strany vtéká Filipovský potok. Území obce tak patří k&nbsp;[[úmoří Severního moře]]. V centru obce se nachází několik rybníků, na Filipovském potoce na ulici Polenská leží Návesní rybník, největší rybník obce, Valchař, se nachází na Zlatém potoce nedaleko železniční trati. Kilometr jižně od obce se na okraji lesa Holotympl nachází stejnojmenný rybník. Na Zvonějovském potoce u vojenského prostoru leží kaskáda tří rybníků s názvy Trnovka, Horní rybník a Na Hrázi.
 
V&nbsp;rámci [[Evžen Quitt|Quittovy klimatické klasifikace]] se řadí do mírně teplé oblasti MT3, podle Atlasu podnebí ČSR z&nbsp;roku 1958 do okrsku B5 a dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] k&nbsp;[[Vlhké kontinentální podnebí|vlhkému kontinentálnímu podnebí]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = TOLASZ
| jméno = Radim
| odkaz na autora = Radim Tolasz
| titul = Atlas podnebí Česka
| vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
| místo = Praha
| rok = 2007
| počet_stran = 255
| isbn = 978-80-86690-26-1
}}</ref> Dle údajů z&nbsp;nejbližší meteorologické stanice v&nbsp;[[Přibyslav]]i činí průměrná roční teplota 6,8&nbsp;°C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692&nbsp;mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1613&nbsp;hodin.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Chalupský
| jméno = Antonín
| titul = Meteorologická stanice Přibyslav
| vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
| datum_aktualizace = leden 1996
| datum_přístupu = 2013-04-24
| url = http://old.chmi.cz/meteo/opss/stanice.php?ukazatel=pribyslav
}}</ref>
 
=== Flora a fauna ===
V&nbsp;rámci [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění]] se řadí k&nbsp;[[Provincie středoevropských listnatých lesů|provincii středoevropských listnatých lesů]], [[Hercynská podprovincie|Hercynské podprovincii]], [[Havlíčkobrodský bioregion|Havlíčkobrodskému bioregionu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = II.5 biogeografické členění, územní systém ekologické stability
| vydavatel = Kraj Vysočina
| datum_přístupu = 2013-06-29
| url = http://extranet.kr-vysocina.cz/download/odbor_uzemni/zur/B2_II.5.pdf
| druh_nosiče=PDF
}}</ref> Území se nalézá ve [[Fytogeografie|fytogeografickém]] obvodu [[Českomoravské mezofytikum|Českomoravského mezofytika]], v&nbsp;okrese 67 Českomoravská vrchovina.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Divíšek
| jméno = Jan
| titul = 5.3 Fytogeografické členění České republiky
| vydavatel = Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
| datum_vydání = 2010
| datum_přístupu = 2013-06-29
| místo = Brno
| url = http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_book_5-3.html
| příjmení2=Culek
| jméno2=Martin
| příjmení3=Jiroušek
| jméno3=Martin
}}</ref> Lesy na území obce Dobronín náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Obec obklopují jehličnaté, místy také smíšené lesy. Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. Jižní okraj území Dobronína zasahuje les Holotyml, jihovýchodní část pak Farský les, jihozápadní část pak les Obora s vojenským prostorem, pravou stranu Zlatého potoka za obecním hřbitovem tvoří les Na Skalkách, severovýchodně od obce u&nbsp;osady Cihelna se nachází les Na Kvírách. [[Potenciálně přirozená vegetace|Potenciálně přirozenou vegetací]] je [[Bika|biková]] [[bučina]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Potenciálně přirozená vegetace
| vydavatel = Česká geologická služba
| datum_přístupu = 2013-10-14
| url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=54c1fadef7cc074bb0ed53673a683618
}}</ref> Krajinu tvoří pole a louky s&nbsp;trvalým [[Lipnicovité|travním porostem]]. Podél vodních toků rostou [[Olše (strom)|olšiny]] (''Alnus'') s&nbsp;[[Bledule jarní|bledulemi jarními]] (''Leucojum vernum''). V&nbsp;lesích se vyskytují [[Brusnice borůvka|borůvky]] (''Vaccinium myrtillus''), [[Violka lesní|violky lesní]] (''Viola reichenbachiana'') či [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas'').<ref name="fafl" />
 
