Tenzing Norgay: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 39:
* [[1950]] – Konečně dosažen vrchol Bandar Púnčhe (6305 m). Podzimní britská expedice na Nangá-Parbat (8125 m, prvovýstup [[Hermann Buhl]] v roce [[1953]]). Za velké zimy Šerpové sestupují do základního tábora, zatímco Thornley, Crace a Marsh pokračují ve výstupu. Po šesti dnech se do tábora vrací pouze Marsh.
 
* [[1951]] – Zatímco Eric Shipton vede další výpravu na Everest (z jihu), Tenzing je sardárem [[Francie|francouzské]] výpravy na Nandá-Dévi, která se snaží přejít z hlavního vrcholu (7816 m, prvovýstup Tilman a Odell, 1936) na východní (7430 m, [[polsko|polská]] expedice, 1939). Vedoucí expedice Roger Duplat a Gilbert Vignes vyrazili 29. června z výšky 7200 m k hlavnímu vrcholu, Tenzing a Louis Dubost v následujcíchnásledujících dnech stoupají jim naproti na východní vrchol (Tenzing tento výstup označuje za svůj nejtěžší a nejnebezpečnější), nicméně ani z východního vrcholu nepozorují žádné stopy po Duplatovi a Vignesovi. Na podzim je Tenzing sardárem výpravy Švýcara George Freye do okolí Kangčhendžangy, při prvovýstupu na poměrně bezvýznamný Kang Peak na sněžném úbočí nejištěný Frey jdoucí bez maček uklouzl a zabil se. Tenzingova třetí výprava v řadě, při níž došlo ke ztrátě na životě.
 
* [[1952]] – Švýcaři zvou Tenzinga jako sardára na expedici na Everest z jihu (vedoucí dr. Wyss-Dunant, ve vyšších polohách Dittert). Tenzing se po osmnácti letech setkává se svou matkou a velmi se spřátelí s horským vůdcem Raymondem Lambertem. Aubert, Flory, Lambert a Tenzing staví tábor v 8400 m, další den za špatného počasí vystupují Lambert a Tenzing do výšky 8600 m, ale vracejí se. Na podzim vyrážejí Švýcaři na Everest znovu, neboť další rok mají dostat šanci Britové a po nich Francouzi. U paty [[Lhoce]] pod Jižním sedlem umírá Šerpa Mingma-Dordže na zranění způsobené padajícím ledem. Expedice proto volí delší ale bezpečnější cestu do Jižního sedla po svazích Lhoce. Opět za velmi špatného počasí Lambert, Reiss a Tenzing vzdávají výstup 300 m nad Jižním sedlem. V [[Darjeeling (město)|Dardžílingu]] leží Tenzing v nemocnici s horečkou, asi vysílen dvěma náročnými výpravami v jednom roce, na kterých byl současně sardárem i plnohodnotným členem horolezeckého družstva.
 
* [[1953]] – Uzdravující se Tenzing dostává pozvání na britskou expedici na Everest, jedná se o jeho sedmou výpravu na nejvyšší horu světa. Původně měl výpravu vést Eric Shipton, ale vystřídal jej plukovník [[John Hunt]], oproti švýcarské expedici jsou vztahy mezi Šerpy a „sáhiby“ formálnější. Již na začátku expedice poznává Tenzing moc tisku. Dochází ke sporům mezi Šerpy a sáhiby, které musí Tenzing coby sardár řešit. První pokus o vrchol podnikají Bourdillon a Evans, jedná se spíše o úkol vynést materiál z Jižního sedla výše, vystupují až na Jižní vrchol a vracejí se zpět do sedla. (Plukovník Hunt a Da-Namgjal tentýž den dosáhli výšky 8380 m.) Další den je špatné počasí, v sedle zůstavajízůstávají Lowe, Gregory, Ang-Ňima, Pemba, Tenzing a [[Edmund Hillary|Hillary]]. Další den vyráží Lowe, Gregory a Ang-Ňima výše, po nich Hillary s Tenzingem. Cestou sbírají náklad vynesený před dvěma dny a staví poslední tábor ve výšce okolo 8500 m. V táboře zůstává pouze dvojice Hillary-Tenzing. Další den, [[29. květen|29. května]], stoupají k Jižnímu vrcholu, nalézají kyslíkové láhve zanechané dvojicí Bourdillon-Evans, Hillary jako první překonává tzv. ''Hillaryho výšvih'' trhlinou mezi skaliskem a sněhovou převějí. Pokračují vzhůru a ''téměř současně'' (společné prohlášení Hillaryho a Tenzinga) přicházejí na vrchol (sám Tenzing se netají tím, že Hillary „o chlup“ dříve). Na vrcholu fotí Hillary Tenzinga a okolí, zanechávají několik předmětů a sestupují. Od této chvíle se Tenzingovi a jeho rodině zcela změní život, následuje cestování, recepce, ocenění, interview, spekulace v médiích…
 
* [[1954]] – Společně s Jamesem Ramsay Ullmanem pracuje Tenzing na knize ''Muž z Everestu'', tráví léto v Švýcarsku jako host Společnosti pro alpský průzkum, zakládá Himálajský horolezecký ústav…