Velice tvrdý a odhodlaný zápasník z východní části Ukrajiny se do seniorské reprezentace dostal již v juniorském věku. Jeho nominace na [[Letní olympijské hry 2004|olympijské hry v Athénách]], v pouhých dvaceti letech tak nikoho nepřekvapila. Ve čtvrtfinále vyřadil [[Mistrovství světa v judu 2003|mistra světa]] z roku [[2003]] Němce [[Florian Wanner|Wannera]] pomocí osaekomi-waza (držení) potom co ho poslal na zem zvědačkou. V semifinále svedl infakrtovýinfarktový zápas s Polákem [[Robert Krawczyk|Kravčikem]]. Ještě 5s před koncem prohrával minimálním rozdíl, ale ve zbývajícím čase ho dokázal strhnout technikou sumi-gaeši. Podle věku nejmladší judistické finále v historii olympijských her svedlo dohromady 18tiletého Řeka [[Ilias Iliadis|Iliadise]] a 20 letého Ukrajince. Zápas byl v čistě v režii Řeka. Honťuk byl všude o krok pozadu a Iliadis ho ve druhé minutě zápasu hodil technikou seoi-otoši.
Za čtyři roky v roce [[2008]] jel obhajovat stříbrnou medaili na [[Letní olympijské hry 2008|olympijské hry do Pekingu]]. Prvních dvou kolech měl jako na minulých hrách poměrně neznámé, ale nevyspitatelnénevyspytatelné soupeře, s kterými si poradil. Ve čtvrtfinále se utkal se Skotem [[Euan Burton|Bartnem]], kterého po tvrdém boji vybodoval technikami strhů (sutemi-waza). V semifinále se utkal s Němcem [[Ole Bischof|Bišofem]]. Vskutku zápasnickém duelu měl v první polovině navrh Ukrajinec. Ujal se vedení na koku, ale ke konci mu docházely síly. Němec toho 30s před koncem využil, když technikou sumi-gaeši za juko zvrátil bodový stav na svojí strancustranu. Honťuk už nenašel sílu na odpověď a nastoupil tak proti Mongolci [[Ňamchüü Damdinsüren|Ňamchüovi]] do boje o 3. místo. V úvodu na Mongolce vletěl a v první minutě se ujal vedení na wazari a juko po strzích. Jenže 2minuty2 minuty před koncem po kondiční stránce vyhasnul a rozhodčí ho začal napínatnapomínat za pasivitu. 40s před koncem měl na svém kontě již tři napomínání a hrozbu diskvalifikace. Ukrajinec dnes asi sám netuší jakým zázrakem ho nedostal. 15s před koncem se mu čirou náhodou spustila krev z nosu. Rozhodčí povolil ošetření, při kterém nabral trošku vzduchu. Zbytek času již odvisel v klinčí a mohl slavit druhou olympijskou medaili.
Fyzická kondice byla to co tomuto výbornému sportovci bránilo ve větším rozletu. Na olympijské hry se dokázal připravit, ale v neolympijských letech se do nominace na velký podnik nedostával. Ke všemu po judistické stránce nikdy nevyzrál. Stále se držel svého sutemi-waza a dalších zápasnicnýchzápasnických chvatů. Pěkné tači-waza v jeho repertoáru skutečně k vidění nebylo, a když se v roce [[2010]] zavedlo pravidopravidlo přímého útoku na soupeřovu nohu tak měl s judem velké potíže. Vyřešil do změnou váhové kategorie, ale se samotným sutemi-waza již úspěchů nedosahoval. Trenéři mu přesto věřili a na [[Letní olympijské hry 2012|olympijské hry do Londýna]] v roce [[2012]] ho nominovali na úkor dalších kvalifikantů z Ukrajiny. Prohrál v prvním kole s Brazilcem [[Tiago Camilo|Camilem]] po třech minutách boje na ippon (aši-guruma).