V&nbsp;okolních lesích žijí [[Srnec obecný|srnci obecní]] (''Capreolus capreolus'') či [[Prase divoké|divočáci]] (''Sus scrofa''), z&nbsp;šelem pak [[Kuna lesní|kuny lesní]] (''Martes martes'') a [[Liška obecná (šelma)|lišky obecné]] (''Vulpes vulpes''). V&nbsp;lesích hnízdí [[Datel černý|datli černí]] (''Dryocopus martius''), [[Žluna šedá|žluny šedé]] (''Picus canus''), [[Sýkora|sýkory]] (''Parus''), [[pěnice]] (''Sylvia'') či drozdi zpěvní (''Turdus philomelos''), z&nbsp;dravých ptáků se objevují [[káně lesní]] (''Buteo buteo''). Na vlhkých loukách jsou zastoupeny běžné druhy plazů a obojživelníků, např. [[Zmije obecná|zmije obecné]] (''Vipera berus''), [[Ještěrka živorodá|ještěrky živorodé]] (''Zootoca vivipara''), [[Rana|skokani]] (''Rana''), [[Ropucha obecná|ropuchy obecné]] (''Bufo bufo'') či [[Triturus|čolci]] (''Triturus''). U&nbsp;vodních toků žijí typické druhy ryb a rovněž [[Skokan hnědý|skokani hnědí]] (''Rana temporaria'') a [[Mlok skvrnitý|mloci skvrnití]] (''Salamandra salamandra''). Na rybnících sídlí [[Kachna divoká|kachny divoké]] (''Anas platyrhynchos'') či [[Lyska černá|lysky černé]] (''Fulica atra'').<ref name="fafl">{{Citace monografie
| příjmení = David
| jméno = Petr
| titul = Jihlavsko a Třebíčsko
| vydavatel = Soukup & David
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet_stran = 161
| kapitola = Vymezení a charakteristika
| strany = 9-11
| isbn = 80-86899-99-3
}}</ref> Na území Dobronína se nenachází žádné zvláště chráněné území ani památný strom.
 
== Obyvatelstvo ==
=== Struktura ===
 
Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v&nbsp;roce 2011]] žilo v&nbsp;Dobroníně trvale 1872&nbsp;osob, z&nbsp;toho 938&nbsp;žen. Celkem 1190&nbsp;občanů se hlásilo k&nbsp;české národnosti, 25&nbsp;k&nbsp;moravské, 19&nbsp;ke slovenské, 2&nbsp;k&nbsp;německé a ukrajinské a po jednom k&nbsp;romské a polské.<ref name="cenzus2011">{{Citace elektronické monografie
| titul = Sčítání lidu 2011 Dobronín
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_vydání = 2011
| datum_přístupu = 2013-10-12
| url = http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-o-uzemi&tu=0&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4WAgY1HaMWCBBO42CVWk7hK0iAyYWjUgkIbErdkQmKBgRV2Bsa-BOIJWJkQOzMjXIoEA-IkW3fy_b7v8_QdtCSGpRM5kY2xOg4bukwGpoy04svj08rBcwHyLaiEI9lrySM1ijmU1SAOksEo7KXR1jZkVTsv4b2Ip6qg3HWY3SE2MZMzuAD4s5P7MQzlsN_gQxX0g3j57f7h4_J6Iw85DtpEhuMgjWHxd88anx4G8dX0brV6-3qTB0gjFCv8Z6Igt6tA6yXra5tpirEcXezNYuGLpaCoC2oJl0QK5tuC7nAHuwolrvCIQyhRUEAy41ziibYwOHICZ3e_44umTfzMuIS0RXSD0WzC32ses302CzX3iaWghkDLNr8Z9HVJs2u0Ub_EKbPcjoeiC45Bm3XPYfWuz0yefgEL3Kc5lwEAAA..&vseuzemi=H4sIAAAAAAAAAIVRMU8bMRR-HFyAFKoQJDYWaLsg-VokRBADhDQoaa6AElp1uzo5Kzl0Zxvbd5wyROpCh66wMzDyJxC_oB2ZEDvq2LV2GnFM9Em29fy-977Pn68ewJYC5o5wglGsghDVsOx9xNyevL2-Wfj6cxysXciHDPu7uKOYqMO06gkieyz0U761DSZmTqb0XtDLHghY7vRRO2ASydBvo4ShHgk5ERJ9EiwhtO4TqmAURYBUwMshfYhpF1VpHD0tcgVWpaklLj0_9T1WGP-qoS-_32xYkHNhJvLCA-aLoE8oUVBwDYdjnui4gVSbLkxHHm0wv6IzmP9XNhKcOlWkS4RGTEUex0LLVfDK7fQdw-8Yfidhzojfyfh1Rz7yZI35lCmsoPhkaEuJgHY1YlIjDkmqjmEAeRdmIy_ObFHw-j88Q9hmyvnjrw1tG2ku3l9c_vn2vWTBWB3sBIcx0fYWMtxeHLWJOL06X3xxdvfDMgZro7Fx-d0G5wOjylIw0WiWPzxm-b1yq3pwWP5crkhzlePDY1Z3rujO3Fpp_e1qKeu29xvNaisbtr9TrfD0L42_UpFrAgAA&void=
}}</ref> V&nbsp;roce 1930 v&nbsp;Dobroníně žilo 804 obyvatel, z&nbsp;nichž bylo 424&nbsp;Čechů, 379&nbsp;Němců a 1&nbsp;Rus.<ref name="vybi103"/>
 
{| class="wikitable"
|+Vývoj počtu obyvatel a domů<ref name="cenzus2011" /><ref name="czso">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| strany = 564, 565
| lokace = záznam 15
| datum vydání = 2007-03-03
| datum přístupu = 2013-10-12
| jazyk =
}}</ref>
|-
! Počet !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
! Rok
! 1869
! 1880
! 1890
! 1900
! 1902
! 1910
! 1921
! 1930
! 1950
! 1961
! 1970
! 1980
! 1991
! 2001
! 2002
! 2006
|-
| obyvatel || 708 || 942 || 1193 || 1254 || 1169 || 1376 || 1526 || 1257 || 1437 || 1502 || 1608 || 1757 || 1905 || 1872
! Počet obyvatel
|-
| 708
| domů || 97 || 110 || 116 || 145 || 151 || 166 || 213 || 235 || 239 || 245 || 297 || 310 || 355 || 389
| 942
| 1193
| 1254
| 613
| 1169
| 1376
| 1526
| 1257
| 1437
| 1502
| 1608
| 1757
| 1905
| 1920
| 1934
|}
 
=== ČástiNáboženský život ===
Obec spadá pod [[Římskokatolická farnost Ždírec|římskokatolickou farnost Ždírec]], která náleží do děkanství polenského a [[Diecéze královéhradecká|královéhradecké diecéze]]. Farnost nemá kněze, duchovní správu vykonává děkan polenské farnosti Zdeněk Krček. Farním kostelem je [[Kostel svatého Václava (Ždírec)|kostel svatého Václava ve Ždírci]].<ref>{{Citace elektronické monografie
=== Německý Šicendorf ===
| titul = Římskokatolická farnost Ždírec
Německý Šicendorf (něm. ''Deutsch Schützendorf'', též ''Německý Šicndorf'', na levém břehu Zlatého potoka s vlakovou stanicí), též označovaný jako Šicndorf v roce [[1625]] koupil jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku [[1678]] jej vlastnili [[Pachtové z Rájova|Jan Pachta z Rájova]].<ref name="II"/> Roku [[1725]] se stal majetkem spolu s panstvím Střítež litoměřického biskupa [[Mořic Adolf Saský|Mořice Adolfa Saského]].<ref name="II"/> V roce [[1748]] patřil knížeti [[Palm-Guldelfingenové|Josefu Karlu Palmovi z Guldenfingenu]], jehož rod se hlásil k majitelům vsi až do roku [[1840]], kdy jej prodal rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. V roce [[1863]] se panství stalo [[fideikomis]]ním majetkem. Roku [[1874]] tu podnikatel Jaroslav Pittner postavil továrnu na výrobu [[provaz]]ů, kterou po zániku přestavěl na sklárny a brusírnu.<ref>{{Citace monografie
| vydavatel = Královéhradecká diecéze
| příjmení = Prchal
| datum_vydání = 2009, 2010
| jméno = Jan
| datum_přístupu = 2013-06-29
| url = http://www.bihk.cz/dieceze/zdirec/
}}</ref> Podle cenzu z&nbsp;roku 2011 se k&nbsp;víře hlásí 269 z&nbsp;1872&nbsp;osob, z&nbsp;toho se 143&nbsp;lidí hlásilo k&nbsp;[[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické církvi]], 6&nbsp;k&nbsp;[[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]], 2&nbsp;k&nbsp;[[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]] a 1 k&nbsp;[[Svědkové Jehovovi|Svědkům Jehovovým]]. 100&nbsp;věřících své vyznání neuvedlo, 710&nbsp;osob bylo bez náboženské víry.<ref name="cenzus2011" />
 
== Obecní správa a politika ==
=== Místní části, členství ve sdruženích ===
Obec jednu místní část s&nbsp;názvem Dobronín,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Část obce
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/castiobce/vyhledej?ob.kod=587028&co.nazev=&co.kod=&cog.sort=NAZEV&search=Vyhledat
}}</ref> dvě katastrální území pojmenované Dobronín a Střelecká (bývalý [[Německý Šicndorf]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Katastrální území
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/katastralniuzemi/vyhledej?ob.kod=587028&ku.nazev=&ku.kod=&kug.sort=NAZEV&search=Vyhledat
}}</ref> a tři [[Základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotky]] (Dobronín, Střelecká a [[Filipovské Chaloupky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Základní sídelní jednotka (ZSJ)
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=587028&ku.nazev=&zj.nazev=&zj.kod=&zjg.sort=UZEMI&search=Vyhledat
}}</ref>
 
Dobronín je členem [[Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko|Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mikroregion Polensko
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://www.polensko.cz/html/
}}</ref> a [[Místní akční skupina|Místní akční skupiny]] Českomoravské pomezí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Členská města, městyse a obce
| vydavatel = MAS Českomoravské pomezí
| datum_vydání = 2013
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://www.mascmp.cz/clenska-mesta-mestyse-a-obce
}}</ref>
 
=== Zastupitelstvo a starosta ===
[[Soubor:Dobronin ou.JPG|thumb|right|Obecní úřad]]
Obec má 15členné zastupitelstvo, v&nbsp;čele pětičlenné rady obce stojí starosta. Ve volebním období 2006–2010 se do zastupitelstva dostaly čtyři strany, [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006|voleb]] se účastnilo 737 (tj. 49,90&nbsp;%) voličů. [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] získala šest mandátů, [[Občanská demokratická strana|ODS]] pět mandátů a Sdružení nezávislých kandidátů po čtyřech a [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]] jeden.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006
| url =http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=1&xnumnuts=6102&xobec=587028&xobecnaz=Dobron%EDn&xstat=0&xvyber=0
| datum přístupu = 2013-10-11
| vydavatel = Volby.cz
}}</ref> Starostou se stal Jiří Vlach, který tuto funkci vykonával od roku 1994.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Starosta Vlach: Budínka není důvodem mého konce
| periodikum = Jihlavský deník
| datum_vydání = 2011-12-17
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/starosta-vlach-budinka-neni-duvodem-meho-konce.html
}}</ref> Ve volebním období 2010–2014 získalo Sdružení nezávislých kandidátů 2010 pět zastupitelů, KSČM čtyři, ODS a hnutí NEZÁVISLÍ po dvou a ČSSD a KDU-ČSL po jednom zastupiteli. [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|Voleb]] se účastnilo 808 (tj. 54,40&nbsp;%) voličů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010
| url = http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=1&xnumnuts=6102&xobec=587028&xobecnaz=Dobron%EDn&xstat=0&xvyber=0
| datum přístupu = 2013-10-11
| vydavatel = Volby.cz
}}</ref> Starostou byl zvolen komunista Jiří Vlach, ten 16.&nbsp;ledna 2012 na post rezignoval a starostou se stal Ivan Sehnal ze Sdružení nezávislých kandidátů 2010.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mareš
| jméno = Miroslav
| titul = V Dobroníně to jiskřilo. Obec má po sedmnácti letech nového starostu
| periodikum = iDnes.cz
| datum_vydání = 2012-01-17
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://jihlava.idnes.cz/v-dobronine-to-jiskrilo-obec-ma-po-17-letech-noveho-starostu-pod-/jihlava-zpravy.aspx?c=A120117_1717677_jihlava-zpravy_dmk
}}</ref>
 
=== Znak a vlajka ===
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny PČR dne 9.&nbsp;dubna 2002. V&nbsp;červeno-modře polceném štítě vpravo nad stříbrnou kvádrovanou hradbou s&nbsp;[[cimbuří]]m z&nbsp;poltící linie vyskakuje zlatý býk, vlevo se nachází stříbrné [[ciborium]]. Vlajku tvoří tři svislé pruhy, bílý zubatý, červený a modrý (poměr 1:2:1). Z&nbsp;modrého pruhu vyskakuje půl žlutého býka, bílý pruh má čtyři zuby a tři stejné mezery. Vlajka má rozměr šířky ku délce v&nbsp;poměru 2:3.<ref name="znak">{{Citace elektronické monografie | titul = Udělené symboly – Dobronín | url = http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/9d9d08e6-8906-4b28-b62b-f48ec3922c9b | datum vydání = 2002-04-9 | datum přístupu = 2013-10-11}}</ref>
 
== Hospodářství a doprava ==
=== Hospodářství ===
V&nbsp;Dobroníně působí několik obchodních společností a drobných podnikatelů. V&nbsp;roce 2011 zde mělo sídlo 332&nbsp;podnikatelských subjektů.<ref name="risy">{{Citace elektronické monografie
| titul = Dobronín
| url = http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=587028
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2013-10-28
| vydavatel = Regionální informační servis
}}</ref> Zemědělské pozemky obhospodařují soukromí rolníci, Zemědělské družstvo Dobronín a akciová společnost Dobrosev, kde bylo k&nbsp;únoru 2013 zaměstnáno 75&nbsp;lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dobrosev, a. s. - přítomnost a budoucnost
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2012-12-15
| datum_přístupu = 2013-10-14
| číslo = leden 2013
| strany = 24
| url = http://dobronin.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=2740&id_dokumenty=4718
}}</ref> Dobrosev provozuje [[Bioplyn|bioplynovou stanici]] a mléčnou farmu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = O nás
| vydavatel = Dobrosev, a. s.
| datum_vydání = 2011
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.dobrosev.cz/index.php
}}</ref> Agropodnik Jihlava vyrábí bionaftu v&nbsp;osadě Cihelna.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = O společnosti
| vydavatel = Agropodnik Jihlava
| datum_vydání = 2012
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.agropodnikjihlava.cz/
}}</ref> Ranč Ztracená podkova se věnuje chovu koní a od července 2013 provozuje [[Naučná stezka|naučnou stezku]] O koních.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Naučná stezka o koních v Dobroníně
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2013-04-15
| datum_přístupu = 2013-10-14
| číslo = duben 2013
| strany = 21
| url = http://dobronin.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=2740&id_dokumenty=4717
}}</ref>
 
[[Soubor:Dobronin sklarny1.JPG|thumb|left|Budova skláren]]
V&nbsp;původní části Německý Šicndorf podnikatel Jaroslav Pittner z&nbsp;továrny na výrobu provazů v&nbsp;roce [[1876]] vytvořil sklárny a brusírnu. Ty se původně zabývaly hlavně produkcí broušeného olovantého [[křišťál]]u.<ref name="Polná"/> Během druhé světové války zde pracovalo 560&nbsp;dělníků.<ref name="vybi103"/> Po roce 1989 se z&nbsp;firmy stala pobočka jihlavských skláren Bohemia. Sklárny svou činnost ukončily 1.&nbsp;dubna 2007.<ref name="kralova">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Králová
| jméno = Marie
| titul = Rozhovor se starostou
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2010-10-15
| datum_přístupu = 2013-10-16
| číslo = říjen 2010
| strany = 3
| url = http://dobronin.cz/rocnik-2010/ds-1067/archiv=0&p1=1127
}}</ref> Dnne 21.&nbsp;srpna 2010 část budov vyhořela.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Caha
| jméno = Lukáš
| titul = Požár střechy Neutralizace ve sklárnách
| vydavatel = SDH Dobronín
| datum_vydání = 2010-08-24
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://hasicidobronin.cz/zasahova-jednotka/zasahy/pozar-strechy-neutralizace-ve-sklarnach
}}</ref> Z&nbsp;výrobních společností zde sídlí Novatop, který se zabývá výrobou a prodejem ekologických paliv,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Novatop
| vydavatel = Novatop
| datum_vydání = 2008
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.novatop.cz/
}}</ref> Machstav, jenž se specializuje na izolace budov,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = O společnosti
| vydavatel = Machstav
| datum_vydání = 1994 - 2010
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.machstav.cz/o-spolecnosti
}}</ref> společnost Magry, nabízející krby a kachlová kamna,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Naše činnost
| vydavatel = Magry
| datum_vydání = 2010-2011
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.magry.cz/nase-cinnost.html
}}</ref> a minipivovar Dědkovo pivo. V&nbsp;souvislosti se sklárnami zde sídlily dvě kartonážky, SCA Packiging se v&nbsp;roce 2007 přesunula do areálu firmy Jipocar ve [[Střítež (okres Jihlava)|Stříteži]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Švédský koncern přesouvá výrobu z Dobronína k Jihlavě
| periodikum = Jihlavský deník
| datum_vydání = 2007-11-07
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://jihlavsky.denik.cz/podnikani/20071105logistika_sca.html
}}</ref> a firma Iros, s&nbsp;r.&nbsp;o., která sídlí v&nbsp;areálu Agropodniku Jihlava v&nbsp;Cihelně.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Beránek
| jméno = Zdeněk
| titul = O obci
| vydavatel = Obec Dobronín
| datum_vydání = 2006-10-06
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.dobronin.cz/o-obci/d-1001/p1=51
}}</ref> V&nbsp;Cihelně své sídlo má i autodopravce Refit&nbsp;95.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Profil společnosti
| vydavatel = Refit 95
| datum_vydání = 1995-2013
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://profil.refit95.cz/
}}</ref>
 
Svou živnost zde provozují řezník, truhlář, dvě autoopravny, zámečnictví, čalouník, provozovatel dodávkové autodopravy, výrobce uměleckého skla, 2&nbsp;instalatéři, taxikář, 2&nbsp;kosmetičky, kadeřnictví, manikúra, relaxační masáže a pedikúra. Sídlí zde firma poskytující stavební práce, internetový obchod se stavebnicemi a prodejce stínící a garážové techniky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Firmy Dobronín
| vydavatel = Firmy.cz
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.firmy.cz/kraj-vysocina?q=dobron%C3%ADn
}}</ref> Sídlí zde dva obchody s&nbsp;potravinami (Jednota Velké Meziříčí, Potraviny Matějíček) a jeden s&nbsp;textilem Nákupní centrum - levné zboží. V&nbsp;roce 2011 zde byly šest restauračních zařízení hospoda Na Zatáčce, restaurace U&nbsp;Milušky, SNACK Sedláček, Hospoda Na tahu, Hospoda U&nbsp;Lípy a sport-bar TJ&nbsp;Jiskra.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Naučná stezka o koních v Dobroníně
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2011-12-15
| datum_přístupu = 2013-10-14
| číslo = prosinec 2011
| strany = 31–32
| url = http://dobronin.cz/rocnik-2011/ds-1068/archiv=0&p1=1127
}}</ref> Od roku&nbsp;1971 v&nbsp;budově bývalé školy v&nbsp;Německém Šicndorfu sídlila pobočka Domova důchodců Ždírec s&nbsp;28&nbsp;lůžky,<ref name="dd">{{Citace monografie
| příjmení = Lánová
| jméno = Jana
| titul = Ždírec. 1233-2013
| vydavatel = Obecní úřad Ždírec
| místo = Ždírec
| rok = 2013
| počet_stran = 180
| kapitola = Domov důchodců Ždírec
| strany = 90
| isbn = 978-80-260-4935-7
| příjmení2=Pospíchalová
| jméno2=Jana
| příjmení3=Pavlíková
| jméno3=Iveta
}}</ref> po zrušení v&nbsp;roce 2010 obec budovu odkoupila a rozhodla se zde vybudovat byty.<ref name="dd2010">{{Citace elektronického periodika
| titul = Domov důchodců nevyhovoval. Budou z něj nové nájemní byty
| periodikum = Jihlavský deník
| datum_vydání = 2012-02-05
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/20120205-ji-domov-duchodcu-nevyhovoval-budou-z-nej.html
}}</ref> V&nbsp;budově zdravotního střediska, kde služby poskytují všeobecný, dětský a zubní lékař, sídlí také úřadovna České pošty.
 
Ve vojenském prostoru v&nbsp;lese Obora se nachází zásobovací středisko Základny munice Armády České republiky Týniště nad Orlicí,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lang
| jméno = Pavel
| titul = Desatero muniční základny
| periodikum = Areport: Měsíčník Ministerstva obrany České republiky
| datum_vydání = 2010-02-24
| datum_přístupu = 2013-10-14
| číslo = 3/2010
| strany = 15
| url = http://www.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/2010/ar_03.pdf
| issn = 1211-801X
}}</ref> to zde bylo zřízeno jako muniční sklad 52.&nbsp;dělostřelecké základny v&nbsp;roce [[1954]].<ref name="vojenstvi"/>
 
=== Doprava ===
[[Soubor:Dobronin zeleznice.JPG|thumb|right|Budova železniční stanice]]
Obcí prochází silnice druhé třídy [[Silnice II/348|č.&nbsp;348]] z&nbsp;[[Polná|Polné]] do [[Štoky|Štoků]]. Z&nbsp;té půl kilometru za Dobronínem odbočuje silnice tředtí třídy č.&nbsp;34815 do [[Kamenná (okres Jihlava)|Kamenné]]. Do [[Střítež (okres Jihlava)|Stříteže]] vede komunikace třetí třídy č.&nbsp;34819 a do [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírce]] silnice třetí třídy č.&nbsp;3526. Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou dvou dopravců ZDAR, a.&nbsp;s. a ICOM Transport a železniční osobní dopravou. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou, [[Měřín]], [[Přibyslav]] a [[Žďár nad Sázavou]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Dobronín
| vydavatel = Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy
| datum_vydání = 2013
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=4&tt=3883%2c0%2c46&sv=&ttnm=N%u00ed%u017ekov
}}</ref> Vesnicí prochází železniční trať [[Železniční trať Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí|číslo&nbsp;225]] spojující [[Havlíčkův Brod]] s&nbsp;Jihlavou.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Popis trati 225 Havlíčkův Brod - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - Česká republika
| vydavatel = ŽelPage
| datum_přístupu = 2013-04-22
| url = http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-225
}}</ref> Železniční stanice se nachází v&nbsp;blízkosti skláren a původně nesla označení Polná–Štoky.<ref name="vte">{{Citace monografie
| příjmení = David
| jméno = Petr
| odkaz na autora =
| titul = Velká turistická encyklopedie. Vysočina
| titul = Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.)
| vydavatel = FotoklubKnižní Polná - Klub za historickou Polnouklub
| místo = PolnáPraha
| rok = 2009
| isbnpočet stran = 360
| kapitola = ŠicendorfDobronín
| strany = 2746–47
| isbn = 978-80-242-2580-7
| jazyk =
}}</ref> Lokální trať [[Železniční trať Dobronín - Polná|Dobronín–Polná]] dlouhá 6&nbsp;km byla v&nbsp;provozu v&nbsp;letech [[1904]]–[[1985]],<ref name="Polná"/> do roku 2009 po trati příležitostně jezdily historické vlaky. Trať je v&nbsp;havarijním stavu a [[Správa železniční dopravní cesty]] ji nabízí novým přepravcům.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bartůnková
| jméno = Andrea
| titul = Mezi Polnou a Dobronínem možná znovu pojede vlak. Trať bude na prodej
| periodikum = ČRo Zprávy
| datum_vydání = 2013-10-03
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/mezi-polnou-a-dobroninem-mozna-znovu-pojede-vlak-trat-bude-na-prodej--1263785
}}</ref> Obcí prochází [[cyklistická trasa|cyklistické trasy]] č.&nbsp;4336 přes Polnou do [[Nížkov]]a, č.&nbsp;4335 přes Kamennou do Přibyslavi a č.&nbsp;5215 okolo [[Luka nad Jihlavou|Luk nad Jihlavou]] ze Ždírce do Štoků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Dobronín
| datum_aktualizace = 2003-01-12
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://belotin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=9112
}}</ref>
 
=== FilipovskéSpolečnost Chaloupky ===
[[Soubor:Dobronin skola1.JPG|thumb|left|Základní škola]]
Filipovské Chaloupky (něm. ''Philippsdorf'') vznikly v roce [[1733]] jako původní německá osada, založil je hrabě Filip Ludvík ze Sinzendorffu, od jehož jména pochází i původní název „Filippsdorf“.<ref name="Prchal"/> Nacházejí se 3 km jihozápadním směrem od Polné. Obec byla osídlena českými občany po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] v roce [[1945]]. V současné době tu bydlí v 17 staveních 36 obyvatel. Asi kilometr od obce u silnice na Polnou stojí památná [[borovice]].
V&nbsp;obci sídlí mateřská a základní škola. Mateřská škola má kapacitu 75&nbsp;dětí,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mateřská škola Dobronín
| vydavatel = školky.info
| datum_vydání = 2006-2013
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://skolky.info/?page=detail&kraj=5&okres=34&mesto=Dobron%EDn%20331&detail=4068
}}</ref> základní školu navštěvuje okolo 350&nbsp;dětí. V&nbsp;roce [[1720]] byla zřízena jedna školní učebna v&nbsp;domě čp.&nbsp;37, do té doby děti docházely do ždírecké školy. Roku 1769 byla postavena dřevěná školní budova s&nbsp;jednou učebnou. Školu v&nbsp;roce 1798 navštěvovalo 70&nbsp;dětí. Roku [[1851]] byla dřevěná budova v&nbsp;havarijním stavu prodána a postavena nová, zděná. V&nbsp;[[Německý Šicndorf|Německém Šicndorfu]] byla postavena škola v&nbsp;roce [[1880]] a docházelo sem 82&nbsp;dětí. Roku 1882 byla přistavěna druhá třída, kde se učilo až do roku 1973. V&nbsp;roce 1892 docházelo do školy 220&nbsp;dětí. Roku&nbsp;1928 byla otevřena „[[měšťanka]]“. Nová školní budova otevřena 5.&nbsp;května [[1973]].<ref name="vystavba">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vlach
| jméno = Jiří
| titul = Výstavba nové základní devítileté školy
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2006-10-15
| datum_přístupu = 2013-10-16
| číslo = říjen 2006
| strany = 7-8
| url = http://dobronin.cz/dobroninsky-zpravodaj/ds-1014/p1=1127&rd=1000
}}</ref> K&nbsp;30.&nbsp;červnu [[1992]] zanikly místní [[jesle]].<ref name="jesle">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vlach
| jméno = Jiří
| titul = Listování v kronice obce, část XXXIII., rok 1992
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2009-12-15
| datum_přístupu = 2013-10-16
| číslo = prosinec 2009
| strany = 17
| url = http://dobronin.cz/rocnik-2009/ds-1066/archiv=0&p1=1127
}}</ref>
 
Ve školní budově sídlí veřejná a školní knihovna. Vedle obecního úřadu se nachází kulturní dům. Působí zde několik spolků: Klub dobronínských žen, ochotničtí divadelníci Zmatkaři, kteří vznikli v&nbsp;roce 1993 a účastní se festivalů amatérských divadel, kde obdrželi několik ocenění.<ref>{{Citace elektronické monografie
Podle sčítání obyvatelstva v roce [[1869]] byly místní částí Dobronína s názvem Filipov, v roce 1880 se neuvádí, v roce 1890 spadaly pod názvem Chaloupky opět pod Dobronín, v letech 1990-1921 nesly název Filip a patřily pod Dobronín, v letech 1921-1930 se staly osadou Dobronína a v pozdějších sčítáních se již neuvádí jako osada.<ref name="svazek2">{{Citace monografie
| titul = PÁR SLOV O SOUBORU
| korporace = Český statistický úřad
| vydavatel = Zmatkaři
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| datum_přístupu = 2013-10-28
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| url = http://www.zmatkari.cz/
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
}}</ref> [[Svazarm]] vznikl v&nbsp;Dobroníně roku [[1961]], v jehož rámci byl založen Autoklub Dobronín, který stále funguje. Po roce 1990 v&nbsp;jeho rámci vznikl Veteránklub, každoročně pořádají závod Dobronínský kosočtverec a ples<ref>{{Citace elektronického periodika
| vydavatel = Český statistický úřad
| příjmení = Skořepa
| místo = Praha
| rokjméno = 2006M
| titul = 50 let autoklubu
| počet stran = 624
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| strany = 130
| datum_vydání = 2012-02-15
| vydání = 1
| datum_přístupu = 2013-10-16
| svazek = 2
| číslo = únor 2012
| isbn = 80-250-1311-1
| strany = 29
| url = http://dobronin.cz/rocnik-2012/ds-1069/archiv=0&p1=1127
}}</ref> [[Sbor dobrovolných hasičů]] v&nbsp;Německém Šicndorfu byl založen v&nbsp;roce [[1896]], v&nbsp;Dobroníně roku [[1898]] (podle jiných zdrojů [[1895]]). Hasiči každoročně pořádají soutěž „O pohár starosty obce“. Sbor má družstvo mužů, žen a mladých hasičů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie
| vydavatel = SDH Dobronín
| datum_vydání = 2013
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://hasicidobronin.cz/o-sboru/historie
}}</ref>
 
Ke sportovnímu vyžití slouží tělocvična základní školy, dvě fotbalová hřiště (asfaltové a zatravněné), pět kurtů pro tenis a volejbal a hřiště pro plážový volejbal v&nbsp;zahradě základní školy. [[Tělocvičná jednota]] Dobronín byla založena v&nbsp;roce [[1951]] a má tři oddíly. [[Fotbal]]ový oddíl se skládá z&nbsp;mužstva [[Malá kopaná|malé kopané]] a dvou družstev mužů, jejichž tým&nbsp;A hraje krajský přebor I.&nbsp;A třída mužů skupinu A<ref>{{Citace elektronické monografie
=== Dobronín - Cihelna ===
| titul = I. A třída mužů skupina A
Založil ji v roce [[1888]] podnikatel Jaroslav Pittner z Polné a vystavěl zde parostrojní cihelnu.<ref name="Prchal"/> Osada se nachází 2 km od Polné směrem na Dobronín. Pro zaměstnance nechal vystavět několik obytných domků. V současnosti zde žije v 5 domech 17 obyvatel. Sídlí zde podnik na výrobu biolihu.
| vydavatel = fotbal.cz
| datum_vydání = 2012
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://nv.fotbal.cz/domaci-souteze/kao/vysocina/souteze.asp?soutez=610&show=souteze
}}</ref>, pro výchovu mladých vznikla tři družstva –&nbsp;dorostenci, žáci a přípravka. Pro starší hráče je určeno družstvo matadorů. [[Volejbal]]ový oddíl má dvě družsva mužů a dva týmy žen, jejichž první týmy hrají okresní přebor, a dvě družstva pro mládež. Od roku [[1993]] se zde pořádá každoroční mezinárodní volejbalový turnaj juniorek Volejbal Cup Dobronín (do roku 2007 nesl na počest místních skláren název Bohemia Crystal Cup).<ref name="mikulasek">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mikulášek
| jméno = Ivo
| titul = Historie
| vydavatel = TJ Jiskra Dobronín
| datum_vydání = 2008
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.tjjiskradobronin.wz.cz/tj_historie.htm
}}</ref> Od roku [[1997]] se zde koná Noční volejbalový turnaj smíšených družstev.<ref name="Prchal"/> Třetí oddíl se nazývá Sport pro všechny a v&nbsp;jeho rámci jsou organizovány sporty jako aerobic, tenis, nohejbal či hokej.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Beránek
| jméno = Zdeněk
| titul = TJ Jiskra Dobronín
| vydavatel = Obec Dobronín
| datum_vydání = 2006-10-13
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.dobronin.cz/tj-jiskra-dobronin/d-1074/p1=53
}}</ref>
 
== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Kaplička poblíž Dobronína.jpg|thumb|Kaple u silnice na Štoky]]
* '''Kaple''' stojí mezi dvěma stromy na levé straně silnice druhé třídy č.&nbsp;348 na [[Štoky]]. Stavba není datována, ale je o&nbsp;ní zmínka ve farní kronice obce Ždírec z&nbsp;roku [[1836]]. Mohutná stavba s&nbsp;obdélníkovým půlkruhověuzavřeným [[půdorys]]em a [[nika]]mi pro sochy má oplechovanou střechu a hrubou bílou omítku. V&nbsp;interiéru se nachází obrazy a socha [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]. [[Kulturní památka České republiky|Kulturní památkou]] se kaple stala před rokem [[1988]].<ref name="klimentova"/>
* '''Mariánská kaplička''' se nachází v&nbsp;ulici Ždírecká na levé straně komunikace č.&nbsp;3526 do [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírce]]. Stavba není datována, ale je o&nbsp;ní zmínka ve farní kronice obce Ždírec z&nbsp;roku 1836. Drobná barokizující lidová stavba má obdélníkový půdorys, bílou omítku a červenou oplechovanou střechu. Stojí na vyšším soklu v&nbsp;okolní zeleni. V&nbsp;interiéru se nachází obrazy a socha Panny Marie.<ref name="klimentova">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Klimentová-Repaská
| jméno = Eva
| instituce = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
| titul = Církevní stavební památky pod správou děkanství Polná
| url = http://is.muni.cz/th/384254/ff_m/
| typ_práce = Magisterská diplomová práce
| vedoucí = Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D.
| místo = Brno
| počet_stran = 222
| strany = 110–113
| rok = 2012
| citace = 2013-10-28
}}</ref>
 
== Partnerské obce ==
* [[Bellmund]], [[Švýcarsko]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Partnerská obec
| vydavatel = Obec Dobronín
| datum_přístupu = 2013-10-14
| url = http://dobronin.cz/partnerska-obec/ms-3386/p1=3386
}}</ref>
 
== Odkazy ==
=== Související články ===
* Louka [[Budínka]]
 
=== Reference ===
<references />
| rok vydání = 1998
| isbn =
| url = http://www.kzhp.cz/soubory/polensko/1998-3.pdf
| url =
| kapitola =
| strany = 6–8
| rok vydání = 1999
| isbn =
| url = http://www.kzhp.cz/soubory/polensko/1999-1.pdf
| url =
| kapitola =
| strany = 13–15
| jazyk =
}}
 
=== Související články ===
* [[Masakr u Dobronína]]
 
=== Externí odkazy ===
{{commonscat|Dobronín}}
* [http://www.dobronin.cz/ Oficiální stránky obce]
* [http://www.skola-dobronin.cz/ ZŠ Dobronín]
* [http://hasicidobronin.cz/ SDH Dobronín]
* [http://www.tjjiskradobronin.wz.cz/ TJ Jiskra Dobronín]
* [http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/fotogalerie/2010/08/18/zmasakrovali-cesi-nemce-u-dobronina-policie-je-na-/foto/325291/?cid=682090 Místo masakru u Dobronína. Policie našla hrob] - obrazová reportáž o masovém hrobě Němců u Dobronína na serveru [[Aktualne.cz]]. 18.8. 2010
* [http://www.zmatkari.cz/ Divadelní soubor Zmatkaři Dobronín]
* [http://www.autoklubdobronin.unas.cz/ Autoklub Dobronín]
 
{{Mikroregion Polensko}}